24.1 Rukopis Zelenohorský

Protože jde o píseň, jež byla -- stejně jako celý RK -- původně recitována, určena k poslechu a k zapamatování, nikoli k četbě, nemělo by stačit spokojit se mechanickým přepisem, ale měli bychom přihlédnout i k dalším důležitým skutečnostem, pokud je to technicky proveditelné.

Máme na mysli zejména:

1.

Červené značky rumělkové (Rozbor, str. 22 nn), jimiž jsou omalována počáteční písmena většiny slov. Toto opatření provedené dle středověkých kriterií, mělo sloužit k usnadnění čtení nebo k dalšímu opisu.

2.

Červené značky miniové a zelené tečky seskupené do obrazců
303#303
,
304#304
,
305#305
,
306#306
,
307#307
a k literám P, V, N, E, F, J, Q, O, C, S, A, jak je v textu rozeznali Palacký a Šafařík (,,Älteste Denkmäler'', str. 28 nn). Bohužel se dosud nepodařilo proniknout k účelu a smyslu těchto značek. Podle nejčastěji vyslovovaných názorů jde o noty (,,neumy'', správněji bychom měli říkat ,,neumata'') a sotva tu lze vidět jen ozdůbky bez hlubšího významu. Nejsou to ovšem značky, jež by sloužily logickému členění textu, neboť jsou umístěny i na místech, která činí takové použití nepravděpodobným (mezu
308#308
sobú) aj. Věc si ještě vyžádá mnoho usilovné práce muzikologů i paleografů a bez dokonalé barevné fotografie RZ bude každá edice jen kusá. Z pochopitelných příčin se musíme zde spokojit jen upozorněním na tuto nesmírně významnou složku RZ. Protokoly Ivanovova  týmu, ohlášené autorem např. v knize ,,Tajemství RKZ'', Praha 1969, str. 639), které neprošly oponenturou Kriminalistického ústavu VB v Praze, a snad i jiné písemnosti věci se týkající by snad měly co říci, ale tyto dokumenty nám zůstávají nedostupnými.

RZ má některá neúplná, porušená místa. Co je nadepsáno, přejímáme do textu včetně glosy ,,krutu'', která je (v. 105) sice v drobných literách, ale snad pochází od téže ruky jako ostatní obsah. Mezery nevyplňujeme, pokusy, které tu byly podnikány, byly buď nejisté nebo i zřetelně chybné. Na jednom místě připojujeme ,,+'' -- crux philologorum -- neboť je temné.

Slova nebo písmena, která v textu nejsou, ale jejichž doplnění je samozřejmé, dáváme do jednoduchých závorek ,,(...)'', dittografii, tedy omylem napsané litery, jež se opakují dvakrát, opatřujeme značkou ,,[...]'' a tam, kde text přechází se stránky na stránku, přičiňujeme ,,///''.

Sněmy

 		    Vsiak ot svéj čeledi1 vojevod(í), 

mužie pašu, žeň i ruby strojá2.


I umre li glava čeledina,


děti vsě3 tu sbožiem v jedno vladú,


5 		    vladyku si z roda vyberúce, 

ký plezně dle4 v sněmy slavny chodí


chodí s kmetmi, s lechy, vladykami.


Vstachu kmetie, leši i vladyky, 

pochválichu pravdu po zákonu. 

Libušin Soud

 		    Aj, Vltavo, če mútíši vodu, 
		    če mútíši vodu striebropěnú?1 

Za tě lútá rozvlajáše búra2 

sesypavši tuču šira neba,                          

5 		      oplákavši glavy gor zelených,                     

vyplakávši zlatopieskú glinu?                      

Kak///o bych jáz vody nemútila, 		  str. 2   

kegdy sě vadíta rodná bratry,                      

rodná bratry o dědiny otné.                        

10		     Vadíta sě kruto mezu sobú                          

lútý Chrudoš na Otavě krivě,                       

na Otavě krivě, zlatonosně;                        

Staglav3 chraber na Radbuzě chladně.           

Oba bratry, oba Klenovica                          

15		     roda stara Tetvy Popelova,                         

jenže pride s pleky s Čechovými4 

v sieže žírné vlasti prěs tri rěky.                

Priletieše družná vlastovica5,                 

priletieše ot Otavy krivy,                         

20		     sěde na okénce rozložito///


v Libušině otně zlatě siedle, 		   str. 3  

siedle otně, světě Vyšegradě.                       

Běduje i naríkaje6 mútno.                      

