Rukopisné ohlasy v médiích
(červen až září 2001)
Lidové noviny (9.6.2001) otiskly Pozvánku na výlet: Zásmuky pánů prudkých
Vchynských. V textu je mj. uvedeno: "Do jeho krypty [kostela sv. Františka
Serafinského] chtěli nechat přenést z Anežského kláštera ostatky svého
předka Jaroslava, současníka slavné Přemyslovny a vítěze nad Tatary v roce
1241. Když ale v klášteře odkryli jeho hrob, ostatky nenašli. Nechali tedy
do Zásmuk převézt alespoň náhrobní kámen."
Časopis Dvůr Králové nad Labem - vlastivědné čtení (č. 8; 29.6.2001) v článku
Jana Schwarze "O soše Zábojově a nejen o ní" napsal o vzniku Sdružení na
záchranu Záboje. Toto sdružení chce sebrat veřejnou sbírkou prostředky na
přestěhování kašny se sochou Záboje na původní místo na Zábojovo (TGM)
náměstí v centru Dvora Králové. Přes snahu získat bližší informace od ředitelky
Sdružení paní Zuzany Čermákové na náš dopis neodpověděla.
Mladá fronta DNES (3.7.2001) otiskla fotografii s textem: "Pyramida z lidí.
Jednou z atrakcí, které lze v letních měsících spatřit v Katalánsku je stavba
lidských pyramid nazývaných Castellos. Tuto sedmipatrovou pyramidu vytvořili
na barcelonském předměstí."
Pozn.: V básni RK Čestmír a Vlaslav se popisuje dobývání Kruvojova hradu:
Vzkoči řad třětiech na vteré, čtvrtých na třětie/i pátých až k vrchu ku
hradovu.
Odpůrci pravosti RK považovali situaci za nemožnou (Brückner - "taktika nemožná
do směšnosti", Hrubý - "nesmyslný Hankův a Lindův žert", Masaryk - "cirkusácký
kousek").
Nakladatelství Regia vydalo knihu Ervína Hrycha: Velká kniha vojevůdců, bitev
a zbraní - dějiny válek, vojenství a organizace vojska. Na str. 224 je
reprodukce bitvy s tímto popisem: "Typická ilustrace z konce 19. století,
představující bohužel V. Hankou vymyšlený boj Čechů a Moravanů s Tatary u
Olomouce.
PRÁVO (23.7.2001) otisklo fotografii a článek z návštěvy premiéra Miloše Zemana
s manželkou v Jazzové sekci ve Valdštejnské ulici. Úryvek z článku, který má
název "K psychiatrovi Zeman nemíří": Srp připomněl, že paní Zemanová se byla
předminulý týden podívat v Národním muzeu, kde zhlédla rukopisy Královédvorský
a Zelenohorský, které se ukazují jednou za deset let. "Svoji ženu posílám jako
svého kulturního velvyslance. Ale je docela zajímavé, že si vybrala právě
rukopisná falza, protože úkolem politiků je i odhalovat padělky. Většina naší
politiky je složena ze samých padělků. Teď mluvím například o Unii svobody."
Na fotografii se premiér Zeman usmívá nad dárkem pana Srpa paní Zemanové -
zarámované fotografie z prohlídky RKZ v Muzeu.
Nakladatelství FRAGMENT vydalo knihu Marie Štemberkové: Ilustrované
dějiny - Literatura v českých zemích. V kapitole Od baroka k národnímu
obrození je na dvou stranách (46-47) pod titulkem
Minulost v idealizované podobě popis
nálezu RZ a RK a odhalení jejich "nepravosti". Autorka ocenila vliv Rukopisů
na pozdější tvorbu básníků, prozaiků, výtvarných umělců a hudebníků.
Ukázka z textu: "Obhájci pravosti uvádějí i nadále argumenty k podpoře
svých náhledů; tvrdí mimo jiné, že Václav Hanka nemohl svým omezeným básnickým
talentem stačit na vytvoření poezie tak vyspělé. Vysoká básnická hodnota
Rukopisů je totiž asi to jediné, v čem se shodli obhájci i odpůrci
pravosti."
Na internetové stránce Arcibiskupství olomouckého (http://www.ado.cz/) se bez
uvedení
zdroje (Nakladatelství NEKLAN) objevila ukázka z knihy Fr. Adámka: Tataři
na Moravě pod názvem "Jak to mohlo být v roce 1241"
Na konci je uvedena poznámka: "Tato úvaha je výtahem z neobyčejně přesné
a velkou svědomitostí, nestranností a láskou provedené studie archeologa a
historika Františka Adámka (Brno), který již bohužel mezi námi není. Je
shrnutá do takové stručnosti, jaká jen byla možná."
Mladá fronta DNES (17.8.2001) otiskla fotografii s textem: ZÁBOJ čeká na
opravu. Minulý týden přestěhoval vlašimský městský úřad historickou kašnu
se sochou Záboje z Žižkova náměstí do prostor Muzea hudebních tradic
Podblanicka v Růžkových Lhoticích. Tam by v příštích měsících měla projít
důkladnou rekonstrukcí."
V časopisu TÝDEN (č. 38; 17.9.2001) v rubrice Kápněte božskou odpověděla
Zuzana Navarová, zpěvačka a autorka písní na otázku Jakou knihu jste
naposledy dočetla? Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský.
Časopis Společnosti přátel starožitností (č. 2/2001; str. 123-126) otiskl
výtah z přednášky
Ing. Urbana "Hmotný průzkum RKZ" přednesené na semináři SPS (28.9.2000).
Lidové noviny (29.9.2001) otiskly Pozvánku na výlet: "Kde věštila kněžna
Libuše", týkalo se obce Libušín u Kladna. V textu je mj. uvedeno:
"Pak zde sondoval i profesor Josef Ladislav Píč, přednosta pravěkého oddělení
Národního muzea. (Připoměňme, že v tomto roce uplyne devadesát let od jeho smrti,
kdy se jako obhájce proslulého Rukopisu královédvorského, zklamán výsledky boje
o jeho pravost, rozhodl pro sebevraždu.)"
Na webovské stránce Ústavu politologie Filosofické fakulty University
Karlovy je syllabus přednášky PhDr. Zdeňka Zbořila "Typologie politického
extremismu". V seznamu doporučené literatury je mezi knihami jako Hitlerův
Mein Kampf, Protokoly sionských mudrců, Židozednářství - metla lidstva ad.
uvedena kniha rukopisného obránce prof. Mareše: Strach z pravdy.
Ukázky z rkp. knih
prof.
Františka Mareše.
Nakladatelství PASEKA vydalo knihu "Češi a Němci. Dějiny - kultura -
politika", která obsahuje přes sedmdesát studií českých a německých autorů.
Nejvíce nás asi zaujme článek Vladimíra Macury
Rukopisy aneb O mystifikování českém
(str. 409 až 414). O Rukopisech a rukopisném sporu jsou drobné zmínky
i v dalších studiích, např. Čeští a němečtí vzdělanci, Rozdělení pražské
university roku 1882 aj.
Časopis HOST (č. 6/2001) otiskl recenzi Jana
Pulkrábka na novočeský překlad Ester Marie Novákové: Rukopisy
Královédvorský a Zelenohorský (Třebíč, BLOK 2000).
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná