Počet místních údajů v RZK, vyjadřovaný místními jmény, oronymy a hydronymy, je poměrně nevelký. Proto se v další úvaze soustředíme hlavně na takové názvy, k nimž byly vzneseny námitky.
Povšechně se lze odvolat na H. Kraheho, Orstsnahmen als Geschichtequelle, Heidelberg 1949, str. 18 nn. Říká se tu, že původní názvy řek, ale i jiných zeměpisných pojmů byly jen ,,řeka, tok, voda, hora'' apod. Teprve v pozdější době se ujímaly názvy rozlišující podle barvy, okolí, sousedních přírodních jevů, atd. Nyní máme tedy vysvětleno, proč není v Záboj i kromě ,,Vyšehradu'' (a to ještě není jisto, zda jde o lokalitu pražskou) ani jeden specifický místní údaj. Buď tedy sahá píseň skutečně do nepaměti, anebo jsou tu líčeny děje na cizí půdě, nejspíše na území dnešního Rakouska (dvě ,,divoké řeky'' - snad Dyje a Dunaj). Ze speciálních problémů je pro nás nejdůležitější:
Haná, 1x v Jar., jméno krajiny. Námitka, jejíž původ mi nyní vypadl z paměti, říká, že ,,Haná'' je doloženo jen jako jméno řeky, nikoli území. Teprve později prý bylo ,,hydronymon'' přeneseno i na hanácký kraj. Ale jméno je doloženo víckrát: ,,Haná'' je též u Hustopeče, na Hranicku, u Lipníka a u Moravičan. Etymologický výklad je nejistý a obtížný. U Hesychia je glosa ,,gana = chersos gé'', tj. ,,drsná, neobdělaná země'', jak zaznamenal F. Kopečný, Onomastické práce 3, 1970, str. 95 nn. (Šmilauerův sborník). Kopečný tu mluví též o ,,řečišti'', jako by i zde přežívala námitka proti RK, ale u Hesychia se hovoří výslovně o ,,území''. V témže článku je též zaznamenán etymologický pokus E. Schwarze, jenž se odvolává na ie. ,,guhonos'' = plný, bohatý. Viz naši úvahu o ,,Sbyhoni''. Jiní uvažují o spojení s německým ,,jahna'' a slovenským ,,Gáň, Ganice, Gánovce'', ind. ,,yánas'' cesta. V onomastice jsou takto pojmenovány řeky, města i hory a původ není zcela jasný, může být i slovanský (k ,,hnáti, honiti''), tedy rovina, jež se hodila k jízdě, honbě atd. Některé starofrancouzské doklady (La gane, gaune - gana, gauna = glebe dure - neúrodná půda by se vázaly na citovanu glosu Hesychiovu). Ale Čs. rozhlas (3.5.1978, 8,02 hod.) říkal výslovně, že jde o zemi, kterou tak nazvali již staří Slované. Zdá se tedy, že domácí původ tohoto území je již aspoň u části naší vědy antikvován.
Hostajnov m. Hostýn, Jar. (Může být rozšířeno i z důvodů metrických a použito velmi plodného sufixu, jenž je starého data). Flajšhans však říká ,,z německého Hostein''. Jsou tu i další argumenty, které ani neuvádím -- také z respektu k vědeckým F-ovým zásluhám. Nicméně Komárek opakuje skoro totéž. Proti námitce psal např. F. Zákrejs, Osvěta 26, 1896, str. 716 s odkazem na Jirečka. Možná také, že pěvci zatanul na mysli ,,Hostejnek'', něm. Hohenstein na Zábřežsku, který patřil od poloviny 14. století Šternberkům, ač lokalita je jistě starší. Viz dále i Hosák - Šrámek I, přepis z české listiny z r. 1378 s.v. ,,Hoštejn''. Snad jsou i jiné doklady (J.Šonka , ústní sdělení). Od 13. století bylo běžné i ,,Holštajn, Pernštajn'', viz Materiály ze VII. slovenské onomastické konference, Bratislava 1976, str. 252 (J. Skutil). ,,Hostejnov'' je prý též v Brandlem vydaných Půhonech (passim).
Ot gor Krekonoší, LS: námitka se týkala spíše tvaru, viz naši úvahu o deklinacích našich textů. Vyslovili jsme se již pro teorii, že jméno je ryze slovanské a že znamená ,,hory, nesoucí zakrslé jehličiny'', tedy ,,krka, krk, krč'' atd. Jsou ovšem i jiné výklady, ale náš se nejvíce shoduje s charakterem uvedených vrcholů a kromě toho se můžeme opřít o staré doklady, i když bohužel nikoli nejdávnější: V. Hájek mluví u ,,Slezské a České Krkonoši'' (I, 4, vydal F. Flajšhans, Praha 1918) a naše mínění je také u Pavla Stránského (r. 1643, výše uvedený Šmilauerův sborník, str. 228). Říká se tu výslovně ,,krka = kleč''. U Georgia Hamartola je ,,kr7konos7'' = člověk s uříznutým nosem, ,,Krkonoše'' jsou ovšem k ,,nositi''.
Pražěné m. žádaného ,,Čechové'', jen v Čest. Flajšhans namítá ,,starší název je Čechové, starší pověsti ještě ,,Pražany'' neznají''. F. však přiznává, že o Pražanech mluví také Dalimil a Hájek . Je to ve shodě s Geografem Bavorským (8. - 9. století), který uvádí jen ,,Pragjany'' jako kmen, soustředěný kolem ohrazené obce - civitas. Viz O. Vaněček, Prvních tisíc let, Praha 1949, str. 53. Pražané, stejně jako v RZ, vystupují v našich textech přes různé kmenové osídlení zemí jednotně. Tato správná chronologie ,,Čech - Pražan'' se potvrzuje i v mladším Jar., kde jsou již ,,Češie'', kdežto ve starší vrstvě RK chybí toto označní vůbec, v RZ jsou jen ,,pleci Čechovi''.
Kamen Most, LS není ,,nehorázný anachronismus''. Etymologicky patří, jak jsme také již uvedli, k ,,metati''. Jde tu o naházené nebo navršené kameny, po nichž se přecházely močály a bažiny. Může jít také o překlenutí výmolů, potoků aj. Odtud MJ ,,Moštěnice, Mostkov, Mostiště'' a ovšem i větší střediska jako ,,Most'' v sev. Čechách a ,,Kamenný Most'' u Rakovníka. RZ míní zřejmě jednu z těchto lokalit, nikoli most přes řeku, neboť ,,Kamen Most'' je konfrontován s řekou Radbuzou, Otavou, Sázavou, s Krkonoši, atd.
Labe: v RZ jako nominativ, zřejmě neutrum jako dnes. V protirukopisných bojích nebyly námitky, ale mohly by vzniknout z uvedené knihy Lutterovy (str. 149), kde se říká, že původní název byl ,,Laba''. Jméno by mělo být cizího původu a převzato z ,,Albis'' - bílá řeka se zářící čistou vodou. Ale tvoření je slovanské, neboť předpokládané ,,Alba'' by dalo ,,Olba''. Je tu však změna ,,albh/elbh'' stejně jako ve slově ,,labuť'', tj. ,,bílý pták'', všeslov.