AKTUALITY

Rukopisné ohlasy v médiích (7)
(červenec až prosinec 2003)

Nakladatelství Lidové noviny vydalo knihu Petra Kovaříka Literární mýty, záhady a aféry, s podtitulem Otazníky nad životy a díly českých spisovatelů. Jedna kapitola má název Byl Václav Hanka básníkem Rukopisů? Zde mj. napsal: "Dodnes existují lidé, pro něž jsou oba Rukopisy autentickými památkami... Veškeré dosud snesené důkazy včetně nových chemických zkoušek, prováděných v Kriminalistickém ústavu na konci šedesátých let dvacátého století a publikovaných teprve začátkem let devadesátých, považují tito skálopevní obránci Rukopisů za nedostatečné."

Zemřel literární historik a lexikograf Mojmír Otruba (18.9.1923 - 8.6.2003). Pracoval v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Byl redaktorem sborníku RKZ - Dnešní stav poznání (1969), kde napsal kapitolu "Literárněvědná kritika RKZ" (s M. Řepkovou). Dále napsal doslov Čtyři glosy před novou cestou RKZ do Bednářova přebásnění Rukopisů (1961) a encyklopedické heslo Rukopisy královédvorský a zelenohorský do Lexikonu české literatury (2000).

Nakladatelství NEKLAN vydalo k 250. výročí narození Josefa Dobrovského knihu Vincence Brandla Život Josefa Dobrovského. Proti původnímu vydání z roku 1883 je kniha doplněna o překlady německých a latinských textů.

K 250. výročí narození Josefa Dobrovského se konalo v Praze mezinárodní symposium, kde vystoupil prof. Edward Keenan z Harvard University s odvážným příspěvkem, kde se snažil připsat autorství ruského Slova o pluku Igorově Josefu Dobrovskému.

K 250. výročí narození Josefa Dobrovského se konají v Praze dvě výstavy - v Národní knihovně v Klementinu a v Knihovně Národního musea. Z obou výstav jsem opsal panely týkající se Rukopisů.

Časopis TÝDEN (čísla 30 až 33) uveřejnil seriál Pavla Kosatíka Sen o Rukopisech. V článcích je velké množství nepřesných údajů.

Literární noviny (č. 34 z 18. srpna 2003) v rubrice Psalo se: "Fenomén Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského osvětlil v Týdnu č. 30-32/2003 Pavel Kosatík v macurovsky nazvané studii Sen o rukopisch.

V sobotní příloze MAGAZÍN deníku PRÁVO (9.8.2003) vyšel článek Miloslava Martínka Nevěřící Josef (Dobrovský), kde autor popsal jeho spor proti uznání Libušina soudu (Rukopisu zelenohorského) za nejstarší česky psanou literární památku.

V Turnově se konaly Slavnosti slámy (9.-10.8.2003) a během nich byla v obci Radvánovice provedena "rekonstrukce bitvy, která se nikdy nekonala" - Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (na motivy stejnojmenného obrazu Mikoláše Alše, největšího panoramatického obrazu ve střední Evropě). Obraz byl Alšem a jeho kolegy namalován podle básně z Rukopisu královédvorského pro Česko-slovanskou výstavu 1895 a nyní je v galerii Musea Českého ráje v Turnově.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku (16.-17.8.2003) bude otevřen pro veřejnost od 10 do 17 hodin. V tzv. Libušině síni bude výstava o nálezu Rukopisu zelenohorského. Bude také možno shlédnout ve Šternberském sále nástropní fresku z konce 17. století, znázorňující vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary u Olomouce.

Časopis TÝDEN (od čísla 34) tiskne další seriál Pavla Kosatíka, tentokrát na téma Sen o životě bez Němců. Ve druhém pokračování se pustil do Libušina soudu: "V devatenáctém století, kdy se v Čechách ještě věřilo a spoléhalo na pravost Rukopisů, se s oblibou četla báseň Libušin soud, zařazená do Rukopisu zelenohorského. Podle dobových názorů se jednalo o nejstarší památku, v níž byl zachycen německý pokus o vnucení jejich, cizáckého mravu Čechům, a hlavně pádná česká odpověď na něj..."

Internetový časopis Vlastivědného kroužku z Mariánských Lázní HAMELIKA vzpomíná v článku ing. Švandrlíka výročí Josefa Dobrovského. Na závěr je zde zmínka o Zelenohorském rukopisu, kde Dobrovský našel 33 námitek proti pravosti, které všechny vyvrátili Šafařík s Palackým. Ale "...dnešní zastánci pravosti rukopisů, kteří se stále rodí a bojují proti Dobrovskému i Masarykovi, vyzývají, aby se česká historie zbavila ve třetím mileniu černobílého vidění v rukopisném sporu. Co dodat těmto ubohým kritikům Dobrovského i Masaryka, kteří se objevují v každé generaci znovu a znovu? A dnes, zcela vážně a rádoby vědecky na internetu..."

