Nahlédneme-li do nově vydávaného Stč. slovníku, písm. ,,N'' a do našich textů, zjistíme, že odpadlo ,,nechvalný'' jako nedoložené, neboť Slovník cituje dva doklady. K MV je však přísnější, neboť tu nejsou pojata slova ,,nadělibóh, nápor, nečestie, něha, něhovati, neposeda, nemluvně'' (! - ale je možno čísti také ,,nemluvné'', a to doloženo je), nejesyt, nestyda, neti (Slovník nezná ani ,,neteř'' - slovo, které by tedy ,,nebylo staročeské''), nevhodie, nora. Tento poslední výraz má jen jeden doklad ve formě ,,nořě'' (srv. v RK ,,zora - zořě''). Chybějí také ,,nozdry''.
Náš nejobsažnější etymologický slovník je Machkův. Vyloučíme-li - opět k písmenu. ,,N'' slova jasně novodobá nebo odjinud převzatá, chybějí v ,,pravé staročeské'' literatuře tato Machkova hesla: náboj, nácek, náčin, nádhera, náhrada, náklí, naňka (hypoteticky jen ,,nána''), naparovati se, náplast, naporúdzi, narárošit se, ňarcet (kňourat), nářečí, nášíjek, natož, nábřit (pozorovat), návěřě (část nevodu), nazdařbůh, naznak (nebude-li ve Slovníku pojato pod ,,znak''), nebora, nedoléhat, nehorázný, nejetný, nekalý, nekleč (nečas), nekňuba, nemehlo, neohrabaný, neomalený, neplechý, nepříčetný, neřest (ve významu ,,nectnost''), nesrstný, netáta, neúroku, neurvalý (nevrlý - podmíněně), nezabudka, nikati, nípati (,,nuditi'' má Machek za převzaté, ale neprávem, viz Stč. slovník str. 1003), ňuchati, ňuchna, ňuma, nunati, ňúrať (slídit), ňutrák. Některá slova jsou z nářečí, ale nikterak ne všechna, jiná by mohla být považována za převzatá v 16. až v 19. století, ale ani to není jisté. Celkem jsem tu napočítal 45 slov. Jestliže ,,nať'' vytvořil Hanka, odkud jsou ostatní? Plyne z toho ,,úzkoprofilovost'' uznávané staré češtiny a naprostá nemožnost brát ji za kriterium při posuzování pravosti našich textů. Jak tento průzkum slovníků jednou dopadne, až budou úplné, lze snadno odhadnout.
Někdy slýcháme výtku, že četba RZK je proti ostatní stč. literatuře nadmíru snadná. V této spojitosti si povšimneme slov, která se v dnešní běžné češtině nevyskytují. Řešení tohoto problému však není tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Ve sporných případech jsme postupovali podle těchto kriterií:
RZ: ot (otec), paša (pastva), lech, vladyka, mútiti, tuča , oplákati, vyplákati, oteň, okénce, mútný, sien, sprositi , utr, uný, chlumec, vltorěčný , prokný, vtorý , pravdozvěst en, snieti sě, svatocúdný, věkožízný, glaz, viecina , sborný , útroba (sing!), zapodobný, prvenec, u (už), iskati, iděže; patřilo by sem i ,,strebropěný'', jež je do nové češtiny nově uvedeno z RZ; dále kaký, pravdodatný, ptenec, plzeň + vlastní jména vladyk a míst dnes jinak jmenovaných, celkem 53 výrazů.
