AKTUALITY

Rukopisné ohlasy v médiích (6)
(leden až červen 2003)

Časopis Revolver Revue (jubilejní 50. číslo) otiskl rozsáhlou studii Jiřího Brabce "Antisemitská literatura v době nacistické okupace". Autor si mj. všímá činnosti Vlajky: "Nacionalismus Vlajky, která vydávala stejnojmenný časopis, se sytil ponejvíce reaktualizovanou diskusí o Rukopisech královédvorském a zelenohorském, jež byla podnícena zejména spisy Mareše a jeho stoupenců... Již tím se demonstroval odpor proti nevlastenectví T. G. Masaryka." Dále napsal, že během okupace se obhájci soustředili kolem listu Národní výzva a pokoušeli se pokračovat v obhajobě pravosti Rukopisů: "Zdálo se, že nastala vhodná doba pro definitivní potvrzení pravosti a vyřešení dávných sporů odsouzením všech, kdo je považovali za falzifikát. Do roku 1940 pokračoval boj o potupenou čest národa; byla vypsána soutěž na převod Rukopisů do novočeštiny a Záboj, Jaroslav a Beneš z Heřmanova byli kladeni jako vzory proti hlíze švejkovské." Dále dodává, že Němci již roku 1940 přistoupili k radikálnímu zákazu "oživovat český mýtus, spojený nejen s Václavem Hankou, ale také s Františkem Palackým."

Revue literatury faktu Přísně tajné! (číslo 1/2003) přinesla článek Otakara Špecingera "O bitvě u Turska". Autor rozebírá záznamy kronikářů (Kosmas, Dalimil, Hájek): "...Kronika česká představy o lucké válce nejvíc zkreslila, nehledě na Rukopis Královédvorský, podvrh Václava Hanky z 19. století." Dále si všímá datování bitvy, archeologických nálezů a končí konstatováním, že pokud k bitvě skutečně došlo, byla nejspíš na jiném místě, než u dnešní vsi Tursko.

Nakladatelství ODEON vydalo 3. díl všeobecné encyklopedie UNIVERSUM (M-R), kde pod heslem Rukopisy jsou Rukopis královédvorský (údajně ze 13. století) a Rukopis zelenohorský (údajně z 9-10. století). Jako autoři jsou uvedeni Václav Hanka a Josef Linda; odpůrci Rukopisů (Dobrovský, Gebauer, Masaryk).

Spisovatel Zdeněk Šmíd (nar. 1937), autor humoristických próz, vydal novou knížku Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění, kde rádoby vtipně glosuje některé příběhy z české historie. Popsal např. "smyšlený příběh" o bitvě na Hostýně s Tatary podle Rukopisu královédvorského; dále napsal o "neuřezaných uších" obyvatelům Štramberka ad.

Internetový deník Moje noviny - Střední Čechy (http://stred.mojenoviny.cz) napsal: (Vlašim 8.1.2003 8:30) Socha Záboje, historická doména vlašimského Žižkova náměstí, by se měla po rozsáhlé rekonstrukci již letos vrátit zpět na své místo. Uvedl to vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí při Městském úřadě ve Vlašimi Lubomír Zábranský.

Studentka bohemistiky na Glasgow University Kathryn Murphy napsala do Britských listů (http://www.blisty.cz) 28.1.2003 článek "České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku", kde mj. píše: "Pozoruhodně velký počet významných českých národních hrdinů lze v určitém smyslu považovat za mučedníky. Tomáš Masaryk, například, byl ochoten riskovat svou pověst a kariéru za pravdu, ať už to bylo tehdy, kdy odsoudil falešný rukopis královédvorský a zelenohorský, anebo když se angažoval v hilsneriádě."

Nakladatelství H&H vydalo knihu Jaroslava Boučka Jan Slavík. Příběh zakázaného historika. V knize jsou dvě kapitoly věnované Rukopisům. Mimo jiné napsal: Byl to právě Jan Slavík, který v dubnu 1937 v budově filosofické fakulty na tehdejším Smetanově náměstí zahájil cyklus debatních večerů o Rukopisech. Tyto přednášky uspořádal legionářský Svaz národního osvobození, aby tak čelil agitačnímu tažení nových obránců RKZ z řad politické pravice. ... Obránci RKZ se dostavili pod vedením Jana Vrzalíka, autora Poučení o nepadělaných Rukopisech (1934), jako sevřená falanga a frenetickým potleskem svým řečníkům a přerušováním přizvaných odborníků se snažili udělat z vědecké diskuse politickou agitku. Podle svědectví denního tisku se jim "žluč rozlévala po útrobách jako Chrudošovi" a závěrečný večer, kde vystoupil Zdeněk Nejedlý, musel být předčasně ukončen... atd. atd.

Kniha francouzského historika Alaina Soubigoua "Tomas Masaryk", kde je zmínka o rukopisném sporu a také o České společnosti rukopisné, dostala ve Francouzské akademii v Paříži prestižní cenu Maurice Baumonta. Doufejme, že kniha již brzy vyjde v českém překladu.

