předchozí kapitola rejstřík následující kapitola

   
16.9.2 Klimax

doslovně ,,žebřík'', tedy stupňování. Pěvec nebo básník klade za sebe předměty nebo děje, z nichž každý následující je cennější, důležitější nebo osudovější než předešlý, až se dojde k vrcholu. Opačný postup (antiklimax) jsme v R nezjistili.

Taková uspořádání ,,hierarchie hodnot'' směrem vzhůru je dosti časté v lidové lyrice, a proto i v krátkých závěrečných písních RK. Klasickým příkladem je Kyt., kde dívka nabízí dárci postupně jehlici z vlasů - prsten - panenský vínek. Taková pointa se objevuje v poněkud jiném utváření i v Žez.; dívka, která by byla ,,vezdy sama'' je podle mínění pěvkyně větší anomalie v přírodě než porušení pořádku v ročních obdobích. V Op. je ztráta milého osudovější než osiření nebo jednorozenectví. Uvidíme později, jak byly takové modely RK v pozdějších lidových písních rozšiřovány o popisy osob nebo míst, o zvyšování počtu předmětů, jež se mají darovat nebo vyměnit; někdy se dialog  protkává refrénem , zesilováním pomocí paronomasie  (můj, můj ...), narážkami na sociální postavení jednajících osob, superlativy nebo podrobnými popisy. Nic takového v Kyt., Op. a Žez. není. Všude pokračuje klimax přirozeně, klasicky jednoduše a tím působivěji. Při recitaci byl snad zdůrazněn hudbou , posunkem nebo zesílením hlasu. O tom Peukert, str. 17 nn.

Také v baladě , v romanci  a dokonce i v epice R pozorujeme obdobu takového stupňování, ač ne tak markantního. Nejde nám tu o dějový postup celé písně, který necháváme napozději. Zatím jen znovu poukazujeme na doklady, ,,milú přesmilitkú, drahú předrahúčkú'' ze Sbyh.; pozoruhodné je sdružení ,,duše, dušicu'' a ,,dubec dub'', obé v Jel., kde první -- ovšem krátký -- klimax je zabarven citově a druhý patrně znázorňuje růst stromu. Dále v Záb. verše ,,podnebesie bě plno osvěty ot slunce, v osvětě plno blska z králevých vojév'' je klimaxem optických vjemů slunce - osvěta - králova vojska, z nichž poslední objekt je dle pěvcovy fantasie nejzářivější. Při výčtu svolaných lechů v LS jsou nejdůležitější, totiž Chrudoš  a Staglav , jmenováni nakonec; Lubor má nejzdatnějšího protivníka v posledním Sděslavovi .