10.3 Výrazy tvořené prehistorickými sufixy

Povšimněme si nyní nejdůležitějších výrazů tvořených prehistorickými sufixy:

bo, ba, oba

je staré, ale kupodivu plodné dodnes (při fem.). V našich textech ,,vražba '' (probereme jindy podrobněji), útroba, dub, (z do, dom-), třěba, doba, trúba (onom.), drob, hřbet (asi k ,,hora''), Svoba (svój), húba (řec. ,,spoggos''), nádobná.

Prehist. ,,do-da''

považuje právem Otkupščikov (proti Martynovovi aj.) za všeslovanské a velmi staré. Plodnost tohoto sufixu se jeví ve staré češtině hlavně u předložek a spojek; tak i v R ,,parob  na paroby''  (později ,,nad''), přě-přěd, za-vzad a také zda vedle za (zdali) v RZ; ponebie v MV a podnebesie v RK. Dále sem patří: rod, národ (z pův. šwa + r), úd, brdo, ladný, chladný, čeleď, Chrudoš,  vše RZ; z RK pak hrdý, národ, hrdina, hrad, ohrada, praděd, rád, řad, kláda, spod, stádo, šedý , šedošerý, škaredý, trud, tvrdost, tvrd, uzda, Vyšehrad, chladný, mladý, jahoda, múdrý, pochládček  a další. MPKV: sladinký, žádost, prúd, radost. EJ: chudý, plod; LP: ščedie, mládcě, vládcě; MV: bledý, kozie brada, bydlitel, hlad, hrad, hřad, jahoda, zeď, Radihost, lada, múdrost, Lada, nestyda, obředi, poklad, praščeď, ryd, skládanie, stádo, súdcě, sudlicě, tvrž, údi, udice, bodec.

Palatalisované ,,z'' k tomuto sufixu:

RZ: glaz, mezu;  RK dřiezha (není-li k ,,driezga''), jezdec, žizň, cuzí,  róže; MPKV: luzný;  PV: snabzenstvie  (podle Zubatého); MV: březen (albánsky bardh), hlezno, mazanec, núzě, pomezie, strázň, tryzna (?), kúzni, žezi, žízň.

Sufix ,,go'': (+ palat. ,,z'', ,,ž'') RK:

břeh, dlúhý, kniha, dráha, stuha, snaha, sluha, vrah. PV: luh, EJ: sluga, MV: křeha, luh, obih, pluh, říh, skřehet, sluha, stoh, stehu, strúha, kruh. RZ: plzň, muž (?), EJ: peniez, RK: plzný,  bliz, brázditi, muž, množstvie. MV: březen, plaz, slza, stezky, blíženci, plzný,  črnoknižník, knižníci, ostrožný, kružidlo, lóže, ložice, ložesný, podražec, stonožka, těžký .

Sufix ,,cho, -š-''

(nejčastěji z původního ,,s'') RZ: Čech (?), lech. RK: strach, mrcha, plachý, pýcha, sluch, ucho, vetchý, vrch. PV: strach; EJ: sluch; MV: hluchý, kruch, kuchař, lichý, mrchy, prach, puchýř, sluch, snaha, vrch, vzpěši. RK: dušě aj.; EJ: měšek, duša. MV: čiešě, čéška, dúška, hruška, klešče, mrščiny, myšky, tešč, obušie, píščel, plášček, púšč, věščba, věštec.

Sufix ,,jo''

(nejstarší činitelský): RK: čaroděj,  bujný, kryj, roj, strojný, kraj, voj, boj, Záboj . PV: kraj; MPKV: dóstojnost. EJ: zloděj ; MV: čaroději,  majčenie (má - mája, původní tvar pro ,,matku''), nástroj, pyj, řúje, zářúj, znoj, pokoj.