RK: ande , baťa, bieci, bělitký, blahost, bohatstvo, bolný , braň, bratř , břietný , búřúcí (tj. bouřlivý), če, dajati, déle (fem.), děvicě, dle (dvojí!), dobieci, dokročiti, doniž, doždati, drážlivý, drbiti, dřiezha, drnket, druže, drzostný, dščevý, dščíti, dubec, dušicě, ež, hadlivý, helm, hemzeti, hlasonosný, holubec, holubin, Hostajnov, hotovati sě, hovědce, hradóv, hrdivý, hromný, hrózonosný, chám (=chán tatarský), chámóv, cházievati, chlumský, chmúrati sě, chrapavý, chvátiti, chyžice, jarný, jarobujný, jarohlavý, jarota, jeket, jen (zájm.), ješut, ješutný, jilci, iskrení, jun, junoše, junošin, kak, kaký, kda, kdaž, kehdy, knieni, kot, (kácení), kotiti sě, krahuj, králevstvo, kravicě, krupý, krzno, ký, léci, ledovitý, lepotvorný, leský, lisí, ložice, lsknúti sě, lubice, ludný, lýtka, lzáti, malitký, medný, mestný, milosrdie, mknúti sě, mohúcí, mútiti, mútný, nadivný, nadjíti, naliť, napřieci, naprotiv, nastřeliti, ne (tj. ,,ale''), nedozírám, Neklanin, neroditi (nechtíti), nevzmožný, ni, nižní, nožice, nožny, obak, oběcati, obih, odoleti, oklúčiti, opásti, oružený, oružie, osiesti, osmezcietmý, otčík, otmetati, parob, pastušin, paže (neutrum), pérce, pěnec, pochládček, pienati, pleňúcí (plenivý), plýti, plzný, podnebesie, podvíhati, podvihnúti, pohřebati, pohýbati, pokrakovati, pol (rovina), Polenín, polský (polní), pomrzati, posleda, pospěti, posúti, pozývati , prask, předrahúčký, přelútý, přemnožstvie, přezmilitký, přikloniti, přižieti, prokný, prnúti, prs (fem.), pýtati, řad, radostivý, rachet, rovně (rovina), rozcěpiti, rozhoralý, rozkos, rozkotati, rozhrušiti, rozznojiti sě, rozprnúti, ručí, samochtiec, sbožice, sbrocěti , sdieti , sedmmezcietmý, siehodlúhý (naše ,,sáhodlouhý'' asi z RK), sien, sienže, siesti, sieti (svítiti), sípěti, skad, skázati, skotiti sě, smahnúti, snieti sě (sejíti), soptati , spásati, srdice, srubiti, stepati, strašivý, strážě, střetnúti, súmrk, svěť , syket, sžéci, střiecě, střieci (střihnouti), strojný, stúpati (přechodné!), sstúpiti, šedošerý, šěstmezcietmý, šíř (subst.), šuma, šúr, -ť, ta (tam), taký, tasi ti (seknout), taterský, tepruv, tluket , tráti, trčeti (strkati se), tresť, tuča , udatý, úfati, uh, umdlý , usvěděti, usvědnúti, úsvět , útroba, úže, váleti (válčiti), veceti, velí, věziti, vězdě, viezti, vladyka, Vlaslav obojec, vlastice, vníti, vnočiti , vňuž, vodice, vojen , vojevati, vojevoda , vojivný , vojska (sing.fem.), vratný, vražba , vražstvie, vražstvo, vrci, vrchole , zvěst i, v skoře, vsiak (zájm.), vsiestrašivý, vtasi ti, vterý , vyprostitel , vyšný, vytrci, vyžehati, vz, vzdieti, vzdúti, vzchod, vzeznieti, vzezvučeti, vzhlásati, vzjetřiti, vzmnožiti, vzmodliti sě, varyto , vezdě, vznieti, vznojený, vzpěti, vzprchnúti, vzpřieci, vzradovati sě, vztřiesti sě, zabýti , zad, záhé , zahřésti, zakrakotati, zamútiti sě, zapoleti, zapřieti ti, zarachotati, zdieti, zechtieti, zemice, zeřivý , zjařiti sě, zlostivý, zmilený, zmilitek , zmilitka , zemice, zora , zvěř (masc.), zvěst (známý), zývati , zživiti, žesti (ždáti), žéci, blahodějný, Čsmýróv, dlúhopustý, dřevný, chřest (chrastění), urný (?), kněžecký, Morana, Morena, Neklanóv, nosec, otsavad, poždati, rachet, tiežný, vesna, vet, zráčiti sě, větvice, vršina, výš (subst.), zeměnín a k tomu asi 34 OJ, tedy celkem přibližně 380 slov z celkového počtu kolem 1.550 slov RK; kromě toho je mnoho případů významů zcela odlišných při témž tvaru.
