Počínáme jevem, který je v našem rozboru hláskosloví RZK a ostatních památek geneticky nejstarší. Soustředíme se přitom zejména na střídání stupně -e- (v zásadě slovesného) a -o- (v zásadě jmenného). Je ovšem nutno se připravit na námitky: že takové zkoumání není pro posouzení pravosti textů relevantní, neboť převážná část uváděných slov žije v češtině dodnes; že by bylo nutno k úplnému rozboru tohoto typu vyčerpat všechny doklady; že je tedy naše úvaha tak neb onak kusá. Ale přece budou následující řádky užitečné. Předně uvidíme zákonitosti výraziva R zejména tam, kde byly proti němu vznášeny námitky, a dále si ověříme hlubokou sounáležitost slovanských jazyků s celou indoevropskou rodinou a tím i starobylost slovanské kultury, vyjádřenou právě zejména oběma Rukopisy, MV a EJ. Etymologické slovníky leckdy zapomínají na tuto skutečnost a z jejich výkladů se stávají jakési ,,bludné balvany'', jako by většina slov byla vypůjčena odjinud. Naše etymologie, třebaže leckdy nejisté a sporné, se berou touž cestou jako zkoumání Perssonova, Benvenistova, Otkupščikovova, Ondruš ova a jiných.
K níže rozbíraným jevům letmo přiřazujeme i změny souhláskové, plynoucí z rozšiřování starých slovných základů, ač o tom bude ještě zvlášť řeč v kapitole o tvoření slov . Je třeba ovšem mít na paměti také hláskové pochody, k nimž došlo již v praslovanštině a které mají přes značný časový odstup stále ještě důsledky i v jazyce R, neboť slovní zásoba našich textů je nejstarší, nejzachovalejší a nejpůvodnější ze všech námi zkoumaných gramatických kategorií. Je nabíledni, že i po této stránce jsou Rukopisy mnohem archaičtější než převážná většina uznávaných staročeských památek.
Z praslovanských změn se tu nejčastěji setkáme s těmito jevy: se změnou ,,e'' v ,,6 ,7'' -- mnieti -- řec. menos, lat. mens; ,,oi - ě'' kwoit - úsvět ; ze skupin ,,en, on, em, om'' vznikly nosovky; vývoj skupin tort, tolt, tert, telt, or, ol;, vývoj ei-i; náslovné ,,erb'', orb - roba, parob; uo - á aj. Hlásky uvnitř týchž fonetických skupin mohly ovšem být též zaměňovány: ,,r'' za ,,l'', ,,k'' za ,,g'', ,,d'' za ,,t'' apod. První palatalisací přešlo ,,k'' a ,,g'' v sykavky, spojením dvou zubnic povstávalo ,,st'', slovanské ,,ch'' mohlo vzniknout z ,,s'' i z ,,kh''.
Mnoho základů na ,,er'', ,,el'' lze spojit snad se všemi hláskami z abecedy nebo s jejich skupinami k utvoření dalších komponentů, a ty je možno dále rozšiřovat. Tak máme původní ,,base '' ,,ber, der mer, ner, ver, ter, ger, per'' atd. Přidáním ,,ch'' k ,,por'' vznikne praslovanské ,,porch'', tedy ,,prach'', a hned tato úvaha nás vede k vyvrácení námitky proti slovesu ,,prnúti'', jež je ,,primární'', i když s infixem ,,nu'', kdežto ,,prášiti'' a ,,rozprášiti'', jež tu bývá žádáno, je novější odvozenina.
