Absolon Karel (16.6.1877 - 6.10.1960) [++]  
PhDr., univ. prof., světoznámý antropolog, archeolog a geograf. Založil museum Anthropos v Brně (1928); jeho zásluhou byla zpřístupněna propast Macocha. Objevil sošku Věstonické venuše (1925). Po smrti otce ho vychovával dědeček MUDr. Wankel, který se proslavil prehistorickým výzkumem Moravského krasu (Býčí skála). Zakladatel a předseda odbočky České společnosti rukopisné v Brně (ustavující schůze 21.6.1939). O Rukopisy se zajímal již před 1. světovou válkou jako spolupracovník prof. J. L. Píče.  Fotografie.

Adámek František (16.10.1907 - 8.11.1989) [++]
moravský amatérský archeolog a vlastivědný pracovník. Aktivně činný v rukopisné obraně od r. 1930; publikoval četné články ve Zprávách Čsl. spol. Rukopisné, např. Pravěk Slovanů a RKZ, Dějiště zpěvu hostýnského v RK ad. Přeložil a vydal poslední studii Žunkoviče Závěr českého sporu o Rukopisy (1933). Napsal rozsáhlou studii Tataři na Moravě (Neklan 1999), kde shromáždil velké množství informací o tatarském vpádu na Moravu roku 1241. Soupis Adámkových rkp. studií a článků.

Adamič Emil (25.12.1877 - 6.12.1936)
slovinský skladatel. Zhudebnil píseň Zapuščena z Královédvorského rukopisu pro smíšený sbor. Vytiskla Glasbena Matica [hudební matice] v Ljubljani 1910.

Adamíra Josef Alois (1.3.1877 - 7.6.1953)
Ing., bibliofil, člen Čsl. společnosti rukopisné. Za Rakouska organizoval politické demonstrace za zrovnoprávnění češtiny a němčiny v úředním styku, za zřízení české university v Brně a za všeobecné hlasovací právo.

Ahlquist August Engelbert (7.8.1826 - 20.11.1889)
Dr., finský spisovatel (pseudonym A. Oksanen) a literární kritik; čudský jazykovědec, prof. čudské řeči a literatury v Helsingforsu. Zajímal se o finskou lidovou slovesnost a ugrofinské národy v Rusku. Založil časopis Suometar (1847); přeložil několik písní Rukopisu Královédvorského do finského (čudského) jazyka (ukázky v ČČM 1862).

Aksakov Konstantin Sergejevič (10.4.1817 - 19.12.1860) [+]
ruský historik a slavista, zakladatel nauky slavjanofilské. Ve svém díle: O drevnem bytě u Slavjan ... (1852) se odvolává na Libušin soud, kde nevystupuje zřízení rodové, ale rodina a sbor obecní.

Albert Eduard (20.1.1841 - 26.9.1900) [+/-]
MUDr., významný chirurg; básník a překladatel, mecenáš české literatury. Profesor na universitě ve Vídni; důvěrný přítel odpůrců Rukopisů (Golla, Gebauera, aj.). Obdivoval Rukopisy od studentských let, vypracoval básnický rozbor a dokazoval, že moderní básník by nepřišel na zvláštní obraty jazyka RK. Později pod vlivem přátel přešel k odpůrcům - M. Gebauerová: Dopisy prof. E. Alberta prof. J. Gebauerovi (Listy filologické 1909-11).

Aleš Jan Václav (6.3.1848 - 19.4.1867)
student VII. třídy gymnasia v Písku, bratr malíře Mikoláše Alše. Tragicky zemřel. Nakreslil obraz Vyhnání Sasíků.

Aleš Mikoláš (18.11.1852 - 10.7.1913) [+]
malíř, kreslíř a ilustrátor. Nejvýraznější osobnost generace Národního divadla, ovlivněn tvorbou Josefa Mánesa. Studoval na Akademii u prof. Trenkwalda. Těžiště Alšovy tvorby je v četných kresbách inspirovaných českou a slovanskou minulostí, již od dětství ho fascinovaly Rukopisy. Ilustroval Rukopisy ve vydání Františka Zákrejse: Rukopis Zelenohorský a Královédvorský. Skvostné obrázkové vydání (A. Wiesner, Praha 1889). Pro foyer Národního divadla navrhl a společně s Františkem Ženíškem namaloval lunety (cyklus Vlast, kde je patrný velký vliv Rukopisů - Severní průsmyky, Trutnov, Dvůr Králové). Do řad rukopisných obránců vstoupil kresbou Záboje k satirickému článku Oldřicha J. Seykory. Pro Národopisnou výstavu Českoslovanskou vytvořil na objednávku Klubu českých turistů diorama Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895). Plátno o rozměrech 8,5 x 10 metrů je nyní vystaveno v galerii Muzea Českého ráje v Turnově.

Amerling Karel Slavoj (18.9.1807 - 2.11.1884)
lékař, přírodovědec, pedagog. Zakladetel vzdělávacího centra pro učitele a vychovatele - Budeč. Napsal články: Věštby vítězové - Záboj a Slavoj (1848) a Jaroslav (1849).

Ampére Jean-Jacques Antoine (12.8.1800 - 27.3.1864)
literární historik, cestovatel, prof. dějin literatury na Collége de France. Znal Rukopis Královédvorský, nejvíce si cenil Záboje; téměř celý překlad Záboje uveřejnil v Littérature et voyages (Paris 1833) a Littérature et voyages (Brusel 1834). Syn známého badatele v oboru elektromagnetismu.

Anderle Jáša (zemř. 4.2.1937) [+]
ředitel hraničářských škol v.v.; zakládající člen Čsl. společnosti rukopisné (1932). Byl členem správního výboru, čtyři roky zastával funkci pokladníka společnosti.

Andrlík Karel (13.10.1894 - 1.8.1962) [++]
Ing., prof. chemie na průmyslové škole, vynikající znalec RKZ po stránce chemické (Chemie o Rukopisech), znalec starých inkoustů, aktivně činný v obraně od roku 1930, spolupracovník prof. Vojtěcha. Společně s J. Vrzalíkem napsali Stručné poučení o nepadělaných Rukopisech (1936) k padesátému výročí "marných bojů" proti pravosti Rukopisů.

anonym
autor článku Handschriftliche Lügen und palaeographische Wahrheiten v pražském Tagesbote aus Böhmen (1858), nařknul Hanku za padělatele. Hanka podal žalobu a redaktor Tagesbote David Kuh odmítnul prozradit autora. Kuh byl odsouzen k peněžité náhradě a k vězení na 2 měsíce. Z příkazu císaře Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni (23.4.1860) zvrátil rozsudek a Kuha osvobodil. Císařské nařízení, vydané jen pro Kuha, bylo posměšně nazvané "Kuhgesetz" (Kuhův zákon - kravský zákon). Anonym zůstal neznámý až do r. 1913, kdy po smrti Antona Zeidlera, německého bibliotekáře Universitní knihovny, ho Kuhův syn odhalil jako autora článku. Dr. Fr. Roubík prokázal později, že Kuhova akce byla vedena na podnět rakouské vlády a v pozadí stál pražský německý policejní president Anton von Päumann.

d'Avril Adolphe (17.8.1822 - 27.10.1904)
francouzský spisovatel a diplomat. Celým jménem Louis-Marie-Adolphe baron d'Avril. Přeložil Libušin soud do franštiny a vydal ve sbírce "SLAVY DCÉRA Choix de Poésies Slaves" Le Jugement de Louboucha (Paris 1896).

Axman Emil (3.6.1887 - 25.1.1949) [+]
PhDr., hudební skladatel, publicista, musejní bibliotekář, podporoval obránce RKZ před 2. světovou válkou.

Bačkovský František (2.11.1854 - 29.11.1908) [++]  
Dr., suplující učitel v Německém Brodě. Historik a spisovatel, v roce 1889 si zařídil knihkupectví a antikvariát v Praze. Autor několika spisů na obranu RKZ, např. RKZ ve světle pravděpodobném (1888), Jak znamenitým učencem byl by padělatel RKZ (1889). Jeho největší dílo: Zevrubné dějiny písemnictví českého doby nové (1884-1887). Vzpomínky K.I.Černého na Dr. Bačkovského.

Bačkovský Jindřich (4.7.1882 -     )
knihkupec, po tragické smrti otce převzal jeho firmu - knihkupectví a antikvariát v Žitné ulici za Národním muzeem. K 50. výročí založení firmy chystal vydání RKZ.

Bachmann Adolf (27.1.1849 - 31.10.1914)
česko-německý historik a politik; profesor rakouských dějin na německé universitě v Praze. Napsal Dějiny Čech: Geschichte Böhmens I-II (1899 a 1905), kde uvedl, že Tataři byli u Olomouce vítězně odraženi.

Balajka Bohuš (13.5.1923 - 7.2.1994)
literární historik, kritik, redaktor Státního pedagogického nakladatelství. Napsal Přehledné dějiny literatury. K 200. výročí narození V. Hanky přispěl do diskuse v Lidových novinách článkem Ještě snítka na hrob Václava Hanky (1991).

Balcárek Aleš (21.2.1840 - 1.5.1862)
talentovaný básník moravský; básně začal psát od r. 1859. V jeho básních jest patrno úmyslné přilnutí ke Královédvorskému rukopisu, z něhož přejímá i celé verše (např. báseň Vzhůru pro svobodu! vznikla pod dojmem Jaroslava; v básni Pád říše Velko-Moravské je verš "Jest váleno dlouho, dlouho rubáno" - ohlas z Jaroslava "Váleno den, váleno den vterý" atd.).

Barák Josef (25.1.1833 - 15.11.1883) [+]
novinář a politik; předseda Akademického čtenářského spolku. Již roku 1864 začal připravovat oslavy jubilea padesátiletého nalezení Rukopisu královédvorského. Umělecká Beseda měla vydat členskou premii, oslavné album a pořádat veřejné přednášky.

Barašík Břetislav (6.10.1920 - 10.11.2005) [++]
obránce Rukopisů z Ostravy. Studoval filologii na UK, aktivně pracoval ve výboru Čsl. společnosti rukopisné. Zpochybnil Ivanovovy knihy Tajemství RKZ a Záhada Rukopisu královédvorského a napsal o nich posměšné dopisy. Spisovatel Ivanov na něj podal žalobu na ochranu osobnosti; proces skončil smírem (1972). Jeho článek Chemie není outsider ani v literárním sporu (1995). Fotografie.

Bareš Josef (10.6.1868 -     ) [+]
Ing. chemik; vedl obranu Rukopisů v letech 1918 až 1926. Činný publikačně a přednáškami; naposledy přednášel o své činnosti pro RKZ v Lázních Poděbradech (10.9.1936). Vydal vlastním nákladem spis: Rukopisné jubileum. České veřejnosti na uváženou (České Budějovice 1917). Ukázky z jeho prací: Dopis Kanceláři presidenta republiky (duben 1936); Dvě padesátiletá Rukopisná jubilea.

Bartoněk Vojtěch (28.3.1859 - 25.8.1908)
malíř a restaurátor; studoval na pražské akademii u prof. Swertse. Spolupracoval s Mikolášem Alšem na jeho diorama Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895) a na některých sgrafitech.

Bartoš František (16.3.1837 - 11.6.1906) [+]
národopisec, jazykovědec a literární historik; sběratel moravských národních písní. Studoval gymnásium v Olomouci a klasickou filologii na universitě ve Vídni. "...v řeči Rukopisů viděl skutečnou řeč národa, věřil až do smrti v pravost obou Rukopisů." Napsal články: Spory o pravost Rukopisu zelenohorského (Osvěta 1879/7) a Filologický důkaz, že Moravské národní písně jsou podvrženým dílem Františka Sušila (Obzor 1879), tj. satira na spis prof. Vaška.

Bartoš František Michálek (5.4.1889 - 12.5.1972) [--]
PhDr., prof. Husovy evangelické fakulty UK, historik husitské a bratrské doby, hlásil se k Fr. Palackému. Vystoupil proti Rukopisům v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (jaro 1937). Psal drobné spisy a články proti RKZ do Národního Osvobození a do Lidových novin. Vydal Rukopisy (1936), Listy profesoru F. Marešovi o RKZ (1937), Historický rozbor Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského (1939) a Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (otázky a odpovědi) (1946). Soupis rkp. článků.

Bartoš Jan (23.2.1893 - 6.5.1946)
divadelní kritik, historik a dramatik; bratr F. M. Bartoše. Vystudoval právnickou fakultu (1918); byl knihovníkem Národního muzea a založil zde divadelní oddělení (od 1924). Věnoval se úpravám dramat, mj. upravil drama Josefa Lindy: Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům (1934).

Bartoš Jan Zdeněk (4.6.1908 - 1.6.1981) [+]
skladatel a hudební pedagog; komponoval orchestrální i vokální hudbu. K 150. výročí nálezu RK složil kantátu Ohlasy věků (1967) s motivy z RZ a RK (na texty Rukopisů přebásněné Kamilem Bednářem).

Bartoš Josef (4.3.1887 - 27.10.1952)
PhDr., středoškolský profesor, hudební estetik a kritik, překladatel z francouzštiny; bratr F. M. Bartoše. Pořídil kritické vydání opery Bedřicha Smetany Libuše (1951). Poprvé byl otištěn originální německý text libreta Josefa Wenziga, veřejnost dostala možnost porovnat původní text s českým překladem Ervina Špindlera. Špindlerova překladatelská činnost měla zůstat utajena.

Bartůšek Josef
Ph.C., student. Vystoupil na diskusním večeru Čsl. spol. rukopisné (20.1.1936) s referátem proti pravosti RKZ. Snažil se objasnit přítomným odmítavé stanovisko oficiální vědy k rehabilitačním pokusům obránců RKZ.

Bass Eduard (1.1.1888 - 2.10.1946)
spisovatel, novinář a kabaretiér (vlast. jménem E. Schmidt). Psal do Lidových novin. V kronice Čtení o roce osmačtyřicátém (1940) napsal, že Hankovi pomáhal při podvržení Rukopisů básník V. A. Svoboda.

Bauer Alois (nar. 1.7.1954)
filolog, vydává knihy o české gramatice a literatuře. Také se aktivně věnuje výtvarnému umění a sám svoje knihy ilustruje. Vydal např. Přehled literatury k maturitě; Čítanka 1.; Čeština na dlani ad. V posledně jmenované knize napsal: "...generace jazykovědců konce 19. století, která se zabývala rukopisy, potvrdila názor, že jde o padělky. Ale ani nejnovější zkoumání nepotvrdilo tyto úvahy stoprocentně."

Bauer Jaroslav (18.6.1920 - 1.2.1995)
Ing., prof. VŠCHT; mineralog. Vypracoval oponentní posudek z oboru krystalografie a krystalochemie k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Baum Antonín (12.5.1830 - 2.5.1886) [-]
archeolog a architekt, spoluzakladatel Historického spolku (s Tomkem, Emlerem a dr. Spottem) roku 1865. Psal do ČČM, Lumíra a Světozoru, byl posuzovatelem uměleckých památek, sestavil dílo o rytinách českých. Spolupracoval s Adolfem Paterou na průzkumu slovníku Mater verborum: České glosy a miniatury v Mater verborum (ČČM 1877).

Bayer František (29.3.1853 - 12.9.1925) [+]
učitel české národní školy v Olomouci, prof. gymnasia v Přerově, redaktor, sběratel lidové slovesnosti. Napsal Stručné dějiny literatury české (1878), kde jsou z Rukopisů: Libušin soud; Záboj, Slavoj a Luděk;Jaroslav; Jelen a Kytice.

Beckovský Jan František (18.8.1658 - 26.12.1725)
kněz rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Historik, spisovatel a vlastenec. Autor přepracovaného a doplněného vydání Hájkovy kroniky: Poselkyně starých příběhů Českých I. díl (do roku 1526) vyšel r. 1700, II. díl (1527-1715) zůstal v rukopise a vyšel až r. 1879-1880 (ve třech svazcích). Podle Flajšhanse čerpal Hanka při falšování RK z Beckovského kroniky.

Bednář Kamil (4.7.1912 - 23.5.1972) [+]
básník a překladatel; převedl Rukopisy do novočeštiny. Kniha Rukopis královédvorský a zelenohorský (Praha 1961) s ilustracemi Miloslava Troupa nevyšla tak, jak ji Bednář připravil. Předmluva napsaná na jeho žádost Bohumilem Střemchou musela být odstraněna a nahrazena jinou (viz Otruba Mojmír), napsanou na příkaz a nátlak ministerstva školství. Ukázka z Bednářovy nevydané studie: Telegraficky o RKZ (1969).

Bellmann Karel Ferdinand (11.12.1820 - 1893) [+]
národností Němec, po otci zvonař pražský, knihtiskař a majitel reprodukčního ústavu. Vydal Die Handschriften von Grünberg und Königinhof. Altböhmische Poesien aus dem 9. bis 13. Jahrhundert v překladu S. Kappera (1859). V roce 1861 začal vydávat Rukopis Kralodvorský, nové vydání K. J. Erbenem přehlédnuté s dřevoryty Josefa Mánesa (1. sešit: Záboj a Slavoj), ale pro malý zájem českého obecenstva od dalšího vydávání upustil. Až roku 1878 vyšel Rukopis Kralodvorský. Staročeské zpěvy hrdinské a milostné. (2. sešit: Zbyhoň, Skřivánek a Opuščená).

Bělohoubek Antonín (28.4.1845 - 24.12.1910) [++]
Prof., kvasný chemik a technolog; rektor ČVUT (1894-95). V roce 1886-7 provedl až dosud nejdokonalejší chemický průzkum RK, který vyzněl plně pro pravost: Zpráva o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních (ČČM 1887) a spis: O mikroskopickém a mikrochemickém zkoumání rukopisu Kralodvorského (Praha 1887). Bělohoubkův průzkum byl potvrzen prohlášením profesorů chemie na Karlově universitě 27. dubna 1935. Foto.

Bělousov Roman Sergejevič (nar. 1927)
ruský spisovatel, literární vědec a kritik. V článku na internetu "Zločinec nalezen. Byl-li zločin?" (1993) popsal případ Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.

Bendl Karel (16.4.1838 - 20.9.1897) [+]
hudební skladatel, sbormistr pražského Hlaholu. Zhudebnil Šest písní z Rukopisu královédvorského s průvodem pianina: Sv. 1: Zezhulice - Kytice - Opuščená, Sv. 2: Jahody - Róže - Skřivánek (1875).

Beneš Hermanov (kolem 1200)
český zeman doložený jenom v písni Rukopisu královédvorského. Prof. J. Dolanský přišel s odvážnou hypotézou, že Hankova padělatelská dílna rafinovaně vytvořila toto jméno přesmyčkou jména albánského hrdiny z Kačičovy písně O vítězství nad Tatary 1464: SKENDERBEG BAN = BENES GERMAN...

Beneš Ladislav (24.8.1883 - 6.10.1956) [+]
sochař a kreslíř; původem z Častolovic, představitel novoklasicismu. Tvůrce sochy Kytice (1937), vytvořené podle písně z Rukopisu královédvorského.

Beneš Třebízský Václav (27.2.1849 - 20.6.1884) [+]
vlastenecký kněz - buditel. Spisovatel historických románů a povídek; v nich použil texty písní z Rukopisu královédvorského. V románu Pod skalami (1874) pěvec Těchobud hraje na varyto a zpívá Záboje; v románu Královna Dagmar (1883) pěvec Soběhrad Černín zpívá staročeskou píseň (Žežhulice) a v románu Anežka Přemyslovna (1878) pěvkyně (dcera Lumírova) zpívá písně (Žežhulici, Skřivánka a Opuštěnou) z RK.

Beran Jiří (5.4.1919 - 28.11.1974) [-]
PhDr., archivář, pracovník Ústředního archivu ČSAV. Napsal dva články proti Rukopisům: Boje o čest vědy (LtN 1966) a RKZ (Učitelské noviny 1966).

Beran Josef (29.12.1888 - 17.5.1969) [+]
kardinál a arcibiskup pražský, příznivec obránců RKZ stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Fr. Kordač. Foto.

Berg Nikolaj Vasiljevič (24.3.1823 - 28.6.1884) [+]
ruský básník, překladatel a jazykozpytec; prof. ruštiny na universitě ve Varšavě. Jako první básnicky přeložil RK do ruštiny: Kraledvorskaja Rukopis. Sobranije drevnich češskich pěsen (Moskva 1846). Další vydání vyšla v Praze: samostatné vydání roku 1851 a v Polyglottě (1852, 1876). Další ruské vydání vyšlo ve sbírce Perevody i podražanija N. V. Berga (1860) a ve sborníku Poezija Slavjan (1871). Fotografie.

Berger Élie (11.8.1850 - 3.4.1925) [+]
francouzský prof. paleografie, archivář a konservátor. Při cestě prof. Píče do Paříže zařadil vznik Rukopisu královédvorského do konce XIII. nebo začátku XIV. století.

Bergler Josef (1.5.1753 - 25.6.1829) [+]
tyrolský výtvarník; tvůrce nábožen. a histor. obrazů. Byl jmenován prvním ředitelem kreslířské akademie v Praze (1800). Přizpůsobil se českému prostředí historickými náměty (Libušin soud). Spolupracoval s A. Machkem a V. Hankou na Historii české v kamenopisných obrazech (1820). Byl učitelem Fr. Tkadlíka; svým žákům zadával soutěžní náměty z Rukopisů.

Berlič Ignjat Alois (30.8.1795 - 23.3.1855) [+]
hercegovský spisovatel, člen Srbské učené společnosti. Zúčastnil se Slovanského sjezdu v Praze (1848) a přeložil zde Rukopis Královédvorský do srbochorvatštiny: Kraljodvorski rukopis (Praha 1852). Již od roku 1845 uveřejňoval jednotlivé básně RK v kalendáři. Od císaře Fr. Josefa I. dostal velký zlatý peníz pro vědy a umění za zásluhy o jihoslovanskou literaturu (1850).

Berndorf Alexander (14.4.1889 - 9.9.1968) [+]
vlastivědný publicista, kulturní historik a topograf. Aktivní člen Svatoboru. Napsal několik průvodců po okolí Nepomuku: Zelená Hora (1926), Zámek zelenohorský a jeho nejbližší okolí (1930), Zelená Hora u Nepomuku (1946).  Bysta.

Bezruč Petr (15.9.1867 - 17.2.1958)
básník, poštovní úředník. Vlastním jménem Vladimír Vašek. Studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě v Praze (prof. Hostýnský, Goll, Masaryk), studium nedokončil. Rukopisy RKZ považoval za skvělé básnické dílo. Složil epitaf na hrob otci Nápis na hrob bojovníkův, který nemá nic společného s Rukopisy.

Bíbl František [+]
fotograf ve Dvoře Králové; napsal článek popisující odhalení kašny se sochou Záboje ve Dvoře Králové při oslavách čtyřicátého výročí nálezu Rukopisu královédvorského: Socha Zábojeva. Článek uveřejnil Antonín Konst. Víták ve svých knihách Váceslav Hanka a Rukopis Kralodvorský (1867) a Dějiny královského věnného města Dvora Králové nad Labem (1867). Byl také režisérem divadelního spolku Hanka.

