12.4 Isolexy v našich textech

Pátrání po isolexách v našich textech je věc nadmíru ošidná, neboť víme velice málo o tom, jak byly Čechy v raném středověku osidlovány a jak tu mluvily jednotlivé kmeny před dokončením státoprávního procesu. Lze se jen částečně opřít o toponomasti ku, která může být jen kusá, protože mikroonomastický atlas není zatím k disposici. Prošel jsem různé abecední seznamy obcí v ČSFR, v nichž pochopitelně chybějí osady zaniklé nebo dříve jinak jmenované. Přesto i tyto neúplné výsledky svědčí pro původ RK a snad též RZ z oblasti, kterou jsme již uvedli: z východních nebo severovýchodních Čech a ze severní Moravy s výběhy do Polska, starého velkého Slezska a částečně i Slovenska, a to spíše středního. Rozumí se, že ten nebo onen základ najdeme i v jiných oblastech, ale nejvíce styčných bodů -- pro slova sporná nebo méně častá, jež nás tu zvlášť zajímají -- najdeme v krajích, jak výše uvedeno. Máme např. Baťa: Batín, Bácovice. Akceptujeme-li původní kořen ,,ba-'', tedy též Bakov, Bačalky, Bačetín, Bačkov. Znám 14 dokladů, z toho aspoň devět pro území RK, zbytek v okrese Třebíč, Blansko, Kladno, Vsetín. Na Slovensku běžné. Živok, žestok : (MV a PV): Divoky na Kroměřížsku, Hluboky (Vsetín), Hrbokov (Chrudim), Žestoky (Chrudim). Na Slovensku ,,Jarok'', na Olomoucku Hlubočky, Bodrost : kolísání ,,6 7'' - e/o na celém území, i když vývoj v ,,e'' je častější. Je řeka ,,Bebrava'', ale i MJ ,,Bobr'' (Trut nov), Bobrůvka (Žďár), Bobrovník(y) na Opavsku a Šumpersku. Ve východních Čechách je ,,Debrné, Debrno, Debř, Debřece'', ale slovenské Dobroč a na Děčínsku i v jižních Čechách též Dobrné aj; sem snad slovenská řeka =0pt

Bodrog, ač její tok je prý spíše pomalý. Nejdůležitější je ovšem již citované ,,Obodř'' (Mladá Boleslav) a Obodrité. Obdobně i k ,,m7gla'' - na Písecku hora Mehelník, ale na Moravě Mohelná, Mohelnice. Jiné kolísání: Mchová u Tachova, Mechové u Chebu. Brdo: 8 dokladů, z toho 4 v jižních Čechách; zdá se, že pro RZ je nutno tu hledat nějaké konexe už vzhledem k oběma bratřím Chrudošovi  a Staglav u. Dále na Příbramsku, 2x ve východních Čechách, 2x ve stř. Čechách: Brdečný, Bredůvka aj. Borek: velmi časté, 22 osad toho jména, z toho 8 v kraji RK. Zbrocen: Brocné u Rychnova; Bujarý aj: Bujesily na Rokycansku. Oblíbený komponent ve složeninách.  Svatocúdný: Sem patří ,,cediti'' i ,,cúditi''. Vedle řeky Cidliny též stejnojmenné osady na Jičínsku a Třebíčsku. Čestmír aj: Ctiměřice (Ml. Boleslav), Nový Čestín (Klatovy), Čestětín (Plzeň), Čestice u Strakonic. Naproti tomu má Dalimilův ,,Štyr'' opory jinde: Štiřín u Prahy, Štyřice u Brna, Štyrov na Benešovsku. Je i ,,Tyra'' na Frýdecku. Čeledin: Čeladná na Valašsku s hláskovým rozdílem. Rozcěpena: Čepí u Pardubic, Roškopov na Jičínsku. Čtení RK je tu ovšem nejisté. Beneš Heřmanóv: 32 lokalit, z toho 23 na území RK. Kruvoj: tvořeno jako OJ ,,Čúkvas'', na Semilsku Čikvásky. Desky:  přímo na Českokrumlovsku. Dědina - ves: Isolexy se protínají, ale kdysi tomu asi tak nebylo. První výraz v RZK, druhý v MV. ,,Dědinka'' na Olomoucku. Záleží tu zřejmě na tom, jaká byla konkurence tvarů ,,veš - ves'', resp. ,,vesj''. Děva:  =0pt

