Posudky zahraničních paleografů o RK (překlad)

Originální znění posudků


L. Leger

Milý kollego a příteli!

Když uveřejnil jsem r. 1866 překlad RK, Gaston Paris uveřejnil v Revue Critique velice prudký článek proti pravosti těch básní. Požádal mne, abych mu zapůjčil facsimile rukopisu, který mi byl věnován Maticí. Neměl, on osobně neměl žádné námitky, kterou by učinil v příčině paleogafické.

Ukázal tento rukopis zvěčnělému panu Natalisu z Wailly, úředníku národního archivu a členu Institutu, který mu prohlásil, že rovněž nemá proč proč by činil námitky. Mám na to vzpomínku velmi přesnou. Bohužel jsem naprosto neoprávněn souditi ve věcech paleografických.

Váš upřímný

Leger


M. Prou

Listy pergamenové, které mi předložil pan Dr. Píč a na nichž jsou zapsány národní zpěvy jazykem českým, zdají se mi, že jsou pokryty písmem XIV. století.

Ač některé znaky, na příklad písmeny s dříky přímými a také tvad d zdají se, že na první pohled naznačují počátek XIV století, přece jsou tu jiné znaky mladší, jako h a z. Z důvodu toho klonil bych se umístiti písmo toto do polovice XIV. století, přihlížeje také k vývoji písma latinského v Čechách, který byl, myslím, zdlouhavější než ve Francii.

Připojil bych, že nezdá se mi, že by červené písmeny mohly sahati až k počátku XIV. století.

Co se týče druhého rukopisu, jehož viděl jsem jen fotografii, totiž legendy o sv. Jiří, jest pozdější myslím, než prvý. Mohl by být z druhé polovice XIV. století.

Paříž, 8.X.1911.

Moric Prou


E. Chatelain

Je velice obtížné ustanoviti určitou dobu pro rukopis národních zpěvů českých, poněvadž scházejí body porovnání. Podle toho, co jsem pozoroval v rukopisech latinských různých zemí, navrhoval bych však konec XIV. nebo počátek XV. století.

Skutečně stává se v této době, že t má často formu t nebo t, dříve tvar ten vzdaluje se málo ........; svrchní hlavice neobjevuje se dříve než ke konci XV. století a převládá skoro všude v XV. století.

V XIII. a XIV. století zkratky jsou časté; vidí se jich velmi málo v tomto rukopise.

Dříky písmen l, h jsou přímé a nemají přívěsku v pravo ani v levo Z h Z tak časté v XII., XII., XIV. století, kdežto v XV. století vrací se k čistotě doby karolinské (e h).

Výzdoba písmen začátečních nepříčí se mé hypothese. Celkem vzato navrhl bych, se všemi výhradami stanovenými předmětem samým, dobu blízkou renesanci písemnictví, datum nedaleko roku 1400 našeho letopočtu.

Emil Chatelain


E. Berger

Zlomky pergamenové (Rukopis Královédvorský) Schází mi oprávněnost, když neviděl jsem nikdy rukopisů psaných v této krajině. Tvar některých písmen jako h malé a d (d)malé liší se podstatně od toho, co máme u nás; také výzdoba jest taková, že může nás uvésti v omyl

1. užíváním bary zelené velice řídké u nás od XIII. století, ale která se nalézá v Čechách, jak jste mi to ukázal, jak na vašem zlomku tak i v rukopise Sermontes eccelesiastici.

2. Tvar ozdob nakreslených na okraji vašich zlomků liší se také velice od toho, co nalézáme ve Francii; jest okrouhlejší ve vašem rukopise.

Konečně nevím, zdali písmo v Čechách se co do času neopozdilo za písmem francouzským, jak to pozorujeme mezi Francií a krajinami při břehu Rýna.

Na prvý pohled , ale neodvažuji se to tvrditi, byl bych nakloněn věřiti, že oba dvojlisty (Králové Dvůr) mohou být starší než rukopis legendy o sv. Jiří psaný česky, jehož fotografii laskavě jste mi ukázal, avšak mohu toto mínění projeviti jen s velkou opatrností.

Elie Berger.


