12.1 Tzv. hapaxy, srovnání slovníku RZ, RK a MV

Jeden statistický jev je na první pohled viditelný a velmi výmluvný, totiž velký počet ,,hapaxů'' v RZ i v RK. S tímto odborným termínem budeme operovat trochu jinak, než žádá běžná praxe: budeme porovnávat spíše ,,hapaxy'' ve vztahu k našim textům, nikoli snad k celé staré i nové slovní zásobě češtiny. Těchto zvláštních a namnoze sporných slov je v RZK více než slov ,,gramatických'' (třeba ,,a, i, naliť''),  než ,,leksémů  ze základní slovní zásoby (např. ,,nésti, choditi'') a než slov ,,thematických'', přiléhajících k žánru skladeb (,,vladyka, kněz''). Tím již je dokázána velká bohatost slovníku R a ovšem i fragmentárnost dochovaného textu.

Podle V. Skaličky, Vývoj jazyka, Praha 1960, str. 25 slov stále přibývá, ale jejich zánik je mnohem pomalejší. Tuto pravdu lze ověřit i na RZK. V níže uvedeném přehledu jsme stanovili počet ,,hapaxů'' - slov, jež se vyskytují vždy jen v jedné básni RK v poměru k počtu řádek na pergamenech. K lyrice jsme pro krátkost písni nepřihlíželi. Máme zde:

Zjišťujeme tu ,,exaktní'' methodou velkou nasycenost slovníku R a rozdílné poměry v jednotlivých skladbách. Zdánlivě ,,nejchudší'' je Záb., ale to je pochopitelné, neboť je to skladba nejstarší a mimo to s dějem přímočarým a jednoduchým. Některé výrazy ze Záb. byly ovšem i v mladším RK ,,antikvovány'', zůstaly v užívání, ale jiné sem časem přibyly. To je vidět zejména na Jar., jenž má slovník ,,nejbohatší'' -- přišla tu pochopitelně na pomoc i křesťanská ideologie. Provedl jsem -- arci jen namátkový -- rozbor Homéra na týchž principech a výsledek byl rovněž obdobný: Odysea je ,,bohatší'' než Ilias. Mladší epik přebírá od staršího, opačný postup je ovšem nemožný. Jinak se tu opět projevuje menší epická obraznost autora ,,Oldřicha'' a smysl pro jednotlivosti např. v Čest.

Na podkladě často citované formule  ,,stupi prokný''.... (viz výše) a některých dalších shod, vyvážených ovšem bohatě neshodami, byl proveden celkem dosti obratný předběžný útok na R s tvrzením, že ,,autor obou textů je týž''. V předešlých kapitolách jsme již dokázali, že tomu tak být nemohlo, a také analysa slovného výrazu RZ a RK nám dává za pravdu. Počet výrazů, jež najdeme v RZ i v RK (bod a) proti slovům, která jsou jen v RZ (b), je sice téměř totožný, ale je třeba mít na zřeteli jejich možnou a pravděpodobno u frekvenci v období RZK. Pod a) patří: aj, bielý, Bóh - bog, býti, bratr, búria, k, kaký, kázati,  kda, kdy, če, číslo, klaněti sě, kmet, kněžna,  krutý, dáti,  dědina, děva,  dle, dva, dobr, dvór, glava, gora, gorě, govoriti, chladný, chlumek (není-li ,,chlumec''), choditi, chrabrý,  jen (zájm.), jarý, jáz, jieti sě, jeden, kehdy, ký, li, lútý, máchnúti, meč, mezu,  mój, most, muž, mútiti, mútný, na, národ, náš, nebe, Němec, nový, o, oba, otec, píti, po, počieti, pod, pohaněnie, posel, pres, prijíti, priletěti, prinésti, prokný, protiv, rieka, rovný, rozenie, ruka, s, sám, sbierati, sbožie, sien, sě, že, sebrati, siesti, žena, sestra, širý , snieti sě (sejíti se), starý, stól, strojiti, stúpiti, svatý, svój, taký, ty, tichý, triesti sě, tri, tu, tuča , tvój, tur, u (ž), úd, útroba, v, věcěti, věhlas ný, Vyšegrad, vladyka, z, zdě, zelený, zlatý, slavný, slovo, slyšeti, tedy asi 126 případů. Přitom nevíme, zda máme ,,u'', t.j. ,,už'' a ,,juž'' pokládat za dva výrazy nebo za jeden a snad by se měl lišit i ,,chraber'' a ,,chrabrý''. 

Pod b) patří: bědovati, bělestvúcí, brdo, glaz, kamen (adj.), kázati,  Lubice,  Čech (OJ), čeleď, čeljedin, či,  Klenovic, Krkonoše, krivda, krivý, deska, děti, dievčie, Dobroslavsk, družný, dúbravina, glina, Chrudoš,  chváliti, iděže, iskati, Jarožir, Labe,  ladný, lech, Lubuša, Lubušin, Lutobor, lútost, miera, Mžě, nález,  naríkati, nechvalný, okénce, oplákati, Orlica, osudie, ot (otec), Otava, oteň, paša (pastva), plamen, pluk, plzeň (subst.), pognati, pogubiti, pochváliti, Popel, poprava, pravda, pravdodatný, pravdozvěst ný, prvenec, preglédati, provolati, ptenec,  Radbuza, Radovan, Ratibor, ríza, rod, rodný, rozděliti, rozlíti sě, rozložitý, rozmysliti, rozrešiti, rozvaditi, rozvlajati, rozum, rozsúzenie, rub, Samorod , saň, Sázava, sborný , se (hle), siedlo  (sídlo), železo, sesypati, žírný, směriti , Staglav , sněm, sprositi , strebronosný, strebropěný, Strezibor, sváda, Sutoslav , súditi, súdný, Tetva, Trut , umrieti, uný, ustaviti, utr, vaditi sě, viecina , věkožízný, věščba, vybrati, vyplákati, výpověď, vypravitit, vítěz , vyučiti, vlásti, vláda, vlastovica, vltorěčný , vnoriti  sě, voliti, vstanúti, za (zda), zákon, zapodobný, zarvati, slabý, zlatonosný, žleč, zmija, svatocúdný, tedy asi 130 slov.