Děvín aj., viz dále v dílčích problémech. Div7tur7: Původní kořen ovšem ,,div7'', máme ,,Divec'' na Královéhradecku. Chrabrý:  v RZ i v RK, zřejmě všeslov., proti též u nás ,,Chabrany, Chabrovice, Chabeřice, Dolní Chabry aj. (Praha, Děčín, K. Hora, Tábor , Louny, na Slovensku u Topolčan). Pachrb: Chřiby, Chrbov u Přerova, Dolní Chřibská na Děčínsku. Krupý: 2x Dolní Krupé u Ml. Boleslavi, podobné názvy u Havl. Brodu, Kutné Hory, Rakovníka a Kolína. Hlavně tedy Čechy střední a východní. Na Slovensku Dol. Krupá u Trnavy, podobný název u Zvolena. Křín (MV): Křínov u Tachova, Křinec u Nymburka, Křinice na Náchodsku. Otava kriva: Bývaly námitky proti tomuto epithetu. Máme však ,,Křivou Vodu'' na Šumpersku, Křivosudov u Benešova, jiné deriváty  u Olomouce, Prahy, Tachova, Mělníka, Vsetína, Rychnova, Rakovníka, Tábor a. Na Slovensku: Kriváň, Krivá Oĺka, Krivé, Krivosúd, Krivoštany. Ktviéše: tak i Ktová, Semily. Mrcha: Mrchojedy, Kutná Hora, Domažlice, Mrchov u Žďáru. Mútiti vodu:  tak všude, viz Olomúc, Olomúčany (o17 - druh piva nebo vůbec hustá tekutina, též bahnitá voda). Hlavně v jižních Čechách: Mutné (Jindř. Hradec), Mutěnice (Strakonice), Mutěnín (Domažlice); Mutišov, Mutyněves (Jindř. Hradec); Kolomúty, Ml. Boleslav. Bratř:  srv.m.j. ,,Kněž'' u Havl. Brodu. Hromný:  Hromnice jako MJ na Plzeňsku. Tvořeno obdobné jako ,,Lomná, Lomnice (všude), ač výklady jsou tu co do etymologie různé. Lukavý (MV, námitka Jagič ova): Sem =0pt

všechny Lukavce a Lukavice. Ot, otný: Sem mnohá jména, která jsou běžně vykládána jako deriváty  k OJ ,,Ota'' nebo ,,otjieti'' ale případů je příliš mnoho, než aby některé nepatřily k uvedeným výrazům z RZ: Otaslavice (Prostějov), Otěšín (Klatovy), Otěvěky (Rakovník), Otice (Praha, Opava), Otinoves (Prostějov), Otín 6x u Jindř. Hradce, Klatov, Tachova, Jihlavy a Žďáru, Otvice u Vyškova, Otov u Chebu, Otvovice na Kladensku. Per - prnúti:  Poměry jsou tu složité, ale snad sem patří Opetice u Benešova, Přepeře u Mladé Boleslavi a Semil, Tepeře u Jablonce, Staré Nespeřice u K. Hory. Pohnati: všude, Pohnánec u Tábor a. Po sobě hnachu: Posobice u Klatov. Prokný a vilný: (prvé RZK, druhé RK): Pročevily na Příbramsku, Proč u Prešova. Poganěnie:  Prohanidlo, Jindř. Hradec. Ptenec:  Ptení na Prostějovsku, Ptenín na Plzeňsku, Ptenský Dvorek (Prostějov), Ptice (Kladno), Ptýrov, Ptýrové (Ml. Boleslav); Radovan z RZ: 14 odvozenin, hlavně u Kutné Hory, České Lípy, Klatov, Liberce, Trut nova, Ostravy, Přerova, Tábor a, Sokolova, Frýdku, Prachatic, Písku a Semil. Ratibor RZ: Nejméně 11x u Kolína, Prachatic, J. Hradce, Písku (2x), Karlových Var, Vsetína, Tábor a (2x), Náchoda a Třebíče. Rosný:  Rosnice u K. Var a Hradce Král. Pěnec:  Pěnčín (Jablonec, Liberec, Prostějov); Pěnčice, Pěnčičky (Přerov), též OJ Pěnčík. Šuma: Šumava, Šumice (Uh. Hradiště 2x), Znojmo, Šumná u Chomutova a Mostu, Šumiac u Pov. Bystrice. Střezibor : Střezimeř, =0pt