Couderc

Čtyři ze 16 lístků slavného rukopisu zpěvů českých, chovaných v královském Museu Pražském, které byly předloženy našemu přezkoumání panem Dr. J.L. Píčem, konservatorem uvedeného musea, zavdaly nám podnět, abychom se své strany vyslovili tyto úvahy.

Pan Píč vysvětlil nám nejdříve, že rukopis ten byl viděn Pertzem, který o něm pravil, že jest z počátku XIV. století, a pan Leger, který byl přítomen rozpravě, dodal, že fotografie jeho byla nedávno předložena panu Natalisovi de Wailly, který prohlásil, že nemá, co by namítal proti jeho pravosti. Pan Píč mimo to nám oznámil, že dvojí zkouška chemická a mikroskopická potvrdila tento závěr. A přeložil nám z češtiny některá místa z obou memorand, která po této zkoušce byla pořízena.

Odpověděli jsme mu tehdy, že inkoust těchto čtyř lístků jest barvy překvapující, ale že tato barva snad se může vysvětliti účinkem nahodilé vlhkosti nebo delším uložením ve vlhké místnosti; že celkové vzezření písma ve vlastním smyslu neposkytuje při prvním pohledu nic rušivého, i zdá se, že toto písmo jest z prvé části nebo z polovice XIV. století.

Tento dojem bys sesílen užitím sulfhydratu ammonatého, kterého k snažné žádosti pana Píče a u přítomnosti pana Legera upotřebili jsme při některých písmenech obou lístků (poslední řádka zdola). Toto zkoumadlo způsobilo očividně u inkoustu tohoto rukopisu tytéž výsledky, jako u inkoustů středního věku, u nichž měli jsme často příležitost užíti ho. Tento inkoust jest tedy inkoust starý, nebo aspoň inkoust téhož sožení, jako inkousty staré.

Poněvadž pan Píč nás prosil, abychom písemně potvrdili výsledky svého bádání, věnovali jsme se novému zkoumání, pozornějšímu a přesnějšímu, které pozměnilo citelnou měrou dobrý dojem počáteční. Zjistili jsme toto:

1. Tvar písma se mění častěji a není možno si to vysvětliti při prostředcích kterými písař byl opatřen.

2. Některé řádky zdají se, že psány byly tehdy, když pergamen byl vlhký. Proč? Nevidíme skutečně jiného prostředku, jak vysvětliti v těchto řádkách pravidelné rozplzliny u tahu všech písmen. A toto zjištění vede přirozeně k domněnco o přípravě neobvyklé.

3. Jestliže barva inkoustu jest plodem vlhkosti, její naprostá pravidelnost jest překvapující.

4. Některé písmeny mají ráz velice zvláštní, o nichž bylo by si přáti, aby nalezly se jiné příklady v rukopisech té krajiny a pokud možno stejné doby. U těchto písmen zvláště pozorovali jsme e : e psané způsobem skoro stálým a ne ( ` nebo c; h : h a ne h; s : S a ne T.

P.S. Rukopis legendy o sv. Jiří psaný česky, jehož fotografie mi byla rovněž předložena, zdá se mi, že jest skoro z téže doby, přihlíží-li se jen k písmu zlomků zpěvů českých.

Couderc


E. Verga

Když jsem viděl rukopisy Královédvorské, obsahující národní básně české, které mi byly předloženy panem Píčem s otázkou, je-li souvislost s písmem italským středního věku, můj dojem byl, že tato souvislost zde jest, a že tu běží o písmo z počátku XIV. století.

Dr. Etore Verga


A. Ratti
Miláno, Ambrosiánská knihovna, 12.X.1911

Pan dr. J.L. Píč ukázal mi svazek rukopisu "sermones temporis" latinsky psaný a několik lístků malého rukopisu básní českých, žádaje mne za mé dobré zdání paleografické způsobem tak dojemným, že pokládám za nemožné abych nebyl mu po vůli.

Zdá se tedy podepsanému, že písmo svazku jakož i příprava pergamenu prozrazuje citelný vliv, ne-li přímý původ francouzský.

Písmo malých lístků připomíná mi jiné rukopisy písařů krajiny dolního Rýna a zdá se mi, že řadí se do století XIV. - XV.

Mr. Achille Ratti pref. d. B.A.