Sufix ,,ko'':

RZ řěka, věkožízný, prokný; RK: býk, jeket, lýko (srv. ,,lub''), prokný, ryk, mrak, syket, skok (skorý!), zrak, věk. PV: řěka, EJ: věk, prorok, porekadlo,  MV: blekotný, cvik, kluka, mléko, prak, prok, prorok, ryk, straka, vlkodlak; slova ,,láska,  sponka, válka'' sem neřadíme, sufix ,,ka'' patří pod sufixy z doby historické. Sufix týž, ale palatalisovaný: RZK tuča , EJ člověč, MV řeč, blahozvučie, mléčnice, poskočníci, řečník, střeček, Stračec, horčice, sračice.

Sufix ,,lo'':

RZ - siedlo , stól; RK: mhla, mysl (z -dt-), ocel, síla, stól, teplý, vilný(?), viola, (řecké ,,ion''), střela. PV: síla, veselý. MPKV: mysl; EJ: letorosl, osle, světlo, dielo LP: stolec, MV: črnobýl, diel, chvála, jablo, kozlec, letorosl, mhla, peklo, stolec, střela, světlonošě (též v Žalt. Glos.), uzel, varle (?), húsle, přaslo, veslo.

Sufix ,,mo'':

RZ: sněm, rozum, zmija. RK: dóm (pův. tvar v řeckém ,,dÓ'' u Hom.), dým, helm, súkromie, šuma, zima, um. EJ: zima, chrám. MV: chrám (koř. chor - chrániti), jáma (k jieti, jímati - Gebauer), krčma, hrma, sněm, bělmo, holemý, sram.

Sufix ,,men'',

starobylý, poměrně hojně zastoupen, různě adaptován. RK: střemen, jmě, rámě, ruměnec, kamenie, pramen, krmě, plamen, země (řecky ,,gá'', avestsky ,,zá'' EJ: imě, známě, rámě. MV: břiemě, ječmy, kamy, plameník aj., témě, znamenie, země, usně.

Sufix nO:

starobylé je zřejmě v RZ pěna, glina, ptenec,  uný. RK: hrana, luna,  pán, plný, prostraný, rána (?), raný, sen, den, trn, vonný, vesna, vienek, skvrna, strana, setnina, slunce, vlna, pěnec,  Neklan, stan. MV: cena, čtena, drn, lóno, plen, plnolunie, přeměna, řasno, rozhranie, skvrna, třenovci, vlna, hranostaj, ráno, sen, slon, stan, týn, ptenec,  věnci, mlň, věno. Změkčený sufix: v RK (z)braň, daň, sieň, setnina, oheň, stráň, trnie. MV: rozhranie, blenie, daň, dlaň, stěnice, ožeňki, trnie. K tomu ještě PV: slunce, EJ: den, zreno.

Sufix ,,po''

   je vzácný. RK: cěp, dráp,  chlap (k chol-), chrapavý, krupý, krupobitie,  oščep, šíp, tlupa, zástup . MV: cěpi, čápě, čerep, chřipě, kvap, oslop, oščepi, stůpa (ze ,,stem-pha''), třepice.

Sufix ,,ro'',

též změkčený, velmi starobylý. RZ: dvór, OJ na -bor, vtorý , miera, búria, RK: jména typu ,,Bolemír '', búřě, bystrý , bodrý, dobrý, dvór, chrabrý,  kyprý,  mier, modrý, múdrý, ňadra,  ostrý, sirý, starý, šerý, šíř (srv. ,,šíje''), vedro, vědro, skora ,,v skořě'', viera. PV: příkrý, bystrý . MPKV: dobrodružstvie.  EJ: mír (k mi-núti), věru. MV: bobr, bodr, borec, čeřidlo, čupřina (nebo čupryna), dvořenín, debř, chrabrý, chvorý, hra, jezero (?), liceměrník, ostřicě, přiešera, řebří, sirotek, uher, sádra.