Střezivojice, celkem 6x: Klatovy, Čes. Budějovice, Náchod, Mělník, Benešov (2x). Tasi  = sekl: OJ Tas, Tasi ce (Havl. Brod), Tasov (Třebíč), Tasovice (Chrudim), též u Blanska a Znojma. Není od ,,Anastasi us''. Tetva: Tetov u Pardubic, Tetčice u Brna, Tetětice 2x u Klatov, 1x u Kroměříže. Může být ovšem též přímo od ,,teta, tetka''. Trut : Trut nov, Trotina, Trotinka, vše SV Čechy. Uné dúbraviny:  Unín (Blansko), Unice (Strakonice), Únětice (Praha, Plzeň, Jičín), Uničov (Olomouc, vykládá se však též jako ,,Hundshof''); Unín, Úňatín na Slovensku. Tiežný: Veltěž, Praha, Louny. Vesna: Vesník u Vsetína. V záp. Čechách asi není, viz hora ,,Jarník'' na Písecku aj. Věstoň , psáno v RK ,,Vestoň''. Obě formy hojné v onomastice: Vestec (Benešov, Nymburk, Praha, Příbram, Chrudim, Náchod, Havl. Brod). Věstín (2x Žďár); Věstonovice, Třebíč; Věstonice; Vestenica u Prievidze. Vit(z) - vítěz ? K ,,vit'' - ,,pán'' a božstvům hlavně z MV typu ,,Svantovít''. Sem snad patří: Vitinka (Rokycany), Vitín 3x různě, Vitovky (Domažlice), Vizov (Trut nov), Vícov u Přeštic, též u Prostějova; Vitějovice (Prachatice), Vítice 3x (Kolín, Pelhřimov, Strakonice), Vitiněves u Jičína. Může patřit též ke křesťanskému ,,Vítovi'' aj. Ostrožný MV: Uh. Ostroh aj. Dnes i terminus technicus v archeologii. Saň: u Liberce. Sekyra, sekera: (viz naše textologické úvahy, častější je snad -y-). Sekyrka u Rychnova. Stan: Stanovice (u-kmen ) u Pelhřimova, K. Var, Trut nova, Vsetína, =0pt