Bielatowicz Jan (16.11.1913 - 21.11.1965)
polský básník, prozaik, kritik, bibliograf, voják. Pracovník university v Krakově. Napsal článek "RKZ w Polsce" otištěný ve Zprávách Čsl. společnosti rukopisné (1937/9-10). Po válce žil v Londýně. Foto.

Bielowski August (27.3.1806 - 12.10.1876)
polský básník a historik; rektor bibliotéky ve Lvově. Přeložil společně s Lucyanem Siemienskim Libušin soud (Praha 1838) a báseň Jelen z Rukopisu královédvorského; také přeložil Wyprawa Igora na Polowców (Lvov 1833).

Bílek Jiří (nar. 4.1.1948)
PhDr., historik, vědecký pracovník VHÚ, záhadolog. Autor 70 knih beletrie a literatury faktu. V knize "Bílá místa české historie 3" je kapitola o Rukopisech: Kdo napsal hezky česky psané rukopisy? (2012). Napsal: Někdy bývá za skutečného autora RK považován Rafael Ungar (1743-1807), správce Universitní knihovny.

Bílkovský František (10.8.1909 - 18.10.1998)
malíř, grafik a ilustrátor; studoval soukromě u malíře A. V. Slavíčka. Pracoval jako technik v geodetickém ústavu. Ilustroval knihy pro Kolo moravských spisovatelů v Brně. Zařadil se mezi ilustrátory Rukopisů, opatřil čtyřmi litografiemi bibliofilský tisk: Jaroslav vítěz nad Tatary (1947), který vydal Josef Hladký.

Bílý František (8.11.1854 - 17.10.1920) [+]
literární kritik a historik, editor, jazykovědec a pedagog. Vydával starší díla (Komenský), přispíval do časopisů: ČČM, Světozor, Osvěta. Napsal doslov k vydání Rukopisu Královédvorského s ilustracemi J. Mánesa v roce 1918.

Binko Emanuel (19.1.1851 - 17.3.1893)
učitel, hudební skladatel. Od roku 1878 vydával měsíčník VARYTO věnovaný hudbě. Na titulním listu byli vyobrazeni pěvci Záboj a Lumír. Autor pedagogických a hudebních statí.

Bitnar Vilém (11.4.1874 - 12.10.1948)
Ing., básník, literární historik, bibliograf, překladatel a publicista. Znalec a editor barokní literatury. Uspořádal a moderním jazykem přepsal román Josefa Lindy z dávnověkosti vlastenecké: Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav (1919).

Bláha Luboš
pseudonym archiváře Čsl. společnosti rukopisné Jindřicha Šohájka. Publikoval řadu článků do Zpráv, organizoval přednášky společnosti a připravoval přehled časopiseckých a novinových zpráv o RKZ.

Blažek Vlastimil (23.9.1878 - 19.3.1950) [+]
PhDr., prof. Státní konservatoře hudby. Byl badatelem v oboru hudební historie, založil Společnost pro starou českou hudbu. Byl zastáncem pravosti Rukopisů, na koncertech Společnosti uváděl lyrické písně RK zhudebněné Tomáškem, Fibichem a Dvořákem.

Blümlová Dagmar (nar. 9.7.1949)
Doc., historička v Historickém ústavu Jihočeské university v Českých Budějovicích. Editorka sborníku z vědeckého symposia "Čas pádu Rukopisů" (2004).

Bobrakova-Timoškina Jekaterina (nar. 1978)
Mgr., ruská bohemistka; vystudovala český jazyk a literaturu na filologické fakultě Moskevské státní univerzity. Žije v Praze; doktorandka na Katedře české literatury a literární vědy FF UK. Napsala studii "Hádanky české literatury", kde se věnovala Rukopisům a jiným mystifikacím.

Boček Antonín (20.5.1802 - 11.1.1847)
moravský archivář, badatel v oboru dějepisu a starožitností. Po studiu gymnasia v Brně studoval filosofii v Litomyšli. Stal se prvním profesorem české řeči na stavovské akademii v Olomouci (1831); historiografem a archivářem stavovským v Brně (1840). Do Šemberovy knihy Vpád Mongolů do Moravy (1841, 1842) napsal kritický článek O vítězi nad Mongoly.

Boček Josef (nar. 1975)
Mgr., absolvent Pedagogické fakulty UK (Katedra dějin a didaktiky dějepisu). Studium ukončil diplomovou prací: Die Königinhofer und Grünberger Handschriften als Gegenstand politischer Auseinandersetzungen in Böhmen 1858-1938 (PedF UK 2000). Dostal za ni Bolzanovu cenu, kterou uděluje rektor UK za nejlepší diplomové práce University Karlovy.

Bodhisatwa
pseudonym neznámého autora, vydal spis Jsou Rukopisy falešné? (Opava 1937).

Boguslawski Edward Romuald (7.2.1848 - 19.3.1917) [+]
polský historik, slavista, publicista a pedagog. Napsal studii: JAROSLAV poemat staroczeski z królodworskiego rekopisu z punktu widzenia historycznego (1907); dále napsal spis Dowody autochtonismu Slowian (1912), kde hájí pravost Rukopisů a vystupuje proti jejich českým kritikům.

Böhm Josef Kamil Alois (14.12.1828 - 26.1.1862)
sochař, studoval ve Vídni a v Praze na výtvarné akademii. Pracoval v dílně Josefa Maxe. Jeho prvním dílem byla soška Záboje, byla vystavena na Žofíně vedle sochy Lumíra od Václava Levého.

Borč Pankrác Ignác (1.3.1791 - 3.1.1824) [+]
Páter, kaplan ve Dvoře Králové v době objevení Rukopisu Královédvorského (16.9.1817). Pravděpodobně mu byla známa existence rukopisu už před Hankovou návštěvou (podle K. J. Erbena).

Boričevskij Ivan Petrovič (1810 - 5.8.1887)
ruský filolog, historik a etnograf. Přeložil z RKZ tyto básně: Oldřich i Boleslav; Záboj, Slavoj i Ljudek; Sud Ljubuši.

Borovička Michael (nar. 1951)
PhDr., historik, překladatel, novinář, spisovatel. Napsal článek o Rukopisech do časopisu Mladý svět:  "A přece jsou pravé!?" (2005/č. 6).

Boštík Jan (2.10.1895 - 15.6.1942)
Ing. Dr., ředitel Ústřední zemědělské knihovny České akademie zemědělské v Praze. Napsal do sborníku "Památce prof. Julia Stoklasy" příspěvek Účast Stoklasova v rukopisném boji (1937), kde sepsal jeho články o chemickém zkoumání RKZ v Národních listech a reakci athénčíků na tyto články; např. TGM litoval, že "i mužové odborně vzdělaní k věci mluví a tím spor prodlužují".

Boubel František (17.8.1760 - 5.5.1834)
Páter, děkan v Nepomuku, který měl Libušin soud (RZ) v úschově od nálezu důchodním Kovářem r. 1817 do podzimu 1818, kdy byl anonymně poslán Josefem Kovářem do Národního muzea.

Bouček Jaroslav (nar. 5.6.1952)
PhDr., archivář; vystudoval na FF UK historii, dějiny umění a politickou ekonomii. Napsal životopisnou knihu: "Jan Slavík. Příběh zakázaného historika" (2002), kde jsou dvě kapitoly věnovány Rukopisům a účasti Slavíka v rkp. sporu za první republiky.

Bowring John (17.10.1792 - 23.11.1872) [+]
anglický jazykozpytec, spisovatel a politik. Přes F. L. Čelakovského poznává českou literaturu. Vydal History of Bohemian Literature by dr. Josef Jungmann (1828). Do Westminster Review napsal článek Ancient Bohemian Ballads (1830). Dále vydal Cheskian Anthology being a history of the Poetical Literature of Bohemia with translated specimens (1832), výbor českých básní a část Rukopisu královédvorského. Ukázka Bowringova překladu Kytice: The Nosegay (1843). Fotografie Johna Bowringa.

Bráf Albín (27.2.1851 - 1.7.1912)
národohospodář a politik; vystudoval práva. Profesor národohospodářství a statistiky na obchodní akademii. Podílel se na založení České akademie věd a umění (1890); po smrti Riegrově vůdce staročeské strany. Napsal paměti Život a dílo, kde popsal vystoupení T. G. Masaryka proti Rukopisům v Athenaeu (únor 1886).

Brambora Josef (15.3.1904 - 25.1.1980)
PhDr., literární historik, vědecký pracovník Pedagogického ústavu J. A. Komenského. V Literárněvědné společnosti měl přednášku "Josef Jungmann a RKZ". Objevil v Jungmannově pozůstalosti nedokončenou báseň Slavoš, která je velmi podobná poezii RK. Spisovatel Ivanov se domníval, že báseň Slavoš byla určena pro RK, ale Jungmann ji nestihl dokončit.

Brandl Vincenc (5.4.1834 - 26.12.1901) [++]
historik, paleograf, znalec starších náboženských tisků na Moravě, od r. 1861 moravský zemský archivář. Články na obranu RKZ, např. spisy: Obrana Libušina Soudu (Brno 1879) a Obrana Rukopisu Královédvorského (ČČM 1879). Napsal také mistrovský životopis J. Dobrovského, dále životopisy P. J. Šafaříka a K. J. Erbena. Fotografie.

Brauner František August (22.1.1810 - 21.6.1880) [+]
publicista, politik, nadšený vlastenec. Vystudoval práva, byl poslancem zemského sněmu a říšské rady. Napsal tento zajímavý dopis příteli A. V. Šemberovi. Karel Havlíček Borovský napsal parodii Kytice, v níž vystupuje JUDr. Brauner.

Brdička Jan Č. [+]
Napsal krátký popis slavnosti pořádané 16. září 1847 na oslavu nálezu RK ve Dvoře Králové: Věneček uvit třicetileté památce nalezení Rukopisu Kralodvorského (Praha 1847).

Brdička Rudolf (25.2.1906 - 25.6.1970)
RNDr., prof. fyzikální chemie. Předseda kolegia chemické společnosti ČSAV. Zajímal se o možnost obnovení výzkumu chemické stránky Rukopisů. Foto.

Brend'amour Franz Robert Richard (16.10.1831 - 22.1.1915) [+]
německý dřevorytec, založil xylografický ústav v Düsseldorfu. Rytec prací Josefa Mánesa.

Bretholz Berthold (9.7.1862 - 27.11.1936) [-]
PhDr., německo-český historik. Zemský historiograf moravský (1892), moravský zemský archivář (1899). Objevil Bočkovy padělky. Napsal "Geschichte Böhmens und Mährens - Dějiny Čechů a Moravanů (Liberec 1921), kde nadřazoval německou kulturu nad českou. Prohlásil: "Rukopisy - drzé dílo Hankovo!" Obvinil Palackého, že podlehl podvodníkovi a zavrhl jeho Dějiny národa českého.

Brodský Pavel (nar. 22.8.1954)
PhDr., bývalý vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Nyní pracuje v Archivu AV ČR. Byl členem komise Národního muzea k posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ tzv.Ivanovovým týmem (1991).

Brodzinski Kazimierz (8.3.1791 - 10.10.1835) [+]
polský básník a spisovatel, literární historik. Jako první přeložil některé básně Rukopisu Královédvorského do polštiny rýmovanou formou; básně Zabóy, Slawóy i Ludiek - Zbichon byly uveřejněny v Pamietniku Warszawském (1820).

Brožík František (1844 - 27.1.1887)
typograf, faktor Kobrovy tiskárny, bratr Václava Brožíka. Získal Mikoláše Alše, aby ilustroval Rukopisy. Také se snažil přimět bratra, aby ilustroval Rukopis královédvorský.

Brožík Václav (5.3.1851 - 15.4.1901) [+]
malíř, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Patřil ke generaci Národního divadla. Namaloval obraz Zbyhoň (1870, kresba uhlem, jinoch osvobozující dívku ze Zbyhoňova zajetí). Obraz byl v majetku Růženy Fričové, od roku 1903 je nezvěstný. Brožík byl členem pařížské Akademie umění, dostal šlechtický titul od Františka Josefa I.

Brtáň Rudolf (9.10.1907 - 4.4.1998)
PhDr., slovenský literární historik, kritik a překladatel. Napsal článek Neznámý překladatel Igora (SLAVIA 1969/2), kde označil Samuela Rožnaye za účastníka při sestavování Rukopisu královédvorského; po jeho smrti r. 1815 údajně Hanka zničil všechny stopy vedoucí k Rožnayovi. Také napsal článek Záhada starých Rukopisov (Pravda 1977).

Brückner Alexander (29.1.1856 - 24.5.1939) [-]
polský slavista, profesor slovanské filologie na universitě v Berlíně (nástupce Jagičův od r. 1881). Odpůrce Rukopisů, kritizoval rkp. spisy Žunkoviče a Miszewského.

Brzobohatý František (12.12.1838 - 29.12.1914)
autor satirických a humoristických próz a veršů; psal pod pseudonymem Kyselka-Slanovodský. Studoval klasickou filologii a slavistiku na vídeňské universitě (u prof. Šembery a prof. Miklosiče); přestoupil na práva do Prahy a stal se advokátem. Napsal Píseň, v kteréž se vypisuje to veliké rukopisů falšování v zemí České (Vídeň 1860).

Brzokoupil Petr (nar. 10.5.1980)
Mgr., absolvent fakulty multimediálních komunikací na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně. Napsal článek Spor o Rukopisy: Jsou to opravdu falzifikáty? do časopisu Enigma (2008/9).

Budilovič Anton Semjonovič (5.6.1846 - 1.1.1909) [+]
ruský slavista, lingvista; žák Lamanského. Prof. na varšavské universitě. Napsal příznivou recenzi knihy N. P. Někrasova Kraledvorskaja Rukopis (1872).

Büdinger Maxmilian (1.4.1828 - 23.2.1902) [-]
historik, vídeňský univ. prof. všeobecných dějin, zuřivý odpůrce Rukopisů pověstný svou námitkou o bubnech. Polemiky s V. Nebeským: Rukopis kralodvorský a p. M. Büdinger (ČČM 1859). Na jeho studii: Die Königinhofer Handschrift und ihre Schwestern, uveřejněnou v Sybelově časopisu (Historische Zeitschrift, Mnichov 1859), kde povrchním způsobem dokazoval nepravost RK, mu v témže časopisu odpověděl Palacký: Die altböhmischen Handschriften und ihre Kritik.

Budinský Libor (nar. 1967) [-]
Mgr., novinář, redaktor Lidových novin. Napsal článek Padělal proslulé rukopisy skutečně Václav Hanka? (LN 2.8.1999). V článku mj. napadl kostel v DKnL, kde byl nalezen RK, že nezpochybňuje jejich pravost, připomněl Hankovy falešné zlaté mince atd.

Buk Jakub (6.3.1825 - 1895) [+]
hornolužický filolog, žák pražského Lužického semináře, věnoval se studiu jazykozpytnému. Po návratu domů se stal učitelem na děkanské škole v Budyšíně (1850). Jako student přeložil několik písní Rukopisu Královédvorského Beneš Hermanow, Ludiša a Lubor, Róža, Wonjawka do lužické srbštiny (ČČM 1847). Ukázka překladu Kytice: Wonjawka.

Bulachovskij Leonid Arsenjevič (14.4.1888 - 4.4.1961)
ukrajinský bohemista, jazykovědec. Již jako student charkovské university se zabýval studiem Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.

Burgerstein Josef (28.6.1813 - 12.1.1873) [+]
humorista, autor komických výstupů a polemických pamfletů. Pořádal zábavy a vlastenecké besedy pro české menšiny ve Vídni. Tiskem vyšla jeho polemika: Veselé rozjímání o nejnovější Feifalikiádě: Über die Königinhofer Handschrift (1860).

Buslajev Fjodor Ivanovič (25.4.1818 - 12.8.1897) [+]
ruský slavista, lingvista, literární historik. Pocházel ze šlechtické rodiny. Prof. moskevské university, akademik Petrohradské Akademie věd. Vydal Historickou gramatiku ruského jazyka a knihu "Ruský národní epos" (1862). Věřil v pravost českých Rukopisů.

von Canaval Michael Franz (6.7.1798 - 12.4.1868)  
PhDr., německý básník a spisovatel; rektor olomoucké university. Čerpal náměty z moravských dějin, napsal báseň Jaroslav ze Šternberka.

Cantù Cesare (5.12.1804 - 15.3.1895) [+]
italský historik, básník a spisovatel. Studoval theologii, před ukončením studia opustil seminář. Přeložil jednotlivé básně Rukopisu královédvorského (1846) do italštiny.

Cieglewicz Kasper (1807 - 23.9.1886)
polský básník. Přeložil píseň z Rukopisu Královédvorského Žežhulice: Kukulka (1827).

Carro Jean de Chevalier (8.8.1770 - 12.3.1857)
rytíř, MUDr., literární historik. Pracoval jako lékař v Karlových Varech, přítel obrozenců (Corda, Hanka, Jungmann, Palacký, Vinařický ad.). Vydával francouzsky Almanach de Carlsbad (1831-1856), kde uveřejnil článek o RK od E. Quineta: De l'Epopée des Bohèmes (1834), s poznámkami Fr. Palackého.

Collan Karl (3.1.1828 - 12.9.1871) [+]
spisovatel, skladatel a filosof. Lektor řeči německé na univ. helsingforské (1859). V roce 1865 publikoval disertační práci z oboru české literatury, napsanou švédsky: Königinhofer- och Grünberger-Handskriften - Rukopis Královédvorský a Zelenohorský: překlad ze staročeštiny, literárněhistorický úvod a vysvětlující poznámky. Ukázky Collanova švédského překladu Kytice: ČČM 1862  +  1865. Také přeložil do švédštiny finský epos Kalevala.

Colloredo-Mannsfeld Hieronymus Graf von (30.3.1775 - 23.7.1822)
rakouský generál, majitel zámku Zelená Hora v době, kdy zde byl důchodním Josefem Kovářem nalezen Libušin soud (RZ).

Corda Augustin Josef Karel (22.10.1809 - 16.9.1849) [++]
český botanik a mykolog, správce zoologických a botanických sbírek Musea království Českého. Na žádost Fr. Palackého a P. J. Šafaříka prozkoumal chemicky a mikroskopicky Rukopis Zelenohorský. Výsledky pozorování shrnul do dvou dopisů, které otiskli Palacký se Šafaříkem ve spisu Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache (Praha 1840): dopis-1 a dopis-2. Podrobnosti ze životopisu Augustina Cordy.

Cooper David L.
americký slavista. Učí na katedře slovanských jazyků a literatur na Universitě v Illinois. Napsal studii: "Padělky jako romantická forma autorství: RKZ ze srovnávací perspektivy" (ČL 2012/1). Recenzoval nové vydání Rukopisů "Nový pohled na RKZ" (ČL 2012/2).

Cornova Ignaz (25.7.1740 - 25.7.1822)
německy píšící historik, pedagog a básník; pocházel z italské kupecké rodiny. Studoval na jezuitském gymnásiu v Praze, potom filosofii a teologii v Olomouci. Profesor na pražské universitě, svobodný zednář, vychovatel ve šlechtických rodinách. Napsal mj. oslavný spis: Jaroslav von Sternberg, der Sieger der Tatarn (1813). Podle odpůrců Rukopisů byl inspirací pro falsátora básně Jaroslav z Rukopisu Královédvorského.

Couderc Camille (Jean) (29.10.1860 - 18.9.1933) [+]
prof., archivář, konservátor Národní knihovny v Paříži. Při cestě prof. Píče prohlásil o RK, že je to starý rukopis z počátku XIV. století. Provedl zkoušku tinkturou amoniaku na dvě slova v RK, která vyšla velmi dobře: "Váš rukopis reaguje jako staré rukopisy a není o něm pochybností."

Crha Václav Antonín (27.9.1836 - 8.9.1905)
básník, autor historických povídek a románů, kritik a překladatel. Vystudoval klasickou filologii na filozofické fakultě v Praze. Ve verších Májového snu (1862), věnovaného českým dívkám, podával vlasteneckou interpretaci skladeb Rukopisu královédvorského.

Curtin Jeremiah (6.9.1835 - 14.12.1906) [+]
americký lingvista-polyglot, překladatel, sběratel lidových pověstí. Pro anglický časopis The Westminster Review napsal obšírný článek "The Bohemians and Slovaks" (1879), kde jsou na ukázku jeho překlady písní z Rukopisu kralodvorského. Ukázku překladu (Opuštěná, Skřivánek) otiskl časopis LUMÍR.

Cuřín František (30.1.1913 - 13.9.1988) [-]
PhDr., profesor českého jazyka, dialektolog. Napsal utajenou lektorskou zprávu ke studii PhDr. Enderse "Jazyk Rukopisů ve světle dnešní lingvistiky". Na základě jeho posudku odmítnul ředitel Knihovny Národního muzea J. Vrchotka otisknout Endersovu práci ve Sborníku NM.

Czumalo Vladimír (nar. 1954)
PhDr., teoretik a historik architektury. Učí na katedře teorie kultury FF UK. Napsal heslo o Rukopisech do Ottovy obrazové encyklopedie České republiky (2005).

Čabalová Eliška (nar. 7.6.1955)  
PhDr., výtvarnice, věnuje se umělecké knižní vazbě. Učí na Ostravské universitě - katedra výtvarné tvorby. Na mezinárodním trienále knižní vazby získala Cenu Otty Blažka za nejdokonalejší vazbu knihy Rukopis Královédvorský (2006).

Čapek Jan Blahoslav (6.11.1903 - 10.9.1982) [-]
literární historik, kritik, spisovatel a překladatel. Od r. 1945 profesor české literatury na UK. Vystoupil proti RKZ v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (duben 1937). Napsal studii "Rukopisy" s hlediska literárně historického (Věda a život 1938).

Čapek Jindřich (1837 - 19.10.1895)
sochař, který neuspěl svými návrhy na výzdobu Národního divadla ani s pylony Palackého mostu s náměty z Rukopisů.

Čapek Josef (23.3.1887 - duben 1945)
malíř, prozaik, dramatik a novinář. Napsal článek, kde navrhnul přemístění Myslbekových soch z Palackého mostu k Národnímu divadlu (Život 1934/2).

Čapek Karel (9.1.1890 - 25.12.1938) [-]
prozaik, dramatik, novinář a překladatel. Napsal knihu rozhovorů s prvním československým prezidentem: Hovory s T. G. Masarykem (1. Věk mladosti, 1928; 2. Život a práce, 1931; 3. Myšlení a život, 1935) a dodatek Mlčení s TGM (1935), kde položil otázku "Jak to vlastně bylo s tím rukopisným bojem?" President odpověděl "Nepěkné" a pak už byla řeč o všem možném, jenom o rukopisném boji ne...(!) Články Karla Čapka o RKZ:  Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv; Ještě jednou RKZ; Ještě RKZ a Paul Kisch a jeho boj o pravdu.

