24.3.2 Poznámky k ,,Libušinu soudu''

1.

Adjektivum -- jako mnohdy jinde -- může být i jmenné. Dosavadní úzus je takový, že se přepisují adj. složená všude, kde to tvar dovoluje. Viz však naše úvahy o určenosti a neurčenosti. Rozhodovalo naše pravidlo o sudoslabičnosti formulí.

2.

Viz Sn., pozn. 1.

3.

Rozbor, str. 324 nn.

4.

Nikoli ,,českými'', to by bylo pozdní. Čech je tu jako ,,hérós epônymos''.

5.

snad starší a správnější ,,s'' proti ,,š''.

6.

bývalo čteno i ,,narícaje''. Smysl je zde týž: žalovati, činiti nároky.

7.

,,Ima'' nebo ,,Jima''. Pokud by RZ a RK vycházely z téže písařské školy, mohlo by být ,,iima'', jak zdůrazňuje prejotaci RK. Následuje-li v RZ jiný vokál než ,,i'', je toto ,,ji'' přepsáno důsledně jako ,,i''. Ale nebylo vždy náslovné ,,j'' tam, kde je dnes. Viz i v dalším textu ,,u'' = už, juž(e). Proto ponecháváme přepis ,,im, ima, iskati''.

8.

Rozbor, str. 325 nn.

9.

Spíše je myšlen hrad Libice nad Cidlinou, sídlo Slavníkovců, než řeka Bílina.

10.

RK by měl ,,bielej''.

11.

V RK by bylo ,,jiděže'' (sdě, kdě). Běžné staročeské ,,nikdě'' nasvědčuje, že i zde máme transkribovat ,,idě''.

12.

,,Unie'' lépe než ,,juné''. Tehdy se lesy nevysazovaly. Rozbor, str. 262 nn.

13.

Tj. od Hradce Králové. Toto MJ a různé ,,Chlumce'' svědčí pro přepis s ,,c'', ač ovšem i čtení ,,chlemka'' je pro úzus RZ možné.

14.

Po ,,správném'' ,,pie'' by byl verš nesměrný. To je o sobě možné, počet slabik by se vyrovnal tempem. Ale ,,pije'' nebo dokonce ,,píje'' se starobylou délkou se lépe doporučuje.

15.

Není jisto, jde-li o ,,Most'' neb o lokalitu blízko Rakovníka.

16.

Rozbor, str. 308 nn.

17.

Verš neúplný. Snad tu zasáhla ,,censura'' pro nějaké ,,pohanské'' označení Vyšehradu.

18.

Výrazná epická formule, srv. Ludiši v RK 18.23. Je tu pěkně vidět, jak se hláskosloví v této epice rychleji měnilo než morfologie, která je zase méně konservativní než slovní výraz.

19.

viz pozn. č. 17.

20.

Dle nejčastější konjektury je míněn Svantovít. Rukopis má ,,UITZOUIM'', verš opět nesměrný. Rozbor, str. 306 nn + = crux filologorum, těžko řešitelné místo.

21.

,,Se'' = hle. Výklad, že by šlo o předložku k ,,bratroma'', je již opušten.

22.

Kašpar má ,,MZZU'', asi chybou tisku.

23.

Rukopis má jen ,,l'' místo ,,li''. To odpovídá stsl. ,,l6''. Přepisujeme jako příklonku.

24.

Nikoli ,,smířil'', ale ,,poměřil'' a snad i ,,pokořil'' jako často ve stsl.

25.

Počáteční ,,i'' v rkpu chybí, ale je samozřejmé.

26.

Čteme ,,glazy'', hlasovací kaménky, ač snad nedoloženo, v Klaretu je však ,,hlazec''. Jde zřejmě o hmotné předměty, viz verš 78. Rozbor, str. 263 nn.

27.

Nelze zde vyloučit -- jako i jinde -- čtení ,,jé, jie'' z původního ,,je'' (stsl.). Ale i formy nenasalisované jsou starobylé. Jinak je tomu v gen. sing. fem. v RZ ,,jejá'', kde bylo v RZ původní -e- zcela jistě (jejé i jejá).

28.

Básnická nebo spíše pěvecká licence, počet slabik není dost jasný. Snad ,,vo-su-di-e'' nebo ,,u-o-su-die''. Ani starou jeraci nelze vyloučit. V ,,pravé'' stč. literatuře jsou obdobných případů stovky.

29.

Rozbor, str. 304 nn. Jde o převahu hlasů, kde je jich ,,více'' z praslov. ,,vet-je''.

30.

Psáno ,,ROZUZENU'', foneticky. Byl tedy také RZ zachycen původně podle recitace nebo diktátu.

31.

Přepisuji jako instrum., ač v RK je i ,,meče máchasta'' s akus.

32.

Lépe tak než ,,vnori'', jak bývalo čteno, jako by šlo o gnómický aorist, známý z řečtiny. Ale ve slovanských jazycích není doložen.

33.

Jako ,,zavěrno''. Dalo by se psát i jako jedno slovo.

34.

Správné by bylo i ,,prvěncu''.

35.

Kašpar má jen ,,STA'', ale všude se přepisuje ,,Vsta'' z ,,USTA''. Bez přímého styku s pergamenem nemohu tuto otázku řešit, reprodukce jsou tu velmi nezřetelné.

36.

Viz pozn. č. 11. ,,Vládl'' čti jednoslabičně.

37.

Přepisuji zde verš jako Hanka, který však nedošel souhlasu. Psává se i ,,želězu''. Oprava ,,po žele súdě'' je neodůvodněna z několika důvodů, hlavně též proto, že předl. ,,po'' se pojí v RZ jen s akus. nebo s dat., v RK převážně s lokálem.

38.

Asi analogicky podle o-kmenů místo pravidelného ,,v Němcích''. Možné je i ,,Němcech'' dle i-kmenů.

39.

,,Iskati'' lépe než ,,jiskati'', neboť máme ,,získati'' a ,,vískati'' (původně ,,hledati vši''). Předpony se kladou přímo před základ. Ani Komárkovo ,,jskáti'' nedoporučujeme -- už z důvodů eufonie. Verš je ovšem o slabiku delší, ale čtení ,,iskat'' nebo ,,iskať'' se zdá odvážnou konjekturou.