Sufix ,,so'':

RZK: blesk, lesk, trosky, břeskný, prask, teskný, běs, věhlas , hlas, vlas, jasný, vesna, (ver-sna), piesň, číslo (tt). MV: běs, ďas (asi k ,,děsiti, dexter - význam v MV je ,,dobrý, strážný duch''), měsiec, ovec, pásek, plasy, věhlas , vesna, drsný, dáseň, piesň, rysk (ruo); často vystupuje ve spojení s ,,k''.

[Sufix ,,sto''] vznikl nejčastěji spojením dvou zubnic: RZ: vlast, vlastovica. RK: cesta, dlúhopustý, hustý, jistý, listie, lstivý, most, pěst, mestný, pověst, prostý, vlast, zlostivý, miesto, zvěst . PV: čistý, MPKV: účastenstvie, slast, ústa. EJ: masť, čásť. MV: čistá, hrst, chlast (srv. ,,chlap'' - svobodný člověk, mládenec), chvost, kořisť, krastavosŤ, napasť, nečestie, plsť, pověsť, svěsť, tesť, žestok .

[Sufix ,,to'':] RZ: děti, Trut , vltorečný. RK: bitva, břietný , Čstimír  aj., -krát, dietky, hrot, kmet (srv. ,,kmen''), krátký, krutý, léto, máti (řec. má, v MV ,,majčenie''), mlat, mrtvý, mútný, mýto, neščsný, oběť, pátý, pata, prst, ret, smrt, Spytibor, srsť, ščít, tresť, udatý, ústa, větvice, vrata, žítko, svěť , pastuch(a), pastýř. MPKV: krut, EJ: mrtvý, v stret, žitný, skryť, LP: lutoplet, MV: bezsvětný, bitec, sketa, dobytek, chřtán (gula - řec. geuÓ), krt, máta, macecha (z ,,tj''), motýl, netopýr (?), niť, oběť, osť, pastýř, pažit, plot, počítáři, paměť, řiť, ret, rukojeť, sieť, skřet, smutna, sota (t.j. ,,údery'', srv. irské sa-i-tu), ščít, udatstvo, ukrutník, úvrať, úžesť, věty, sesti,  břitva, tětiva, žertva. Kromě toho deriváty  od participií  min. trpných.

[Sufix ,,v-''] RZ'' kriv, pravda, prvenec (nebo prvěnec), děva,  glava. RK: črv, čtvrtý, dav, div, dřevo,  hněv, zlatohlav, děva,  dravý, kravicě (cornu!), lev (?), prvá, rovček, živótek, rovně. PV: živok , ŽG: pravicě, LP: správa, EJ: umyvadlo, MV: kov (lat. cudo), kuroptva, niva, ostrv, pěvec, pivo, plavý, pravda, přěpěvec, prvenec, sivý, úmluva, úplavice, želva, Živa, živok , brav, črv, divizna, hlava, kleveta, vstavač. MPKV: děva. 

Jiné starobylé sufixy:

-yka: v RZK vladyka; -yto: bývá uváděno ,,koryto'' a ,,kopyto''. Zřejmě sem patří též ,,varyto '' RK, asi onomatopoické  slovo k základu ,,vr, var, ver''; -tajo: sem ,,vozataj'' a pravděpodobně ,,hranostaj'', obé v MV.

Infixy:

  Sem patří hlavně starobylé ,,-en'', ve slovanštině nasalisované: čeleď, hovědce, zhovadilý, holedbati sě , vicez a vítěz , kněz, lemeš, ščedie, praščedie. Slovo ,,kněz'' není třeba odvozovat z germ. ,,kuning'', vystačíme s domácím základem ,,kon, k7n'', který ve ve slově ,,iskoni'', dále ,,kon, konec'' a také ,,keň, Knín'', zřejmě i kniha; dá se převést překladem ,,základ'', tedy kněz - osoba, mající základní moc zákonodárnou, vojevůdcovskou a soudní. - Může sem patřit i ,,peniez'' z EJ.