Místa činu

Městské muzeum
Dvůr Králové nad Labem
Sladkovského 530

Expozice Rukopisu královédvorského

V prvním patře Městského muzea je malá expozice věnovaná Rukopisu Královédvorskému. Na jednom panelu je obrázek rodného domku Václava Hanky v Hořiněvsi a tento text:

"Václav Hanka narozen 10.6.1791 v Hořiněvsi, zemřel 12.1.1861 v Praze. Jako filolog navrhl a probojovával analogický pravopis, sestavoval gramatické učebnice českého jazyka a vydával četné památky staročeského písemnictví, ale již tehdy prováděl nejrůznější zásahy do starých rukopisů. Jeho básnické nadání se projevilo v poezii Rukopisu královédvorského a zelenohorského, jichž byl iniciátorem a spoluautorem, vedle J. Lindy a V. A. Svobody."

V rohu místnosti je bronzová busta Václava Hanky. Bohužel jméno autora, královédvorského sochaře Antonína Wagnera, není uvedeno.

Dále je v místnosti prosklená vitrína s ukázkami knih. Ve vitríně je tento text:

"Dne 16.9.1817 Václav Hanka údajně nalezl v děkanském kostele ve Dvoře Králové n. L. zlomek domněle staročeského rukopisu. Závažné argumenty proti pravosti Rukopisu vyslovil J. Dobrovský, jihoslovanský filolog J. Kopitar, J. Fejfalík, A. V. Šembera, V. Vašek, T. G. Masaryk aj. Na obranu Rukopisu se postavil W. W. Tomek, J. Kalousek, J. Emler, M. Hattala, F. L. Rieger, A. P. Trojan aj."

Ve vitríně jsou knihy rozděleny do třech skupin:

nahoře - "odpůrci pravosti"
- Dr. Václav Hrubý: Rukopis Kralodvorský padělek Hankův (1919)
- Jaroslav Goll: Historický rozbor Rukopisu kralodvorského (1886)
- V. Flajšhans: Jak to vlastně bylo (1932)
- A. V. Šembera: Libušin soud jest podvržen (1879)
- J. Gebauer: Poučení o padělaných Rukopisích Královédvorském a Zelenohorském (1888)
- A. Vašek: Filologický důkaz, že RK a Z jsou podvržená díla Hanky (1879)
- J. Fejfalík: Über die Königinhofer Handschrift (1860)

uprostřed - "různá vydání RK"
- Rukopis Králodworský (Starobylých skládánj djl zwláštnj - 1819)
- Kralodworsky rukopis. Königinhofer Handschrift (vydání 2. - 1829)
- Rukopis Kralodvorský (vydání 9. - 1847)
- Rukopis Kralodvorský i Zelenohorský (vydání 14. - 1864)
- Królodworski Rekopis (Lucyan Siemienski - polsky, 1852)
- Kraljodvorski Rukopis (Ignat Berlič - srbochorvatsky, 1852)
- A Királyudvari Kézirat (Riedl Szende - maďarsky, 1856)
- Kralo-dwórski Rukopis (J. E. Smolerj - lužicky, 1852)
- Victoire de Zaboï (M. Eichhoff - francouzsky, 1852)
- Rukopis Kralodvorský v písmě stenografickém (1867)
- Rukopis Královédvorský a Zelenohorský (přebásnil Kamil Bednář - 1961)
- otevřená kniha s vlepenými fotografiemi RK (asi 1. vydání Vrťátka - 1861)
- další otevřená kniha s RK (vydání neidentifikovatelné)

dole - "obhájci pravosti"
- J. Jireček: O nejnovějších námitkách proti pravosti (1878)
- Dr. Julius Grégr: Na obranu RKZ (1886)
- Prof. J. Schneider: Poznámky k námitkam proti Bělohoubkovým zkouškám RK (1920)
- Louis Léger: Chants Heroiques (1866)
- Prof. Dr. Fr. Mareš: Marnost bojů proti Rukopisům (1933)
- Andrlík, Vrzalík: Stručné pojednání o nepadělaných Rukopisech (1937)
- M. Hattala: Obrana Rukopisu Královédvorského (1911)
- otevřená kniha: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv (1917)

Z druhé strany je vitrína zaplněna těmito předměty:

- Rukopis Královédvorský a Zelenohorský (jubilejní vydání - 1936)
- Rukopis Zelenohorský a Královédvorský (ilustrace Mikoláše Alše - 1889)
Knihy s notami zhudebněných písní Rukopisů:
- Záboj, Slavoj a Luděk (Z. Fibich)
- Kytice (A. Dvořák)
- Jahody (V. J. Tomášek)
- Zlatý zpěvník (písně RK - Zelenský, Skuherský, Tomášek)
- Šest pesen na teksty Kraledvorskoj rukopisi (Moskva 1959)
- jako hudební nástroj je vystavena viola
- Návštěvni kniha slavnosti odbývané na padesátiletou památku nalezení RK o sv. Václavě dne 28. září 1867

ve vitríně je tento text:

"Vlastenecký charakter Rukopisů povzbuzoval sebevědomí českého národního hnutí v boji za samostatnost a rovnoprávnost. Byly tu vyjádřeny dobové představy o české minulosti a do popředí byly kladeny ideály a perspektivy české společnosti na počátku obrození. Kladně hodnotíme estetickou hodnotu tohoto díla a oceňujeme inspirační význam pro české výtvarné umění (Mánes, Aleš, Myslbek), pro hudbu (Smetana), pro umění slovesné (Zeyer) apod."

