24.3.9 Poznámky k ,,Záboji''

1.

tj. asi ,,o veliké bitvě''.

2.

,,sědě'' i ,,mútie'' (mútě) by se dalo brát i za přechodník.

3.

Přepis ,,dlúho pustým'' je nesprávný, strach za složeniny zbytečný.

4.

psáno ,,riecie'' místo obvyklého ,,rsiecie'', které je u tohoto slovesa v RK dvakrát.

5.

Tak v Záb. třikrát, jindy však ,,jim'', v RZ ,,k nim''.

6.

Ovšemže ne ,,varito''. Rozbor, str. 304 nn.

7.

tj. ,,upřímných'', v češtině ,,hapax legomenon''. Proto bývá čteno ,,jiskrených'' (jiskrné oči bývají upřímné). Ale vadí tomu ,,-e-'', které je obvyklé v RZ, kdežto v RK se vůbec nevyskytuje.

8.

Psáno ,,zaide'', asi opět mechanicky. Prosté ,,ide'' aj. je v RK třináckrát; mimo to složeniny s ,,pro-, přě, za-, ot-při-'' a vždy je psáno jen ,,i''. Ale hiát ,,a-i'' si lze v recitaci stěží představit. Proto jsme se dovolili opravu na ,,-ji-''.

9.

tj. milenky, milované ženy. Podivná ,,idealisace'' pohanského středověku!

10.

Rozbor, str. 257 . Psáno ovšem ,,batio''. Zde asi písař modernisoval předlohu, v níž snad bylo ,,bato, batko'' nebo podobně. Význam je ,,muž, náčelník, vůdce''. Od ,,baťa'' by byl vokativ spíše ,,batě'' jako ,,junoše'' ve Sbyh. 25.18.

11.

tj. ,,poroučel, dával rozkazy''.

12.

Lépe než ,,bě sě'', neboť je psáno ,,biese''. ,,Sdieti'' je ,,chovati se, pracovat, být poddán''.

13.

Lépe tak než ,,jmieti'', neboť můžeme získat verš o deseti slabikách.

14.

Viz Čest., pozn. 60.

15.

To značí asi dravé ptáky vůbec.

16.

Asi lépe ,,jim'' než ,,i jim'' (je psáno ,,iim'') a mimo to dosáhneme pravidelnějších tonických dvojveršů.

17.

tj. ,,neodvažovali se'', nikoli ,,nesměli''.

18.

asi ,,hlasitě se modlit''. Sloveso mívalo intensivnější význam než dnes; srv. ,,hlásání slova Božího''.

19.

Správně, opravy na ,,krušiti'' nebo ,,rušiti'' jsou zcela bezdůvodné, viz Rozbor, str. 291.

20.

To je instrumentál, ne akusativ, jak přepisuje Mareš i Flajšhans. V RK je ,,pieseň'' důsledně i-kmen, a to dokonce i v incipitech.

21.

Pokládám ,,ký'' za zvolací, věta se smyslem blíží projevu ,,jaký to byl hýbatel!'' Rozbor, str. 221 nn.

22.

Místo ,,piej'' jako i ,,petkrát'' nebo ,,rumenci'' aj. Ale zde opravujeme, neboť tato ,,chyba'' se vyskytuje u tohoto slovesa neb odvozených výrazů jen jednou.

23.

Aorist nebo part. praes., obé je tu možné.

24.

Význam není ,,dojímal'', jak dovozují odpůrci, imputující rukopisu novoromantický sentiment, ale ,,podmaňoval si''. Projevuje se tu ještě víra v magickou sílu zpěvu.

25.

Hlavolam! Hanka i Komárek brali za dativ plurálu k ,,rozkoš'', většina obránců však čte ,,rozkos'' - vraceli se různými směry. Možná, že je to ,,průsek'', ale pak lze číst i ,,rozkošem'', instrum. masc. Viz MJ ,,Rozkoš''. Jde o rybníky založené po vysekání porostu. Rozbor, str. 290 nn.

26.

,,Dřevo'' asi tolik co ,,dub''. Jsou míněny posvátné duby, místo jednak kultovní, jednak sloužící ke shromažďování bojovníků. Je možné, že tu vypadlo nějaké ,,pohanské'' označení, přesnější pojem, neboť metricky je verš se sousedními nesourodý.

27.

Spíše asi ,,sboři'', ale je psáno s -r-. Občas bývá už akus. za nom.

28.

Psáno ,,vs-'' proti běžnějšímu ,,vsi-''. Výslovnost byla ovšem i zde ,,však'', tedy s řídkým (polským) ,,s'', jak bychom asi měli přepisovat.

29.

Podržujeme původní čtení ,,na král''. I ,,krála'' by odpovídalo úzu RK, ale jistě je lépe akceptovat starou textologickou úpravu.

30.

Podržujeme zde i na dalších obdobných místech rukopisné čtení, ač ,,Slavoju'' je ovšem též správný vokativ.

31.

Naše nejsmělejší a patrně nová úprava přepisu. Jde asi o rysa (lys?), kde je ve všech ie. jazycích ,,l-'', ve slovanských zatím nedoložené. Změna l-r patrně nastala konkurencí se slovem ,,lysý''. Přírodopisně i básnicky je vhodnější ,,rysí zrak, rysí skoky'' než ,,liščí''. Ostatně není ani v Čest. ,,lis, lisa'', ale ,,liška''. Rozbor, str. 275.

32.

Kašpar má ,,podasta ti'', ale to nedává smysl; snad je to chyba tisku. Nemáme po ruce originál na pergamenu, ale zdá se nám, že na fotografiích (Husník) je zřetelné dlouhé ,,s''.

33.

