AKTUALITY

Rukopisné ohlasy v médiích (10)
(leden až červen 2005)

Masarykův ústav AV ČR vystavil na webové stránce obrázek nové publikace T. G. Masaryk: Z bojů o Rukopisy 1886-1888, 1. vydání, 2005, editorka Jana Svobodová. Svazek by měl obsahovat všechny texty spojené s tzv. rukopisnou otázkou.

Na internetu se objevil další veliký projekt obecně prospěšné databáze: Národ sobě. V sekci Literatura se dostaneme na České národní obrození, 2. fáze - umělecká literatura: Rukopisy královédvorský a zelenohorský (Bednářovo přebásnění) + historie (článek Felixe Vodičky: Iluze starých národních zpěvů) + Česká společnost rukopisná.

Časopis spolku Svatobor Zpávy (2005/1) přinesl informaci o bibliotekáři Českého muzea Antonínu Jaroslavu Vrťátkovi. Z jeho hrobu na Olšanech před rokem zmizel reliéf - podobizna Vrťátkova, kterou odcizil neznámý vandal. Jako ukázka jeho editorské práce je přetištěn úvod z Vrťátkova prvního fotografického vydání Rukopisu kralodvorského (1862).

Mladá fronta otiskla nekrolog historika Antonína Klimka od Josefa Chuchmy. Klimek vydal začátkem devadesátých let dvoudílnou publikaci Boj o Hrad. O své práci Klimek napsal: "Nemám rád legendy. Respektuji Masaryka jako jednoho z největších mužů 20. století. Jenže byl to také jen člověk se slabinami a omyly. Snažil jsem se dělat totéž, co on, když brojil proti falešným Rukopisům."

Česká televize vysílala pořad 333 - literární revue (12.1.2005), který měl být věnován literatuře faktu a také autorským výplodům, které se za ni vydávají. V pořadu vystoupili mj. Illnerová, Špidlová, Pacner, Halada, Fousek, Messany, Třeštík ad. Posledně jmenovaný mluvil o potřebě nových mýtů, protože staré přestaly fungovat. Dále řekl: "To Národní divadlo vymalované výjevy z Rukopisů, to prostě nemůže fungovat. Potřebujeme nové vyprávění co jsme."

Smutná zpráva přišla z Malé Morávky u Bruntálu. Ve věku nedožitých 85 let zemřel PhDr. Julius Enders, největší osobnost rukopisné obrany od konce šedesátých let. Na téma Rukopisů vydal asi sedmdesát studií, většina je přístupná na internetu (Česká společnost rukopisná). Také překládal ze starořečtiny Aischyla (7 překladů je na Literárním salonu Dany Mentzlové). Nakladatelství NEKLAN vydalo Dr. Endersovi kritické vydání Rukopisů Zelenohorského a Královédvorského (1991), Jazykovědný rozbor RKZ a dalších staročeských textů s nimi spojovaných (1993), RKZ - vznik, styl a hodnota staročeské orální poezie (1993). Pod pseudonymem Václav Just vyšla sbírka básní Skřivan (1998).

Ve Valdštejnské jízdárně na Pražském hradě probíhá výstava Vojtěcha Preissiga (1873-1944). Zajímavé jsou kromě kreseb také typografické návrhy knih a dalších tisků (ex libris, svatební oznámení, plakáty, tapety ad.) Není vystavena kniha - pamflet na boje o pravost rukopisů Nové skládanie o velikém pobitie Tataróv, která vyšla jako pátý svazek knihovny Veraikonu, tiskem Vojt. Preissiga v Praze, s ilustracemi Zd. Kratochvíla k stému výročí nalezení rukopisu Královédvorského (16.9.1917). Původně tento pamflet vydal Ludvík Masaryk, bratr TGM, který se skryl za vydavatele Fr. Benssena z Lipska.

Česká televize vysílala (čt2, neděle 23.1.2005) pořad Večer na téma... Obrozenecký sentiment. V dokumentu Národní obrození, jehož průvodcem byl Dr. Jiří Rak, došlo i na Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Pořad byl natočen již v roce 1998.

Ne webové stránce Ústavu pro českou literaturu AV ČR se nachází rozsáhlá Bibliografie české literární vědy. Obsahuje soupis článků z novin a časopisů od roku 1770 do současnosti. Na dotaz rkz jsem dostal 573 záznamů do roku 1945, 246 záznamů od roku 1964 a 8 záznamů z exilu.

Konečně vyšel dlouho ohlašovaný 19. svazek Spisů TGM: Z bojů o Rukopisy 1886-1888. Je to tlustá a drahá kniha (686 stran; 440 Kč). Bohužel skoro polovina článků (289 stran) se vůbec netýká rukopisného sporu. Jsou tu zřejmě jen proto, aby se jimi zakryla ubohost některých Masarykových protirukopisných studií (např. botanický důkaz - s. 341-344). Bohužel zde není žádná ukázka článků Masarykových spolupracovníků - Gebauera, Golla ad. Takže oznámení, že "kniha zpřístupňuje texty a materiály, které jsou v některých případech technicky nedostupné" platí jen pro texty TGM. Texty jiných autorů rkp. sporu z Athenaea zůstanou pro běžné čtenáře i nadále nedostupné.