Obvykle je tedy stupeň s ,,e'' základem sloves, stupeň s ,,o'' dal vznik jménům. K těm se arci tvořila opět slovesa, jež se nejčastěji jmenují jako ,,faktitiva'' nebo ,,kausativa'', vyjadřující převod ze stavu do stavu apod. Tak máme ,,merti - mřieti'' -- mor, Morana, Morena, morús, ale i ,,mořiti'', jež je jistě rovněž velmi staré; někdy se však setkáváme se skutečnými novotvary, zejména je-li daný kořen konsonanticky rozšířen. V následujících příkladech podtrháváme celistvě slova, jež známe takřka jen z R a ostatních textů a jež byla tedy -- automaticky -- pod palbou odpůrců, kdežto přetrhávaně zdůrazňujeme výrazy, jejichž původ se zdá mladší a jež se tudíž v našich textech nevyskytují. Tak máme např. tyto základy, nebo chceme-li ,,base '': ber/bor: bráti sě, sbor, březen, břiemě (MV), sborný RZ; bher/bhor: e-stupeň ve slov. jaz. asi nedoložen, jinak ,,bor, borček, Ratibor, Střezibor , Střebor , borec (MV), braň, brániti, rozšíř. brázditi.''; bei/boi: bijú (zádané ,,bjú'' je mladší), boj, báti sě, bitec, výboj, výbojník, běs, běsniti Záboj (zde složitější sémantický vývoj).; bheudh/bhoudh: bodrý a snad ,,bystrý '', ,,buditi'' v R není; blend/blond: bledý, blekotný, blenie MV, bludný. Novější to 1.5mm-blouditi a to 1.5mm-blouzniti. keň/k'on: počieti, počínati, konec, zákon, novější to 1.5mm-končeti a =0pt
to 1.5mm-končiti. k'es/k'os: česati, češradlo, rozkos. ,,Kositi'' není. Der/dor: dřieti, dráti, uderiti. Zde chybí v R ,,úder'', který je později postverbálně přitvořen, a na druhé straně zase to 1.5mm-vzdorovati apod. Rozšíř. dráp, ale ne již to 1.5mm-drápati; dravý, drážlivý, obedraný, drsná, drzostný. Základ v archaických textech daleko plodnější než dnes. Dále ,,dráha'' k rozšíř. ,,dorg''. Dhég/dhóg: sžíci, žéci, ne to 1.5mm-žehliti, tvořené druhotně k participiu minulému. Sem i dehet, Dehna v MV. de/do: jen ,,do'' v ,,dúti'', vzdujú , dále ,,duch, duše, dúška''. Chybí ,,dusiti'', místo toho ,,dáviti''. dhei/dhoi: děva (vzácné v stč.), děti. en/on: vzjetřiti sě, játra, útroba, utr. erb/orb: roba, parob, robenec. Není to 1.5mm-robiti. Kořen ,,erb'' by měl být slovesný, ale je bez jistých dokladů. ,,eredh/rodh: rósti, rod, národ, úroda, rozenie''. Ereu/orv: roveň, roven. Není to 1.5mm-rovnati. ,,Gem/gom'': přižieti, nikdy to 1.5mm-žmoliti. l ger/gor: hrnúti, hromada, není to 1.5mm-hromaditi, to 1.5mm-hromážditi. Gen/gon: Sbyhoň , Výhoň, hnáti. Není ,,honiti. Sem i jiný stupeň ,,pohaněnie, pohaněti''. 2/ ger/gor: hřieti, hoře, též ohař MV ale ne to 1.5mm-hořekovati, horliti, žárliti. G'her/g'hor: zeřivý , správněji než stupeň s ,,u'', zeř =0pt
a strohý, MV; gherd/ghord'' Hrad, hradba, ohrada, ale ne ,,hraditi''. to 1.5mm-Ghrem/ghrom hřmieti, hrom, hromný, nové to 1.5mm-hromovati. Gléd/glód: znoj, rozznojiti sě, (se stupněm ,,jmenným'', neboť je to staré causativum) Zneť - doutnati. Podle Machka nepravidelná změna ,,l'' v ,,n'' podle ,,nítiti'', jinak vykládá vše Šanskij. Gres/gros: hrózonosný, to 1.5mm-hroziti, stč. ,,ohroziti'' má jiný vznam, není ani v R. Gnéi/gnói: hněv, to 1.5mm-hněvati se. Greb/grob: hřésti, hrob, sem i ,,hrabivý'', ale ne ,,pohrobiti'', není v R, jen ,,zahřésti'', daleko starší. Grez/groz: ,,hřez'' MV proti našemu ,,pravidlu'', ale staré faktitivum ,,pohrúžen'' v Žáb. Guer/guor: masožravý, hrdlo, ale ne to 1.5mm-,,rdousiti, hrdliti''. G'er/g'or: zráti, zreno EJ. Ve staročeštině i ,,szořiti'', učinit zralým, ale není v našich textech. G'huel /g'huol: zlý, zloba, žluč, to 1.5mm-zlobiti, zlobivý. Toto poslední je v RK podtečkováno, má se číst asi ,,zlobný''. 