Poznámky k expozici RK:

Poprvé jsem navštívil Městské muzeum ve Dvoře Králové v roce 1992, když tam byla výstava k 175. výročí nálezu Rukopisu královédvorského. Výstava byla umístěna v přízemí, dnes je tam knihovna a badatelna muzea, a byla velmi zajímavá. Vystaveno bylo několik velkých listů tzv. Protokolů Ivanovova výzkumného týmu, potom několik zajímavých vydání RK a také si pamatuji na faksimile RK. Bohužel seznam tehdy vystavených exponátů asi neexistuje; marně jsem po něm pátral.

Na další návštěvu muzea jsem se dostal v roce 1999 a prohlédnul jsem si expozici RK v prvním patře. Napsal jsem o tom podrobnou zprávu do rukopisné konference RKZ-L na internetu pod názvem "Putování za VH do DKnL" (6.8.1999). Při nynější návštěvě jsem doplnil a opravil překlepy v seznamu vystavených exponátů a dovolím si zde učinit několik poznámek k expozici RK.

Současná expozice je pro návštěvníka, který se zajímá o Rukopisy, zklamáním. Chudák Václav Hanka je hned na prvním panelu odsouzen jako iniciátor a spoluautor RKZ. Nikdo mu nikdy autorství RKZ nedokázal! Encyklopedie sice stále uvádějí jako pravděpodobné autory Hanku s Lindou, ale například Slovník českých spisovatelů (LIBRI 2000) napsal: "Definitivní odpověď na otázku autorství RKZ zůstává však i nadále otevřena."

Bohužel není v expozici RK uveden její autor, jestli to byl nějaký místní znalec Rukopisů anebo nějaký univerzitní profesor? Nejspíš to ale někdo opsal z literatury faktu spisovatele Miroslava Ivanova.

Za největší podraz považuji větu: "Závažné argumenty proti pravosti Rukopisu vyslovil J. Dobrovský." To je nehorázná lež! Dobrovský byl až do konce života přesvědčen o pravosti RK. Měl sice výhrady k Rukopisu zelenohorskému, o němž prohlásil že je to mazanina, ale poprvé údajně viděl pouze opis RZ, který mu poslal Puchmajer.

Mezi uváděnými odpůrci pravosti RK chybí hlavní vůdce J. Gebauer, příp. další A. Seydler, J. Goll, J. Hanuš, F. M. Bartoš atd. Naopak v seznamu obhájců pravosti jsou zbytečně uvedeni Emler, Rieger a Trojan, kteří se jen jednou písemně připojili k obhájcům v anketě Hlasu národa (1886). Zato chybí mezi obránci autoři mnoha rkp. článků - Fr. Palacký, Seykora, Ošťádal, Stoklasa, Mareš, Vrzalík, Enders ad.

Další žertovný kousek se povedl autorovi expozice když zařadil pamflet na rukopisné boje "Nové skládanie..." do spodní části věnované obhájcům pravosti. Pamflet poprvé vydal v roce 1886 bratr TGM Ludvík Masaryk. Vystavené vydání s ilustracemi Z. Kratochvíla vyšlo k 100. výročí nálezu RK (1917), ale rozhodně to nevydali obhájci RK.

Bylo by vhodné doplnit k vystaveným knihám čísla a do vitríny dát seznam se základními údaji o knihách (název, rok vydání, příp. vydavatel). Většinu knih jsem poznal, ale jedno vydání RK jsem neidentifikoval. Za nejvzácnější knihu lze asi považovat fotografické vydání RK od Vrťátka (toto osmerkové vydání vyšlo již roku 1861, když byl RK poprvé fotografován, nákladem pouhých 20 kusů).

Za dvanáct let oslavíme 200. výročí nálezu RK, snad se do té doby tato zastaralá a neobjektivní expozice změní a odstraní se zbytečné chyby, které dráždí ctitele Rukopisu královédvorského. Škoda, že se nepodařilo v době příprav na oslavy 150. výročí nálezu RK realizovat záměr Vlastivědného kroužku a prof. Mervarta, vybudovat samostatnou expozici Rukopisu královédvorského v roubeném domku soustružníka Šmída. Jaroslav Gagan (9.8.2005)