V Kabinetu knižní kultury v Národním muzeu byla zahájena (12.3.2003) výstava "V mé duši věčný smutek dlí a věčné teskno... Knihovníci Národního muzea jako spisovatelé". Při zahájení promluvil Dr. Bezděk, emeritní ředitel Knihovny novin a časopisů NM. Zmínil několik knihovníků a o Hankovi řekl, že je podezřelý z účasti na Rukopisu královédvorském. Na výstavním panelu věnovaném Hankovi je formulace ostřejší, obviňuje Hanku z falšování RKZ. Dále jsou tam úryvky: z Pamětí J. V. Friče (o ztřeštěném Dundrovi, který měl na Hanku pifku, že vynalezl "Královédvorský rukopis"...) a z knihy Jarmila Krecara Hledání včerejšího dne: "Zúčtuje-li se klad a zápor Hankova díla, nelze sdíleti soud, jenž mu vyměřil tak hluboký pád, jak vysoká byla kdysi jeho sláva. Praktický výsledek Hankovy činnosti v tomto národě kulturních sebevrahů byl kladný."

Vlastenecký zpravodajský server VLAST přinesl rozhovor doc. PhDr. Tomáše Pavlici z Katedry historie Filosofické fakulty Ostravské university a Petra Tryščuka s předsedou České společnosti rukopisné Ing. Jiřím Urbanem na téma Rukopisy - vyřešená kapitola českých dějin?

Sborník Marginalia Historica V., který vydala Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK a Výzkumné centrum pro dějiny vědy přinesl další ukázku z diplomové práce Mgr. Josefa Bočka o RKZ, tentokrát pod názvem: "Der Angriff auf die RKZ von 1858. Sein politischer Hintergrund und öffenlicher Widerhall." Předchozí ukázky vyšly v časopise Dějiny a současnost a v publikaci ústeckého muzea Němci v českých zemích.

Brněnské nakladatelství Barrister & Principal vydalo knihu rakouského novináře Alfreda Payrleitnera Rakušané a Češi - svárlivé příbuzenství, kde kapitola Fatální falzifikáty je věnovaná Rukopisům. Autor v ní popisuje, jak Češi reagovali na knihu Paula Kische "Der Kampf um die Königinhofer Handschrift" (1918).

Český rozhlas 2 - rádio Praha (3.4.2003) vysílal rozhovor redaktorky s panem profesorem Zdeňkem Frankenbergrem Danešem. Rozhovor byl natočen koncem loňského roku v Národním muzeu a týkal se "mezihvězdného prostoru v kosmu i v nás". V prostřední pasáži se prof. Daneš zmínil také o Rukopisech.

Časopis National Geographic (české vydání - duben 2003) otiskl článek předsedy spolku Svatobor Dr. Václava Lišky Slavín. Mimo jiné napsal: "Omezené finanční možnosti nově založeného spolku původně daly vzniknout myšlence upravit Vyšehradský hřbitov a osadit jej pouze jednotlivými náhrobky právě zemřelých významných osobností české vědy a kultury - Boženy Němcové,... Jana Evangelisty Purkyně a také významného jazykovědce a historika, objevitele rukopisů Zelenohorského a Královédvorského Václava Hanky."

Internetové rádio Jazzové sekce - HORTUS: http://www.radiohortus.cz vysílá každou sobotu od 13 do 16 hodin. V sobotu 19. dubna od 15 hodin uvedlo pořad "Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský v přednesu Radovana Lukavského".

V prodejnách Levné knihy se prodává CD-ROM Česká knihovna, který vydalo nakladatelství Otakar II. ve spolupráci s Euromedia Group. Obsahuje asi 97 titulů (Dalimilova kronika, Kristiánova legenda, Slávy dcera atd.) a také prapodivný výběr z Rukopisu královédvorského. Tento výběr ve formátu PDF na 16 stranách obsahuje neúplné zpěvy "Záboj a Slavoj" a "Čestmír a Vlaslav", dále celé zpěvy Zbyhoň, Žežhulice, Skřivánek a Opuščená. Součástí CD-ROMu je výkladový slovník, který sestavil PhDr. Otakar Chaloupka, DrSc. Jedno heslo je věnováno RKZ.

Časopis Vlastivědné čtení vydávaný ve Dvoře Králové nad Labem uveřejnil v čísle 14/2002 rozsáhlý článek Jana Schwarze "Rukopisu královédvorskému je letos 185 let" (9 stran). Článek bohužel vychází z vylhané knihy dr. Ivanova "Utajené protokoly a geniální podvod". Dr. Ivanov zatajil, že jeho hmotný výzkum Rukopisů neprošel oponenturou v Kriminalistickém ústavu VB ani později v Národním muzeu. Výsledky druhé oponentury (NM 1991) byly utajeny, aby jich nezneužili obránci Rukopisů!

Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem (10. června 2003) uspořádal ve velkém sále pořad "Vlastivědné čtení živě" - tentokrát na téma sochy ZÁBOJ. Součástí byly projekce, povídání a rozhovory - hostem večera byl herec Radovan Lukavský, který recitoval verše z Rukopisu Královédvorského.

Národní památník na Vítkově (20. a 21.června 2003) uskuteční projekt nazvaný DEKONSTRUKCE v rámci oživování památníku Národním muzeem. Součástí koncertu bude skladba Miroslava Srnky nazvaná Podvrhy, která je reflexí na historický spor o Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Začátek ve 20:45 a vstupné činí 100 Kč.