1/ chel/chol: chlap, chlast (k ,,pachole'' a ,,Chlácholiti''). 2/ chel/chol: lepce, MV; novější to 1.5mm-lept není. Původně značí ,,hltavě pít''. Myslím však, že správnější etymologie by byla k ,,lepiti''. Chred/chrod: Chrudoš. Ker/kor: nadmíru časté a bohatě rozšiřované: kraj, =0pt
krajina, to 1.5mm-krájeti, krátký, kruši (MV) krušiti, krupý, krutý, Kruvoj, krzno (dle Otkupščikova), nasalisované ,,kruh'', nové to 1.5mm-kroužiti. K'huet/k'huot. ,,T'' je živel rozšiřující. Potom by sem patřilo z R: chtieti, chvátiti, chvátati, chytrý, chystati (LP), chopiti. Chytati a chtieti by bylo k variantě s ,,e'', chvátati a chvátiti k ,,o''. RK nemívá modifikace na ,,u'', častěji na ,,ov'' a ,,y'', tedy ne ,,ruju, kuju, pluju'', ale ,,řvu, kovaný, plyje''. Kel/kol: opět velmi časté: kláda, klásti, kléti sě (ŽG), úkol, kláti, drkolé, skládánie, rozkol, sikolec, klešče. Novější ,,koliti'' místo ,,skláti'' není. K'eil/k'oil: cělovati, celý. Ke stupmi ,,ei'' se řadívá ,,silný, síla'' - to 1.5mm-posilniti, ale ,,síliti'' je v Jar. K'es/k'os: rozkoš, to 1.5mm-kochati. K'et/k'ot: sota MV, ne však to 1.5mm-sotiti. K'eu/k'ou: čúti PV, nové to 1.5mm-cítiti a snad i to 1.5mm-zkúmati. K'veit/kvoit: stvieti sě, svět, úsvět je velmi správně, ne ,,úsvit'', osvěta, to 1.5mm-světlý, osvětliti. K'ueit/k'uoit: ktvieti, květ, rozkvétati. K'end/k'ond: Jen o-stupeň ve svatocúdný. Súditi = učinit čistým, jasným. Sem i čistý (PV) a cěsta. K'leu: slovo, blagosloven v EJ. Leg(log): léci. ložiti staré =0pt
faktitivum, ložice, lóno, ložesný, vloha, rozložito. Lei/loi: líti, základ ,,o'' bez dokladů. Lek/lok: Lkáti, leknúti sě. ,,Lalok'' není, ač je jistě staré. Novější snad ,,lokati''. Led/lod: luzný, faktitivum oblúditi, sem snad loudati se. Lek/lok: Lúka, luk (jako zbraň), pozdější to 1.5mm-lučiti, lukavý MV. Leuks/louks: lsknúti sě, luna, lúčka (t. j. louč). Mei/moi po rozšíření: mestný, pomsta, múdrý, ale ne to 1.5mm-zmoudřeti. Meik/moik: zaměsiti sě. Meit/moit: jen ,,oi'' v ,,miesto'', ne však ,,umiestiti'' atd. Mel/mol: mln, mlat, mlátiti. Sem asi též ,,mladý, mlčeti, malý a modliti sě'', i když to zní velmi překvapivě. Mer/mor: mřieti, Morana, Morena, morúsi, mor, mrtev jako subst. Merk/mork: mrknúti, súmrk, mrak, mrkavý, ne však to 1.5mm-mračiti se. Merz/morz: Mrznúti, mrzkost, pomrzati, mráz, to 1.5mm-mraziti. Met/mot: metati, most, to 1.5mm-přemostiti. Met/mot: Vymiete EJ:, mútno mútiti, smutna, smútiti. Ner/nor: Nora MV, únor, vnořiti sě. Nes/nos z pův: ,,enek''' nésti, již staré nositi, gory Krek onoši, přenos, Světlonošě. Pei/poi ,,pijú'' atd., náležité, strebropěný ale ne to 1.5mm-pěniti. Pel/pol: popel, Popel, plápolati, pláti, sem snad patří i ,,palicě''. Pel/pol: =0pt