Čapka František (nar. 26.5.1942)
PhDr., učí na Pedagogické fakultě MU Brno. Napsal hesla o RKZ do encyklopedií: Dějiny zemí Koruny české v datech (LIBRI 1998) a Slovník českých a světových dějin (Brno 1998).

Čech Svatopluk (21.2.1846 - 23.2.1908)
básník a prozaik, redaktor Květů. Napsal autobiografický román Druhý květ, kde vzpomíná na studium v arcibiskupském konviktě v Klementinu. Z Rukopisů si dělal legraci ve sbírce Petrklíče (Báseň č.5) a v knize povídek Pestré cesty po Čechách.

Čechura Jaroslav (nar. 22.12.1952)
PhDr., historik; vedoucí Archivu Národního muzea. Napsal článek: O podivném vítězství nad Mongoly do knihy Falza a podvody české historie (2001).

Čechurová Jana (nar. 30.5.1969)
Mgr., rozená Šetřilová. Vystudovala historii, český jazyk a literaturu na FF UK. Pracuje v Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Vydala knihu Česká politická pravice (1999), kde mj. napsala: "K fašismu zaujal vstřícný postoj též dvojnásobný rektor UK, prof. František Mareš, lékař, fyziolog, filozof a vášnivý národovec. Tento tvrdošíjný zastánce pravosti Rukopisů..."

Čejka Jiří (nar. 2.9.1929)
Ing., chemik a mineralog. Vystudoval VŠCHT; vědecký pracovník Národního muzea (1972). Od r. 1991 ředitel Přírodovědeckého muzea. Průkopník výzkumu archeologických materiálů metodami fyzikálně-chemické analýzy. Byl členem komise Národního muzea k posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1991).

Čelakovský František Ladislav (7.3.1799 - 5.8.1852) [+]
básník a jazykozpytec; prof. slavistiky na univ. ve Vratislavi. Sbíral a vykládal slovanská přísloví - Mudrosloví národa slovanského (1852) a písně - Slovanské národní písně (1822-1827); jeho hlavním dílem jsou básnické sbírky: Ohlas písní ruských (1829), Ohlas písní českých (1839) a Růže stolistá (1840). Obhajoval po celý život pravost Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, v dopise příteli Kamarýtovi napsal "O pravosti Rukopisů tak přesvědčen jsem, jako že slunce na nebi..." Napsal Malý výbor z veškeré literatury české (1851).

Čelakovský Jaromír (21.3.1846 - 16.10.1914) [+]
právník, historik a archivář. Po studijích práv byl zvolen starostou Akademického čtenářského spolku. Habilitoval se pro dějiny práva českých zemí (1883). Napsal právnické stanovisko k rkp. sporům (Národní Listy 1886).

Čenský Ferdinand (29.5.1829 - 30.1.1887)
setník, spisovatel, novinář. Přednášel češtinu na vojenské akademii v Novém Městě u Vídně. Polemizoval se Šemberou a Vaškem o RKZ; přispěl do ankety Rukopis královédvorský v Hlasu národa (1886). Sestavil Vojenskou čítanku - Militärisches Lesebuch (1871), kde je ukázka z Jaroslava z Rukopisu královédvorského.

Čermák Jaromír
Ing. z katedry analytické chemie VŠCHT v Praze. Vypracoval oponentní posudek z oboru emisní spektrografické analýzy a laserové mikrospektrografické analýzy k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Černil Mořic (17.9.1859 - 27.6.1933)
sochař; studoval na akademii výtv. umění ve Vídni. Od roku 1885 byl učitelem modelování na sochařské a kamenické škole v Hořicích. Zhotovil pomník Václava Hanky, který byl odhalen před jeho rodným domem čp. 10 v Hořiněvsi. Na pomníku je nápis: Buditeli a pěstiteli vzájemnosti slovanské věnuje komité V. Hanky. V Hořiněvsi dne 24. srpna 1890.

Černý František (21.2.1926 - 12.6.2010)
Prof. PhDr.,teatrolog, divadelní historik. Napsal knihu Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor (1988), kde vzpomenul také Dvůr Králové nad Labem a Rukopis královédvorský.

Černý Jan Matouš (26.9.1839 - 7.3.1893) [+]
sekretář Musea království Českého, redaktor Pražských novin. Vydal spis: Legenda o sv. Kateřině a rukopisové Kralodvorský a Zelenohorský (1886), kde upozornil na shodnost slov a tvarů v RKZ a v Legendě, objevené až roku 1850 dr. Pečírkou ve Stockholmu.

Černý Jaroslav (11.10.1950 - 13.7.2006)
sochař. Pro náměstí Václava Hanky ve Dvoře Králové nad Labem vytvořil fontánu Rukopisy. Byla odhalena v den 189. výročí nálezu Rukopisu královédvorského (16.9.2006).

Černý Karel Irenej (30.10.1864 - 6.4.1934) [-]
profesor reálky v Praze, literární historik-bohemista, kritik, odpůrce pravosti Rukopisů. Přispíval literárněvědnými články do Listů filologických a Athenaea, např. Kronika o Štilfridovi a Ludiše a Lubor (Athenaeum 1885-86/č.10), Pochybnosti paleografické (Athenaeum 1885-86/č.7); také pravděpodobně složil dva pamflety proti RKZ, pod pseudonymem Jaloslav Klackobor: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv a Passio s. Mutani gloriosi martyris; oba vydal tiskař Ludvík Masaryk v Hustopeči (bratr TGM).

Černý Věnceslav (27.1.1865 - 15.4.1936)
malíř, ilustrátor, autor loutkových her. Ilustroval historické romány Beneše-Třebízského a Jiráska. Namaloval obraz Řádění Tatarů na Moravě.

Černyševskij Nikolaj Gavrilovič (24.7.1828 - 29.10.1889) [+]
ruský revolucionář, spisovatel, ekonom a filosof; student Srezněvského. Redaktor Sovremenika. Byl vysoce hodnocen Marxem a Engelsem. Od roku 1864 byl 20 let ve vyhnanství na Sibiři. Během studia na universitě v Petrohradě diskutoval o Rukopisech s Pypinem (1850).

Červenka Miroslav (5.11.1932 - 19.11.2005)
Prof. PhDr. DrSc., básník, překladatel, literární vědec. Recenzoval Bednářovo přebásnění Rukopisů: K novému převodu RKZ (Česká literatura 1962).

Červinková-Riegrová Marie (9.8.1854 - 19.1.1895) [+]
spisovatelka a libretistka; dcera politika Fr. L. Riegra a vnučka Fr. Palackého. Psala libreta pro Ant. Dvořáka (např. Jakobín); byla sekretářkou svého otce. Velmi se zajímala o rkp. spor, úryvky z jejích dopisů uveřejnil J. Slavata v článku Ze zákulisí boje o RKZ (Fronta 1933/č.48).

Česal Aleš (nar. 1976)
Mgr., spisovatel, publicista, archeolog a záhadolog. Pracuje v Národním muzeu v Centru pro prezentaci kulturního dědictví. Napsal knihu Tajemné stezky - Před branou Šumavy a Českého lesa (2007), kde je kapitola Zelenohorská tajemství. O Rukopise zelenohorském také napsal v článku "5 nejtajemnějších rukopisů světa" (Epocha 2006/22).

Činčera Radúz (17.6.1923 - 28.1.1999) [-]
PhDr., scenárista, dokumentarista a režisér. Pro Českou televizi natočil Příběh Rukopisů z cyklu Lapidárium (1995).

Čornej Petr (nar. 26.3.1951) [-]
PhDr., historik; profesor na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK. Napsal studii Vystoupení Zdeňka Nejedlého proti RKZ v roce 1937 a jeho ohlas (1977).

Čulkov Michail Dmitrijevič (1743 - 4.11.1792)
ruský spisovatel a sběratel lidové slovesnosti. Vydal sbírky ruských lidových písní: Raznyje narodnyje pjesni (Moskva 1771), Novejšij i polnyj rossijskij obščenarodnyj pesenik a Sobranije raznych pjesen (4 díly). Podle J. Máchala a J. Dolanského to byly zdroje motivů pro básně Václava Hanky.

Čupr František (11.4.1821 - 29.6.1882)
PhDr., filozof a pedagog. Byl vychovatelem v rodině Nosticů; potom profesorem na Akademickém gymnásiu v Praze. Napsal články: Krátký přehled historie literatury české a zčásti rozbor básně Záboj a Slavoj (1851); Mythologie Rukopisu Králodvorského (Pokrok 1876).

Čurda Jan
Mgr., vystudoval historii na FFMU Brno. Napsal článek "Boj o nejslavnější české padělky" do časopisu Svět (2008/9). V článku je mnoho nepřesností a zkomolených jmen.

tak řečený Dalimil (zemř. po 1315)  
český kronikář neznámého jména, sepsal první českou veršovanou kroniku. Autor kroniky vystupoval ostře protiněmecky. Jméno Dalimil se s kronikou omylem spojuje od 17. stol. (T. Pešina z Čechorodu). Kroniku vydal také Václav Hanka: Dalimilova Chronika Česká v nejdávnější čtení navrácena (1849). V kapitole 82. Tateré, verš 31. "Také před Olomúcem sě stavichu, tu králevice ztratichu..." popsal stejnou událost, jakou popisuje píseň Jaroslav z RK.

Dambeck Johann Heinrich Mathias (5.2.1774 - 10.8.1820) [+]
prof. estetiky a dějin umění, věd a filosofie na universitě v Praze (1812). Německý spisovatel, původem z Brna. Uvítal s nadšenou chválou knižní vydání RK s německým překladem V. A. Svobody v článku: Entdeckte böhmische Gedichte (Hesperus 1818). Mimo jiné napsal: "všechny básně se vyznačují přirozeností a velikostí, obsáhlejší epické básně pak obzvláštní básnickou silou, básně lyrické líbezným půvabem a něžnou vroucností citu".

Daneš Zdenko Frankenberger (nar. 25.8.1920) [+]
profesor na universitě v Tacomě (USA), geofyzik. Je autorem hypotézy o jihoslovanském původu Rukopisů; jejich zápis datuje kolem roku 1500. Uveřejnil studie Are the RKZ of South Slavic origin? (Tacoma 1980), Ali sta KZR južnoslovanskego izvora? (Ljubljana 1982), Jesu li Kraljodvorsko-zelenogorski rukopisi južnoslavenskog podrijetla? (Zagreb 1982), Jsou RKZ jihoslovanského původu? (Sborník NM 1992) a vydal zajímavou knihu Rukopisy bez tajemství a záhad (Jihlava 1995). Podporuje Českou společnost rukopisnou (vydávání publikací). Rukopisné stránky prof. Daneše na internetu: http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/danes/ a http://zfdanes.sweb.cz/

Demel Jiří (nar. 28.2.1950)
RNDr., matematik, správce počítačové sítě na Stavební fakultě ČVUT. Koncem roku 1996 založil na internetu diskusní konferenci RKZ-L o Rukopisech. Je také autorem www stránek Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský: http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/

Diviš Jan Vincenc (6.4.1848 - 13.10.1923) [-]
chemik; pocházel ze staré české šlechtické rodiny Divišů Čisteckých. Ředitel cukrovaru v Přelouči. Byl jedním z prvních žáků Gebauerových na reálce v Pardubicích. Stal se v rkp. sporu tajným chemickým rádcem Gebauerovým proti Bělohoubkovi. Jeho dopisy Gebauerovi zveřejnil prof. Weingart v Časopise pro moderní filologii (1938/č.1).

Dlábková Markéta (nar. 1978)
historička umění. Do katalogu výstavy Svět chce být klamán (Plzeň 2013) napsala studii Století Rukopisů.

Dobiáš Dalibor (nar. 6.4.1977)
PhDr. Ph.D., bohemista, slavista, komparatista. Vystudoval obor česká literatura na FFUK (2001). Učil bohemistiku na univ. v Pise. Nyní vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Připravil k vydání v České knižnici Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (HOST 2011).

Dobiáš Josef (26.9.1888 - 20.1.1972)
Prof. PhDr., historik, klasický filolog, prof. antických dějin. V časopise Naše řeč (1918) reagoval na Frintův článek Rukopisné podvrhy a naše spisovná řeč a opravil nedoložená slova, údajně vyšlá z hlavy Hankovy (jména Luděk a Záboj).

Dobner Job Felix (Gelasius) (30.5.1719 - 24.5.1790)
český historik německého původu, rektor pražské piaristické koleje, zakladatel kritického dějezpytu (kritik Václava Hájka z Libočan). Věnoval rozsáhlé dílo komentáři k latinskému překladu Hájkovy Kroniky české, kterou usvědčoval z nepravdy (1761-1768); "učinil konec hájkování v českých dějinách" (Palacký). Podle historika Golla falsátor RK znal Dobnerovy spisy.

Dobrovský Josef (17.8.1753 - 6.1.1829) [RK ++, RZ -]
abbé, zakladatel vědeckého hodnocení češtiny, slavista, historik. Byl vychovatelem v šlechtických rodinách (Nosticů, Černínů z Chudenic). Byl odpůrcem Libušina soudu (RZ), protože se v něm vyskytuje jméno praotce Čecha. Byl obhájcem Rukopisu Královédvorského. Častá vyjádření odpůrců, že odmítl oba Rukopisy, jsou lživá. Soupis Dobrovského článků.  Kresba J. Dobrovského od Oresta Kiprenského (1823).  Portrét od Tkadlíka.

Dočekal Michal (nar. 1965)
režisér. Umělecký šéf činohry Národního divadla. Z důvodu nedostatku finančních prostředků zrušil chystanou inscenaci "Rukopisy aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství" režiséra J. A. Pitínského.

Dolanský Julius (23.2.1903 - 26.4.1975) [--]
PhDr., původním jménem Heidenreich (do roku 1945). Literární historik, slavista, ředitel Slovanského ústavu ČSAV (1952-1965). Pokusil se dokázat autorství V. Hanky v případě obou Rukopisů. Seznam jeho rukopisných publikací a článků.

Dolanský Ladislav (28.11.1857 - 17.7.1910) [-]
středoškolský prof., filolog a hudební spisovatel, objevitel pomyslného kryptogramu HANKA FECIT v Rukopisu Zelenohorském (Listy filologické 1899).

Dolenský Antonín (11.6.1884 - 20.12.1956)
bibliograf, historik umění. Knihovník Národního muzea v Praze. Vydal v knihovně Veraikonu pamflet na boje o pravost Rukopisů: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv (1917).

Doležal Bohumil (nar. 17.1.1940)
literární kritik, publicista a politolog; vystudoval češtinu a němčinu na FFUK. Přednáší na Fakultě sociálních věd UK, v kursu "Kapitoly z českého politického myšlení 19. a 20. století" má přednášku: Rukopisné boje a účast TGM v nich.

Dostál Eugen (23.12.1889 - 27.1.1943)
historik umění. Zemský konzervátor na Státním památkovém úřadu pro Moravu a Slezsko; prof. na Filosof. fakultě Masarykovy univ. v Brně. Napsal studii "Rukopisy" v českém výtvarném umění do časopisu Věda a život (1937).

Doubek Jan (23.9.1926 - 18.2.1981)
pplk. Ing., optik, pedagog z Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně. Vypracoval oponentní posudek z oboru vědecké fotografie k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Doubek Vratislav (nar. 27.5.1965)
Mgr., vědecký pracovník Masarykova ústavu AV ČR. Napsal knihu: T. G. Masaryk a česká slovanská politika 1882-1910 (Academia 1999), kde je kapitola o rukopisném boji, který TGM rozpoutal v časopise Athenaeum: Boje nejen rukopisné.

Doucha František (31.8.1810 - 3.11.1884)
katolický kněz, básník, spisovatel, překladatel a bibliograf. Vydal významný Knihopisný slovník (1865). Sbírku písní a básní pro mládež Lípový věnec (1871).

Drahoňovský Josef (27.3.1877 - 20.7.1938)
sochař, rytec skla. Profesor na Umprum v Praze. Člen Čsl. společnosti rukopisné. Po smrti Masaryka dostal ze Dvora Králové zakázku na sochu TGM, kvůli které byla odstraněna busta Václava Hanky od sochaře Wagnera stojící před Hankovým domem. Socha TGM byla za války Němci zničena. Zhotovil plaketu Záboj (1933), dar náčelníkovi francouzské mise v ČSR generálu Mittelhauserovi.

Dundr Josef Alexander (1.4.1802 - 14.9.1874)
podivín, podučitel na škole u sv. Františka v Praze; listovní v Blovicích, od r. 1842 příručný v knihovně musea. Spolupracoval s Fr. Douchou na vydání Knihopisného slovníku (1862-1865), tj. "seznam kněh a věcí spisovných". V Dundrově pozůstalosti se našlo sedm pergamenových proužků s českým překladem Libušina proroctví, které nalezl Hanka v hřbetu knihy (1849). Dr. Šonka se domníval, že je Dundr sám zhotovil a nastražil jako podraz na Hanku... (!) Když Šafařík vyslovil podezření, že jsou to falsa, pergameny se ztratily...

von Düringsfeld Ida (12.11.1815 - 25.10.1876) [+]
holandská spisovatelka. Přeložila Rukopis Královédvorský do franštiny a vlámštiny; ukázky básní byly otištěny v Lumíru: L'Abandonnée a Růže - Opuštěná. Vydala překlady českých písní podle sbírky Erbena: Böhmische Rosen (1851), francouzský překlad písní RK:  Le Manuscrit de Koeniginhof (Brusel 1858). Portrét.

Ďurovič Michal (nar. 2.7.1960)
Ing., absolvent VŠCHT. Vedoucí výzkumné chemické laboratoře Státního ústředního archivu v Praze. Externí učitel na Filozofické fakultě UK (učí Základy ochrany archiválií). Byl členem komise Národního muzea k posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1991).

Dvorský František (3.10.1839 - 28.10.1907)
historik, autor historických próz a dramatu. Pracoval v Zemském archivu království českého jako diurnista - opisovač starých listin (1863); prostudoval mnoho městských archivů. O Rukopisech napsal článek: Zůstatky starých našich zpěvů, písní. (Lumír 1886). Obhajoval pravost RKZ poukazem, že jsou to přepisy rukopisů starších.

Dvořáček Jan (30.11.1825 - 29.6.1898)
malíř, studoval na pražské akademii. Maloval historické a náboženské obrazy. Na zemské jubilejní výstavě 1891 vystavil obraz: Jaroslava ze Šternberka poslední boj s Tatary (akvarel). Pro V. Hanku ilustroval (1852) drobnými miniaturami RKZ (1843 tištěné na pergamenu). Založil sklářskou školu v Kamenickém Šenově (1856).

Dvořák Antonín (8.9.1841 - 1.5.1904) [+]
geniální hudební skladatel, byl ovlivněn krásou Rukopisů ve svých skladbách. Zkomponoval (1873) Šest písní z Králodvorského rukopisu: Zezhulice - Opuščená - Skřivánek - Róže - Kytice - Jahody. Písně vyšly také v německém a anglickém překladu: Vier Lieder (Simrock 1879) a Six Songs (Novell 1887). Dodnes jsou zpívány na koncertech a vydávány na CD - viz Bernarda Fink.

Dvořák Dominik (nar. 1964)
RNDr., vědecký pracovník na Pedagogické fakultě UK. Napsal sci-fi povídku Příspěvek k otázce pravosti tzv. Rukopisu královéhradeckého. Povídka vyšla v antologii Stalo se zítra (1984).

Dvořák K.
student medicíny, vydavatel bibliofilií. Vlastním nákladem vydal Rukopisy Královodvorský a Zelenohorský (Břevnov 1919).

Dvořák Xaver (29.11.1858 - 22.11.1939) [+]
básník, náboženský spisovatel a teolog; katecheta na dívčí škole v Praze. Byl ctitelem staročeských zpěvů Rukopisů. Svými verši burcoval českou veřejnost z netečnosti k národním tradicím.

Dyk Viktor (31.12.1877 - 14.5.1931)
básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel (Baudelaire, Verleine). Stoupenec a mluvčí radikálního nacionalismu, redaktor Národních Listů (1918), poslanec Národního shromáždění (1918-25), senátor (od r. 1925). V souvislosti s vystoupením prof. Mareše napsal v roce 1927 dva významné články: Ničemou snadno a rychle (NL 1927) a Nemůže být ani řeči (Fronta 1927).

Effenberger Josef (1815 - 23.7.1872)  
sochař, zhotovil bustu Václava Hanky (podle posmrtné masky sejmuté G. Pellegrinim). Umístěna v rodném domku Hanky v Hořiněvsi.

Ehrenberger Josef (22.7.1815 - 7.2.1882)
spisovatel, vlastenec a vychovatel. Studoval theologii a po vysvěcení za kněze (1841) byl kanovníkem na Vyšehradě. Psal povídky pro mládež i pro dospělé; napsal vlasteneckou povídku Tataři na Moravě aneb Bůh svých věrných neopustí (1847).

Eichhoff Frédéric Gustave (17.8.1799 - 1875) [+]
francouzský filolog a knihovník, přeložil do franštiny Záboje z RK: Victoire de Zaboï (1852). Vyšel v Hankově Polyglottě i jako samostatný výtisk.

Eichler Karel (13.1.1845 - 27.4.1918)
ThDr. kněz, prof. církevního práva, spisovatel, hudebník. Napsal řadu místopisných publikací. V knize Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rak. Slezsku (1888) použil ukázku básně Jaroslav v kapitole Mongoli na Moravě.

Eisner Pavel (16.1.1889 - 8.7.1958) [-]
překladatel, literární kritik, básník a publicista. Vystudoval germanistiku a romanistiku. Psal knihy o češtině, např. Chrám i tvrz (1946); pro týdeník Kulturní politika napsal velmi ostrý protirukopisný článek Rok 1886 (KP 1946/č.16).

Emler Josef (10.1.1836 - 10.2.1899) [++]
PhDr., historik a paleograf, pražský městský archivář, redaktor ČČM (1871-1890), jednatel Společnosti Musea království Českého. Byl členem komise Musea, která podala Zprávu o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních (1886-1887).

Enders Julius (13.4.1920 - 18.1.2005) [++]
PhDr., jazykovědec. Od 60. let napsal řadu samizdatových studií dotýkajících se jazykovědy a estetiky RKZ i dalších tzv. sporných památek. Publikoval rozsáhlý Jazykovědný rozbor Rukopisu Královédvorského, Zelenohorského a dalších staročeských textů s nimi spojovaných (NEKLAN 1993) a estetický rozbor: Rukopis Zelenohorský a Královédvorský, vznik, styl a hodnota staročeské orální poesie (NEKLAN 1993). Řadu prací publikoval v Almanachu rukopisné obrany. Další práce Dr. Enderse jsou zde  a  zde.