PV: mútný, živok , snabzenstvie. MPKV: srdečenstvie, obako, vezdě, drbiti, lúbiti, otdati, pupa; EJ: pasnica, javno, tázati (nereflex.), rozprnúti sě, tesť, svěť , vymiesti (tj. ,,vymásti'' jako ,,namátnout se''), papežin, poselnica, dverná, Judevé, v skryti, rejeti, nevsiegda, ježe (tj. spojk a ,,že''), palmin, oslin, sien, sij, pročiniti, mír (svět), člověč, iděže, svět (světlo), postici , doňudže, otvrditi, obako, prognati, ložiti (dnes jen nářečově), -že, -ť. Ž.glos.: donědže, podnož, rózha, udatstvo, stvúcost, útroba (sing.), uroditi, rozpáčeti sě, rozval, vzdrnkati, neroditi, LP: rubíšek, ščedie, prvomládce, ovlásti, lútoplet (?), svézemec, Svij, zvěst ě. Leg.Prok.: tvořec, spoluvěk, roditel, sláti, kehdy.
V MV, glosách ,,B'', je asi dvě stě výrazů dnes již mrtvých. Poměr tohoto počtu k celé slovní zásobě MV je asi týž jako u RZK, ale až na nepatrné výjimky jsou to výrazy zcela jiné. Odpůrci vytýkali shody mezi MV a třeba PV (výraz ,,živok '' - živočich aj.). Není to počínání zrovna vědecké. V takovýchto případech je nutno si všímat spíše ,,malých slov'' a jejich rozdílností, jež jsme již konstatovali. doniž - doňudže, kda - kdy, vsiude - vsiudy, ta - tu atd. Výrazy MV, jež se v dnešní češtině již nevyskytují, jsou tyto: Bělboh, bezeslavie, bezsvětný, blahodobie, blahoslovie, blahozvučie, blažu, blekotný, blenie, bračka, broc, bydlitel, ceta, čeřidlo, čtena (litera), Děvana, Letnice, Perun, dětel, devěř, děvosnob, domovitý, drážní, dřebne, drkolie, družec, dúška, dvétělec, debř, hace, hacník, hasapezdník, holemý, ostrožný, hrále, hřebí (sors, losování), hřez, húsenice, chlast (mládenec), Chlipa, Yzok, Jarobud, ješut, ješutný, jun, junoše, karnáček, kep, komoničí, komoník (jezdec), kozlec, krahuji, kramola, krastavost, křeha (křehkost), křín, Krt (jméno boha), Radihost, kruch, krušina, krzno, kúzni, kvap (peří), kývač (prst), Lada, lemeš, léň (lenost), lepota, Lichoplasy, lichota, lúbiti, luby (láska), ložesný, luk (česnek), lukavý, majčenie, matera, matuřeti, mezinec, milosrdie, mléčnice (mléčná dráha), mlň, Morena, mračice, mrščiny, nadělibóh, nádobný, náchod, nápasť, nečestie, něhovati, nejesyt, nevhodie, obedraný, obezrenie, obih, oboz, obušie, odr, ohniščením, opec, oplečie, oskrditi, oslopi, osť, ostrabiti, ostropezd, ožeh, ožeňky, paličníci, pařízě, paz (pažení), pěščera, pelestý, Perun, pivoně, plameník, plazy (stuhy), plečníci, pleník, plzný, podlomek, polúčiti, pomeč, Porvata, posah, poselnicě, poskočníci, praščeď, přěpěvec, přětvora, příje, přišlec, prok, prvenec, prvospě, ptenec, ranúšek, řasno, otný, robenec, ryd, říh, sikolec, skop, skranec, skavraď, skřehet, skula, smutna (tragedie), sota, sračě, sráči, sram, stehu (upevňuji), sti, stračec, Sytivrat, Svor, svoři, svyčaj, šamrha, ščedně, šemránie, taže (táhne), tesť, tešč, teplice, tká sě (toulá se), topeš, třepicě, třetačka, Trihlav, tvořidlo, tvrď, týn, udatstvo, úp, útroba, úvrať, úžesť, uded, vdruží sě, věce (sněm), Veles, vlchvicě, vran, vrece, vrv, vzpěši, datel (kdo dává), žalé, řas, žestok , Živa, živok , žizň (blahobyt)-
I drobné texty, jež tu rozbíráme, mají samostatný slovník; nejchudší, jak se dalo čekat, je v Leg. Prok.
