Dějiny české literatury
Rukopis královédvorský a zelenohorský
| 228-229
| Róže. | 229-230
| |
---|
Strana 229 a 230:
Ach ty róže, krásná róže! Čemus raně rozkvetla? rozkvetavši pomrzla? pomrzavši usvědla? usvěděvši opadla? Večer seděch, dlúho seděch, do kuropěnie seděch; nic dodati nemožech, vše dřezhy, lúčky sežeh. Usnuch, snieše sě mi ve sně jako by mně nebožce na pravej ruce s prsta svlekl sě zlatý prstének, smekl sě drahý kamének. Kamének nenajdiech, zmilitka sě nedoždech. (Rukopis královédvorský, Růže)Poznámky:
Předmluva autorky:
... vzpomínám zároveň s úctou na své profesory na Karlově univerzitě
v Praze, zvláště na Karla Krejčího, jenž mne zasvěcoval do studia
literatury. ... Má kniha neusiluje o vyčerpávající obraz české literatury.
Její jedinou snahou je stát se základem pro pozdější práci a přispět
k rozvoji bohemistiky ve Francii.
Voisine-Jechová Hana (nar. 19.4.1927)
překladatelka, literární historička, profesorka českého jazyka
a literatury na pařížské Sorbonně (1982-1995).
Národní knihovna v Praze [sign. SF II 74614]