Soudívá se, že je tu v písni mezera. Chybějící verše by líčily nějaké vyjednávání, Luďkův vzkaz od ,,krále''. Skladba je však celistvá i tak, jak je zachována.

34.

tj. ,,nad''.

35.

tj. ,,loupežníkovi''. MV má stejnou glosu vedle latinského ,,latro''.

36.

Rukopis má ,,spej'', ale to je asi opomenutí, neboť na dalších šesti místech je ,,spěti'' přepsáno správně.

37.

Drobnost, ale velmi obtížný problém, jak transkribovat. Možná opět ,,tiše''. Ale nejspíše tak, jak to činíme my a také již Flajšhans. Pravděpodobně jde o zájm. ,,ten'' + příklonka ,,sě'' (deiktická), která je i v ,,sěmo''. Konglomerát základu s- (ie. k') je pln sporných problémů a takřka nepřehledný. RK má v textu ,,sie''.

38.

Možná ,,dávají'' od ,,dajati''.

39.

V textu podtečkováno. To znamená, že starý opravovatel slovo škrtl. Následovali jsme jeho příkladu.

40.

Jen toto členění veršů je správné (Mareš).

41.

Zde rozdělujeme verše nebo spíše kóla jinak, ne ovšem z obavy před přízvučným hexametrem, ale z jiných rytmických důvodů. Vznikne nám totiž dvanáctislabičný verš, velmi oblíbený ve slovanských písních; je též ve Sbyh. Následující útvary můžeme pak měřit třemi slovnými přízvuky ať novodobými nebo penultimovými.

42.

tj. ,,hadí zplozenče, zmetku'' (nikoli ,,hebrejský'' genitiv).

43.

Luděk je asi zvyklejší bojovat mečem než ,,barbarským'' mlatem. Snad tu projevuje i rytířskost, běžnou v epické poesii. Záboj byl v tom okamžiku bezbranný a musil teprve tasit.

44.

tj. ,,sekl, udeřil''. Je mylné, doplňuje-li se ,,meč'', neboť ten má Luděk už v ruce.

45.

Tvar velmi starý, snad jen asi dvacetkrát v ostatní staročeské literatuře doložený.

46.

Viz naši poznámku č. 8.

47.

Asi ,,píješi'' podle akcentologických (ovšem nadmíru sporných) pravidel (Bulachovskij, v jiných souvislostech).

48.

Snad akus. k předmětnému ,,vyrazi''. Ale sloveso lze pokládat i za podmětné a ,,skřěky'' brát za instrumentál.

49.

Písař má stále mechanické ,,bratrsie''. Někde, jako zde, můžeme v tom vidět plurál, jinde však je to zřejmě sing. s přebytečnou ,,jotací''.

50.

Podle Kašpara původně ,,darichu'', potom však touž rukou opraveno. Písař měl asi v povědomí svůj úzus při ,,uderiti''. Pszchologicky zajímavé; lze v tom vidět i nepřímý důkaz ,,pravosti''.

51.

Tak rukopis. Že jde o Záboje, je samozřejmé. Viz i předchozí poznámku; pěvec znal ,,bojevati'' i ,,vojevati''.

52.

Ponechávám rukopisné čtení. ,,Vz'' místo ,,v'' je zbytečná oprava, ,,búřit'' je snad supinum. Jediná rozumná úprava by snad byla ,,búře'', part. praes.

53.

Zda máme právo k přepisu ,,bojišče'', není jisté. Hláskosloví je v orální poesii mnohem proměnlivější než ostatní gramatické kategorie.

54.

Viz poznámku č. 48. Vzor rozsáhlejší formule.

55.

Dalo by se brát jako aorist k ,,váleti'', ale většinou se považuje za nepravidelné praes. k ,,valiti''. V okolí jsou však samé aoristy. Rozhodli jsme se ve shodě s většinou vydavatelů proto, že ,,váleti'' znamená v RK ,,válčiti''. Také novější jazyk dává přednost slovesu ,,valiti'', i když ,,váleti'' nebylo ve staré češtině pejorativní.

56.

Psáno ,,hnasie'' omylem, setrvačností po dvojím předešlém ,,sie''.

57.

Ponechávám v rkpu chybu, neboť je tak psáno dvakrát.

58.

V textu nepochybný omyl ,,zozepie''.

59.

Tyto figury jednak napovídají správné členění veršů, jednak svědčí o tonickém charakteru domněle volných veršů.

60.

Přikláním se k interpretům, kteří tu vidí ,,formuli'', obdobný děj při dvou řekách je dvakrát popsán týmiž slovy bez jediné písařské odchylky. Učinil to tedy středověký textolog s plným vědomím.

61.

Snad imperativ.

62.

Je nutno akceptovat ,,správnou'' jotaci, chceme-li podržet text ve věrné podobě.

63.

Písař napsal omylem dvě zkratky za ,,pra'' i ,,pro''.

64.

Běžné je ,,vícestviem'', ale existovalo i ,,vícestvo''. Snad tu byl jemný sémantický rozdíl: konečné vítězství proti dílčímu. Ukazovalo by na to i perfektum místo aoristu.

65.

Asi polský úzus místo ,,vele''. Nehledám tu jiné výklady než ,,mnoho duší''.

66.

U Kašpara chybou tisku ,,jedna'', neboť ,,o'' je úplně jasné.

67.

Tak Kašpar. Tvar je správnější než nářečové -ú. Tak přepisoval Mareš i jiní. Původně tu prý bylo ,,-e''. To by potvrzovalo naše mínění: text upravoval někdo, jehož jazyk obsahoval více východních vlivů, než se jeví u původního písaře.

68.

Tvar ,,chorvatský''? Nebo měl pravdu Geitler, že ,,bog7'' je původní u-kmen? Rozbor, str. 124 nn.