Časopis RESPEKT (číslo 34/2003) otiskl článek Zbyňka Petráčka "Čingischán - říše jednoho muže" připomínající výročí úmrtí tohoto vůdce Mongolů. Petráček napsal: "Po jeho smrti expanze pokračovala. Mongolové si podmanili Rusko, vpadli do Polska, Uher a byli zastaveni Václavem I. v bitvě u Olomouce." Na tento článek reagoval v čísle 36/2003 Mgr. Ondřej Šefčík z Ústavu jazykovědy FF MU, který napsal: "Tuto fiktivní bitvu... si totiž vymyslel Hájek z Libočan a jediná památka, která o ní píše, je Rukopis královédvorský, což je - jak známo - padělek z devatenáctého století. O bitvě u Olomouce nic nepíše ani sám král Václav v dopise, popisujícím nájezd Tatarů na Moravu..."

Časopis Dějiny a současnost (číslo 5/2003) se věnuje Případu Dobrovský. V článku Pavla Běliny "Já jinak myslím než ostatní" se píše: "Poslední léta života mu zkalil spor o známé obrozenské literární padělky; Píseň Vyšehradskou a Rukopis Královédvorský ještě snad byl ochoten strávit, ale Rukopis zelenohorský již odmítl jako plod vědomé a stále drzejší šalby. Zřejmě tím zamezil další objevy památek ještě "starobylejších", ale vysloužil si za to od Václava Hanky udání na příslušných místech v Praze, Vídni a Petrohradě." Dále je v časopisu ukázka z chystané knihy prof. Keenana z Harvardovy university "Josef Dobrovský a vznik Slova o pluku Igorově". Americký historik Keenan objevil, že Slovo o pluku Igorově zfalšoval Dobrovský při své návštěvě Ruska roku 1792.

Lidové noviny (6.9.2003) v sobotní příloze Orientace věnují několik článků Josefu Dobrovskému. Úvodní článek "Padělatel Dobrovský. Jak známý český jazykovědec sepsal staroruský hrdinský epos" napsal Petr Zídek. Dále je zde rozhovor Stanislava Pejši s prof. Edwardem L. Keenanem "Slovo o pluku Igorově napsal Čech" a článek Pavla Běliny "Osamělý velikán Josef Dobrovský."

Nakladatelství TEMPO v Třebíči vydalo knihu Petra Vokáče: Nevyjasněné záhady III, kde jedna kapitola má název "Rukopis kontra Černí baroni". Pan Ing. Petr Vokáč, CSc. by si měl před publikováním tzv. literatury faktu ověřit základní údaje o popisovaných záhadách (v uvedeném článku uvádí nesmysly o Rukopisu zelenohorském).

Nakladatelství JAS v Humpolci vydalo knihu Pavla Dolejšího: Školní slovník českých spisovatelů, který obsahuje celkem 331 hesel. Kromě spisovatelů je zde také heslo Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Autor mj. napsal: "Za pravděpodobné autory byli označeni Václav Hanka a Josef Linda. Padělanost RKZ je obecně uznána, i když čas od času se objevují snahy po jejich rehabilitaci."

Nakladatelství Karolinum (Univerzity Karlovy v Praze) vydalo knihu Františka Kutnara Obrozenské vlastenectví a nacionalismus, s podtitulem Příspěvek k národnímu a společenskému obsahu češství doby obrozenské. V kapitole Vlast, národ a protiva česko-německá autor mj. napsal: "Protiněmecká struna a válečný tón současný se dostal i do Hankových Rukopisů. V Jaroslavu byli to Němci, kteří zabili dceru Kublajovu a přivodili tak hněv chánův na křesťanstvo a uvalili neštěstí na celou Evropu. A jak průzračná je v tom dobová tendence, když ti, kteří zachraňují Evropu od pohromy a smývají vinu z Němců, jsou Češi! V Benešovi Heřmanovu i v Ludiši a Luborovi bojují Čechové vítězně proti Němcům. Už prosté sousedství Němců znamená ve výkladu Hankově a v překladu Svobodově připravovati se v míru na válku."

Nakladatelství FORTprint vydalo knihu Pevnost Olomouc (autoři Miloslav Kuch-Breburda a Vladimír Kupka). V knize je drobná zmínka o obléhání Olomouce Tatary v roce 1241: "...postupem času vznikla legenda o jejich katastrofální porážce a záchraně Evropy právě pod Olomoucí (též označované jako hostýnský zázrak), jejímž hlavním hrdinou se stal údajný vůdce vítězných českých vojsk Jaroslav ze Šternberka. Básnický odraz této legendy se ostatně objevil i v proslulém královédvorském rukopisu."

