V konferenci prezentováno 11.4.01
s titulkem: Dvě otázky Viktora Viktory

reaguji na podnětný příspěvek kolegy Gagana, v němž se referuje o sborníku "LITERATURA V DISKUSI".

Zaměřil bych se tentokrát na závěr Viktorova článku, který je v mnohém ohledu pozoruhodný a který zde pro snazší analýzu jeho obsahu přepisuji.

" ...Rozpor závěrů společenských a přírodních věd však uspokojivě vyřešen nebyl.

M. Ivanov upozornil po O. Květoňové na F. Horčičku, malíře a restaurátora, který dík svým znalostem mohl V. Hankovi připravit i inkoust, jímž jsou rukopisy psány. M. Ivanov podnítil také zkoumání Kriminalistického ústavu. To potvrdilo v roce 1969 padělanost - oba rukopisy jsou psány na pravých pergamenech, z nichž byl vyškrábán původní text, ponechány iniciály a vepsán text obou podvržených skladeb. Proto chemické i fotografické zkoušky podporovaly spíše pravost. Rumělková barva iniciál byla originální, inkoust však mohl být připraven v době blízké nálezu Rukopisů, takže i po desítkách let reagoval jako pravý.

Ani tyto závěry záležitost neukončily, neboť uveřejnění protokolů Kriminalistického ústavu, jež jsou zásadní vědeckou dokumentací pro diskusi i uzavření záležitosti, zabránila politická moc (odborníci uvedené instituce museli v 70. letech z politických důvodů Ústav opustit).

Obnovená Česká společnost rukopisná, jejímž agilním reprezentantem je J. Enders, vydala dosud tři svazky Almanachu rukopisné obrany (1992, 1993, 1995). Sám Enders je autorem dvou publikací zabývajích se jazykem a typologickým zkoumáním umělecké stránky Rukopisů.

Nedořešen zůstává důkaz, že rukopisné podvrhy vznikly v době blízké nálezu. Je rovněž záhodno dokázat, že berlínská modř, jejíž přítomnost v některých iniciálách je evidentní (byla vynalezena v 18. století), není záležitostí pozdějšího úmyslu zdiskreditovat Rukopisy. Ostatní argumenty nepravosti jsou těžko vyvratitelné. Nově položené otázky jsou opět určeny vědecké úvaze."

Nemohu nepřipomenout, že se zde přiznává rozpor závěrů, věd společenských a "přírodních". Podotýkám jen, že obránci dospěli v oblasti společenských věd rovněž k závěrům, které zmíněným rozporem netrpěly. Trpěly jen tím, že reprezentovaly menšinové mínění. Ale i to má právo na život.

Doznání odpůrců, že přírodní vědy vydaly svědectví pro pravost R se nám objevuje tehdy, když se zároveň předkládá i "vysvětlení". Přináší jej samozřejmě i stať doc. Viktory, která se v jádru neliší od toho, které prezentoval spisovatel Ivanov v televizním pořadu Salón český. Viz k tomu: http://web.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/dokument/salon.htm

http://kix.fsv.cvut.cz/~urban/r/eko/1999/salon.htm

Viktora dle všeho necítí žádnou potřebu ověřovat hypotézy spisovatele Ivanova nebo diskutovat o jazykovědných argumentech J. Enderse, ale nezamítá výslovně diskusi tak, jak to rázně učinila Hlaváčkova komise nebo vedení Akademie věd.

Ostatně v příručce nazvané "Literatura v diskusi" by se takový postoj špatně vyjímal. Autor zde naopak k diskusi vybízí a sice hned ke dvěma otázkám.

Ta první je sympatická a dala by se přetlumočit asi takto:

Má se nadále vyučovat, že Rukopisy padělal Václav Hanka (případně s nějakými pomocníky) nebo je to dnes již neudržitelné a má se hledat východisko podobně, jako to naznačil v roce 1974 prof. Krejčí?

Otázka druhá mě připadá zavádějící. Není mi známo, že by někdo viděl "úmysl zdiskreditovat Rukopisy" pozdějším nanesením berlínské modři do iniciály N. Je ale dobře známo, že odpůrci nechtěli připustit možnost, že by berlínská modř mohla být do iniciály zanesena při pozdější restauraci a interpretovali tuto skutečnost jako důkaz falza.
Poněkud krkolomná formulace má možná předznamenat obrat smýšlení v tomto punktu, aniž by se to sdělovalo polopatě. Změna stanoviska má zřejmě nepřímo vyplynout ze souvislostí při řešení otázky (účelové) zda pozdější nanesení berlínské modři bylo či nebylo prováděno s úmyslem diskreditovat R.

Kromě těchto dvou otázek mě zvláště zaujala pasáž, v níž se hovoří o "protokolech Kriminalistického ústavu, jež jsou zásadní vědeckou dokumentací pro DISKUSI a uzavření záležitosti".

Nevím, jestli panu docentovi to slůvko DISKUSE nechtěně ulítlo, ale zatím jsme se setkali s projevy oficiálních činitelů, kteří si to uzavření záležitosti představovali BEZ DISKUSE. Bude-li vydán druhý díl této podnětné příručky, jistě by se tam diskuse o zmíněných Protokolech dobře vyjímala.

Jiří Urban