plíti (trhat plevel), blána. Pelz/polz: plzný, plzně, nové je ,,plzněti'' pozbývat vlasů (jako ,,mít klouzačku'' vulg. místo ,,pleš''). Pen/pon: upiechu sě - upínali se, sponka. Sem asi vzpěši v MV - druh démonů. Per(por): prnúti, rozprnúti (sě), Perun. Kořen ,,pra'' asi z ,,pró''. Prach, ale ne to 1.5mm-prášiti, zato staré úporno, pramen. Nové to 1.5mm-podpořiti. Plék/plók: Jen k -ó - Plasy, MV. Plet/plot: pletu, plot, ale ne to 1.5mm-plotiti. Pre/pro: zapřieti ti, prúd, ne však to 1.5mm-prouditi. Preg/prog: vzpřieci, napřieci, pruh MV, ne však to 1.5mm-vzpružiti. Prek'/prok': prositi a sprositi . Rei/roi: Roj, řiť, řěka, rosný. to 1.5mm-Rojiti se není. Rek/rok: řéci, řiekati, rok, prorok, ale již i prorokovati v LP. Základ ,,rok'' značí jen ,,rokování'', nikdy ne kalendářní dobu. Rembh/rombh: rub, rúbati (jen o-stupeň). Je asi rozšířené k lat. ,,ruo'' a patří sem pravděpodobně i ,,ruka'', ,,ručiti'' není v R. Reu/rou: řváti, slovesný kmen oslabený. Tamtéž patří zřejmě i ryčeti, ryd a říh z MV. Novější ,,řev''? Sed/sod chod, choditi, přišlec z EJ, Náchodem MV. ,,Séd/sód'' siesti, saditi, sázěti kausativum; sedlo i siedlo (není-li podle polštiny). Sep(sop)soptiti, soptati . =0pt
Ske/i/p/skop: oščep, cep postverbální k rozcěpiti, skop MV, rozcěp. Sked(skod): ščedně MV. Skver/Skvor: Skvrna, po složitějších změnách asi též škaredý. Sphéi/sphói: spěti, spěchati, sporý, ne však to 1.5mm-spořiti. Steg/stog: ,,stehu - figere'', stoh (význam posunut: krytá sýpka MV, opora, kryt vůbec v PV, vykládáme-li správně). Stel/stol: stól (t. j. ,,trůn'') i ,,stolec''. Sten/ston: Sténati, sténánie , žádané to 1.5mm-stonati je novotvar vzniklý na české půdě a postnominální. Ster/stor asi nelze dělit od ,,ter/tor'', derivátů je velké množství. Po rozšíření základu sem patří např. Střebor , střmen, střela, stráň, strana. Nové je to 1.5mm-straniti. Sterg/storg: Střezibor , stráže - to 1.5mm-strážiti nemáme. Strei/stroi patří ovšem ke ,,ster'', ale zde jen ,,strojiti, nástroj'' podle subst. tvořené faktitivum. Tek/tok: téci, potok, causat. točiti, zdloužené těkati. Tep/top: tepati, ale potopa a snad i tupý. Teg/tog: od tázati otieže, aor., taže, praes. MV, tah, tuhy luky , túžiti. V našich textech ještě primární sloveso ,,teci'' z ,,tegti'' místo ,,táhnúti''. Terg/torg: i zde vytrže , primární. Tren/tron, nasalisováno k basi ,,tru'', lat. trucido, trudo a to je zase k =0pt
,,ter/tor''. V RZ Trut , zabíjející. Tres/tros, třásti, třie sti. to 1.5mm-trus a to 1.5mm-trousiti není. Trep(trop) drob, není to 1.5mm-drobiti. Tresk /trosk: trosky, tresť (třtina), ne však to 1.5mm-ztroskotati. Tver/tvor: kausativum ,,tvořiti''. ,,Tvář'' není, jen ,,líce''; lepotvorný, tvrdý, ne však to 1.5mm-tvrditi, zejména ne ve významu ,,prohlašovati''; tvrdost nebes , tvrď MV. Ved/vod: vésti, voditi, próvod, vojevoda , vodovod. Jen i stč. ,,vod'' - vodění. Vegh/vogh: Oboz, veslař, arch. ,,vozataj''. Vei/voi: víti, závoj, věnec, ale ne to 1.5mm-věnčiti. větvice, ne však to 1.5mm-rozvětviti. Vel/vol: Vltava, vltorěčný