Přes rozdílnost látky je tu mnoho individuálních rozdílů, a to i v pojmech, jejichž užití je pravděpodobné pro RZ i RK. Tato slova jsou ve skupině b) podtržena. Místo nich má RK synonyma (nebo téměř synonyma); o tom bude ještě řeč. Zde uvedeme aspoň některé dvojice: RK: úpěti, úpiti, vzúpiti, v RZ ,,naríkati, bědovati''. RZ: rozum, RK: um; RZ ,,čeleď'', RK ,,chlapi''; RZ: ladný, RK: krásný, lepý, sličný, lepotvorný.  RZ: lútost, RK: zloba, hněv. RZ: pogubiti, RK: zabíti, potřieti. RZ: umrieti, RK: shynúti, pasti (padnout); RZ: pluk, RK: zástup , dav, hluk. RZ: ríza, RK: obvlečena  ....'' atd.RZ: sesypati, RK: posúti. RZ: žírné vlasti, RK: tučná pole. RZ: uný, RK: dobrý aj. RZ: se, RK: hle a mnoho jiných. Výrazy společné oběma rkpům jsou většinou slova ,,gramatická'' nebo ,,thematická'', případně taková, která jsou pro raný středověk nejběžnější (národ, otec, tur, voj, meč, voda) atd. Také zde jsme některá slova podtrhli, totiž ta, jež lze považovat za výtvory společné epické techniky.

Sémantický rozbor MV podáme zvlášť. Zde připomínáme, že některé glosy byly a snad jsou dodnes považovány za ,,krycí falsa'', jako by chtěl mystifikátor dotvrdit doloženost podezřelých slov. Skutečně se v MV opakují tyto ,,leksémy'',  jež se vyskytují též v RZK: běsi, bratr rodný,  cepi, čaroději,  čeleď, črv, daň, dědina, den, devicě, hadač, hlava (ale v jiném významu, totiž ,,pokuta''), hrabivý,  hradby, hrot, chvála, chýše (v RK ,,chyžice''),  jmě, jarý, jelen, ješut, jun,  junoše, jutro (jiný význam ,,část pole''), kněz, kniha (v RK jen v incipitech), komoň, kóň, kopie, kořist, kotel (buben nebo spíše puklice), krahuj,  kry (krev), krzno, kúpiti, kuropěnie, ladný, led, lútý, lom, lovec, lýko, meč, milosrdie, mlat, Morana,  mrchy, mysl, mýto (v MV ,,clo'', v RK ,,mýtina''), nález,  nebe, Němec (toto slovo je asi skutečné falsum), nravi, oběť, obilí, osěnie, osudie, osvěta, oščepi, ovce, pastýř, pěnie, perla, pěst, pieseň, pláče sě (v RK jen ,,plakati''), plzný,  pótka, pověst, prach, pravda, přieval, prvenec, ptenec,  říza, rodná sestra, saň, sekyra, sesti  (RZ: sestra), skvrna, sluha, sněm, sova, stáda, stan, starosta, stolec, strana, střela, svěť  (porada), ščít, taže (táhne), těžký , tma, trn, trnie, tur, údi, ukrutník, útroba, úval, vadí sě, věhlas , věhlas ný, věk, vrah (tj. ďábel, v RK ,,nepřítel''), věnec, vesna, věčšby, věžě, vítěz  (nejisté), vlk, vojevoda , vrchy (v RK vrši nebo vrsi), záchod  (západ), země (v RK: půda, ale v MV bohyně země). Některé analogie  k PV, MPKV atd. budou osvětleny později.

RK má zhruba 1.550 slov jistých (včetně Proužků), RZ asi 260, MV přibližně 850 (některá se opakují, jiná byla až v nové době objevena). Spolu s EJ a dalšími podrobnějšími ,,falsy'' lze odhadnout počet slov, jež ,,padělatel'' v obrozenecké době básnicky ovládal, asi na 3 tisíce. Počet jistě na tu dobu úctyhodný. Výrazů společných pro MV i pro RZK je asi 117, ale ,,nedoložených a nemožných'' (nahoře podtržených) jen patnáct, neboť ,,bratr rodný''  a ,,sestra rodná'' je nutno brát za jeden výraz. Z 850 glos je tedy ,,krycích fals'' 1,27%, takže celý útok na RZK a MV po této stránce nemůžeme brát vážně.

Připomínáme ještě, že glosy B, k nimž zde přihlédnuto, jsou čerpány hlavně z mythologie, literatury, vojen ství a dějin, ač jsou dostatečně zastoupeny i příroda, živnosti, řemesla a obchod, které jsou ovšem ve velké převaze v glosách ,,A''.