Chebu, Brna, Jablonce a Ústí nad Orlicí. Paky: Stará a Nová Paka, na Jičínsku. Stog nebo Stoj - sporné místo z PV: je-li správná druhá možnost, tedy máme ,,Stojčín, Stoječín, Stojice i Stojslavice. Střebor : Strmlov (J. Hradec), Střebítov (Benešov), hrad Střekov, Střemily u Č. Krumlova, Střeleč u Jiřína. Základ ,,ster - stře'' není ovšem vždy jistý. Sytivrat, MV: opět sporné, Sytno u Tachova, Sítno na Slovensku. Vykládá se častěji ke slovu ,,sítina''. Vrši - vrchy, vrši: Vršice (Kolín), Vrší u Jablonce, Vršov na Chrudimsku, Vršice (Jičín), Vršiny, název kopců. Mimo oblast RK spíše k u-kmen ovému základu. Lze ovšem leckdy brát i k ,,vrši'', fem. ač slova jsou prapříbuzná. Vsětichúnko atd.: Všeborovice, Všebořice, Všedobrovice, Všechlapy (6x), Všechromy, Všejany, Všekory, Všeliby, Všelibice, Všeměry, Všemířice, Všemily, Všemyslice, Všenory, Všepadly, Všeradice, Všeruby (RZ - rubý strojá?), Všestary, Všestudy, Všetaty, Vševily, Všeměry, toto u Čes. Krumlova (RZ - ký by směril?) Přesto pořád čteme námitky proti čtení ''vsětichúnko''. Zvěst : Zvěst onice u Havl. Brodu, Zvěst ov (Benešov), Zvěst onín (Tábor ). Nedoždech:  Ždov (Chomutov), jinak spíše Ždán(ice) aj. Iskrení Iskerná, Plášťovce na Slovensku. Výklad ovšem nejistý. Vlaslav  (spíše než ,,Vlastislav nebo ,,Vlaclav''). Tak i Raslavice u Bardejova. Změna na -s- se zdá spíše staropolská, ač jméno se může i jinak vykládat. Zapřieti : Sem možná Prenčov, Žiar nad Hronom. Záboj : MJ Priboj, u Rimavské =0pt

Soboty a Velkého Krtíše. Trsť: 11x na východním a středním Slovensku. Zálabský: Zálabí, část Dvora Král., ale i Zalaba u Levice. Lubica: Zalubice u Popradu. Chlumský:  ve vých. Čechách je tento sufix plodnější než jinde: Dolsko, Pařezská Lhota. Proti i ,,leský, polský'' v RK. Plzný:  viz spec. úvahu. Kořen ,,pelz-polz'' velmi častý, leckdy nepochybně ve shodě s významem z RZK, totiž ,,po čem klouže pluh''. Podle tohoto nebo ovšem i jiného ,,klouzání'' je Plzeň, Plezom, Polžice, (obé u Tachova), Plužná (Ml. Boleslav), Polžice, Polžov (Č. Budějovice), Poplze u Litoměřic, dále četné ,,Plazy'', Doloplazy; Splž na Klatovsku; Nová Plzeň na Sokolovsku; Splžov u Jablonce, Opliži u Karviné. Vltorěčný : Vltava a lašské ,,vltati''; Dolní Vltavice u Čes. Krumlova, patrně i Litovel a Povelice (Bruntál), kořen ,,vol'' ve ,,Volyni'' atd. atd. Les temen: Temenice na Šumpersku, Temný Důl. Staglav : Šťáhlavy, Šťáhlavice na Plzeňsku. Vykládáme změnou ,,st-šť''. Kdo by se chtěl přidržet etymologie s čísl. ,,sto'' (méně pravděpodobně), může se odvolat na ,,Stakory, Staměřice'' (Přerov) a na ,,Horní Stakory'' (Ml. Boleslav). Vražba : je možná nutné lišit ,,Vráž'' k praslov.''vorg'' k vířící vodě (s novoakutovou  délkou) a deriváty  k ,,vor/ver'' ,,zaříkávati, čarovati, klnouti'', sts. ,,vraž6b7nik7'' aj. K druhé skupině řadíme: Dolní Vražné (Nový Jičín), Horní Vražné (ibid.), Vrakuňa (Bratislava, Dunajská Streda). Pokud bychom sem řadili též slova se základem =0pt