Engels Friedrich (28.11.1820 - 5.8.1895)
německý filosof a ekonom; spoluzakladatel marxismu a komunistického hnutí. Byl také jazykovědcem, zabýval se slovanskými jazyky a pasivně ovládal češtinu. Znal práce Dobrovského, Palackého, Šafaříka, Hanky, Kollára aj., zajímal se o Rukopis Královédvorský. Od Karla Marxe dostal ruský epos Slovo o pluku Igorově.

Erben Karel Jaromír (7.11.1811 - 21.11.1870) [+]
básník a historik, tvůrce české balady. Jeho nejvýznamější dílo, sbírka balad Kytice (1853). Sbíral lidové písně a pohádky Prostonárodní české písně a říkadla. První archivář města Prahy. Aktivně podporoval Fr. Palackého (1848). Domníval se, že první viděl Rukopis Královédvorský páter Pankrác Borč, nikoliv Hanka. Vydal Rukopis Kralodvorský s podtitulem: Staročeské zpěvy hrdinské a milostné. Nové, Karlem Jaromírem Erbenem dle originálu přehlédnuté, obrázkové vydání. Na dřevo kreslil Jos. Mánes (K. Bellmann, 1861).

Ertl Václav (13.4.1875 - 12.2.1929)
středoškolský profesor, jazykovědec, redaktor časopisu Naše řeč. Přepracoval Gebauerovu Mluvnici českou. Pod názvem "České veřejnosti" recenzoval Mareše: Vědecké metody realismu, zvláště v otázce Rukopisů (1927).

Exner Milan (nar. 9.9.1950)
PhDr., vědecko-pedagogický pracovník na katedře filosofie Pedagogické fakulty Technické university v Liberci. Napsal článek Téma smrti a smrt subjektu v Rukopisech královédvorském a zelenohorském do sborníku "Fenomén smrti v české kultuře 19. století" (Praha 2001).

Fauriel Claude Charles (21.10.1772 - 15.7.1844) [+]  
francouzský historik, filosof, kritik a lingvista. Obdivoval Rukopisy, přednášel o RK na Sorbonně ve školním roce 1831-2. Přeložil Záboje, Beneše Heřmanova a část Jaroslava.

Fejfalík Julius (15.2.1833 - 30.6.1862) [--]
literární historik, germanista, úředník dvorní biblioteky ve Vídni. Považoval se za velkého znalce středověké literatury. Napsal: "Staročeská literatura je celá z ducha německého, jenom RKZ ne, a proto jsou to padělky". Z jeho prací: Über die Königinhofer Handschrift (1860), Über König Wenzel von Böhmen als deutschen Liederdichter und über Unechtheit der altböhm. Píseň milostná krále Václava I. (1857), Studien zur Gesch. der altböhm. Literatur I.-VII. (1859).

Fiala Jiří (nar. 3.4.1944) [-]
PhDr., učí českou literaturu 19. století na katedře bohemistiky Filosofické fakulty University Palackého v Olomouci. Jeho požadavky ke zkoušce: Rukopisné podvrhy - Hanka, Linda, Horčička. Demýtizace RKZ, jejich analýza v Kriminalistickém ústavu MV ČSSR r. 1967 a jejich kritická edice, současné pokusy o rehabilitaci RKZ. Literatura: sborník RKZ - dnešní stav poznání a internetové stránky České společnosti rukopisné.

Fiala Karel (29.11.1862 - 3.4.1939) [+]
architekt, stavitel. Při stavebním průzkumu Pražského hradu objevil v roce 1928 středověkou jižní bránu (do té doby neznámou) a vyvrátil tím vážnou Gollovu námitku (brána přes Vltavu).

Fiala Zdeněk (5.5.1922 - 8.3.1975) [--]
univ. prof., historik; zabýval se nejstaršími českými dějinami a středověkou diplomatikou. Napsal studii "O Rukopisech po stránce paleografické" do Sborníku Národního muzea: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969).

Fibich Zdeněk (21.12.1850 - 15.10.1900) [+]
lyrický hudební skladatel, ovlivněný magickou krásou Rukopisů. Symfonická báseň Záboj, Slavoj a Luděk (1873 - první symf. báseň českého skladatele na český námět). Chystal Jaroslava (zůstal nedokončen). Dále zhudebnil lyrické písně RK: Opuščená, Skřivánek, Róže (1871), Žežhulice (1875), Jahody (1877).

Ficek Viktor (24.5.1902 - 15.8.1986)
PhDr., literární historik, bibliograf a knihovník; zabýval se problémy a osobnostmi slezského regionu. Napsal knihu Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu (Ostrava 1964), kde je kapitola "Vaškova účast na rukopisném boji".

Fiedler Hynek (22.8.1836 - 24.2.1870)
malíř, portrétní fotograf. Studoval na Akademii v Praze a Vídni. Člen Umělecké Besedy. Namaloval prapor pro "Pěvecký spolek kralodvorský Záboj", kde je vyobrazen pěvec Záboj s varytem v ruce a pod ním heslo: Pěvce dobra milují bozi. Prapor spolku byl vysvěcen při odhalení pamětní desky o nálezu Rukopisu Královédvorského na věži kostela sv. Jana Křtitele (1862).

Filip Ota (nar. 9.3.1930) [-]
spisovatel, publicista a novinář. Od roku 1974 žije v Německu. Napsal kapitolu Rukopis Královédvorský a Zelenohorský do knihy Universalgeschichte des Fälschens. 33 Fälle, die Welt bewegten. Von der Antike bis zur Gegenwart (Univerzální dějiny falšování. 33 případů, které pohnuly světem. Od antiky po současnost) (Frankfurt am Main 1996).

Fink Bernarda (nar. 29.8.1955)
pěvkyně - mezzosopranistka; narodila se v Buenos Aires, její rodiče pocházejí ze Slovinska. Několik let žila v Praze (manžel byl kulturním atašé na rakouském velvyslanectví); mluví dobře česky. Nazpívala Písně z Rukopisu královédvorského od Antonína Dvořáka za doprovodu klavíristy Petra Jiříkovského (Studio Matouš 1997) a za doprovodu britského klavíristy Rogera Vignolese (Harmonia Mundi 2004). Fotografie.

Fišer Luboš (30.9.1935 - 22.6.1999)
hudební skladatel; vystudoval konservatoř a skladbu na AMU. Zhudebnil píseň Róže z Rukopisu královédvorského pro smíšený sbor (Čs. rozhlas 1977).

Flajšhans Václav (1.7.1866 - 20.11.1950) [+/-]
jazykovědec a literární historik, absolvoval bohemistiku a klasickou filologii na české univ. v Praze. Byl profesorem gymnásia na Vinohradech. Jeho stanovisko v otázce Rukopisů bylo kolísavé. Zprvu věřil v pravost RKZ, ale r. 1890 své stanovisko změnil (pod vlivem svého učitele Gebauera). V roce 1896 náhle obrátil a napsal spis Boj o Rukopisy v němž vyvrátil Gebauerovy námitky; také vydal Podrobný seznam slov Rukopisu Kralodvorského (1897). Byl jedním z mála obránců RKZ se solidní jazykovědnou průpravou. Po Marešově vystoupení (zejména po r. 1932) se stal hlavním představitelem jazykové kritiky Rukopisů. Soupis jeho rkp. studií a článků.

Flekáček Josef (2.2.1857 - 19.9.1906)
spisovatel, překladatel z italštiny, řídící učitel na Žižkově. Napsal knihu povídek ze života zasloužilých českýc mužů a žen - Z českého světa (1892). Obsahuje povídku V kostelní věži Královédvorské o Václavu Hankovi.

Francesconi Felice (1806 - 1867) [+]
italský překladatel Rukopisu Královédvorského: Monumenti poetici... (1851); ukázka překladu písně Kytice - Il Mazzo di Fiori  z Polygotty Kralodvorského rukopisu (1852).

Francev Vladimír Andrejevič (16.4.1867 - 19.3.1942) [+]
ruský literární historik a slavista. Profesor na varšavské universitě (1907); od r. 1921 prof. slovanské filologie na FF UK v Praze. Studoval kulturní a literární styky slovanských národů. Vydal spisy Očerki po istoriji češskogo vozrožděnija (Varšava 1902) a Pisma k Vjačeslave Ganke iz slavjanskich zemelj (Varšava 1905); obhajoval v nich Václava Hanku. Také vydal Jungmannův překlad Slova o pluku Igorově z r. 1810 (1932).

Franěk Jiří (24.11.1922 - 30.12.2007) [-]
literární vědec-rusista, původním jménem Frischmann; vystudoval češtinu a ruštinu na FF UK. Pracoval jako redaktor, docent ruské a sovětské literatury, vědecký pracovník čs-sovětského institutu ČSAV. Napsal článek Slovo o pluku Igorově aneb ruské RKZ (Souvislosti 1995), kde se vyjádřil dosti neodborně o současné rukopisné obraně.

Frankenberger Otakar (14.6.1911 - 6.11.1998) [+]
vojenský historik a spisovatel. Ve spise Rehabilitace české historie užil jako příkladů k českým vojenským dějinám údajů z Rukopisu královédvorského.

Frankl Julius (Gyula) (1840 -     ) [+]
maďarský malíř, studoval na Akademii v Mnichově; od roku 1868 pracoval ve Francii. Namaloval akvarel Zaboï (sedící s varytem). Fotografie obrazu otištěna v Rodinné kronice (1864, redigoval Neruda) a v knize Louise Legera Chants Héroïques et chansons populaires des Slaves de Bohême (1866).

Franko Ivan Jakovyč (27.8.1856 - 28.5.1916) [+]
ukrajinský básník, dramatik, literární historik. Na začátku své literární dráhy přeložil RKZ do ukrajinštiny - Rukopys Koroledvorska (1873). (vydání 1955 a 1977). Napsal studii: Deščo pro Rukopis Koroledvorskuju (Něco o Rukopisu královédvorském). Jeho učitelem byl I. Verchratskij (také přeložil RKZ).

Franta Šumavský Josef (27.11.1796 - 22.12.1857) [+]
učitel, spisovatel, novinář, jazykovědec. Vydal důkladný slovník Německo-český. Také vydal Libušin saud - nejstarší památka literatury české s německým překladem (1840).

František Josef I. (18.8.1830 - 21.11.1916)
rakouský císař a uherský král (od r. 1848). V roce 1905 byli povoláni do panské sněmovny říšské rady prof. Bráf, prof. Gebauer, sochař Myslbek a vynálezce Křižík. Císař s každým osobně promluvil, Gebauerovi řekl: "Věřím v pravost RKZ!" Gebauer synovi Bohuslavovi vyprávěl: "Byli to asi čeští feudálové, vysoký klérus a snad i Rieger, kteří mu to nabulíkovali."

Franz Robert (28.6.1815 - 24.10.1892)
německý skladatel; začínal jako varhaník, potom řídil pěveckou akademii. Složil asi 350 písní, vydával starší práce Bachovy a Händelovy. Zkomponoval píseň Opuštěná z RK (v překladu Josefa Wenziga): Die Verlassene (1867).

Frič Alberto Vojtěch (8.9.1882 - 4.12.1944)
přírodovědec, etnograf, cestovatel, spisovatel. Do Nedělního listu napsal článek: Já v pravost RKZ nevěřím. Jak je možné, že v ní věří tolik slušných a poctivých lidí? (1933).

Frič Jan (10.1.1866 - 1.2.1944)
PhDr., středoškolský profesor, literární historik. Vydával spisy a učebnice z oboru literatury. Napsal Dějiny československé literatury (1938), kde je kapitola Vlastenecký romantismus. Rukopis Královédvorský a Zelenohorský.

Frič Josef František (6.3.1804 - 21.5.1876) [+]
právník, obhájce Hankův v procesu s Davidem Kuhem, člen známé vlastenecké pražské rodiny. Všichni příslušníci této rodiny byli aktivními obránci Rukopisů. Světoznámý cestovatel Alberto Vojtěch Frič a Dr. Josef Frič, zakladatel Ondřejovské hvězdárny (1898), byli mezi nimi.

Frič Josef Václav (5.9.1829 - 14.10.1890) [+]
politik, spisovatel, básník a žurnalista. Syn Josefa Františka Friče. Za účast v revoluci 1848 byl vězněn. V politické emigraci v Ženevě vydal dramatickou báseň Libušin soud (1862), která vychází z RZ. Jeho vzpomínky na Václava Hanku a Rukopis Královédvorský: Paměti I.

z Friedbergu-Mirohorský Salomon Emanuel (18.1.1829 - 10.12.1908) [+]
polní podmaršál, malíř, ilustrátor, spisovatel, polyglot. Malovat se učil u Tkadlíka. Namaloval obraz Libušin soud (1881).

Friedrich Gustav (4.6.1871 - 19.11.1943) [--]
PhDr., český historik, žák Gollův a Emlerův. Profesor pomocných věd historických na UK (1898), založil Státní archivní školu (1919). Napsal spis O paměti Přibyslavské (ČČH 1908); zabýval se paleografickou analýzou Rukopisů.

Friese Leopold Jakub (27.1.1793 - 13.2.1846)
kreslíř, karikaturista, litograf; nakreslil Pobití Sasíků pro Machkovy a Hankovy Dějiny české v kamenopise (1824).

Frinta Antonín (14.6.1884 - 21.2.1975) [-]
PhDr., profesor UK, slavista, fonetik a lingvista. Vydal spis Básně tzv. Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského. V upomínku stoletého jubilea novočesky a rytmicky upravil Dr. A. Frinta (1917). Autor článku Rukopisné podvrhy a naše spisovná řeč (1918).

Frumar Adolf (1850 - 14.6.1913) [+]
pedagog, ředitel dívčí školy svatopetrské v Praze; redigoval Rozhledy pedagogické. Připravil druhé opravené vydání Dějepisných obrazů (mládeži českoslovanské) (Nakladatelství I.L.Kober, 1888). Na 76 obrazech je přehled české historie od praotce Čecha až po Švédy v Praze, např. Libušin soud, Záboj a Slavoj, Vítězství nad Tatary u Olomouce ad.

Führich Josef von (9.2.1800 - 13.3.1876) [+]
český malíř krajinář a grafik; žák Berglerův. Nakreslil 25 obrazů v duchu německého nazarenismu pro Machkovy a Hankovy Dějiny české v kamenopise, v nich Libušin soud (1820; první dílo podnícené nálezem Rukopisů).

Furch Vincenc (8.8.1817 - 5.1.1864)
básník lyrický a epický, překladatel, dramatik. Otec byl Němec, matka Češka. Vystudoval práva v Olomouci, tam se seznámil se Šemberou. Žil a pracoval ve Vídni. K oslavě 600-letého výročí porážky Tatarů napsal pro Šemberův spis "Vpád Mongolů na Moravu" báseň Vidění. Dále napsal báseň Modlitba na Hostýně a Báseň V. Hankovi k oslavě 40-tého výročí nalezení rukopisu Kralovédvorského.

Gaber August (14.11.1823 - září 1894) [+]  
německý dřevorytec; majitel ryteckého závodu v Drážďanech. Pracoval pro Josefa Mánesa a Zapovu kroniku.

Gareis Anton Johann (29.3.1793 - 23.6.1863) [+]
malíř a kreslíř, malíř podobizen a kostelních obrazů. Studoval na Akademii v Drážďanech (od r. 1811); v roce 1822 odešel na Akademii do Prahy. Zůstal v Praze a učil kreslení. Litografoval pro J. Führicha Tatary u Olomouce. Podrobnější informace česky, německy a anglicky.

Gaszynski Konstanty (10.3.1809 - 8.10.1866)
polský básník, prozaik a publicista. Volně přeložil báseň Jelen z RK: Jelonek.

Gautsch Paul von Frankenthurm (26.2.1851 - 20.4.1918) [-]
rakouský politik, ministr kultu a vyučování. Vydal výnos o odstranění Rukopisů ze školní výuky (1893).

Gebauer Jan (8.10.1838 - 25.5.1907) [--]
univ. prof., filolog a literární historik, rektor UK (1900). Na žádost prof. Leskiena napsal článek Königinhofer Handschrift do lipské Ersch-Gruberovy encyklopedie (1885). Gebauer zdůraznil, že RK se odchyluje od jazyka pravých památek. Spolu s T. G. Masarykem zahájili protirukopisnou kampaň v Athenaeu:  Potřeba dalších zkoušek rukopisu Královédvorského a Zelenohorského (únor 1886). Později tvrdil, že původcem byl prof. Kvíčala, který to zapřel (viz Rodinné vzpomínky od Marie Gebauerové). Hlavní spis: Poučení o padělaných rukopisech Královédvorském a Zelenohorském (1888). Další rkp. články prof. Gebauera.  Foto.

Gebauerová Marie (8.12.1869 - 7.1.1928)
spisovatelka, literární historička a překladatelka z ruštiny. Dcera filologa Jana Gebauera. Vystudovala Ústav pro vzdělávání učitelek (1888), učila na dívčí škole na Smíchově. Psala knihy pro mládež; uspořádala a vydala Sebrané spisy B. Němcové (1904-20). Napsala Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera (3 díly, 1926-1932), kde v II. dílu je obsáhlá kapitola "Začátek bojů o Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský". Ve III. dílu je rukopisnému sporu věnována kapitola Matěj Opatrný.

Genyk-Berezovská Zina (11.4.1928 - 1991)
PhDr., překladatelka z ukrajinské literatury. Napsala zajímavou studii "Ivan Franko a česká literatura" (Slavia 1986). Franko na začátku své literární dráhy přeložil Rukopis královédvorský; také použil motivy z Rukopisů ve svých textech.

Gerbeľ Nikolaj Vasiljevič (8.12.1827 - 20.3.1883)
ruský básník a překladatel (Goethe, Schiller, Byron, Shakespeare). Pocházel ze šlechtické rodiny. Přeložil do novoruštiny veršovaně Slovo o pluku Igorově. Vydal sbírku Perevody i podražanija N. V. Berga (Sanktpeterburg 1860), kde je kompletní překlad RKZ. Dále vydal rozsáhlý sborník Poesie Slovanů (Spb. 1871), kde je znovu kompletní překlad RKZ od Berga a články ruských vědců A. Gilferdinga a O. Millera o Rukopisech.

Gerendáš Ladislav (nar. 16.12.1946)
komediant, trumpetista Banjo Bandu Ivana Mládka, od roku 1983 ve swingovém souboru Jazzíček. V České televizi uváděl reportáž o obráncích Rukopisů v pořadu Salón český. Je zajímavé, že v pořadu vystoupili jenom militantní odpůrci - nakladatel Alexandr Tomský a spisovatel Miroslav Ivanov. Na konci pořadu Gerendáš předstíral, že napsal příspěvek do konference RKZ-L o Rukopisech... (ČT, Salón český, leden 1999).

Gilferding Alexandr Fjodorovič (14.7.1831 - 2.7.1872) [+]
ruský slavista, sběratel bylin. Předseda Slovanského spolku v Petrohradě. Napsal studii Česká literatura do Gerbeľova sborníku Poesie Slovanů (1871), kde popsal historii nálezů RK a RZ. Oba Rukopisy považoval za pravé; v RZ mu nejvíce imponoval verš "nechvalno nám v Němcích hledati pravdu". V RK se mu nejvíce líbil Záboj.

Gindely Antonín (3.9.1829 - 27.10.1892) [+]
historik, archivář; přednášel na univ. v Olomouci a Praze. Český zemský archivář (1862-92), nástupce Palackého ve funkci zemského historiografa. Věřil v pravost RK, vystoupil proti Büdingerovi. Domněnku, že by mohl být Hanka původcem, pokládal za zcela nesmyslnou.

Ginz Ota (19.7.1896 - 29.2.1976) [-]
překladatel, archivář v Jeruzalemě. Psal články proti RKZ v Husově lidu (USA 1962). Jeho syn Petr Ginz zahynul v Osvětimi. Namaloval obraz Měsíční krajina, který vzal na palubu raketoplánu Columbia izraelský kosmonaut.

Glückselig Gustav Thormund (19.6.1806 - 28.1.1867) [-]
německý spisovatel, pražský rodák; viz Legis-Glückselig.

Glückselig Josef (nar. 19.10.1928)
spisovatel, novinář, publicista; uveřejnil studii o Hankovi: Bude Václav Hanka rehabilitován? (Zápisník 1983), kde položil otázku, zda je správné osočovat Hanku z falzifikátorské činnosti, když pro to neexistuje jediný přímý důkaz.

Goethe Johann Wolfgang von (28.8.1749 - 22.3.1832) [+]
německý básník, spisovatel a učenec, věnoval se přírodním vědám. Přebásnil Kytici - Das Sträusschen z RK na podkladě Svobodova německého překladu. Jeho výrok: "I kdyby Rukopisy byly padělky, jsou skvělým dílem básnickým. Kvůli nim chtěl bych umět česky".

Goll Jaroslav (14.7.1846 - 8.7.1929) [--]
univ. prof., historik, spolupracoval se skupinou kolem Athenaea, přinesl námitku o "bráně přes Vltavu". Vydal spis Historický rozbor básní Rukopisu královédvorského: Oldřicha, Beneše Heřmanova a Jaroslava (1886).

Goth Jan (2.12.1889 -      )
malíř, úředník. Ilustroval jubilejní vydání Fr. Palackého "Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě" (1939). Jedna z ilustrací má název "Útěk Tatarů před vojsky krále Václava I."

Gotthard Rudolf (13.11.1873 - 13.8.1931) [+]
PhMr., lékárník, účastník rukopisné obrany před 2. svět. válkou. Přispěl částkou 5.000 Kč na vydání stěžejního díla rukopisné obrany - spisu prof. Mareše Pravda o Rukopisech Královédvorském a Zelenohorském (1931).

Götzl Vilém (3.3.1882 - 12.10.1950) [++]
Ing., předseda Čsl. společnosti rukopisné, autor řady článků na obranu Rukopisů.

Grabowski Antoni (11.6.1857 - 4.7.1921)
Ing. chemik, básník, publicista, polyglot (mluvil 30 jazyky). Od roku 1908 byl presidentem Polské esperantské společnosti. Přeložil do esperanta báseň Kytice z Rukopisu královédvorského: La kroneto (1913).

Grabowski Bronislaw (19.9.1841 - 23.12.1900)
Prof., polský slavista, spisovatel a překladatel; autor polských dějin české literatury. T. G. Masaryk mu poslal z Moskvy zajímavý dopis (1888), kde mu vysvětlil svoji účast v rukopisném sporu.

Graff Eberhard Gottlieb (10.3.1780 - 18.10.1841)
německý filolog, prof. německého jazyka na univ. v Königsbergu (Královci). Spolu s V. Hankou objevil staré německé a české glosy ve slovníku Mater verborum (1827).

Grammatin Nikolaj Fedorovič (1786 - 17.1.1827)
básník, spisovatel, filolog. Přeložil do ruštiny a vydal Sud Ljubuši (Moskva 1823); první přeložil básnicky Slovo o pluku Igorově (1823). Jako student začal překládat "Drevnie galskie pesnotvorenija" (celkem přeložil přes 5200 veršů Ossiana). Sestavil Nový anglicko-ruský slovník (1808).

