24.3.8 Poznámky k ,,Ludiši''

1.

Všimněme si střídání tvarů ,,jmieše - imieše''. Znak všech herojských epik.

2.

Ponecháváme jako ,,provincialismus'', nikoli tedy s ,,-ě-''.

3.

Místo obvyklého ,,sěmo''. Snad haplologie po předchozím ,,sě''. Anebo vypadl písař z úlohy a vepsal slovo tak, jak se již v jeho době lidově vyslovovalo. Tak neb onak -- je vidět, že dělal tytéž chyby jako většina lidí takto zaměstnaných ve středověku.

4.

Asi ,,z divokých zvířat'', tedy ,,zvěřinu''.

5.

Bývalo čteno i ,,bedrost''. O stáří razury i o tvaru bylo mnoho sporů. Rozbor, str. 55 a 57.

6.

Proti Flajšhansovu textu přepisujeme správné ,,přie-'', neboť zkratka to dovoluje.

7.

tj. ,,zvěděti''. Rozbor, str. 106 nn.

8.

Je to ,,chorvatský'' superlativ, beru jej jako sklonění jmenné. Rozbor, str. 117 nn.

9.

Většinou se čte ,,múdro'', v Kašparovi a v edicích rovněž. Je však známo, že -o není původní, že tam bylo jiné písmeno. Nepadá v úvahu ,,e'', to odporuje R i staré češtině vůbec, ani -a, neboť slovanské jazyky, pokud vím, postrádají vazbu typu ,,sapientis est''. Tedy snad -u; moudrému (státníku) jest... Si vis pacem, para bellum.

10.

Zde dittografie. Jednou je psáno jako zkratka, ale pak ještě připsáno ,,prse'', tentokrát bez ,,jotace''.

11.

Verš nesměrný, o slabiku delší. Syntaktický rozdíl mezi infinitivem a supinem byl zřejmě ještě příliš silný.

12.

Doplněk ,,s starostami'' není nutný.

13.

V rkpu je značka, že se má číst ,,Zemanóm svým'', nikoli ,,svým zemanóm''. Jsme povinni dbát písařova pokynu.

14.

Bývá přepisováno ,,vz Spytibora''. Výklad možný, ne však nutný, neboť ,,v'' vyjadřovalo i takovéto nepřátelské vztahy (Stsl slovník, str. 235).

15.

Tvar vzácný, ale doložený. Verš je však potom o slabiku kratší. Snad je oprava ,,mečí'' nebo dokonce ,,mečú'' na místě.

16.

Rukopisné ,,Sipoše'' je patrný omyl. Nebo nějaká reminiscence na maďarské jméno toho znění?

17.

Původně bylo ,,z dráhy chlapi''. Viz naši poznámku č. 13.

18.

Psáno ,,Sdeslav'', ale to je opět mechanický a nesprávný přepis; písař se v etymologiích pochopitelně nemohl vyznat. Všude se píše ,,sdě, zdě'' a ,,sdieti''. Jméno samo značí buď ,,ve slávě jednající'' nebo ,,zde slavný''. Jednou je v rkpu Z-, ale jednou i S-, a tak se kloníme -- též s ohledem na jméno ,,Zdislav, Zdislava'' k etymologii ke ,,sdieti''. Tak také přepisujeme.

19.

Běžně se doplňuje ,,mój'' do osmislabičného verše. Ale nelze odpřisáhnout, že tam toto slovo opravdu původně bylo.

20.

Správné je ovšem ,,otčík'', a tak je v RK dvakrát, ale celkem třikrát fonetické ,,očík''. Spokojujeme se proto touto poznámkou, ponechávajíce text bez úpravy.

21.

Starší by byl původní aorist ,,spadeta''. Je vidět, že píseň je mladší, což odpovídá i historickým skutečnostem.

22.

I zde opraven slovosled za původní ,,z dubového věnec listie''. To je násilné hyperbaton, zcela odchylné od slovanské poesie tohoto typu. Viz i poznámku č. 13 a 17.