Česká televize uvedla 9.11.2003 v pořadu Večer na téma... Mystifikace dokument režiséra P. Palouše Všechno je jinak. Cituji anotaci pořadu z webových stránek České televize: "Kromě toho, že se pořad zabývá mystifikací jako fenoménem, vrací se ke školskému příkladu národní mystifikace: k Rukopisům královédvorskému a zelenohorskému. Shrnuje dějiny Rukopisů od jejich nálezu až po tzv. Protokoly Kriminalistického ústavu a výsledky týmu Miroslava Ivanova a s pomocí členů Rukopisné společnosti se na problematiku dívá novýma očima. Nejnovější poznatky totiž naznačují, že všechno by skutečně mohlo být úplně jinak... Totiž že slavné Rukopisy nejsou podvrhem."

Na výstavě v Muzeu hl. města Prahy Praha Muzeu - Muzeum Praze jsou vystaveny některé zajímavé exempláře se vztahem k Rukopisům: nerealizovaný návrh opony Národního divadla od Mikoláše Alše (1880); skici lunet Ženíška a Alše Báje o vlasti: Dvůr Králové a Domažlice; lunety Josefa Tulky pro lodgii ND: Píseň Slávy a Píseň utlačené svobody; návrhy soch na výzdobu Palackého mostu - vítězný model J. V. Myslbeka Lumír a Píseň; originál ilustrace Josefa Mánesa k Rukopisu královédvorskému Róže - Die Rose (1856) ad. Výstava potrvá do konce dubna 2004.

Nakladatelství ACADEMIA vydalo knihu Rudolfa Mantyse V umění volnost - Kapitoly z dějin Umělecké besedy. V knize je několik zmínek o Rukopisech: např. znak UB = varyto (hudební nástroj mytických Slovanů), navrhl Josef Mánes. Dále je zmíněn obraz Antonína Gareise Libušin soud (v depozitáři UB), namalovaný podle živého obrazu realizovaného k 50. výročí nálezu RZ. Je také popsána rozhodující bitva o pravost Rukopisů (Athenaeum 1886), která vedla ke klíčovému dramatickému střetu v Umělecké besedě mezi přívrženci a odpůrci RKZ.

Česká televize uvedla 13.11.2003 pořad ...a pravdy každému přejte. Zamyšlení básníka, historika a diplomata Jiřího Gruši nad českými dějinami. Část filmu byla natočena letos v srpnu na zámku Zelená Hora u Nepomuku, takže se tam také vzpomenuly Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich pravděpodobný autor (podle J. Gruši) Josef Linda. Báseň Kytice z RK recitoval Radovan Lukavský. Ve filmu vystoupila také Mgr. Dana Mentzlová z České společnosti rukopisné.

Nakladatelství ACADEMIA vydalo knihu Podiven: Češi v dějinách nové doby (1848-1939). Za kryptonymem Podiven se skryli Petr Pithart, Petr Příhoda a Milan Otáhal. Jde o druhé opravené vydání knihy, která nemá být odborným historickým pojednáním, ale má sloužit laikům k orientaci v české novodobé historii. V knize jsou na několika místech zmíněny Rukopisy a jejich údajný falzátor Václav Hanka.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo knihu Dušana Třeštíka Mýty kmene Čechů (7.-10. století) - Studie ke "Starým pověstem českým". Autor přišel se zajímavým tvrzením, že postava praotce Čecha byla skutečná. Tím by padla Dobrovského hlavní výtka vůči Rukopisu zelenohorskému. Na několika místech je vzpomenut Libušin soud.

Nakladatelství TORST vydalo staroanglický epos Béowulf. Přeložil, poznámkami opatřil a doprovodné texty napsal Jan Čermák. Báseň o 3182 verších vznikla někdy mezi léty 750 až 950 a dochovala se v jediném rukopisu z období kolem r. 1000; autor básně není znám.

Časopis Dědictví Koruny české (č. 4/2003), který vydává Nezávislá památková unie, otiskl článek Jiřiny J. Hubáčkové Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou. Autorka popsala obraz z galerie Muzea Českého ráje v Turnově a připomněla, že bitva se konala v roce 2003, tedy přesně před 800 lety!

Nakladatelství Karolinum vydalo první dva svazky encyklopedie Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách. Na vzniku encyklopedie se vedle pedagogů (pod vedením nedávno zesnulého Alexandra Sticha) podílelo asi 90 studentů bohemistů nejen z Filosofické fakulty UK, ale i z jiných vysokých škol. Zatím je popsáno cca 1500 rukopisů z 55 muzeí z měst A-J.