k ,,vltati'', rozvlajati, nové to 1.5mm-vlniti se, původní kořen je jistě i ve ,,valiti, vléci'', snad i veleti, velí, veliký atd.; možná, že sem lze řadit i ,,voliti, vlasti'', to 1.5mm-vládnouti, vóle, vladyka, Vlaslav , blohovólie MV. Jiné rozšíření v základu Velk/volk: obvléci, pavlač, oblak, ne však to 1.5mm-vláčeti. Ver(g)/vor(g) k lat. verbum, značí ,,říci''. Sem patří asi vražba a možná aorist rejech v EJ, jiný stupeň ve slově varyto . Vez/voz - viezti(t. j. vázati), věziti, úže, uzda, obúzcě, přievuzný, uzel. 1/ Ver/vor: otevřieti, novější ,,otvořiti'' už ve Sbyh., dvór, ale ne to 1.5mm-dvořiti se, vrata, vratný, svor MV, =0pt
t.j. spona. Dále ještě návrat, závory, veřeje. 2/ ver/vor: vřieti, vřelý, není to 1.5mm-vařiti. Zer/zor: zřieti, zora , zrak, novější to 1.5mm-zračiti se, v Čstm. je nutno číst ,,zráči sě kořist'', t. j. zalíbila se. Zev/zov: Zváti, zdlouž. pozývati , Podle našeho pravidla by bylo ,,zovu'', jež je žádáno, postnominální k ,,zov'' - zvaní. Zven/zvon: Vznieti, rozšířené ,,zvučeti'', k tomu ozvučený, novější je asi to 1.5mm-zvoniti.
Pro přehled kapitolu shrnujeme: do systému patří starobylé, jinde nedoložené tvary k basi ,,-e-'', např. piješi, bijú, dřieti - dráti ve významu poněkud odchylném, dále obedraný, drážlivý, zeřivý , mrkavý, vymiete , upěchu sě, prnúti, zapřieti , (aor.), rejech, stehu, sténánie , otieže sě, viezti (vázati), Střebor , pomrzati a další. Stupeň na ,,o'' je dosvědčen např. v těchto slovech. Střebor , sborný , borec, běs, Záboj , rozkos, dráp, děva, parob, Sbyhoň , hromný, chlast (svobodný člověk, mládenec), Chrudoš, úsvět , svatocúdný, luzný, mln, Morana a Morena, morúsi, mútný, Krkonoši, strebropěný, plzný, Trut , vzpěši, úporný, rosný, chod, ostrožný, lepotvorný, oboz, pavlač, úže, vratný, vražba , zora , luk, kúkavý, luna, Výhoň, stól (t. j. trůn).
Ze starých faktitiv nebo kausativ jsme zaznamenali: rozznojiti, pohrúziti, ložiti, měsiti, mútiti, vnořiti, soptati , saditi, sázěti, voliti, věziti, ozvučeti nebo ozvučiti, točiti, strojiti. Mnohá z nich jsou doložena jen v R, v EJ a MV.
Po rozšíření starých slovných základů se utvořila mnohá slovesa, z nichž většina se zdá pozdějšího data. Byly by to ,,pasti'' na padělatele, který však neupadl do žádné z nich. Sem patří zejména ,,brojiti, končiti, blouzniti, kositi, vzdorovati, drápati, žehliti, rovnati, ždímati, žmoliti, honiti, hromaditi, hořekovati, žárliti, horliti, hraditi, hromovati, hroziti, hněvati, hrdliti, rdousiti, zlobiti, posilniti, kochati, cítiti, loudati se, moudřeti, umístiti, mraziti, mračiti se, přemostiti, pěniti se, plzněti, prášiti, podpořiti, plotiti, prouditi, vzpružiti, rojiti se, ručiti, soptiti, spořiti, strážiti, tupiti, hlídati, tužiti, těžiti, tržiti, drobiti, ztroskotati, tvrditi, zanítiti, tvářiti se, věnčiti, vlniti se, řevniti, vláčeti, rozuzliti, dvořiti se, zračiti se''. Ale jsou i substantiva, jež by do ,,stroje'' jazyka nezapadala, např. ,,světlo, světlý, úder, lept, tvář, svit''. Charakter R i MV by byl sváděl potenciálního padělatele k užití těchto významů ve mnoha těchto případech.