Časopis MLADÝ SVĚT (č. 6, 8.2.2005) otiskl na čtyřech stranách článek Michaela Borovičky A přece jsou pravé!? s podtitulem "Rukopisy královédvorský a zelenohorský téměř už nikdo za staročeské literární památky nepovažuje. Ale přesto se o ně i dnes, po letech, vede podivná pře."

Masarykův ústav AV ČR vydal Masarykův sborník XI/XII, kde je otištěna studie Mgr. Ivo Rejchrta "Athenaeum a literární věda". Podstatnou část studie (5 stran) zabírá kapitola s názvem Rukopisný spor.

Po loňských přednáškách na Matfyzu v Karlíně a Přírodovědecké fakultě v Brně bude RNDr. Jitka Zichová, Dr. přednášet na Stavební fakultě v Dejvicích (22.3.2005 od 15 hodin v B-365): Teorie pravděpodobnosti a rukopisný spor. Příspěvek Augusta Seydlera k řešení sporu.

Česká televize bude vysílat opakování sedmidílného seriálu Zlá krev (každou neděli od 27.2.2005) podle románu Vladimíra Neffa. Je tam zajímavě popsán rukopisný spor (ve čtvrtém dílu); spisovatel Neff byl členem Čsl. společnosti rukopisné.

Město Dvůr Králové vydalo PEXESO "Dvůr Králové nad Labem a okolí", kde jsou mezi obrázky také motivy z Rukopisů: Rukopisná kobka; Rukopis královédvorský; Socha Záboje; Hankův dům; Roubený dům (domek soustružníka Šmída, kde měl být umístěn Památník RK).

Literární noviny 2005/14 (4. dubna 2005) přinesly v rubrice SPOR zajímavé téma: Byly Rukopisy pravé? Zastáncem pravosti byl RNDr. Karel Nesměrák, předseda České společnosti rukopisné. Odpůrcem pravosti PhDr. Jiří Rak z katedry Německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Ke 100. výročí úmrtí W. W. Tomka (+12.6.1905) bude v Muzeu východních Čech v Hradci Králové vědecká konference Historie jako politika (28.-29.4.2005). Pan PhDr. Jiří Rak vystoupí s přednáškou "Rukopisy jako katalyzátor všeobecného rozvratu".

Nadšení latiníci z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy zpětně přeložili do češtiny latinské zlomky Dalimilovy kroniky zakoupené Národní knihovnou v dražbě v Paříži. Synoptický text (staročesky, latinsky, novočesky) je zde: http://geo.mff.cuni.cz/dalimil/

Nakladatelství ARGO vydalo nové vydání románu Poslední tečka za Rukopisy spisovatele Miloše Urbana (v prvním vydání roku 1998 byl jako autor podepsán Josef Urban). Druhé vydání ilustroval Pavel Růt - viz obálka. Nejlepší recenzi na první vydání napsal Petr Kovařík pro časopis TÝDEN.

Stosedmdesáté výročí narození učitele-vlastence Antonína Konstantina Vítáka si na Olšanském hřbitově u neoznačeného hrobu (VIII.2.7) připomněli 9. června 2005 členové rukopisné společnosti a spolku Svatobor. Víták psal články na obranu Rukopisů, napsal spis k oslavě 50. výročí nálezu RK ve Dvoře Králové, dále napsal zajímavý spis "RKZ mnozí obránci uškodili více nežli pochybovači" (1889). Příští rok uplyne 100 let od úmrtí A. K. Vítáka (+ 6.3.1906).

Internetové rádio Jazzové sekce Rádio HORTUS připomnělo v pátek 10. června 2005 214. výročí narození Václava Hanky, národního buditele a nálezce Rukopisu královédvorského.

Česká společnost rukopisná uctila v neděli 12. června 2005 100. výročí úmrtí historika Wácslawa Wladiwoje rytíře Tomka, který je pochován ve Slavíně na vyšehradském hřbitově. W. W. Tomek se zasloužil o zjištění okolností a místa nálezu Libušina soudu na Zelené Hoře u Nepomuku. Tomek byl také předsedou komise Společnosti Musea království Českého, která vydala Zprávu o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních (1886).

Nakladatelství Reader's Digest Výběr vydalo ilustrovanou publikaci Záhady českých dějin s podtitulem Co se skrývá pod povrchem historických událostí. Kniha obsahuje devadesát příběhů, kapitolu Otazník za Rukopisy napsal historik Jiří Pokorný.

Nakladatelství Volvox Globator vydalo knihu Pavla Bedrníčka Vyšehrad - tisíciletá sága. Autor připomněl slavný pohřeb Václava Hanky a také popsal přemístění čtyř soch J. V. Myslbeka, poškozených americkým náletem na Palackého most v únoru 1945, do parku vedle kostela sv. Petra a Pavla. Dvě sochy jsou námětem z Rukopisů (Záboj a Slavoj, Lumír a Píseň).

Nakladatelství LIBRI vydalo knihu Václava Rameše Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Kniha obsahuje heslo Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský.