V roce 1935 vydali RZ K. Třeska a L. Matoušek a připojili několik důležitých postřehů (str. 8), z nichž vyjímáme:
Fiala k těmto thesím nepřihlédl a nevzal je na vědomí. Ale mělo se tak stát, ať už ve smyslu negativním nebo positivním. Vnucuje se ovšem domněnka, že padělatel, který by byl všechna tato písma znal, nebyl by si komplikoval situaci a byl by naprosto bez podezření užil jen jedné abecedy. Třeska a Matoušek odůvodňuje výskyt těchto různých liter tím, že Čechy byly vždy na jakési křižovatce Evropy, takže užití různých písmen je tu možné, ba pravděpodobné. Ale lze pronášet i jiné dohady.
Ke str. 301:
Linda neměl ovšem ani ponětí o ,,pořádkumilovnosti '' orálních epiků. Ve své ,,Záři'' líčil Vyšehrad nejdříve povšechně; budiž. Potom je však popsána ,,zeď na straně polední'', odtud se pokračuje na ,,velký dvůr uprostřed hradu''. Následuje zpětný postup ,,široké schody ze síně táhly se do vnitřnosti'' (v RZ ,,utr Vyšegradě... žleč sě rozli po útrobě'' -- jaké to rozdíly!). Potom se Linda vrací na dvůr a k pavlači. Účel tohoto prostranství je strucně objasněn tak, že tu byly konány rytířské turnaje, na něž shlížela Libuše! Poté přechází spisovatel již podruhé k ,,průchodu do veškera hradu'' atd. Celý popis se mi nezdá příliš názorný a myslím, že ilustrátor, který by usiloval o přesnost, měl by s tím nemalé potíže.
Ke str. 369:
V domnělé paralele, ve Štilfrídovi , se mluví o ,,dřevě'', totiž bojovém oštěpu, s nímž se soubojníci potýkali. V RK však by toto slovo znamenalo ,,strom'', proto je tu ,,dřevce'', tedy terminologie jistě správnější než v mladší rytířské poesii.
Ke str. 400:
I skřivan měl v námi sledované lyrice svůj význam pro svou blízkost k nebi, odkud přichází sluneční svit i déšť.
Ke str. 400: (asi uprostřed za slovo ,,tragický'')
,,Z detvianského kostolíčka/veletela laštovicka./Preletelě cez tri hory,/sadla milej do komory./Vtej komore biela stena,/na nej ruža vyrastena/a v tej rzži milý leží/má milá mu hlávku derží...'' atd.
Ke str. 400:
J. Jireček (Osvěta, uv. čl.) uvádí tři doklady z bulharské lidové poesie: holoubek letí s lístkem od vězněného mažela k choti (nebo naopak).