24.3.10 Poznámky ke ,,Sbyhoni''

1.

Tak znělo nejspíše původní jméno (Rozbor, str. 323 nn). Ale v dalším píšeme ,,Zb...'' podle textu, i když se tím snad dopouštíme nedůslednosti.

2.

Vázaná forma dvanáctislabičných veršú nutila pěvce k občasným gramatickým odchylkám, básnickým licencím, střídání tvarů. V dalším jsme se pokusili členit verše do logických celků; nejčastěji jde o dvojverší. Forma je pravzorem nadmíru početných lidových písní o schematu 12 + 12 nebo 6 + 6.

3.

Je nutno číst ,,u'' za ,,v'', abychom dostali rytmicky správný verš. Konjektury jsou zbytečné.

4.

Občas chybí přesná diairese, jako zde. Dnešní píseň by se tomuto ,,nedostatku'' ovšem vyhnula.

5.

Reflexivum. Flajšhans ještě jako obránce interpretoval ,,na skále sí'' - na této, mylně. Pěvec by byl řekl ,,siej'' a kromě toho je zvratné ,,si'' v RK ještě na dalších místech.

6.

Verš je asi porušený. Je možno jej opravovat různě, viz verš 6 a pozn. č. 3.

7.

Spokojíme-li se s napočítáním dvanácti slabik, lze text ponechat, ač ovšem diairese ,,u/hrad'' je nepravděpodobná.

8.

Původní rukopisné čtení metricky vyhovuje. Stará razura na ,,krahujec zlobný'' svědčí o tom, že opravovatel nebyl zpěvák.

9.

Verš o slabiku delší. Neopravujeme, odchylka byla pravděpodobně vyrovnána tempem a notou navíc. Nebo snad ,,junoš''?

10.

jako v poznámce č. 8. Snad ,,svú braň''? Ale opakování téže ,,chyby'' za sebou by mohlo svědčit o tom, že je to ,,response''. Kromě toho tu tvoří myšlenkový celek zpravidla dva po sobě jdoucí verše.

11.

Čtení ,,jáz sem'' je velmi pravděpodobně správné, ač rukopis má ,,já''. Starší forma je dle Flajšhanse v RK devětkrát, mladší by byla jen zde.

12.

Opět haplologické, reflexivum v textu chybí a je nutno je doplnit. Viz předešlý verš.

13.

Zcela nesprávné čtení ,,vilní'' (sloveso), takový nevkus je pro poesii tohoto druhu nemyslitelný.

14.

Kašpar má ,,usuita'', omylem.

15.

Možná jeden z pěvcových novotvarů, o nichž viz výše. Patří sem patrně: srdice, ložice, byl bysi válel (atd.) místo ,,ty by válel'', srv. Skř. ,,ty by leťal'', dále: se dřěva m. s..., u hrad tvrdý, sěde si (bývá prosté ,,sěde''), ku tvrdu, snad i ,,braně'' místo ,,braň''. V Rozboru, jsme dokázali gramatickou přípustnost těchto odchylek. V naší Estetice poukazujeme na jejich nutnost -- zákonitost uměleckého jazyka orální poesie. -- Verše jsou členěny ponejvíce po dvou, ale někdy je lépe sdružit i tři nebo čtyři k uchování logických celků.