zdlouženým, tedy máme ,,Vráž'' 7x (Beroun, Praha, Benešov, Písek, Klatovy, Tábor , Plzeň), ale to vše je mimo oblast RK! Dúbraviny:  přímo bez dokladu (ale je v polštině, viz jinde); zato máme Doubravice (Nymburk), Doubravčany u Kolína, Dúbravice u Banské Bystrice. OJ Doubravka. Holedbati sě : základ v MJ Holedeč a Holedeček, OJ Holeda i Holada. Základ ,,holý'' je častý. Sbyhoň : Základ ,,gon-'' dosti častý: Honbice (Chrudim), Hony (Náchod), Honice (Kladnoú, OJ Hon. Dále možná ,,Zbilidy, Zbinohy (Jihlava), Zbiroh (Rokycany), Zbislav (Písek) a Zbizuby (Kutná Hora)'', celkem blízko oblasti RK. Snad vznikl komponent ,,Zbi'' neporozuměním starému ,,Sby'', značícímu hojnost něčeho. Roveň, rovně: snad jen v oblasti RK: H. Roveň u Pardubic na Šumpersku, u Semil, Liberce, Jičína, 2x u Rochova. Sem i ,,Roveňské Šediviny''. Též Humenné, Zvolen, Senica. Šedý (žádáno ,,šerý) jako předešlé; Rychnov 2x, Šedivec, Ústí nad Orlicí, Sieti sě : snad Harnosín a Seninka, Šumperk. Úže: Houžná u Prachatic. Kraj RK by spíše tvořil ,,Oužná''. Hrab (habr), MV: Habří, Příbram; Hrabová, Ostrava; též na Šumpersku; Hrabůvka u Ostravy, Hrabyně u Opavy. Ovšem též ,,Habry'' na Čáslavsku. Hrubá skála:  Jablonec a Semily. V RK jde asi o Hruboskalsko'', masiv skal soustředěných na jedno místo. Les, šuma, bor, luh -- výrazy z RK a PV. Chybí tu ,,hvozd'', a to je příznačné. Znám 18 dokladů v onomastice na deriváty  k ,,hvozdu'', ale z toho jen jeden v kraji RK (u Hradce =0pt

Králové). Chrudoš:  ,,Chrudim, Chrudichromy (u Blanska). Nechvalno:  dvakrát Chvalnov na Kroměřížsku. Ruby: jen v RZ, ale v RK: srubeně rucě'' a ,,porubánie''. Všečeské a všeslovanské, ale v oblasti RK řídké, neboť lesy se tu spíše ,,kácely'' a stromy ,,kotily'', kdežto ,,rubati'' značilo ,,sekati''. Jinak máme: Chvatěruby (Mělník), Klad(e)ruby na Vsetínsku, Mladoboleslavsku, u Blanska, Plzně, Benešova, Strakonic, Tábor a, K. Var, Pardubic a Třebíče. Nahoruby u Benešova. Poruba + odvozeniny: Karviná, Ostrava, Přerov, Vsetín, Frýdek. Chyžice - chýše:  Od neznělého základu MJ v Čechách, jednou však i v oblasti RK (Havlíčkův Brod), spíše však K.Vary (2x), Písek, Pelhřimov; na východě, hlavně na Slovensku, ovšem k ,,Chyz-'' Chyžné (u Rožňavy). Jarota:  Jarotice, Písek. Původní význam ,,jarý'' - hněvivý. V onomastice u Vsetína, Hodonína, Kroměříže. ,,Jarná'' u Trnavy. Nevíme, zda čtení ,,průd jarno teče'' z RK je správné. U-kmen y MV: ,,Kamýk'' ve vých. Čechách není, jen ,,Kámen''. Ale staré formy doloženy v ostatních oblastech Čech: Praha, Tachov, Litoměřice, Příbram, Klatovy, Prachatice. Klenovica, RZ: všude, ale převahou na jihu a na západě: Domažlice, Český Krumlov, 2x Jindřichův Hradec, Klatovy, Prachatice, Tábor , Plzeň. Též Litoměřice, Příbram, Prostějov, Pardubice, Náchod. ,,Neklen'' u Lučence. Kory, MV: Neprávem sem řadí Sawski MJ Kokory na Přerovsku, Kokořín (Mělník) a Kokořov (Plzeň). ,,Kořen'' s deriváty  nejdeme u Tachova, Blanska, =0pt

