Ptačí poselství je motivem neobyčejně častým. V R se vyskytuje v LS, ve Skř., trochu vlastně i ve Sbyh. a nepochybně i v Jel., neboť ,,bystří krahuji'' zde oznamují dívkám jinochovu smrt. Původ nebo důvod těchto výjevů se vykládá různě. Učenci soudí, že jsou převzaty z pohádek; nebo, že jsou opeřenci prostředníky mezi nebem -- světem vyšších bytostí a lidmi; anebo konečně že si pěvci oblíbili tyto scény proto, že jim umožňují žádanou jednotu místa, času i děje. Snad je ve všech třech teoriích trochu pravdy, jedna nevylučuje druhou. Názor o pohádkovém původu je možno podepřít i tím, že se někdy také jednající osoba (nejčatěji milenka nebo milenec) chce proměnit ve ptáka s úmyslem zanést zprávu, vyhledat svého druha nebo družku. Tohoto motivu použil pěvec (nebo básník?) v PV.
Nejčastějšími posly jsou vlaštovky pro svůj rychlý let a pro zvyk stavět si hnízda u lidských příbytků. Jsou to ptáci ,,družní'', jak je přímo řečeno v LS. Dále tu bývá slavík (pěje večer a v noci, v době lásky, PV), dravci, hlavně sokoli (pro svou bystrost, o níž se mluví v Jel. a v Záb., a snad i pro dávnou možnost loveckého výcviku) a havrani, vrány, krkavci (černá barva peří -- symbol smutku. Jistě také proto, že se někdy sytili mrtvými). Sem možná patřila i ,,vrána'' ze Zl. RK. I skřivan měl svůj význam pro blízkost k polním pracím a k nebi, přinášejícímu sluneční svit i děšť. Někdy není totožnost ptáka zjištěna, ba stává v písních jen ,,poslíček'' apod., ba stává se i to, že zprávy nosí předmět v zásadě nepohyblivý.
V Suš. a v Erb. je jeden text blízký Skř. (S 564) ,,Dybych měla poslička / dost malého ptáčíčka, / psaníčko bych napsala / a milému poslala.'' Uvádíme, že další doklady jsou u Kolberga. Skřivan je v Sus. i v Erb. dosti vzácný; v Erb 280 zve ,,radostný skřivánek'' hosty na svatbu. I tato skladba má množství analogií u jiných slovanských národů. Skřivan je dle zjištění přírodovědců pták rvavý, nesnášenlivý a pobyt v kleci nesnese; také létá vždy velmi vysoko. Proto mají v novějších písních převahu ptáci ,,družnější'', zejména holubi (později poštovní!) a hrdličky, např. Suš. 110, 116, 200 (zde s ,,pismem'' doletěl) 334, 378, 440, 623 a Erben str. 138, 160, 325-326, 385. Vlaštovka se v této roli vyskytuje v S. 195, 378, 392, 425, 521, v Erb. str. 87, 98, 147, 152, 269. Kukačka sice nemá v RK úkoly poselkyně, ale je anthropomorfisována; zprávy nosí v S 521, 49, 487. Slavík je ku podivu spíše v Erb., str. 131, 158, 187. Kromě toho tu máme jako zpravodaje ještě ryby (S 408), jablko S 495, E 173, 386), žlunu S 521, husy S 601, větříček S 433, sekavíčka (?) S 521, labuť S 582, včelu S 638 a jeřábka E 182. V Bartošově sbírce převládá opět vlaštovka se slavíkem: I, 279b, 351 (jiný pták), 495 (sedl na okénko! viz LS), 722, 764, 766, 774 (zde jsou oba jmenováni), 803, 804; ve II. díle 1228, 1660, 1961; v č. 1203 motiv PV. V Úlehlovi vystupují křídlatí posli v č. 24, 25, str. 492; č. 81, str. 516; č. 134 (2, str. 546) letící roj), motiv PV č. 313a, str. 636, ale i jinde; též u Smirnova, str. 130 a 133, u Kollára II, 300, 301, 76; přímá paralela ke Skř. u Smirnova, str. 132 (ale zde je dívka nevěrná); viz i Melicherčíkův výbor str. 24, 38, 95 (slovanské písně), č. 28 kukačka, č. 48 vlaštovka; u Bělorusů doklady u Čičerova, str. 341 (podle staršího soupisu Šejnova); skřivan jako posel uvězněného mládence Čičerov 352, tamtéž i černý havran, takže shoda se Skř. a Zl. je evidentní. Orli přinášejí zprávy o neštěstí u Smirnova str. 138, jindy plní tento smutný úkol havrani (dva o