Graus František (14.12.1921 - 1.5.1989)
PhDr., historik. Specializoval se na dějiny středověku; po odchodu do emigrace (1969) profesor na univ. v Basileji. Byl recenzentem publikace RKZ - Dnešní stav poznání (Academia 1969).

Gregor Alois (14.12.1888 - 8.9.1971) [-]
jazykovědec a historik české a slovenské literatury, folklorista, vlastivědný pracovník. Vystudoval češtinu a němčinu na filosofii v Praze, učil na reálce v Brně. Lektor slovenštiny na univ. v Brně. Přispíval do Ottova slovníku naučného nové doby. Napsal Rukověť českého jazyka a československého písemnictví (1937), kde stále uváděl kryptogram Hanka fecit jako důkaz podvrženosti Rukopisu Zelenohorského Václavem Hankou!

Grégr Eduard (4.3.1827 - 1.4.1907) [+]
MUDr., novinář a politik. Byl doc. na lékařské fakultě. Založil Slovanské knihkupectví v Praze (1869). Vydal vlastním nákladem: Padesátiletá slavnost objevu Rukopisu Kralodvorského odbývaná ve Dvoře Králové dne 28., 29. a 30. září 1867 (Praha 1867).

Grégr Julius (19.12.1831 - 4.10.1896) [++]
JUDr., advokát, novinář a poslanec, šéfredaktor Národních Listů (založil je r. 1861), bratr Eduarda Grégra, spoluzakladatel mladočeské strany. Zúčastnil se tuhého literárního boje za pravost RKZ, napsal řadu článků a spisů, např. Na obranu Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (Praha 1886). Velmi negativně kritizoval Alšovy ilustrace Rukopisů ve srovnání s ilustracemi Mánesovými.

Grim Josef (28.7.1852 - 24.2.1923)
profesor vyššího gymnasia v Praze, autor učebnic literatury. Spolu s prof. Pelikánem napsali Výbor z literatury české, doba stará (1886).

Grimm Jacob (4.1.1785 - 20.9.1863) [+]
německý prosaik a básník, jazykovědec, zakladatel germanistiky jako literární vědy, hlavní dílo: Deutsches Wörterbuch (s bratrem Wilhelmem). Byl i slavistou a při vídeňském kongresu se naučil trochu česky. Od r. 1810 si dopisoval s Dobrovským o staročeské literatuře. V dopise Šafaříkovi uznal pravost Libušina soudu (1840). Zajímal se o staroněmecké básnictví a vydal Die Lieder der alten Edda (Písně starší Eddy) (1815).

Groh Vladimír (26.1.1895 - 30.9.1941) [-]
PhDr., prof. starověkých dějin na FF MU Brno. Klasický filolog, člen zednářské lóže. Redaktor časopisu Věda a život. Byl iniciátorem serie protirukopisných článků - viz Poslední bitva o Rukopisy. Fotografie.

Gross Jan (16.10.1833 - 1894)
právník, úředník v Nepomuku, později soudce v Blovicích. Redaktor a vydavatel humoristického časopisu Diblík (1855). Uveřejnil v něm parodii na rozbory v ČČM: Estetický rozbor Kytice.

Gruber Josef (3.11.1865 - 4.5.1925)
JUDr.; prof. národohospodářství, sociolog. Pokračovatel Albína Bráfa; se svolením presidenta Masaryka vydal v letech 1922-24 Bráfovy paměti Život a dílo, kde Bráf popsal vystoupení T. G. Masaryka proti Rukopisům v Athenaeu (únor 1886).

Grujič Milutin Nikanor (1.12.1810 - 8.4.1887)
srbský básník, spisovatel a překladatel. Přeložil písně z Rukopisu královédvorského; byly otištěny v Letopisu Matice srbské (Novi Sad 1847).

Grund Antonín (3.4.1904 - 14.11.1952)
literární historik a editor, knihovník Národního muzea, doc. dějin české literatury na UK, profesor na FF MU v Brně. V Národním muzeu byl správcem rukopisů a starých tisků, ale Rukopisy asi neviděl. V Ottově slovníku naučném nové doby (Praha 1935) omylem přemístil kryptogram "Hanka fecit" z Rukopisu zelenohorského do Rukopisu královédvorského.

Guth Karel (21.9.1883 - 30.10.1943)
PhDr., archeolog, historik umění. Přednosta historicko-archeologického oddělení Národního musea v Praze. Poslal České společnosti rukopisné pojednání "Byli výhradně filologové oprávněni rozhodovati o pravosti Rukopisů?"

Haase Bohumil (Gottlieb) (25.4.1763 - 12.2.1824)  
pražský nakladatel a knihtiskař. Přišel do Prahy z Německa (1795); pracoval jako sazeč v tiskárně F. Jeřábka. Založil vlastní knihkupectví (1806), otevřel půjčovnu knih (1811) a založil první kamenotiskárnu v Čechách (1820). Vydal první vydání RK: Rukopis Králodvorský. Sebrání lyricko-epických Národních Zpěvů, věrně v původním starém jazyku, též v obnoveném pro snadnější vyrozumění, s připojením německého přeložení. Starobylých skládání díl zvláštní (Praha 1819); v prodeji byl již na podzim 1818.

Habsburk František Ferdinand d'Este (18.12.1863 - 28.6.1914) [+]
rakouský velkovévoda, na jehož přání byla za 1. světové války restaurována sgrafita s námětem Jaroslava ze Šternberka v boji s Tatary na zámku v Častolovicích. Práci provedl (neodborně) vídeňský malíř Theofil Melicher.

Hajšman Jan (27.2.1882 - 19.4.1962)
novinář a politický spisovatel; nedostudoval techniku. Člen Maffie, přednosta propagač. odb. min. vnitra. V knize Maffie v rozmachu (1933) napsal: "na jaře r. 1918 vynořila se z přítmí akce pro rehabilitaci Rukopisů".

Hálek Vítězslav (5.4.1835 - 8.10.1874) [+]
básník a spisovatel, vlastním jménem Vincenc Hálek. Snažil se o dokončení Mánesových prací na ilustraci Rukopisu Králodvorského, psal fejetony o Rukopisech do Národních listů.

Halík Tomáš (nar. 1.6.1948) [-]
PhDr., ThDr., katolický kněz, prezident České křesťanské akademie, rektor universitního kostela Nejsvětějšího Salvátora. V pořadu Českého rozhlasu (Otázka týdne "pojem slovanství" - 2.5.1999) ostře vystoupil proti slovanství, sám se cítí být prozápadním Evropanem. Podle něj všechno zavinil německý filosof Herder (slavismus). Dále řekl, že Masaryk odhalil Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský jako ideologické padělky!

Halka Jeremij (16.5.1817 - 19.4.1885) [+]
pseudonym ruského historika, básníka a spisovatele Nikolaje Ivanoviče Kostomarova. Jeho matka byla Maloruska, on začal psát malorusky (ukrajinsky). Přeložil některé básně RK (Jelen, Ludiše a Lubor), Píseň Vyšehradskou ad. Jeho Kytici otiskl Hanka v tzv. malé polyglottě (1843).

Haller Karl [+]
vrchní učitel městského gymnasia v Rize. Přeložil do němčiny Rukopis královédvorsky a vydání doplnil rozsáhlými poznámkami: Die Königinhofer Handschrift (Riga 1873); vydání je označeno jako 2. přepracované. První vydání nebylo dosud objeveno.

Haman Aleš (nar. 26.6.1932)
PhDr., literární historik a kritik. Vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, bibliograf. Napsal článek: Ještě k roku H (LN 1991), kde napadl V. Macuru, že bagatelizuje Hankův falzifikační počin.

Handke Jan Kryštof (18.2.1694 - 31.12.1774)
moravský malíř fresek a kostelních obrazů. V olomoucké kapli Božího Těla je jeho freska Jaroslav ze Šternberka před bitvou s Tatary (1728). Nedávno byl ve strahovském klášteře premonstrátů objeven Handkeho záznam této nástropní malby slavné bitvy s Tatary (tzv. ricordo). Další Handkeho freska byla zničena v josefinské době v kostele na Předměstí.

Hanibal Hynek (zemř. 10.4.1872) [+]
královédvorský malíř; autor původní opony v divadelním sále Hankova domu. Uprostřed opony je vyobrazení Dvora Králové ze směru od nádraží, po stranách jsou čtyři menší oválné obrazy: vlevo nahoře je kostel, v němž nalezen byl rukopis, vlevo dole socha Hankova, vpravo nahoře je Hankův dům a vpravo dole socha Záboje. Slavnostní otevření Hankova domu bylo 27. září 1874. V roce 1904 byla Hanibalova opona nahrazena oponou s motivem Jelena z RK od V. Županského.

Hanka Jan Evangelista [++]
pseudonym Dr. Vladimíra Zákrejse.

Hanka Václav (10.6.1791 - 12.1.1861) [++]
filolog, básník, první bibliotekář Musea království Českého. Dne 16. září 1817 nalezl ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem Rukopis královédvorský (je uložen v rukopisném oddělení Knihovny Národního muzea pod signaturou IAb6). Nalezený rukopis mnohokrát vydal tiskem, např. Rukopis Kralodvorský. Sebrání lyricko-epických Národních Zpěvů, věrně v původním starém jazyku, též v obnoveném pro snadnější vyrozumnění (Praha 1819), také vydal Polyglotta Kralodvorského rukopisu (Praha 1852), kde jsou překlady RK do osmi jazyků a ukázky v dalších pěti jazycích. Další životopisné údaje a ukázky textů o Václavu Hankovi.  Portrét.

Hanslick Eduard (11.9.1825 - 6.8.1904)
JUDr., pražský německý estetik a hudební kritik, zásadní odpůrce Richarda Wagnera. Studoval práva a při tom pod vedením Tomáška hru na klavír a komposici. Stal se koncipientem na ministerstvu vyučování; učil teorii a dějiny hudby na univ. ve Vídni (1856). V mládí skládal české písně, zhudebnil Milostnou píseň pod Vyšehradem (1846).

Hansmann Leopold Josef (17.2.1824 - 7.7.1863) [+]
česko-německý dramatik, novinář, básník a překladatel; jeho pseudonym Antoš Dohnal. Sbíral moravské lidové písně pro A. V. Šemberu; redigoval s Klácelem Moravské noviny. Napsal drama Jaroslav Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce (1859), s kterým zvítězil v Náprstkově soutěži o historické drama ze slovanských dějin. Pro divadlo hru upravil Jan Neruda.

Hanuš Ignác Jan (12.11.1812 - 19.5.1869) [-]
PhDr., filosof a právník, universitní bibliotekář, zabýval se národopisem, jazykovědou a kulturní historií. V roce 1852 zbaven profesury pro hegelovství. Jeho spis Die gefälschten böhmischen Gedichte aus den Jahren 1816-1849 (Praha 1868) přispěl k atmosféře nedůvěry vůči Hankovi, ale byl zaměřen na Píseň Vyšehradskou a MPKV, proti RZ a RK se nevyslovil.

Hanuš Josef (27.6.1862 - 18.12.1941) [--]
PhDr., literární historik. Na filosofické fakultě studoval filologii u prof. Gebauera, Golla a Masaryka. Profesor dějin české literatury na univ. v Bratislavě. Pracoval v redakci Ottova Naučného slovníku (1886-1908). Vydal: Rukopisové Zelenohorský a Kralodvorský. Památka z 19. věku (Světová knihovna, 1911); bojoval proti uznání pravosti Rukopisů (Český Macpherson), kritiky v Listech filologických. Seznam rkp. prací. Foto.

Harmanec Petr (nar. 18.9.1942)
RNDr., DrSc., astrofyzik, vědecký pracovník Astronomického ústavu. Předseda vědecké rady Akademie věd České republiky. Napsal jménem vědecké rady odmítavý dopis k žádosti České spol. rukopisné o posouzení nových rukopisných publikací (dvě práce Dr. Enderse a Fakta o protokolech) a sdělil, že odborná veřejnost považuje problematiku Rukopisů za uzavřenou.

Hartmann Moritz (15.10.1821 - 13.5.1872) [+]
německo-židovský spisovatel a básník narozený v Dušníku u Příbrami; prof. německé literatury v Ženevě. Vystupoval proti Čechům, ale o RK pronesl kladný úsudek. Vydal sbírku básní Neuere Gedichte (1847), která v příloze obsahuje překlad sedmi písní z Rukopisu Královédvorského do němčiny. Aus der Königinhofer Handschrift.

Hattala Martin (4.11.1821 - 11.12.1903) [++]
univ. prof. slovanské filologie, kněz, kodifikátor spisovné slovenštiny. Vydal Slovo o polku Igorevě (1858), s překladem a výkladem staroruské bohatýrské básně. Sporu o RKZ se zúčastnil četnými spisy: Obrana Libušina soudu ze stanoviska filologického (ČČM 1858-60); ohradil se proti Fejfalíkovu spisu Über die Königinhofer Handschrift. Další jeho práce Obrana RK vyšla po jeho smrti (1911). Soupis rkp. prací.

Hauffen Adolf (30.11.1863 - 4.2.1930) [-]
PhDr., německý literární historik a národopisec; prof. na německé univ. v Praze. Vystupoval proti Rukopisům, napsal článek: Der Königinhofer Glück und Ende (München 1899) a recenzi knihy Paula Kische Die Königinhofer Handschrift (1918).

Haupt Moritz (27.7.1808 - 5.2.1874) [-]
německý filolog, prof. německé řeči a literatury na univ. v Lipsku (1843), prof. klasické filologie na univ. v Berlíně (1853). Vydával staré německé texty, také vydal Über die böhmische Uebersetzung eines der Lieder König Wenzels von Böhmen (Leipzig 1848).

Havel Václav (5.10.1936 - 18.12.2011)
spisovatel, dramatik a president ČR. K 140. výročí narození TGM pronesl projev: "...Masaryk byl přesvědčen, že Rukopisy jsou podvrhem a jasně to řekl... sklidil za svůj postoj hněv české veřejnosti... měl pravdu on, nikoliv česká veřejnost." (Hodonín 1990). U příležitosti převzetí čestného doktorátu na Michigan university přednesl projev o našich Rukopisech (září 2000).

Havlíček Borovský Karel (31.10.1821 - 29.7.1856)
básník a novinář; po vyloučení z kněžského semináře byl vychovatelem a učitelem. Na doporučení Palackého se stal novinářem; je zakladatelem české politické publicistiky. Během studií přeložil do němčiny některé básně Rukopisu Královédvorského (1841). Také napsal parodii Kytice, v níž vystupuje politik JUDr. Brauner.

Hebbel Christian Friedrich (18.3.1813 - 13.12.1863) [-]
německý básník, dramatik a kritik. Uveřejnil nenávistný článek proti Rukopisům. O českém národě napsal, že je neschopen tvořit - odrhovačky špinavého obsahu vyhlašuje za národní poesii. (Leipziger Illustrierte Zeitung, 6.10.1861).

Heidelberg František Josef (27.9.1844 - 24.4.1919) [+]
sochař, začínal jako pomocník v dílně Václava Levého. Jeho otec byl dvorní sochař a řezbář císaře Ferdinanda I. Fraňa Heidelberg zhotovil sochu Lumíra pro dům knihkupce a nakladatele Antonína Reinwarta ve Vodičkově ulici v Praze (1884-85).

Heidenreich Julius (23.2.1903 - 26.4.1975) [--]
PhDr., literární historik, slavista, bohemista. Po roce 1945 si změnil příjmení na Dolanský. Seznam jeho rukopisných publikací a článků.

Helfert Joseph Alexander von (3.11.1820 - 16.3.1910) [+]
baron, pedagog, rakouský historik, od r. 1863 president ústřední komise pro zachování uměleckých a historických památek. Řada obranných článků: Max Büdinger und die Königinhofer Geschwister (Praha 1859), Die ältesten Denkmale böhmischen Schriftthums und der Streit über deren Echtheit (Die Čecho-Slawen, Vídeň 1883).

Hellich Josef Vojtěch (17.4.1807 - 23.1.1880) [+]
český malíř; na malířské akademii studoval u Berglera. Pro nakladatele Raucha komponoval obrazy z českých dějin: Příchod Čechův, Libušin soud, Čestmír a Vlaslav, Záboj a Slavoj, Vítězství Jaroslava ze Šternberka.

Hennig Carl August Ferdinand (20.10.1794 - 3.3.1862)
litograf pražský, rodem Prušák, zúčastnil se napoleonských válek; vyučoval krasopisu v Berlíně. Vytvořil litografie Rukopisu královédvorského a Libušina soudu (1835). Byly použity v Hankových vydáních RK (1835, 1847 ad.) a v publikaci Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache, kterou vydali F. Palacký a P. J. Šafařík (1840).

Herben Jan (7.5.1857 - 24.12.1936) [--]
PhDr., novinář, publicista a spisovatel. Zakladatel časopisu Čas (1886-1915), redaktor Lidových novin, novinářské články proti RKZ, autor pověstného nekrologu k tragické smrti prof. Píče. Vydal knihu Boj o podvržené Rukopisy. Zpomínky po 25 letech (1911).

Herder Johann Gottfried von (25.8.1744 - 18.12.1803)
německý osvícenský filosof, panteista, spisovatel a literární vědec; protestantský kazatel. V díle Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit (Myšlenky k filosofii dějin lidstva) obhajoval práva každého národa na vlastní vývoj a kulturu. Ve sbírce Volkslieder vyšla jako ukázka staré české hrdinské poezie báseň Die Fürstentafel (Libušin stolec); tím zařadil Čechy mezi starobylé, kulturně tvořivé národy. Odpůrci Rukopisů (např. Gebauer) považovali tuto báseň jako vzor "podvrženému" Libušinu soudu.

Herold Antonín (7.3.1833 - 15.9.1867)
sochař, studoval na akademii v Mnichově. Zhotovil bustu Václava Hanky (1860).

Heřman Karel (23.9.1875 - 1951) [+]
brigádní generál Čsl. armády v.v., lingvista, redaktor. Aktivně podporoval obranu RKZ za 1. republiky, člen Čsl. společnosti rukopisné.

Heřman Miroslav (28.10.1903 - 10.10.1971)
PhDr., literární historik, překladatel a vydavatel (kritická edice Dobrovského). Napsal studii K prvním německým pokusům o estetické hodnocení Rukopisu královédvorského (Česká literatura 1966).

Hetteš Josef Ferdinand (12.1.1864 - 31.12.1927)
malíř a ilustrátor, vytvářel barevné kartony zejména s historickými náměty - např. Libušin soud. Ilustroval mnoho českých časopisů a knih.

Heyduk Adolf (6.6.1835 - 6.2.1923) [+]
český básník - "slavík pootavský". Učitel kreslení a krasopisu na reálce v Písku. Vydal 60 sbírek básní, další stovky básní v novinách a časopisech. Člen literární skupiny Májovci. Rukopisy napodobil v básni "Píseň o bitvě u Kressenbrunnu" (Lumír 1877). V době rukopisných bojů napsal báseň  Zákopníkům přenárodnění  (Zlatá Praha 1887).

Heyer Jan (28.10.1883 - 25.7.1942)
PhDr., středoškolský profesor, literární historik, publicista. Ředitel Ústřední knihovny Komenského ve Vídni. Napsal spis: Rukopisové boje a jejich ohlasy ve Vídni (Vídeň 1929).

Hilbert Jaroslav (19.1.1871 - 10.5.1936) [+]
Ing., dramaturg, spisovatel, literární kritik. Boj proti RKZ viděl zpolitizovaný, vystoupil na obranu RKZ v deníku Venkov - napsal kladnou recenzi Vrzalíkova Poučení o nepadělaných RKZ: Marný boj a přece něco (Venkov 1933) a stal se terčem nespočetných útoků odpůrců Rukopisů: např. článek A. M. Píši v Právu lidu Hilbert žehná Vrzalíkovi.

Hladký Josef (13.1.1885 - 16.2.1960)
učitel, vystudoval učitelský ústav v Brně (1905). Vydavatel knih pro mládež a překladové beletrie; sběratel a vydavatel grafiky a bibliofilií. Vydal bibliofilské tisky: Písně Rukopisu Králodvorského (1942) s ilustracemi Josefa Mánesa a Jaroslav vítěz nad Tatary (1947) s litografiemi Františka Bílkovského.

Hlaváček Ivan (nar. 28.5.1931)
PhDr., historik, archivář, vedoucí Katedry pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK. Předseda Komise pro soupis rukopisů. Byl členem komise Národního muzea k posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1991).

Hlaváček Jan (nar. 16.8.1949) [-]
plukovník JUDr., bývalý ředitel Kriminalistického ústavu. Absolvent vysoké školy SNB. Považuje spisovatele dr. Ivanova za kriminalistu; snaží se v médiích jeho tzv. hmotný výzkum RKZ přehodnotit na úspěšný (oproti mínění oponentních komisí - Kriminalistického ústavu 1975 a Národního muzea 1991).

Hlavačka Milan (nar. 7.5.1955)
PhDr., historik; působí v Ústavu českých dějin FF UK. Napsal článek: Rukopisy aneb "běda věci, jež má býti podporována podvodem" do knihy Falza a podvody české historie (2001).

Hlavín Bartoloměj (12.9.1846 - 20.12.1904) [+]
původně lesník, poté malíř portrétů, žánrových a historických obrazů; od r. 1867 studoval na Akademii u Trenkwalda. Jeho nejznámější díla: Vjezd Jaroslava ze Šternberka do Olomouce (1872), Porážka Tatarů (1874), dále kresby k písním Rukopisu Královédvorského: Jelen, Kytice, Opuštěná (1877). Zúčastnil se soutěže na oponu Národního divadla.

Hlavinka Alois (4.7.1852 - 16.2.1931) [+]
katolický kněz, básník, filolog, středoškolský profesor, národopisný publicista. Napsal "Kroniku českomoravskou: Dějiny našeho národa pro náš lid" (1890). Popisuje události podle RKZ (Libuše, Záboj, Jaromír a Oldřich, Tataři na Moravě). České vítězství nad Tatary doplnil ukázkami textu písně Jaroslav z Rukopisu královédvorského.

Hlávka Jan (zemř. 5.3.1956) [+]
MUDr., zubní lékař, poslední předseda České společnosti rukopisné před jejím rozpuštěním v roce 1952. Jeho strýc arch. Josef Hlávka byl mecenášem umění a zanechal fond pro toho, kdo dokáže pravost RKZ.

Hlávka Josef (15.2.1831 - 11.3.1908) [+]
český architekt, mecenáš vědy a umění. Ve Vídni postavil budovu Opery (1861-69). Ze svých finančních prostředků podporoval rozvoj české vědy, školství a umění. Roku 1890 inicioval založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění císaře Františka Josefa (později Česká akademie věd a umění). Od r. 1891 až do své smrti byl jejím prvním prezidentem. Od r. 1897 řídil Soupis památek historických a uměleckých v zemi České. Založil Hlávkovu nadaci (1908) na podporu nemajetných studentů.