Kolína, Prachatic a Jablonce. U-kmen y jsou zřejmě častěji doloženy u českých Srbů. Vrch - kopec: Slovo ,,kopec'', původně asi ,,co je lidskou rukou nakopáno'' je v onomastice jen jednou zastoupen v kraji RK (Ústí nad Orlicí). Jinak u Tachova, Děčína, Mělníka, Chomutova, ovšem též Olomouce. Na Slovensku a také v oblasti RK je ,,příkopa - priekopa'' často jako fem. Jinak v oblasti RK mnohem častěji zastoupen ,,vrch''. Chorúhev a náslovným ,,ch'' takřka jen v kraji RK: 2x Žďár, jednou též u Svitav. Krt (MV): Tachov, Tábor , Strakonice, Rakovník + Slovensko. Roskosem: (lze číst i ,,rozkošem'', ale vždy jako instrum.masc.). MJ ,,Rozkoš'' je dosti početné, značí nejspíše ,,vysekané místo, zbavené rákosí'' k založení rybníka. Doklady hlavně u Kutné Hory, Nymburka, Prahy, Pelhřimova, Rychnova, Znojma, Havlíčkova Brodu a také Nových Zámků. Vymiete , EJ: Na společném základě je asi nutno uvést slovesa ,,másti, metati i mésti'' se základem ,,met'' příp. nasalisovaným. Pak máme známé ,,Neumětely'' na Berounsku - neúrodná obec?) a Senomaty u Rakovníka. Zabude: Nezabudice, Rakovník, Nezabylice u Chomutova. Nižní  a Vyšný: značilo polohu, kdežto ,,nízký'' a ,,vysoký'' rozměr. Tento starý stav zachován hlavně na východě. Na Slovensku jsem napočítal 54 dokladů, a to hlavně na Slovensku středním, Bratislava snad nezastoupena. V Čechách je ,,Vyšné'' u Českých Budějovic: Úporno: Nové Úpořiny, Teplice; Úpor, Trebišov. Oboz, MV (námitka Jagič ova): na Příbramsku. Brvi , MV: Obrveň u Havlíčkova Brodu, ale může patřit k ,,břevnu''. Odoleti:  běžnější je ovšem ,,Odolati'', ale tvar RK zřejmě původnější, je též zastoupen: Praha, Klatovy, Karlovy Vary a přirozeně Jablonec a Trut nov. Zde též ,,Odolov''. Ohaři, MV: deriváty  u Písku, Kolína a Jičína. Oldřa:  srv. Oldřiš, Jindř. Hradec, Karlovy Vary, Teplice, Chrudim, Svitavy. Rozvaditi: chápe se přirozeně jako ,,znepřáteliti'', tak i v Polsku, viz spec. část. Jinak ,,Rozvadov'' a též ,,Rozvadec'' u Trenčína. Pienati: sem možná pohoří ,,Pieniny'' na Slovensku, je-li pojmenováno podle kopců nad Dunajcem; běžně se však odvozuje od ,,pěna''. Uondána : Patří-li sem slovenské řeky Ondava, Ondavka? Výklad slvoesa, jak je běžně uznáván (původně Zubatý) není jednoznačný, Shevelov se vrací ke Gebauerovu pokusu z ,,v7n - dati'' aj.

Zde zbývá vykonat ještě spoustu filologické práce. Bělič (Dialektologie, str. 18) uvádí slovné rozdíly v řeči, jíž se mluví na českopolském pomezí. Jako ,,české'' charakterisuje výrazy ,,cesta, kuř, hrum, podzimek, obily, strum'' proti polským ,,droga, dym, piorun, zbože, drzevo, jesien''. Vybrali jsme slova, jež jsou i v RK. V něm je ,,cesta'' i ,,dráha'', ovšemže české ,,hrom'', ne ,,piorun''; zato však ,,polské'' jeseň a dřevo, nikoli ,,obilí, podzim, strom''. A zase je v RK české ,,řeč'', nikoli polské ,,mowa''.