Kdy se slyše jejú rodná sestra,                    

25		     rodná sestra v Lubušině dvorě,                     

sprosi kněžnu utr Vyšegradě                        

na popravu ustaviti pravdu                         

i pognati bratry jejá oba                          

i súditi                   

309#309


ima7 po zákonu.                    

30		     Káže kněžna vypraviti posly:                       

po Sutoslav8 ot Lubicě9 bielé10,       

iděže11 sú dúbraviny unie12,               

po Lutobor s Dobroslavska chlemca13,           

iděže Orlicu Labe pije14,                       

35		     po Ratibor ot gor Krekonoší,                       

iděže Tr///ut pogubi saň lútú, 		   str. 4 

po Radovan ot Kamena Mosta15,                  

po Jarožir ot Bred vletorěčných16,             

po Strěžibor ot Sázavy ladny,                      

40		     po Samorod se Mžě striebronosné,                   

po vsie kmeti, lechy i vladyky,                    

i po Chrudoš, i po Staglav, bratry                 

rozvaděma o dědiny otné.               

310#310




Kda sě sněchu leši i vladyky                       

45		     v Vyšegradě...


prokní stúpi rozenia dle svégo.                    

Stúpi kněžna v bielestvúcí rízě,                  

stúpi na stól oten v slavně sněmě.                 

Dvě věglasně děvě...19 

50		     vyučeně věščbám Vítězovým; +20 

u jednéj sú desky pravdodatné, 		     str. 5


u vtoréj meč krivdy kárajúcí,                      

protiv ima plamen pravdozvěsten                    

i pod nima svatocúdná voda.  

55		     Počě kněžna s otna zlata stola:  
		     ,,Moji kmetie, leši i vladyky, 

se21, bratroma rozrěšite pravdu, 

jaže vadíta sě o dědiny,         

o dědiny otné mezu22 sobú!   

60		     Po zákonu věkožizných bogóv:     

budete im oba v jedno vlásti,    
		     či sě rozdělíta rovnú mierú?               

311#311




Moji kmetie, leši i vladyky, 

rozrěšite moje výpovědi,   

65		     budetě li u vás po rozumu:   

nebudetě 23 l///u vás po rozumu 		     str. 6 

ustavite ima nový nález, 

ký by směril24 rozvaděná bratry!''              

312#312




Klaněchu sě leši i vladyky                            

70		     (i)25 počěchu ticho              

313#313


govoriti                   

govoriti ticho mezu sobú                             

i chváliti výpovědi jejé.              

314#314




Vsta Lubotor s Dobroslavska chlemca,                 

jě sě tako slovo govoriti:  

75		     ,,Slavná kněžno s otna zlata stola, 

výpovědi tvoje rozmyslechom. 

Seber glazy26 po národu svému!''  

I sebrastě glazy děvě súdně;         

sbierastě je27 v osudie28 svaté 

80		     i dastě je lechóm provolati.   

Vsta Radovan ot Kamena Mosta,  

jě sě///glazy číslem preglédati 		   str. 7 

i viecinu29 provolati v národ, 

v národ k rozsúzeniu30 na sněm sboren: 

85		     ,,Oba rodná bratry Klenovica 

roda stará Tetvy Popelova, 

jenže pride s pleky s Čechovými 

v siežě žírné vlasti prěs tri rěky: 

směríta sě tako o dědiny: 

90		     budeta im oba v jedno vlásti!''                       

Vstanu Chrudoš ot Otavy krivy,                       
		     žleč sě jemu rozli po útrobě,                        

trasechu sě lútosťú vsi údi.                        

Máchnu rukú31              

315#315

, zarve jarým turem:              

95		     ,,Gore ptencém, k nim sě zmija              

316#316


vnorí32,       

gore mužém, imže žena vlade!                         

Mužu vlásti mužém///za podobno33, 		    str. 8 

prevencu34 dědinu dáti pravda!''                    

317#317




Vsta35 Lubuša s otna zlata stola, 

100		    věcě: ,,Kmetie, leši i vladyky,     

slyšeste sdě poganěnie moje.    

Suďte sami po zákonu pravdu!          

U nebudu vám súditi svády.            

Volte muža mezu sobú rovna,           

105		    ký by vládl36 vám po železu krutu37.   

Dievčie ruka na vy k vládě slába.''               

318#318




Vsta Ratibor ot gor Krekonoší,        

jě sě tako slovo govoriti:            
		    ,,Nechvalno nám v Němciech38 iskati39 pravdu. 

110		    U nás pravda po zákonu svatu,     

juže prinesechu otci naši         

v sieže...''