Hněvkovský Šebestián (19.3.1770 - 7.6.1847)
básník, právník, národní buditel. Napsal první český epos Děvín (1802, báseň směšnohrdinská ve 12 zpěvích). Odpůrci Rukopisů považovali tuto báseň za vzor pro spisovatele Rukopisu královédvorského a Písně Vyšehradské (LF 1908, 1931). Také napsal smutnohru Jaromír (1835).

Hobzek Josef (6.4.1908 - 15.6.1989) [-]
právník a kulturní historik, spolupracovník J. Pekaře. Zabýval se historií českého dějepisectví; editor spisů J. Pekaře. Napsal článek Josef Pekař a Rukopisy (Národní obnova, 1939), na článek reagoval prof. Mareš.

Hofbauer František (2.2.1808 - 30.5.1849)
malíř, studoval na pražské akademii. V rámci studia vypracoval v kompoziční soutěži vyhlášené Fr. Tkadlíkem kresbu Libušin soud (1839).

Hoffmeister Adolf (15.8.1902 - 24.7.1973) [-]
JUDr., výtvarník, publicista, ilustrátor. Napsal knihu "Pohlednice z Číny" (1954), kde popsal výpravu čs. spisovatelů do Asie. Navštívili také Mongolsko, kde s tajemníkem Mongolské národní revoluční strany připili na vítězství chrabrého českého rytíře Jaroslava, který porazil u Hostýna na Moravě dobyvatelské předky mongolských soudruhů a uchránil svou zemi před jejich vpádem.

Höfler Karl Adolf Konstantin, rytíř (26.3.1811 - 29.12.1897) [-]
německý historik, profesor na universitě v Mnichově (1839-47) a v Praze (1851-81). Jeden z největších nepřátel českého národa, vystupoval ostře proti státoprávním snahám Čechů, nenáviděl husitství a Fr. Palackého, vystupoval proti RKZ. Objevil mnoho zajímavých textů v knihovnách, např. hlaholské zlomky pražské, nejstarší zlomek kroniky Dalimilovy ad.

Holeček Josef (27.2.1853 - 6.3.1929) [+]
spisovatel a novinář; redaktor Národních listů (1884-1918). Přeložil finský epos Kalevala (1896). V knize Tragédie Julia Grégra (1914) napsal: "Julius Grégr po skončeném boji rukopisném prozrazoval, že své účastenství v něm pokládá za pochybené; ale prof. Masaryk pochybil stejně, a chyby oné nikdy nepřiznal."

Holinka Rudolf (17.1.1899 - 4.12.1953) [-]
PhDr., profesor obecných dějin na FF MU v Brně, historik. Žák J. Pekaře, vystoupil proti RKZ studií "Rukopisy" po stránce historické (Věda a život 1937). O RZ napsal, že je vypůjčen z Hájkovy kroniky a RK je novotvar z doby po roce 1700 oděný do středověkého roucha.

Holovská Zdena (nar. 28.10.1927)
klavíristka. Doprovodila na klavír sopranistku Brigitu Šulcovou, která nazpívala Starožitné písně Kralodvorského rukopisu op. 82 Václava Jana Tomáška (Český rozhlas - Vltava 2001).

Holub Jaroslav
pracovník firmy Koh-i-Noor z Českých Budějovic. Vypracoval oponentní posudek z oboru technologie výroby inkoustů k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Horák Václav (28.9.1853 - 5.11.1925) [+]
prof., školní rada; vystudoval filosofii v Praze a ve Vídni. Profesor francouzštiny na německé reálce. Spolupracoval s D. Žunkovičem v r. 1911 na rehabilitaci RKZ, napsal řadu článků a drobných spisů. Pod pseudonymem Hynek Wurt, Berlin vydal spis: Proč nemohl Hanka býti padělatelem Rukopisů Zelenohorského a Králodvorského (Kroměříž 1911). Objevil v některých písních RK aliterační (štěpný) rým, viz jeho spis Rukopis Králodvorský. Památka v přepise ze XIV. století. Starobylost básní dokazuje štěpný rým (Praha 1912).

Horálek Jan (nar. 8.1.1947) [-]
PhDr., redaktor, novinář, odborný asistent na katedře bohemistiky PedF UJEP v Ústí nad Labem. Zajímá se o lexikologii a textovou lingvistiku. Napsal několik článků o RKZ: "Králo" a "Zeleno" - pokolikáté? (1994), Rukopisy pravdozvěstné (2004). Jako důkaz nepravosti RK uvádí slovo tábor, které bylo obranou již dávno vyvráceno.

Horálek Karel (4.11.1908 - 26.8.1992) [-]
slavista, folklorista, literární historik. Studoval filosofii v Brně, prof. na FF UK v Praze (1947). Napsal knihu Studie o populární literatuře českého obrození (1990), kde je kapitola nazvaná "K mystifikacím Hankovy družiny".

Horčička František (29.6.1776 - 5.4.1856) [+]
malíř-portrétista a restaurátor; studoval na filosofické a právnické fakultě, od r. 1800 na malířské akademii žák Berglerův. Přítel Václava Hanky (byl mu svědkem na svatbě). Portrétoval Dobrovského a členy rodu Colloredo-Mansfeldů, u nichž byl správcem obrazáren. Na Zelenou Horu přijel roku 1818, kde se dozvěděl od děkana Boubela o nálezu Libušina soudu.

Horký Karel (25.4.1879 - 2.3.1965)
novinář, fejetonista, básník a dramatik. Vydával kulturně politické časopisy (Horkého týdeník, Stopa); v letech 1927-1939 redigoval týdeník Fronta, kde dal prostor k publikování obráncům Rukopisů (J. E. Hanka, J. Slavata, Fr. Mareš, J. Vrzalík ad.) Napsal fejeton:  TGM a RKZ.

Hormayr Joseph von (20.1.1782 - 5.10.1848)
baron z Hortenburgu, historik, ředitel tajného archivu říšského. Také byl historiografem rodu habsbursko-lotrinského. Založil ročenku Archiv für Geschichte, Statistik, Literatur und Kunst (Vídeň 1809-28, 20 sv.), kde bylo několik článků o Rukopisech (G. Meinert, V. A. Svoboda, J. Dobrovský).

Horna Richard (24.3.1892 - 17.7.1953)
prof. JUDr., právník a pedagog; působil v Bratislavě (UKo) a v Praze (ČVUT a VŠ obchodní). Majitel rukopisu Písně Vyšehradské, který objevil prof. Dr. Jan Peisker kolem roku 1893 až 1894 v německé knize koupené na tržišti ve Štýrském Hradci. Vydal studii Nový rukopis "Písně Vyšehradské" (registrační poznámka) (Bratislava 1933). Na přání prof. Peiskra věnoval pergamen Národnímu museu v Praze.

Horníček Miroslav (10.11.1918 - 15.2.2003) [-]
herec, prozaik a dramatik. Vystoupil v pořadu České televize Příběh Rukopisů, kde prohlásil Slovo o pluku Igorově za padělek; proto nebyly podle Horníčka zveřejněny tzv. Protokoly Ivanovova týmu, aby se Rusové nenaštvali... (Česká televize, Lapidárium 1995).

Hornov-Karpatějev Ljuba (12.11.1905 - 1975) [+]
básník, spisovatel, folklorista, amatérský archeolog, překladatel ze slovanských jazyků. Jeho skutečné jméno Karel Hornoff. Pracoval jako horník v dolech Richard a Perun v Mutějovicích. Zajímal se o nejstarší osídlení Čech a Moravy; stoupenec směru autochtonistického. Napsal několik knih, také se zajímal o Rukopisy: Kde skutečně odehrál se boj mezi Čestmírem a luckým Vlaslavem (TANK 1937); Zlomky prastaré epopeje - v říkadlech (Zprávy ČSR 1938). Napsal báseň Zabili junošu.

Hořejš Petr (nar. 7.9.1938) [-]
Mgr. publicista, autor kuchařských knih a historických prací. Píše pod pseudonymem Hora-Hořejš. V časopisu Mladý svět publikoval seriál článků Toulky českou minulostí, který potom začal vydávat knižně (zatím 13 dílů). V 6. dílu v kapitole "Rukopisy, zbožná lež" (1997) převyprávěl výmysly dr. Ivanova o jeho tzv. chemických zkouškách Rukopisů.

Hostašová Anna (zemř. 8.7.1936) [+]
odborná učitelka v.v. z Tábora; členka Čsl. společnosti rukopisné. Odkázala Společnosti ve prospěch vědeckého bádání v otázce rukopisů Královédvorského a Zelenohorského obnos Kč 2000. "Vzácný dar ukazuje, jak živá je v českých kruzích láska ke kulturním hodnotám naší minulosti" (Zprávy 1937/7).

Hostinský Otakar (2.1.1847 - 19.1.1910) [-]
PhDr., prof. estetiky; hudební, divadelní, výtvarný a literární kritik. Také přednášel dějiny umění na Akademii výtvarných umění a dějiny hudby na konzervatoři. Podílel se na odhalení nepravosti RKZ: Glosy ke sporu o Rukopisy (Athenaeum 1885-86/č.10).

Hradilová Lucie
Mgr., absolventka Ústavu historie a muzeologie na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Napsala ročníkovou práci Pohled na problematiku RKZ po roce 1945 (1998) a obhájila diplomovou práci Česká společnost rukopisná - historie a současnost spolku (Opava 2000).

Hrnčíř Vojtěch (17.4.1850 - 1922)
profesor c.k. gymnasia v Českých Budějovicích. Napsal studii: Rukopis královédvorský o Alexandreidě české (1881).

Hrubý Václav (9.10.1885 - 15.1.1933) [--]
PhDr., historik, pracoval v archivu Národního musea v Praze (1911), doc. pomocných věd historických na UK (1920). Velmi příkře odsoudil Hanku ve studiích: Psal Hanka Rukopis královédvorský? Jubilejní vzpomínka paleografova (ČČH 1917), Hanka - padělatel (ČČH 1917), Hanka byl pisatelem Rukopisů (ČČH 1917). Vydal spis Václav Hanka a jeho Rukopis Královédvorský (Veraikon 1919).

Hrych Ervín (nar. 23.5.1929)
PhDr., literární historik, spisovatel, novinář, překladatel. Napsal spis Velká kniha vojevůdců, bitev a zbraní (Regia 2000), kde je nejapná poznámka o Václavu Hankovi, který si měl vymyslet bitvu s Tatary u Olomouce.

Hřebíček Robert Jan (nar. 19.6.1979) [+]
Mgr., absolvent Evangelické teologické fakulty University Karlovy. Jako student hořického gymnasia publikoval rukopisné články: Bělohoubek a Rukopisy; 180 let od nalezení Rukopisu královédvorského v časopise Pod Zvičinou. Dále napsal Poznámky ke Kašparovu přepisu RKZ. Jeho webové stránky o Rukopisech: http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/hrebicek/.

Hulak-Artemovskij Petro Petrovič (27.1.1790 - 13.10.1865)
ukrajinský spisovatel, vědec, překladatel. Studoval teologii v Kyjevě (nedokončil). Lektor polštiny na univ. v Charkově. Později profesor historie a zeměpisu; rektor university (1841-49). Přeložil úryvek z Libušina soudu - Carskij stol (1827).

Hulakovský Jan (8.4.1804 - 23.10.1877)
spisovatel, diurnista. Vystudoval filosofii a práva; ze zdravotních důvodů (ztráta sluchu) pracoval jako přepisovač starých rukopisů v Museu a v guberniálním archivu. Do přílohy Květů napsal článek o překladech Rukopisu kralodvorského do polštiny (1836/příl. 19,20).

Hulakovský Jan Evangelista (27.12.1834 - 6.10.1899)
katolický kněz, katecheta, spisovatel, jazykovědec, překladatel z francouzštiny. Proslovil přednášku o Rukopise královédvorském v Občanské besedě na Smíchově (26.4.1886).

Hulíková Šárka (nar. 30.7.1969)
ředitelka Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem. Vystoupila v pořadu České televize 333 - literární revue (leden 2008).

Husník Jakub (29.3.1837 - 26.2.1916) [++]
profesor na technice, malíř a polygrafický odborník. Založil dílnu na fotozinkografii (1878) a umělecký reprodukční ústav se zetěm A. Häuslerem. Provedl první vědecké fotografie Rukopisů (1886); rukopis zelenohorský fotografoval přes oranžové sklo. Fotografie byly použity ve Wiesnerově vydání RZK s ilustracemi M. Alše (1889).

Hutka Jaroslav (nar. 21.4.1947) [-]
zpěvák, upravovatel lidové poezie. Považuje RKZ za "podvrh, který ovlivnil české myšlení na sto let a zabil vše pravdivé, co tu předtím bylo" (Mladý svět 1998/22). RKZ jsou podle něj "nablblé pohádkové příběhy", které způsobily, že zapadla Sušilova sbírka Moravských národních písní.

Hýsek Miloslav (15.1.1885 - 10.2.1957) [-]
PhDr., profesor dějin české literatury na Filosofické fakultě UK, literární historik a kritik, žák Jar. Vlčka, studoval u Jagiče ve Vídni. Začlenil se mezi odpůrce (1927) a napsal řadu článků: Rukopisy se stanoviska literárně historického; Nový "důkaz" pravosti Rukopisů; O padělatelských schopnostech Václava Hanky atd. Ve stáří toho litoval podle svědectví prof. Vrzalíka, s nímž se přátelsky stýkal až do své smrti.

Chalupný Emanuel (14.2.1879 - 27.5.1958) [-]  
JUDr., prof. sociologie v Brně, literární historik. Od r. 1903 vedl rubriku vnitřní politiky v Času; pracoval ve výboru realistické strany. Napsal článek K stému výročí "Rukopisu královédvorského" (Kmen 1917/33).

Charvát Josef (18.3.1884 - 23.2.1945) [+]
skladatel, dirigent Národního divadla, složil operu Jaroslav ze Šternberka.

Chatelain Émile (25.11.1851 - 26.11.1933) [+]
franc. knihovník a historik, konservátor univ. knihovny na Sorbonně. Celým jménem Émile Louis Marie Chatelain. Při cestě prof. Píče do Paříže kladl vznik RK do XIV. případně začátku XV. století.

Chatterton Thomas (20.11.1752 - 30.8.1770)
anglický básník. Už ve dvanácti letech napsal báseň Elinoure and Juga ve starém jazyce, již vydával za starou památku. Hnán nouzí psal pod smyšleným jménem mnicha Thomase Rowleye údajně žijícího v 15. století. Úplně bez prostředků k obživě se otrávil jedem. Po jeho smrti ho všichni velebili jako génia po Shakespearu největšího.

Chmelenský Josef Krasoslav (7.8.1800 - 2.1.1839) [+]
obrozenský spisovatel a básník, filosof, národní buditel. Studoval na piaristickém gymn. v Českých Budějovicích (spolužáci Čelakovský a Kamarýt), potom v Praze filosofii a práva. Napsal divadelní hru Libušin sňatek (1832) v duchu národních písní, podle Rukopisů napsal dramatickou báseň Láska Čechova (ukázka v ČČM 1835) a báseň Vlastislav a Neklan (ČČM 1829).

Chmelík Josef [+]
Ing. chemik, napsal článek Chemie a Rukopisy (Vlajka 1933), na jehož podkladě se řada chemiků přihlásila k obraně a položil tím základy k novodobé obraně RKZ.

Chudoba Bohdan (21.11.1909 - 2.1.1982) [+]
PhDr., historik, překladatel, archivář Ministerstva vnitra. Po roce 1948 emigroval, pedagog na univ. v Madridu. Přepracoval a v exilu znovu vydal knihu Jindy a nyní - dějiny českého národa (Mnichov 1975), kde pozitivně zhodnotil RK a RZ.

Chvála Emanuel (1.1.1851 - 28.10.1924) [+]
hudební teoretik a kritik, spisovatel a skladatel. Přítel Bedřicha Smetany. Autor opery Záboj na slova J. Vrchlického (premiéra 1918).

Iljinskij Grigorij Andrejevič (23.3.1876 - 1937)  
ruský slavista, specialista ve srovnávacích gramatikách slovan. jazyků. Napsal článek o objevu prof. L. Dolanského "Hanka fecit" v RZ do časopisu Ruský jazyk a literatura (1900).

Ivanov Miroslav (10.4.1929 - 23.12.1999) [--]
PhDr., spisovatel tzv. literatury faktu. V 60-tých letech se začal zajímat o problematiku Rukopisů, publikoval 12 článků z připravované knihy Tajemství RKZ (LtN 1967). Byl iniciátorem hmotného průzkumu Rukopisů (1968-1974). Dříve než jeho tzv. Ivanovův tým ukončil zkoušky sepsáním Protokolů, publikoval předběžné výsledky v populárních knihách Tajemství RKZ (Mladá fronta 1969) a Záhada Rukopisu královédvorského (Novinář 1970). Protokoly o zkoumání RKZ a některých dalších rukopisů Národního muzea vyšly tiskem v redukované podobě (Sborník NM 1993). O tom napsal knihu Utajené protokoly aneb geniální podvod (1994). V České televizi vystoupil v pořadu zesměšňujícím obránce Rukopisů: Salón český (1999). Poslední kniha Dr. Ivanova: Tajemství rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (Blok 2000) vznikla spojením jeho prvních dvou rkp. knih a byla autorem označena jako "První upravené, definitivní vydání". Seznam spisů M. Ivanova.

Jablonský Boleslav (14.1.1813 - 27.2.1881)  
český vlastenecký básník, katolický kněz; vlastním jménem Karel Eugen Tupý. Složil báseň Osvobození Evropy (Zpomínka na rok 1241). K 50-leté slavnosti nálezu RK zaslal z Krakova do Dvora Králové pozdrav: "Za jednu z písní Královédvorských všecky mé písně. - Klekám před prachem, kde byly nalezeny."

Jagič Vatroslav (6.7.1838 - 5.8.1923) [-]
Prof., chorvatský slavista, vystudoval filosofii ve Vídni. Také znám jako Jagič Ignatij Vikentjevič. Největší slovanský filolog, odpůrce RKZ, četné články v časopisu Archiv für slavische Philologie (Berlín, 1877-1912). Fotografie.

Jahn Jiljí Vratislav (22.1.1838 - 18.5.1902)
básník, dramatik, pedagog, redaktor Riegrova Slovníku naučného. Předseda Akademického čtenářského spolku (1862), funkcionář Svatoboru. Napsal báseň "15. ledna 1861" (k pohřbu V. Hanky); přiklonil se k obhájcům pravosti RK v anketě Hlasu národa (1886).

Jakobson Roman Osipovič (28.9.1896 - 18.7.1982) [-]
PhDr., ruský lingvista, sémiotik; spoluzakladatel strukturální jazykovědy. Mezi válkami působil i v ČSR (spoluzakladatel Pražského lingvistického kroužku). Ve třicátých letech 20. stol. přednášel v literárním semináři studentům, že RKZ závisí na Kostrovově ruském překladu Ossiana. Vydal spis Základy českého verše (Praha 1926) a studii Pamjati V. V. Ganki (časopis Centralnaja Evropa 1931).

Jakubec Jan (11.5.1862 - 4.7.1936) [-]
PhDr., literární historik; profesor dějin české literatury na FF UK. Představitel pozitivistické literární historiografie (žák J. Gebauera). Vydal rozsáhlé Dějiny literatury české (1911), napsal několik rkp. recenzí a článků: O nové obraně padělaného Rukopisu královédvorského (Čas 1896), Pro paměť (Čas 1896).

Janák Jaroslav (nar. 27.5.1924)
Prof. Ing., analytický chemik, ředitel Ústavu analytické chemie ČSAV v Brně. Vypracoval oponentní posudek z chemické mikroanalýzy a ultramikroanalýzy k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Janke František Josef (13.4.1848 - 15.7.1888)
dramatik a žurnalista. Aktivně se účastnil spolkového života ve Dvoře Králové (pěvecký spolek Záboj, dramatický spolek Hanka). K otevření Hankova domu napsal slavnostní hrdinskou hru podle RK: Jaroslav, vítěz nad Tatary (1874).

Janko Josef (25.10.1869 - 19.6.1947) [-]
PhDr., filolog, germanista a slavista; profesor německé řeči a literatury na UK (1908). Do rkp. sporu zasáhl nepřímo, zveřejněním důvěrných universitních protokolů o zkouškách z češtiny prof. Vrzalíka (Časopis pro moderní filologii 1936/2). Sledoval tím hanobení jména významného obránce Rukopisů.

Jansa Václav (21.10.1859 - 29.6.1913)
malíř-krajinář a ilustrátor, žák pražské a vídeňské Akademie. S M. Alšem spolupracoval na diorama Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895).

Janský Karel (25.10.1890 - 18.2.1959)
vydavatel a redaktor bibliofilských edic. Pracoval jako bankovní úředník v Živnostenské bance. Založil nakladatelství Člun (1911), později přejmenované na Hyperion. Jeho celoživotním zájmem byla osobnost a dílo K. H. Máchy. V edici Stožár vydal s Fr. Krčmou Rukopis Zelenohorský a Kralodvorský (1927) s ilustracemi Jana Konůpka (8 leptů).

Jedlička Jan (1815 - 3.1.1865) [+]
lékařství a ranhojičství doktor, starosta obce Hořiněves. V červnu 1862 uspořádal v obci slavnostní besedu, z výtěžku byla zakoupena kovová podobizna Václava Hanky na jeho rodný dům v Hořiněvsi. Relief zhotovil klempíř Josef František Mencl - slavnostní odhalení 7.9.1862 za účasti Palackého, Riegra, Sladkovského, Nerudy, Vrťátka ad. Slavnosti přihlíželo asi 15 tisíc osob.

Jelínek Hanuš (3.9.1878 - 28.4.1944)
PhDr., básník, překladatel. Vydal ve francouzštině "Anthologie de la poésie tchèque" (Paris 1930), kde je ukázka jeho překladu písně Růže z Rukopisu královédvorského - La Rose.

Jerie Karel (nar. 16.3.1977)
kreslíř komiksů, absolvent Střední výtvarné školy Václava Hollara a AVU - obor malba. Nakreslil komiks Jaroslav podle básně z Rukopisu královédvorského (1999) a komiks Šifra mistra Hanky (2007).

Jeřábek František Věnceslav (25.1.1836 - 31.3.1893)
středoškolský učitel, dramatik, žurnalista. Napsal habilitační práci Stará doba romantického básnictví. Příspěvek k českým studiím o poesii světové (1883); knihu velmi příkře odsoudil v Athenaeu prof. Masaryk - zejména mu vadilo Jeřábkovo příznivé hodnocení Rukopisů.

Jeřábková Kateřina (1807 - 1867)
tiskařka; tiskla náboženskou literaturu, beletrii, Jungmannovu Historii literatury české (1849), Muzejník (ČČM), Nebeského Kralodvorský rukopis (1853) aj.

