AKTUALITY

Rukopisné ohlasy v médiích (3)
(leden až březen 2002)

Český rozhlas 2 - stanice Praha (6.1.2002) vysílal v pořadu Dobré jitro rozhovor Dr. Jírů s Dr. Hanzalem o Josefu Dobrovském. Přišla řeč i na Rukopisy - zde je přepis části pořadu. Pan Dr. Jaroslav Jírů se už několikrát v rozhlase i v tisku vyjádřil poněkud neodborně ke sporu o Rukopisy.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo knihu Petra Kovaříka Klíč k pražským hřbitovům - průvodce popisující významné hroby na pražských hřbitovech. Součástí publikace je esej Jiřího Raka Pohřeb jako národní manifestace, kde mimo jiné napsal: "Již v lednu 1861 se pohřeb Václava Hanky změnil na demonstraci proti, tehdy ještě převážně německým, odpůrcům Rukopisů." Dále je v publikaci fotografie Hankova pomníku s textem: "První, komu byl Svatoborem zřízen na Vyšehradě jako národním pohřebišti roku 1863 náhrobek, byl knihovník Národního muzea Václav Hanka (1791-1861)." Na fotografii je zachycen věnec, který na pomník dala Česká společnost rukopisná.

Nakladatelství HQ Kontakt vydalo knihu PhDr. Radko Šťastného Čeští spisovatelé deseti století. Kniha vychází ve druhém doplněném a rozšířeném vydání (1. vydání vyšlo roku 1974 nákladem 70000 výtisků). Obsahuje mimo jiné hesla Rukopis královédvorský a zelenohorský a Václav Hanka.

Kulturně historická revue Dějiny a současnost (2002/č.1) přinesla článek Mgr. Josefa Bočka "I z loma vše kamení na Němce vrhú - Rukopisy v česko-německém sporu", v němž popsal rvačku Čechů s Němci ve Dvoře Králové v srpnu 1885 a ohlasy v dobovém tisku. Autor dále srovnává tento střet s událostí popsanou v básni Beneš Heřmanóv z RK. Mgr. Boček vystudoval Pedagogickou fakultu UK (Katedra dějin a didaktiky dějepisu); za diplomovou práci Die Königinhofer und Grünberger Handschriften als Gegenstand politischer Auseinandersetzungen in Böhmen 1858-1938 obdržel Bolzanovu cenu od rektora UK.

Nakladatelství Moravská expedice vydalo knihu Dějiny rodu Sternbergů; jde o první české vydání první historiografické práce Františka Palackého Geschichte der Familie Sternberg (1824). Knihu doprovodil komentářem Zdeněk Sternberg, majitel rodového hradu Český Šternberk. Z jeho komentáře cituji: "Palacký cituje výňatky z hrdinského eposu Píseň o Jaroslavovi, který je součástí Rukopisu královédvorského údajně objeveného v roce 1817 ve věži kostela ve Dvoře Králové nad Labem... Gebauer a Masaryk vyvrátili domnělou autenticitu rukopisu... Tím také opěvovaná účast Jaroslava ze Sternberga jako vítězného vojevůdce v bitvě proti Tatarům u Olomouce v roce 1241 byla odsunuta do oblasti mytologie."

Antikvariát Prošek nabízí v katalogu 46. aukce (dražba v hotelu EXPO na Výstavišti v Praze 7 - 15.2.2002) publikaci skladatele Václava Jana Tomáška: STAROŽITNÉ PÍSNĚ KRÁLOVÉDVORSKÉHO RUKOPISU s dedikací "a Monsieur Kuranda par Tomaschek". Publikace má 23 stran, vyvolávací cena: 1000 Kč.

Muzeum města Ústí nad Labem vydalo publikaci Němci v českých zemích, která obsahuje (s.13-119) výše zmíněnou diplomovou práci Mgr. Josefa Bočka: Die Königinhofer und Grünberger Handschriften als Gegenstand politischer Auseinandersetzungen in Böhmen (1858-1938).

Internetový magazín Neviditelný pes (26.2.2002) uveřejnil článek pana Miloslava P. Jokla "Češi - národ zbabělců?" na který zareagovalo 162 čtenářů. Vybral jsem příspěvky, které se dotýkaly Rukopisů. Velmi zajímavý byl příspěvek jakéhosi rejpala, který upozornil na přítomnost renesančního básníka Crinita (Vlasáče) na zámku Zelená Hora v době, kdy patřil Šternberkům.

Slovensko-český týdeník mosty (2002/11 z 12.3.2002) uveřejnil článek pana Petra Příhody "Česko v turbulencích" kde napsal: "Připomíná to situaci v 19. století, kdy naši předkové zavile hájili pravost jistých podvržených rukopisů, zatímco odborná veřejnost všude kolem už věděla své. Byl to akademický spor, život šel jinudy. Nyní jde o víc a pro nějakého nového Masaryka tu není místo."

Mladá fronta DNES (23.3.2002) uveřejnila článek publicisty Bohumila Doležala Procházka českou národní mytologií, kde napsal: "...zvláštnosti českého nacionalismu: jeho inspirátorem je Herder a jeho podstatou přesvědčení o vrozené demokratičnosti české společnosti. První obrozenské generace ji v duchu romantismu a poněkud primitivně odvozovaly z praslovanské minulosti: Rukopis Zelenohorský je klasickým ztělesněním tohoto mýtu, který neodolal náporu nové generace českých vědců v osmdesátých letech 19 století."