Jiným ukazatelem ,,snadnosti'' našich textů je počet slov, jež sice přešla do nové češtiny beze změn co do forem, ale s jiným významem. Některé z těchto výrazů budeme později podrobně rozbírat. Zde jen jejich výčet:
RZ: kmet, Kamen, Most, dědina, pluk, svatý, poprava, pognati, pogubiti, brdo, věglasný, vítěz (?), věščba, vlast, pravda, rozenie, stól, krivda, desky , výpověď, číslo - číslem, přegládati, lútosť, jarý, (za) podobný, děti, sbožie.
RK: a, ač, číslo, dav, dědina, divý, hlásati, hrabivý, chod, chovati sě, jedenie, ješutný, kapitula, kázati, kmet, kmetský, kněžna, kněz, knihy, kolo, kotel, lánie, letadlo, lúto, máchati, mrcha, mrkavý, mýto, na (= nad), nástojte, nebožka, nosec, nýti, opáčiti, ovsiem, pitie, plece, podskočiti na.., pojíti, ponížený, postúpati, protknúti, púť, ráz, sad, sen, směti, spása, stan, stesati, suk, svléci sě, téci, těkati, túžiti, tvrdost nebes , týkati sě, udáti sě, ukrutník, um, upúščeti, věhlas , věhlas ný, vetchý, vid, vrah, vytknúti, záchod , zachvátiti, zamiesiti sě, zapierati sě, zapovídati, znamenati, po (předl.), aj, bitva, bodrost , bol, bujarost , bujný, )bystrý , býti (státi se - v plném významu), dle (Jar. 7,29), dobrý (vir bonus), dráp, dřevný, dřevo, drnkati, drnket, druhý, dvor, hluk, hrad (vše ohrazené, tedy i město), hrubý, chlap, chvátati, jarý, jedno (ale), nrav, odoleti, osvěta, otpraviti sě, pata (celé chodidlo), pavlač, pohaněnie, pověsť, pozývati (vyzývati , jinak nářeční ,,zváti'' někoho), pramen, přieval, přikloniti, prorada (zrádce), pustiti (nechat přicházet aj.), roh, rozstúpiti sě, sbožie, sědánie, skvrna, snaha, zráčiti sě, spod (subst.), srotiti sě, starosta, statný (stálý), stepati, stoh (sýpka), stolec, střieci (useknout), sípati (rdousit), syrý (vlhký), tábor , tah, tasi ti, teskný (stísněný), tlupa, trapný, tresť (rákos), trudný, tuhý, túžiti, úporný, úsilný, velenie, věrný, viera (věrnost), vypražený, vysaditi, zakopati, zírati, žalostivý , ždáti, živótek.
Takových případů je v RZ i v RK plných dvě stě, a to je ještě počet minimální. Ve větě ,,chytro pokrychu sě'' nevíme, zda to značí ,,chytře'' nebo ,,rychle'' jako dodnes na Slovensku. Kromě toho tu může být mnoho jemných významových rozdílů, které si již dnes neuvědomíme.