Ježková Vendula (nar. 23.10.1981)
herečka, studovala činoherní herectví na JAMU v Brně. Hrála Kublajevnu v inscenaci Rukopisu královédvorského v divadle Husa na provázku (2008). Fotografie.

Jílek František (9.8.1890 - 6.3.1973) [-]
PhDr., prof. českého jazyka, klasický filolog. Původním jménem František Oberpfalcer (do roku 1946). Vystoupil proti RKZ v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (duben 1937).

Jireček Hermenegild (13.4.1827 - 29.12.1909) [++]
rytíř ze Samokova, studoval filosofii a práva; historik staročeského práva. Spolu s bratrem Josefem vedl boj proti Schwammelovi, Fejfalíkovi a Büdingerovi, zpochybňujících pravost RK, vydáním spisu: Die Echtheit der Königinhofer Handschrift (Praha 1862). Koncem života uveřejnil studie: Báseň Jaroslav Rukopisu Králodvorského (Brno 1905) a Příspěvky k rozpoznání Rukopisu Králodvorského (Vysoké Mýto 1907). Přeložil do latiny Rukopis Zelenohorský a uveřejnil ve sbírce českých zákonů Codex Juris Bohemici (1867). Seznam rkp. prací bratří Jirečků.

Jireček Josef (9.10.1825 - 25.11.1888) [++]
pedagog, statistik, novinář. Jako student se zúčastnil Slovanského sjezdu (1848). Předseda Královské české společnosti nauk (1875), rakouský ministr kultu a vyučování (1871), zemský poslanec (1878), poslanec říšské rady (1879), místopředseda Svatoboru. Aktivně se účastnil obrany RKZ spolu s bratrem četnými články a spisy: Studie o RK (Světozor, 1858-61), O nejnovějších námitkách proti pravosti našich starých památek (ČČM 1878). Texty Rukopisů vydal česky a německy: Rukopisové Zelenohorský a Kralodvorský (1879), Básně staronárodní Rukopisův Zelenohorského a Kralodvorského (1879) a Die altböhmischen Gedichte der Grünberger und Königinhofer Handschrift (1879). Sepsal Dějiny literatury české (1875), kde jsou hesla RK a RZ.

Jireček Konstantin Josef (24.7.1854 - 10.1.1918) [+]
PhDr., historik, ministr osvěty v Bulharsku; syn Josefa Jirečka. Do Listů filologických a pedagogických napsal studii Příspěvky k výkladu Rukopisu kralodvorského - Král v Záboji (1877).

Jiroušek Bohumil (nar. 6.7.1972)
PhDr., učí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Napsal studii "Jaroslav Goll - Rukopisy a osmdesátá léta" (2004) a monografii Jaroslav Goll - role historika v české společnosti (2006), kde je kapitola věnovaná Rukopisům.

Jiříček Pavel (1.3.1851 - 7.5.1880) [+]
sochař z Hořic. Vytvořil poprsí Václava Hanky a sousoší Záboj a Slavoj.

Jiřička Lukáš (nar. 8.1.1978)
student DAMU, hudební publicista (časopis His Voice). Je spoluautorem libreta (s Miroslavem Pudlákem) tzv. poslední vlastenecké opery Sasíci v Čechách aneb Marnost bojů proti RKZ. Světová premiéra (a zároveň derniéra) byla 16.5.2004 ve Stavovském divadle v Praze.

Jiříkovský Petr (nar. 1971)
klavírista; studoval na konzervatoři a AMU. Doprovodil na klavír argentinskou zpěvačku Bernardu Fink, která nazpívala Písně z Rukopisu královédvorského op. 17 Antonína Dvořáka (Studio Matouš 1997).

Jokl Ferdinand (2.6.1861 - 5.8.1905) [-]
PhDr., spisovatel, profesor na reálkách v Praze, Brně, Plzni. Autor učebnic a gramatických příruček. Zabýval se otázkou zjednodušení pravopisu. Napsal článek: Un dernier mot sur le Faux poemes tcheques - Poslední slovo o falešných básních českých (Revue critique, 1887), kde o Rukopisech uvedl "... již jen zpozdilci jich mohou ještě hájit".

Jordan Jan Petr (15.2.1818 - 20.5.1891) [+]
hornolužický jazykovědec, novinář a publicista, účastník Slovanského sjezdu (1848), přeložil RKZ do lužické srbštiny.

Josefík Jiří (29.7.1920 - 13.10.2006) [-]
doc., akad. malíř a restaurátor, účastník posledního hmotného průzkumu RKZ tzv.  Ivanovovým týmem.

Josek Otakar (10.4.1854 - 7.5.1926)
spisovatel a pedagog; prof. na gymnásiu v Příbrami, Písku a Praze. Psal filosofické a historické články do mnoha časopisů a novin (Světozor, Osvěta, Hlas Národa, Nár. Listy). Napsal zajímavou životopisnou knihu Život a dílo Josefa Kalouska (1922), kde je kapitola "Kalouskova účast ve sporu o Rukopisy r. 1886".

Jozífek Otakar (1872 - 5.10.1919) [-]
novinář a sociolog, vlast. jménem Josef Dyrhon. Zajímal se o otázky národní povahy a problematiku politické struktury české společnosti, vycházel z TGM; psal o českých poměrech. Mj. napsal: "Rukopisy nemohou býti ze 14. století, poněvadž neodpovídají hláskoslovným zákonům tehdejší češtiny." (České strany politické, 1901).

Juda Karel (28.12.1871 - 27.1.1959) [-]
středoškolský profesor, novinář, fejetonista, veršotepec; žák Gebauerův. V Týdeníku z Českomoravské vrchoviny (1938) publikoval fejeton Ze vzpomínek na Pelhřimov a otiskl tam pamflet básně proti Rukopisům.

Jungmann Antonín (19.5.1775 - 10.4.1854) [+]
lékař, spisovatel, univ. prof., redaktor vědecké revue Krok (1821-1840). V roce 1840 v Týnském chrámu předal jako odstupující rektor svému bratrovi Josefovi rektorskou hodnost pražské university. Spolu s bratrem Josefem poprvé v Čechách vydali Rukopis Zelenohorský:  Saud Libušin  (Krok 1822); v původním znění, s novočeským překladem A. Jungmanna a s podrobným poznámkovým aparátem J. Jungmanna.

Jungmann Josef (16.7.1773 - 14.11.1847) [++]
básník, překladatel, pedagog, češtinář a slavista. Vedoucí osobnost národního obrození. Sestavil první učebnici literární teorie a poetiky Slovesnost (1820) - obsahuje báseň z RK O velikém pobití - a rozsáhlou Historii literatury české (1825). Spolu s V. Hankou uveřejnil stať O počátku a proměnách pravopisu českého (1828). Jeho největší dílo: Slovník česko-německý (1835-1839). Také přeložil Slovo o pluku Igorově (1810). Odpůrci RKZ podezříván z účasti na podvržení Rukopisů.

Kaben Gisela  
M.A., bohemistka, Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově. Napsala tři studie o RKZ a přednesla na konferencích slavistů. Jedna studie vyšla tiskem: Rukopis královédvorský a zelenohorský - Umfeld der Entstehung und Rezeption zweier gefälschter Handschriften (NLN 2003, brücken 9-10). Autorka bohužel asi nikdy neviděla Rukopisy, jinak by nemohla nakupit tolik nesmyslů, např. že báseň Jelen zapsaná na rubu Milostné písně krále Václava měla legitimovat Rukopis Zelenohorský!

Kábová Hana (nar. 4.4.1977)
Mgr., studovala historii na Pedagogické fakultě JU v Českých Budějovicích. Pracuje v Archivu AV ČR. Do sborníku Čas pádu Rukopisů napsala studii: František Bačkovský. Příspěvek k typologii obhájců RKZ. (2003)

Kačič-Miošič Andrija (17.4.1704 - 14.12.1760)
františkánský mnich, chorvat. spisovatel a kronikář. Vystudoval filosofii a teologii. Byl upřímným vlastencem, hledal dokumenty o hrdinských činech svých krajanů. Vydal rozsáhlou kroniku světa Korabljica a sbírku lidové poezie Razgovor ugodni naroda slovinskogo (1756), která obsahuje na 200 desetislabičných písní. Knihovna Národního muzea a Universitní knihovna vlastní exempláře Razgovoru z r. 1759, 1780 a 1801. Prof. J. Dolanský se domníval, že falsátoři RKZ čerpali také z této knihy.

Kádner Karel (4.11.1859 - 6.2.1923)
básník, libretista, hudební skladatel a překladatel. Redaktor Národní Politiky. Publikoval zde zajímavé rozhovory se Z. Wintrem K novým sporům o Rukopis královédvorský a s Č. Zíbrtem a V. Řezníčkem Nové spory o pravost Rukopisů kralodvorského a zelenohorského (1912).

Kafka Václav (7.8.1850 - 14.6.1889) [+]
český sochař, žák Seidanův na pražské Akademii. Trvale se usadil v Moskvě. Vytvořil sochu Opuštěná (1877) na motiv z rukopisu Královédvorského a zúčastnil se soutěže na výklenky Národního divadla postavami Záboje a Lumíra, kterou vyhrál Antonín Wagner.

Kalina Antoni (23.5.1846 - 3.5.1906)
slavista, etnolog; studoval na univ. ve Wroclawi a Berlíně. Profesor slovanské filologie na univ. ve Lvově. Napsal článek "W sprawie autenticznosci rekopisu królodworskiego" (Przeklad Powszechny 1886).

Kalina Josef Jaroslav (9.11.1816 - 22.6.1847) [+]
básník a překladatel. Začal studovat práva, ale pro onemocnění tuberkulozou studium nedokončil. Věnoval se literatuře; studoval skoro všechny evropské jazyky, také hebrejštinu a sanskrt. Napsal obdivné pojednání o RK: Die Königinhofer Handschrift (Ost und West, 1844).

Kalista Zdeněk (22.7.1900 - 17.6.1982)
PhDr., literární historik, kritik a překladatel. Žák Pekařův, zveřejnil po smrti J. Pekaře jeho práci Rukopisy se stanoviska historického v ČČH (1939); ostře napadl prof. Mareše, který tuto Pekařovu studii recenzoval (časopis Lumír, 25.10.1939).

Kalousek Josef (2.4.1838 - 22.11.1915) [+]
prof., historik a znalec českého státního práva, cenné články historického rázu na obranu RKZ v Musejníku a v Osvětě. Upozornil na pochybnost tzv. koincidencí (shod RKZ s Hankou) uváděných Gebauerem (Osvěta 1886). Přepis některých jeho rkp. článků.

Kaminski Bohdan (6.3.1858 - 21.3.1933) [-]
pseudonym slavisty Jiřího Polívky. Přispěl protirukopisným článkem O osobních jménech v RK a RZ do Athenaea (1886). Pod jménem B. Kaminski vydal spis: Ostatni zwrot w sporze o starozytnošč rekopisow królodworskiego i zielonogórskiego (Warszava 1888).

Kaminský Bohdan (24.2.1859 - 13.7.1929) [+]
básník a novinář; vlast. jménem Karel Bušek. Napsal parodický epos Záboj, Slavoj i Luděk (1892), kde zesměšnil úroveň Gebauerovy staročeské mluvnice.

Kapper Siegfried (21.3.1820 - 7.6.1879) [+]
českoněmecký básník a spisovatel, vlastním jménem Salomon Kapper. Studoval filosofii v Praze a medicínu ve Vídni. Praktický lékař v Dobříši. Přeložil Rukopisy do němčiny: Die Handschriften von Grünberg und Königinhof (Praha 1859). V Umělecké Besedě měl přednášku "Jak čísti sporná místa v Rukopisu královédvorském" (1867).

Karadžič Vuk Stefanovič (6.11.1787 - 7.2.1864)
filolog-samouk, spisovatel a národopisec. Vydal sbírku Mala prostonarodna slaveno-serbska pjesnarica (1814), která obsahuje sto lyrických a osm epických srbských lidových písní. Hanka se setkal s Karadžičem ve Vídni během svých studií v r. 1813-14. Po návratu přeložil výběr z Pjesnarice a vydal pod názvem Prostonárodní múza srbská do Čech převedená (1817). Prof. J. Dolanský objevil shody ve verších RK a RZ s jihoslovanskými písněmi.

Karásek ze Lvovic, Jiří (24.1.1871 - 5.3.1951)
básník, prozaik a kritik; vlast. jménem Jiří Antonín Karásek. Napsal knihu Tvůrcové a epigoni (Aventinum, Praha 1927), kde je studie Básník Rukopisů. Autor se domnívá, že "RKZ vznikl až začátkem XIX. století, ale básně RKZ pocházejí z duševní dílny kohokoliv jiného, jen ne Váceslava Hanky!"

Karbusický Vladimír (9.4.1925 - 23.5.2002) [-]
hudební vědec, sociolog a folklorista. Vydal knihu Nejstarší pověsti české - fantazie, domněnky, fakta (Mladá fronta 1966), kde napsal, že Čechové nemohli vytvořit hrdinský epos, tedy písně RKZ.

Karlík Jan (14.1.1895 - 19.8.1944) [++]
JUDr., kapitán generálního štábu v.v., studoval na Válečné škole v Paříži. V době vojenské kariéry vystudoval práva na Universitě Karlově (1923). Obhájce RKZ z doby první republiky, vydavatel časopisu Lech (1926-32), v němž popularizoval rukopisné problémy a získal tím mnoho mladých mezi obránce. V Lechu vyšly texty RZ a RK. Spolu s Vojtěchem Seykorou vydali jubilejní vydání (k 50. výročí rkp. bojů): "Rukopis Královédvorský a Zelenohorský. Staročeské zpěvy hrdinské a milostné." (Praha 1936).

Karlowicz Jan Aleksander (28.5.1836 - 14.6.1903)
etnograf, jazykovědec, folklorista. Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval na univ. v Moskvě (filologii a historii). Napsal článek: "Wznowienie sporu o autentycznosc rekopisów królodworskiego i zielonogórskiego" (Prawda 1887).

Karnet Miroslav
Ing. z Výzkumného ústavu Federálního ministerstva vnitra. Vypracoval spolu s Ing. Dr. L. Šedivým oponentní posudek z oboru chemie a luminiscence k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Karpatský Dušan (nar. 28.2.1935)
překladatel. Překládá srbskou a chorvatskou prózu, přeložil Srbské pohádky sebrané Vukem S. Karadžičem (1989). V doslovu napsal o V. Hankovi, že je autorem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Napsal Labyrint literaury (2008), kde je heslo RKZ.

Kastelic Miha (1.7.1796 - 22.10.1868)
slovinský básník a spisovatel; sběratel lidových písní. Zakladatel a editor almanachu Kranjska Čbelica (díl I.-V.; 1830-1850). Přeložil některé písně Rukopisu Královédvorského do jazyka krajinského (1835). Jeho portrét.

Kastner Eduard (20.12.1845 - 22.9.1909)
klasický filolog, ředitel gymnázia v Truhlářské ul. v Praze (1888), zemský školní inspektor (1893). Přispíval do Listů filologických. Podle F. X. Šaldy byl Kastner anonymním autorem pamfletu Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv.

Kastorskij Michail Ivanovič (1809 - 1866)
ruský slavista, od r. 1836 studoval češtinu (Berlín, Praha). U Šafaříka studoval slovanské starožitnosti a srbštinu. V Praze vydal Koroledvorskaja rukopis i Pěsn o polku Igorevě (1838); vytištěno cyrilicí ale bez překladu do ruštiny.

Kašpar Jaroslav (nar. 3.6.1929) [-]
PhDr., paleograf. Publikoval studii "RKZ - paleografický přepis" ve sborníku RKZ - Dnešní stav poznání (Academia 1969).

Kašpar Jiří (nar. 11.6.1941)
akademický sochař; přesunul a zrestauroval kašnu se sochou Záboje na původní místo ve Dvoře Králové nad Labem (2005). Dílo bratří Wagnerů oslaví v roce 2007 stopadesát let odhalení.

Kaván František (10.9.1866 - 16.12.1941)
malíř a básník; studoval na malířské akademii u prof. Mařáka ve škole krajinářské. Spolupracoval s M. Alšem na diorama Pobití Sasíků (1895).

Kejmar Václav (4.9.1869 - 28.1.1952)
malíř portrétista, zobrazil Praotce Čecha v podobě arch. Josefa Hlávky. Namaloval obraz Život v zádruze; nedokončil cyklus Vyšehrad (1898).

Keller Jan
malíř. V roce 1860 namaloval oponu pro Heřmanův Městec - sál U bílého beránka. Uprostřed opony namaloval náměstí, po straně figury Libuše a Záboj. V roce 1888 oponu prodali obci Vápenný Podol u Chrudimi.

Kettner Karel (22.10.1865 -     ) [++]
MUDr., spoluzakladatel Čsl. společnosti rukopisné. Byl jednatelem společnosti, aktivní obránce RKZ. Napsal řadu článků uveřejněných v denním tisku: Ke sporu o pravost RZK, Měl Gebauer Rukopis zelenohorský v rukou? a ve Zprávách ČsR: Freisingské památky a naše nepadělané Rukopisy.

Kinský Dominik František (také Kynský) (4.10.1777 - 15.12.1848) [+]
Páter, piarista, horlivý vlastenec, spisovatel (pseudonym Slanský D. F.) a překladatel. Přítel Hanky, Dobrovského a Jungmanna, psal do ČČM. Znalec staré české literatury, přispíval do Jungmannovy Historie literatury české.

Kinský Rudolf (30.3.1802 - 27.1.1836)
celým jménem Rudolf VI. kníže Kinský ze Vchynic a Tetova. Majitel zámku v Chocni, dvorský rada, zakladatel Matice české. Žák V. Hanky v jazyce českém. Byl mecenášem Šafaříka, Palackého aj., vydavatelem českých vědeckých knih. Horlivý vlastenec, proto byl císařem vykázán do vyhnanství v Solnohradě. V. Hanka mu údajně daroval střely Žižkovy s nálepy z rozstříhaného RK; po smrti knížete Kinského se v jeho sbírkách nenalezly.

Kirkor Adam Honory (21.1.1818 - 23.11.1886)
litevský archeolog, publicista rusko-polský; hlasatel slovanské vzájemnosti. Vydal přednášky ze slovanské literatury: O literaturze pobratymczych narodow slowianskich (Krakov 1874). Zastával se autentičnosti Rukopisů.

Kisch Egon Ervín (29.4.1885 - 31.3.1948) [-]
pražský německý novinář, cestovatel a "zuřivý" reportér. Napsal několik článků o Rukopisech, např.: Der Streit um die Königinhofer Handschrift (Bohemia 1913), Zeidlers Anteil an der Entdeckung der Handschriftenfälschung (Bohemia 1913), Die Königinhofer Handschrift. Die Geschichte einer literarischen Fälschung (Fremdenblatt 1917, Wien). Další článek Padělaný kulturní dokument vyšel ve sbírce povídek Pražský pitaval (1931).

Kisch Paul (19.11.1883 - 12.10.1944) [-]
PhDr., novinář a spisovatel. Bratr Egona Kische, redaktor pražského německého deníku. Vystupoval zmateně proti Rukopisům. Článek: Hanka fecit! (Zur Jahrhundertfeier der Königinhofer Handschrift) (Bohemia 1917) a kniha: Der Kampf um die Königinhofer Handschrift. Ein Beitrag zur Jahrhundertfeier (Praha 1918). Na jeho knihu pohoršeně reagovali profesor Arnošt Kraus a spisovatel Karel Čapek.

Klabund (4.11.1890 - 14.8.1928)
německý básník, spisovatel a literární historik; vlastním jménem Alfred Henschke. Vystudoval germanistiku, filosofii a divadelní vědu na univ. v Mnichově. Napsal Literaturgeschichte (vyšlo 1929), kde o české literatuře píše, že je falešná a připomíná Hankovy podvrhy rukopisné.

Klackobor Jaloslav
pseudonym; pravděpodobně Karel Irenej Černý složil dva pamflety proti Rukopisům: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv a Passio s. Mutani gloriosi martyris. Předmluvu k druhému pamfletu, tzv. Předhlahol napsal T. G. Masaryk. Oba pamflety vytiskla tiskárna jeho bratra Ludvíka Masaryka v Hustopeči. Podle F. X. Šaldy byl autorem pamfletu Nové skládánie... Eduard Kastner, podle Lexikonu české literatury (Academia 1993) byl jeho autorem Josef Král. Pamflet Nové skládánie...vydala znovu Knihovna Veraikonu s ilustracemi Zdeňka Kratochvíla k 100. výročí nálezu RK (1917).

Klar Paul Alois (10.7.1801 - 5.11.1860) [+]
vystudoval práva; od r. 1842 vydavatel německého almanachu Libussa, věnovaného historii a umění. V ročníku 1852 uveřejnil Životopis Václava Hanky od Legise-Glückseliga. Syn Aloise Klara, spoluzakladatele Ústavu pro slepé děti (1807) a Slepeckého ústavu v Praze.

Klicpera Václav Kliment (23.11.1792 - 15.9.1859) [+]
dramatik, zakladatel novodobé dramatické literatury, autor českých národních veseloher. Podezíraný z autorství RKZ. Napsal divadelní hru Libušin soud (Dobroslav 1820) a nedokončil Tataři u Holomouce. Napsal hru Blaník, kde je postava Záboje (hrála se před nalezením RK).

Klička Josef (15.12.1855 - 28.3.1937)
varhaník, skladatel a pedagog; profesor na pražské konservatoři. Tvůrce velkých kantát (Příchod Čechů na Říp). Složil hudbu k živému obrazu Jaroslav ze Šternberka pro Akademii českých žurnalistů (1879) a dále skladbu Lumírův odkaz (1905).

Klika Stanislav (1885 -     ) [+]
nakladatel, prozaik, publicista, výtvarník. V roce 1921 vydal "Rukopis kralodvorský - Staročeské zpěvy hrdinské a milostné" s ilustracemi Josefa Manesa na souboru 12 pohlednic.

Kněžáček Jan [+]
městský obhájce ve Dvoře Králové, který pracoval s Páterem Borčem na rozluštění RK.

Knieschek Johann (29.2.1856 - 22.12.1891) [-]
filolog, literární historik, středoškolský prof. v Liberci; germanista, zajímal se o staročeskou literaturu. Zpracoval pojednání Zu dem Gedichte Ludiše und Lubor in der Königinhofer Handschrift v "Mittheilungsheft des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen" (1886-87), kde přesně stanovil význam některých staročeských slov v RK (turnaj, klání, kol, holba, sedání). Dále napsal: Der Streit um Königinhofer und Grünberger Handschrift v "Deutsches Verein für Verbeitung gemeinnütziger Kenntnisse" (Prag 1888). Údajně z jeho iniciativy byly RKZ odstraněny ze školní četby pod záminkou, že jsou protiněmecké.