porážce na Kosově poli). Viz i Dolanského , Kačič , str. 51 podle Karadžiče. Slavík -- posel u Karadžiče str. 131, č. 219, sokol nebo kukačka u Smirnova, str. 138 a 139. Další pro poesii sch. a albánskou ve Skendim, str. 166 a u Chadwicků II, 350. Zprávy však někdy nosí také vlk nebo kůň, Maretič, str. 95 nn. V téže knize (str. 37) spolu mluví dva ptáci, z nichž jeden spatřil unášenou dívku. Může to být adaptace Sbyh.? Zprávy o matce a otci přináší pták v ukrajinské písni (ŠtÚr, str. 32); doklady hlavně na vlaštovku uvedl Gebauer v uv. článku; soudsí, že v LS jde o skutečnou sestru obou bratří, ale my soudíme, že je to spíše opravdový pták. Snad byly na Libuši přenášeny též jiné parapsychologické schopnosti: též v poesii námi zkoumaného typu: nejen věštění, ale i ovládání koně na dálku a znalost řeči zvířat. V ruských zpěvech je někdy při takových výjevech užíváno lidských osob i vlaštovek promiscue. Marčok (str. 88 nn) snad viděl až příliš mnoho, domnívaje se, že tento pták spojil na svém letu odlehlá místa (kostel, tři hory, umrlčí komora) tak, že i děj je do těchto údajů zdařile vpleten (legitimní láska, končící tragicky). Ale něco podobného lze vidět i v LS, kde je takto spojeno ,,sbožie'' Chrudošovo a Staglovovo s Vyšehradem , zdůrazněna neblahost sporu a naznačeno jeho řešení. V polské lidové poesii je opět mnoho dokladů na ptačí poselství i na přání změnit se v okřídleného zpravodaje a zaletět k milé nebo k milému. U Kolberga je to I, 233; 2, 216; 3, 65, 98; 4, 165; 6, 244, 256, 257, 258 aj; 12, 308, 585; 21, 137 (kukačka nese lístek -- opět příklad pro ,,konkrétnou'' logiku); 24, 68; 25, 276; 26, 305, 312, 316; 27, 95, 138, 224, 379, 380; 28, 52; 29, 88; 30, 194; 36, 420 (kytice jako poselkyně); 56, I, 51; 57, I, str. 97 až 102 (orli a sokoli), tamtéž 1062 a další příklady velmi hojné v tomto svazku.
Jako tradiční motiv v herojské poesii (např. ve starořecké a norské) uvádějí ptačí poselství Chadwickové II, 403. Další ukázky má Bowra, Heroic, str. 467 z písní o Maldonovi , Beowulfovi, Finnsbrukovi a Brunapabuskovi. Ptáci se někdy slétají na kořist (to v R není), ale v Maldonovi si sdělují zprávy o mrtvolách navzájem, což trochu upomíná na Jel. V Eddě (Heger , str. 226) spolu mluví dva havrani; v témž textu (str. 240) zpívá pták Atlimu o krásné Sigerlině; na str. 304 se cituje hovor ptáků o Sigurdovi, který skolil Fafniho . Viz k tomu i Martiniho, str. 126, který asi naráží na tutéž pověst (o Siegfriedovi a Sigurdovi). Budoucí osud Heldiho Hundingsbanea (norský zpěv) věští havrani, viz Bowru, str. 283 spolu s dalšími příklady. Týž badatel zná i jiné analogie z novořečtiny (str. 285). Jsou to pohádkové motivy z ptačí řeči, ale jindy je lístek připevněn ke křídlu jako ve slovanských zpěvech. V Il. 24, 310 je orel poslem Diovým . Pallas Athena se často mění v ptáka, třeba v Od. 1, 320. V ťémž eposu (2, 140 nn) vysílá Zeus dva orly jako výstražné znamení, v Od. 3, 372 je Pallas uvedena jako orel mořský, v Od 15, 325 se vyskytuje věštný jeřáb; Bogatyrev Anth. str. 261 nn má doklad, jak orli ohlašují smrt junáka atd. Propp, str. 115: zde oznamuje holub Potykovi smrt jeho ženy, jinde zase Dobryňovi , že mu Aljoša Popovič svádí ženu. Někdy mívají ptáci úkol výzvědný. Na Borneu jsou uctívání (Chadwickové III, 478) jako zprostředkovatelé boží vůle: u Polynésanů zvěstují jitro a vybízejí k ukončení nočních slavností (Chadwickové III, 102). Trochu tomu odpovídá naše ,,kuropění'' (Róže ) jako rozmezí, kdy končí noční veselí neb odpočinek a začíná práce.