Kníže František Max (7.9.1784 - 23.7.1840)
hudebník, virtuos na kytaru, žák Tomáškův a přítel Hankův; hrál na fagot ve Stavovském divadle. Skládal české a německé písně (také na Hankovy texty). Uvedl do hudby Píseň na Vyšehrad (1819), podle Starobylých skládanie (1817).

Kober Ignác Leopold (6.1.1825 - 26.5.1866)
český knihkupec a nakladatel; vydal Riegrův Slovník naučný, Starožitnosti a památky země České, Bezděkovo sešitové vydání Biblí svatá aj. Po jeho smrti vyšel v jeho nakladatelství Rukopis Královédvorský, nejprvnější ilustrované vydání (1873), s ilustracemi Josefa Scheiwla.

Kober Karel Bohuš (13.12.1849 - 2.10.1890)
syn předešlého, spisovatel a spolumajitel nakladatelství a knihtiskárny. Vydavatel Rukopisů Kralodvorského a Zelenohorského (1870, 1873, 1875).

Koblic Josef (17.10.1865 - po roce 1950) [+]
Ing; jako student techniky navštěvoval přednášky prof. Ant. Bělohoubka, který studenty seznámil s mikroskopickým výzkumem RK - s metodou mikroreakcí. Koblic do Chemického obzoru napsal: "Při pozdějším studiu celé otázky jsem se stal - tak jako značná část jiných, do věci zasvěcených - přesvědčeným přívržencem pravosti rukopisů."

Kočí František (22.7.1800 - 24.6.1880)
básník a prozaik. Studoval na malostranském gymnásiu v Praze. Účastnil se provokace při návštěvě Františka I. v Praze r. 1822 (studenti volali Bída! místo Vivat!); musel se skrývat a nedokončil studium. Psal do Čechoslava, Květů, ČČM; patřil mezi uznávané vlastence spisovatele. Napsal rukopisný epigram proti odpůrci pravosti RK M. Büdingerovi.

Kočí Josef (16.7.1880 - 26.3.1961)
malíř a grafik; studoval u prof. Ženíška na Akademii. Ilustrátor histor. románů, např. Vojska česká a moravská udeří na Tatary (1924).

Kočí Josef (6.10.1922 - 13.10.1986) [--]
prof. UK, historik, články proti RKZ (1967). Napsal kapitolu "Spory o Rukopisy v české společnosti" do sborníku RKZ - Dnešní stav poznání (Sborník Národního muzea, Academia 1969). Dále napsal studii: Čeští fašisté a obrana Rukopisu královédvorského a zelenohorského (Dějiny a současnost 1967).

Kočubinskij Alexandr Alexandrovič (3.11.1845 - 28.5.1907) [-]
ruský slavista, docent na Novoruské univ. v Oděse. Člen České akademie věd (1899). Napsal studii "Historie literatury Slovanů" (1880), kde obvinil ruské slavisty (Šiškov, Rumjancev) z šíření kultu českých podvržených Rukopisů. Za autora Libušina soudu považoval J. Lindu.

Köhler Jano (9.2.1873 - 20.1.1941) [+]
český malíř, grafik a ilustrátor; žák prof. Ženíška na Akademii. Vytvářel monumentální fresky a sgrafita; vyzdobil přes 40 kostelů. Pro D. Žunkoviče ilustroval jeho české a německé vydání RKZ (1912); titulní obraz, ilustrace a ornamenty v knize.

Koláček Luboš Y. (nar. 23.12.1960)
Mgr., vystudoval filosofii a ekonomické vědy na FF Masarykovy university v Brně. Do bulvárního časopisu History napsal článek Staročeské rukopisy: Zločin ve prospěch národa? (2008/9).

Kolár František Karel (29.1.1829 - 4.12.1895) [+]
herec, režisér; vlastním jménem Franz Bartolomeus Ignac Kolarz. Studoval na malířské akademii, karikaturista odpůrců RKZ, např. v Humoristických listech. Člen Stavovského (1853-62) a Prozatímního divadla (1862-81). Režíroval, navrhoval kostýmy a scény Prozatímního divadla. Aranžoval tzv. živé obrazy, které doprovázely recitaci epické básně, např. Jaroslav ze Šternberka vítězí u Olomouce (1859, 1867, 1878 a 1886). Herec a vrchní režisér Národního divadla: premiéra Smetanovy Libuše (1881).

Kolár Josef Jiří (9.2.1812 - 31.1.1896)
herec, režisér, překladatel a spisovatel. Vlastním jménem Kolář. Překládal Shakespeara, Schillera, Goetha ad. Také přeložil do němčiny Štěpánkovu hru Jaroslav Šternberk pro divadlo v Olomouci a ve Vídni.

Kolář Josef (15.3.1830 - 23.4.1910)
básník, filolog, slavista, překladatel. Učitel slovanských jazyků na polytechnice v Praze. Ke 40. výročí nálezu Rukopisu královédvorského složil oslavnou báseň Plesej slavný Dvore Králové (1857).

Kolář Martin (15.6.1836 - 15.5.1898)
historik, heraldik a genealog; profesor gymnasia v Táboře. Spolupracovník Riegrova a Ottova slovníku naučného. Napsal článek: K pravosti Rukopisu Zelenohorského (Česká Včela 1880), kde se bránil nařčení Jos. Truhláře, že neuznává pravost RZ z příčin historických.

Kolářová Daniela (nar. 21.9.1946)
herečka Divadla na Vinohradech. Recitovala básně z Rukopisů přebásněné do nové češtiny Kamilem Bednářem v dokumentu o RKZ pro školy: Náš věčný zápas (VideOKa 1994).

Kolbe Adolf Wilhelm Hermann (27.9.1818 - 25.11.1884) [+]
německý chemik, profesor na universitě v Lipsku. Zakladatel moderní organické chemie. Navštívil Národní muzeum v Praze a prohlédl si "slavné památky české" (RKZ). Podivil se naivnosti, že se písmu upírá starobylost a zdálo se mu, že "snad se tak činí jen proto, aby se více psalo".

Kolda František (5.8.1876 - 29.5.1961) [++]
finanční úředník, likvidátor pojišťovny. Obránce Rukopisů a autor mnoha článků v období 1920-1938. Vydal knižně např. Rukopisy a věda (1931), Závěrečná slova o Rukopisech (1932). Objevil některé shody RK a Legendy o sv. Kateřině: Důkaz o pravosti Rukopisu Královédvorského (1927).

Kollár Ján (29.7.1793 - 24.1.1852) [+]
slovenský básník, jazykovědec a historik; evangelický kazatel, profesor slovanské archeologie na univ. ve Vídni. Zakladatel slovanské vzájemnosti. Napsal rozsáhlou báseň Slávy dcera (1824 - 151 sonetů; 1852 - 645 sonetů). Hankovi věnoval ódu Kralodvorský Rukopis.

Kolman Cassius Jaroslav (30.12.1883 - 4.6.1951) [+]
básník, prozaik, dramatik a novinář; pův. jménem Kohlmann, pseudonym Cassius. Byl členem Čsl. společnosti rukopisné; psal rkp. články do Poledního a Nedělního listu, který redigoval: Historický důkaz, že boj proti pravosti Rukopisů začala rakouská policie (PL 1931/č.1); Hanka fecit (NL 1931/č.11); Lump Hanka a Lindův kryptogram (NL 1931/č.18).

Kolovrat-Krakovský hrabě Zdeněk (6.2.1836 - 24.10.1892)
český šlechtic, dramatik. Skutečné jméno Zdeněk Krakovský-Libštejnský z Kolovrat. Napsal činohru Libuše (1871).

Kolovrat-Rychnovský hrabě František Antonín (31.1.1778 - 3.4.1861)
hejtman pražský a policejní ředitel, později nejvyšší purkrabí český. Spoluzřizovatel Muzea království Českého. Jemu poslal v listopadu 1818 anonymně důchodní Josef Kovář rukopis nalezený na zámku Zelená Hora - tehdy zvaný Libušin soud).

Komárek Emil
JUDr., napsal studie: Aforismy o rukopisu Kralodvorském (1868) a Poměr zpěvu Čestmír v Rukopisu kralodvorském k dějepisu (ČČM 1868). Zúčastnil se zasedání královské České společnosti nauk přednáškou: O skladatelích a sběrateli RK (Filosofická sekce, 30.10.1865).

Komárek Karel (15.10.1907 - 30.11.1971) [+]
RNDr., analyt. chemik, zabýval se mikroanalýzou, pracoval v Národním muzeu (od r. 1950). Napsal studie: Účast přírodovědců na výzkumu některých staročeských rukopisů (1967) a Historie chemického výzkumu RKZ (1971).

Komárek Michal [-]
redaktor časopisu Reflex. Napsal nenávistný článek Slavín, kde mj. stojí: "Slavín - hřbitov velikánů na domněle posvátném místě. Oslava rukopisných padělků a oslava umělců, jejichž byvší lesk podlehl dávno již náladám času." Také napadnul Píče: "Spáchal sebevraždu poté, kdy očekával velké uznání za mimořádný objev starých pergamenů... No, myslím, že mu ani uložení do Slavína satisfakci a věčnou slávu nepřineslo." (REFLEX 26/2004).

Komárek Miroslav (nar. 30.4.1924) [-]
PhDr., jazykovědec, bohemista, prof. na FF UP Olomouc. Zabývá se slovanskou filologií, napsal studii Jazykovědná problematika RKZ pro sborník RKZ - Dnešní stav poznání (Academia 1969). Připustil nesprávnost Gebauerových důkazů tzv. koincidencí (shody RKZ s Hankou a jeho názory na starou češtinu).

Koňák Zdeněk (1.8.1919 - 13.6.1999)
PhDr., studoval FF UK (slovanská filologie a komparistika), studium dokončil po válce r. 1948. Pracoval v legionářském deníku Národní osvobození. Připravil v Masarykově ústavu k vydání studii: T. G. Masaryk: Boje o rukopisy, která byla po zániku nakladatelství Čin skartována. Po listopadu 1989 spoluzakládal Masarykovo demokratické hnutí.

Konůpek Jan (10.10.1883 - 15.3.1950)
malíř, grafik a ilustrátor. Ilustroval bibliofilská vydání Rukopis Zelenohorský a Kralodvorský (1927, obsahuje 8 leptů) a divadelní hru Josefa Lindy Jaroslav Šternberg v boji proti Tatarům (1926 - obsahuje 6 kreseb). Text obou knih zrevidoval Fr. Krčma, vydal K. Janský v edici Stožár.

Kopecký Matěj (24.2.1775 - 3.7.1847)
loutkář, představitel obrozenského loutkového divadla. Upravil pro loutkové divadlo hru Václava Klimenta Klicpery Blaník, kde vystupuje postava zlého rytíře Zbihoň.

Kopecký Vladimír [+]
historik; napsal knihu Plno záhad kolem Hanky (Práce Praha 1969; Konfrontace Curych 1981), kde podrobně popsal soudní proces Václava Hanky s redaktorem Davidem Kuhem.

Kopitar Bartoloměj (Jernej) (23.8.1780 - 8.5.1844) [--]
slovinský filolog, slavista, cenzor a knihovník ve vídeňské Dvorní knihovně. Vystoupil první proti pravosti RKZ (1829), označován za policejního konfidenta rakouské vlády a jeho pohnutky v akci proti RKZ jsou uváděny v tomto vztahu.

Korablev Vasilij Nikolajevič (1873 -     )
ruský spisovatel; studoval v Petrohradě. Napsal studii Vjačeslav Ganka i jego Kraledvorskaja rukopis (Izvestija AN 1932).

Korec Jan (27.12.1856 - 16.7.1913) [+]
literární historik, kritik, filosof a estetik. Vystudoval klasickou filologii; učil latinu a řečtinu na gymn. v Olomouci, Kroměříži a Brně. Napsal spis: Na obranu rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (Obzor 1886).

Korfhage David
absolvent Princeton University (1998); učí tam na katedře politiky. V roce 1995 získal cenu SVU (Společnost pro vědu a umění) za studentskou práci: The Uses of (In) Authenticity: Rukopis Kralovedvorsky and Rukopis Zelenohorsky as political, cultural and national symbols. Dále dostal ocenění za práci Interpretation and Reinterpretation of Rukopis Královédvorský and Rukopis Zelenohorský (1995).

Korsun Oleksandr Olexionovič (8.6.1818 - 6.11.1891)
ukrajinský básník. Přeložil píseň Roža z Rukopisu královédvorského a otiskl ji v novoročence Snip na charkovské universitě (Charkov 1841).

Kořenský Josef (26.7.1847 - 8.10.1938) [+]
RNDr., učitel, spisovatel a cestovatel. Vydal etnograficko-přírodovědnou esej Rostlinstvo v národních písních, pověstech, bájích a obyčejích (Praha 1878), kde je několik ukázek z písní Rukopisu Královédvorského.

Kořínek Josef (27.5.1829 - 14.8.1892) [+]
středoškolský profesor, klasický filolog. Vydal Rukopis Zelenohorský a Kralodvorský a opatřil jej výkladem pro školní účely (1864, 1870, 1875). Spolupracoval na ilustrovaném vydání Rukopisu Královédvorského u nakladatele I. L. Kobra (1873, 1875).

Kosatík Pavel (nar. 13.6.1962)
JUDr., spisovatel, publicista, životopisec. Pro časopis Týden napsal seriál čtyř článků Sen o Rukopisech (Týden 2003). Rukopisům se věnoval také v seriálu osobností: Josef Hlávka a T. G. Masaryk (Týden 2004).

Kostílková Marie (9.6.1934 - 31.8.2004)
Mgr., vystudovala historii na Filosofické fakultě UK. Pracuje v Archivu Pražského hradu. Vystoupila v pořadu České televize Příběh falešných nápisů, kde obvinila V. Hanku z vytesání falešných nápisů do kamene v triforiu katedrály sv. Víta. O Hankovi se v tomto pořadu mj. řeklo, že byl autorem jednoho z nejrozsáhlejších kulturních podvrhů evropské historie - RKZ; dále vpisoval české glosy do rukopisů, které měl hlídat v muzeu (přes 900 slov), odléval starobylé zlaté mince atd. (Lapidárium 1995).

Kostlán Antonín (nar. 11.3.1955)
PhDr., archivář a historik. Ředitel Archivu AV ČR, člen vědecké rady Akademie věd. Napsal příspěvek do sborníku konference František Palacký - Dějiny a dnešek (Historický ústav AV, 1999), kde je tato nehorázná věta: "...v době, kdy se ještě teoreticky i prakticky věnoval básnictví, přeložil do češtiny Macphersonem padělané Básně Ossianovy a zabýval se rovněž poprvé - doufejme, že pouze jako čtenář - i českými rukopisnými padělky."

Kostomarov Nikolaj Ivanovič (16.5.1817 - 19.4.1885) [+]
ruský historik, básník, spisovatela dramatik. Studoval v Charkově, jeho matka byla Maloruska. Pod pseudonymem Jeremij Halka přeložil ukrajinsky některé básně RK (Jelen, Ludiše a Lubor), Píseň Vyšehradskou ad. Jeho překlad Kytice otiskl Hanka v malé polyglottě (1843).

Kostyrko Vasilij (nar. 1976) [-]
literární kritik, publicista; aspirant Institutu vyšších humanitárních výzkumů. Recenzoval knihu "Rukopisi, kotorych ne bylo" v časopisu Otecestvenyje zapisky (2003). Opsal od prof. Laptevy, že Rukopisy jsou dílem Hanky a Lindy a podivuje se, že dodnes existují lidé, kteří se sdružují v Klubu přátel rukopisů a vydávají speciální "Almanach zaščity rukopisej".

Kotljarevskij Alexandr Alexandrovič (1837 - 29.9.1881) [-]
ruský slavista, historik ruského jazyka a literatury. Prof. slovanské filologie v Kijevě. Napsal článek Starina i narodnost o Feifalíkově knize "Über die Königinhofer Handschrift". Stejně jako Feifalík považoval RK a RZ za úmyslně podvržené.

Kotsmích Vojtěch (15.10.1835 - 30.3.1906) [-]
středoškolský profesor, klasický filolog, slavista, školní inspektor. Jeden z prvních odpůrců RKZ (před Vaškem). Napsal Příspěvek k rhythmice staročeské (program vyššího gymnasia slovanského v Olomouci 1879).

Koubek Jan Pravoslav (4.6.1805 - 28.12.1854) [+]
básník a překladatel. Působil jako domácí učitel v haličských šlechtických rodinách; seznámil se s polskou a ruskou literaturou. Získal profesuru českého jazyka a literatury na pražské universitě (1839), prof. polské řeči a literatury (1849). Napsal rozsáhlou studii: O Králodvorském rukopisu s obzvláštním ohledem na jinoslovanské překlady jeho (ČČM 1838).

Kounic Václav (26.9.1848 - 14.10.1913)
JUDr., hrabě, poslanec zemského sněmu, mecenáš. Jeho domácím učitelem byl Ferdinad Schulz, který ho vedl k vlastenectví. Poprvé vystoupil na veřejnosti roku 1861, kdy při pohřbu Václava Hanky nesl za rakví "faksimile rukopisu Králodvorského na sametovém polštáři, korunovaný věncem vavřínovým".

Kovář Josef (26.4.1779 - 6.1.1848)
důchodní na zámku Zelená Hora u Nepomuku, kde nalezl v tamním archivu Libušin soud (Rukopis Zelenohorský) roku 1817 a v listopadu 1818 jej poslal anonymně hraběti Františku Kolovratovi pro Národní muzeum. Nynější jméno RZ bylo zjištěno teprve roku 1859 při pátrání po nálezci W. W. Tomkem. Rukopis Zelenohorský je uložen v rukopisném oddělení Knihovny Národního muzea pod signaturou IAb1.

Král Jiří (31.10.1893 - 24.1.1975) [+]
PhDr., historický antropogeograf a paleograf. Založil obor zeměpis člověka. Konzultoval s Ing. B. Střemchou problémy chemie písma Rukopisů. Byl významným obhájcem kronikáře V. Hájka z Libočan. V roce 1970 napsal Národnímu muzeu námitky k vydanému Sborníku: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969). Syn Josefa Krále.

Král Josef (18.12.1853 - 19.9.1917) [-]
prof. klasické filologie, slavista, překladatel a vydavatel antické literatury. Děkan filosof. fakulty (1896), rektor české university (1909). Byl nejmilejším žákem prof. Kvíčaly, nakonec se stal jeho úhlavním nepřítelem; rozdělil je rukopisný spor. Král se zabýval neologismy v RKZ a analýzami verzologickými. Přišel s hypotézou, že Rukopisy byly padělány V. A. Svobodou ve spolupráci s Bratislavou, tzv. "prešpurským kanálem".

Králík Jan (nar. 21.3.1947)
RNDr., matematik; metodou kvantitativní lingvistiky zkoumal RK a tzv. analýzou slovnědruhovou zjistil, že "autor RK byl zřejmě spisovatel a básník 19. stol.", uvedeno v knize: Těšitelová M. O češtině v číslech (Academia 1987).

Králík Oldřich (9.6.1907 - 20.8.1975) [-]
literární historik a kritik, profesor na filozofické fakultě Palackého university v Olomouci. Napsal studie: Mácha a Rukopisy (1967), Palacký a RKZ (1968), Mytizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241 (1969).

Kramář Karel (27.12.1860 - 26.5.1937)
JUDr., právník a politik, první předseda československé vlády. Spoluzakladatel tzv. politického realismu (spolu s Masarykem a Kaizlem). Přispíval do Athenaea, ale protirukopisového boje se aktivně nezúčastnil. Měl výhrady k Masarykovi a k zpolitizování rukopisného sporu. Ukázka z jeho Pamětí (1938).

Krásnohorská Eliška (18.11.1847 - 26.11.1926) [+]
vlast. jménem Alžběta Pechová; básnířka, spisovatelka a překladatelka. Překládala poezii Byrona, Puškina a Mickiewicze. Psala libreta k operám B. Smetany, K. Bendla a Z. Fibicha. Napsala libreto Jaroslav ze Šternberka (1873) pro Fr. Z. Skuherského, ale ten operu nedokončil. Nadšená obránkyně RKZ; ukázky rkp. textů: Slovo našim čtenářkám o RKZ (Ženské listy 1886) a cyklus básní Českému dávnověku (Zlatá Praha 1887).

Kratochvíl Josef Václav (30.8.1906 - 11.8.2002)
sbormistr, hudební pedagog, ředitel hudební školy ve Vrchlabí a v Českých Budějovicích. Napsal knihu Boj o rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (nevydaný rukopis).

Kratochvíl Zdeněk (7.12.1883 - 14.10.1961) [-]
grafik, ilustrátor; prof. VŠ uměleckoprůmyslové. Věnoval se politické kresbě a karikatuře. Pro knihovnu Veraikonu ilustroval pamflet na boje o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského od neznámého skladatele: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv (Praha 1917). Recenze Karla Čapka.

Kratochvílová Ludmila Věnceslava (13.6.1854 - 31.5.1942)
povídkářka. Napsala fejeton " Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský" do časopisu Čech (1924).

Kraus Arnošt Vilém (4.11.1859 - 16.4.1943) [-]
PhDr., prof. dějin německé literatury na UK, germanista, liter. historik, goetholog a faustolog. Věnoval se česko-německým literárním vztahům, založil Čechische Revue (1906), psal recenze pro Lidové noviny a Prager Presse. Napsal knihu Goethe a Čechy (1893), studii Pověst o Libuši v literatuře německé. Zasáhl do sporů o RKZ (byl žákem Gebauera), obránce Rukopisů označil jako sběř. Vydal spis: Vědecké metody pana prof. Dra Frant. Mareše zvláště v otázce Rukopisů (Kladno 1928). V knize jsou jako přídavky otištěny jeho dva rkp. články: Královédvorské povídačky (Čechische Revue 1912) a Objevy pana Dra Pavla Kische v Rukopise Královédvorském (Union 1918).

Kraus Jiří (1896 -     ) [-]
JUDr., syn Arnošta Krause, pražský německý advokát, který se jako 15-letý student přičinil o to, že prof. J. L. Píč spáchal sebevraždu. On byl oním "septimánem", který napsal anonymní článek Jak hájí p. dr. Píč RK (Čas 18.12.1911), snižující prof. Píče. Nikdy předtím ani nikdy potom se Jiří Kraus nezabýval literární historií ani sporem o Rukopisy. Někteří obránci RZK se domnívají, že článek ve skutečnosti napsal jeho otec.

Krčma František (23.6.1885 - 30.4.1950)
PhDr., literární historik. Vystudoval češtinu a francouzštinu na FF UK, učil na reálce v Holešovicích. Zabýval se životem a dílem K. H. Máchy, byl editorem památek staročeské a obrozenské literatury v nakladatelství Hyperion. Revidoval text bibliofilského vydání Rukopisů Zelenohorského a Kralodvorského (1927); dále připravil k vydání divadelní hru J. Lindy: Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům (1926, 1930).

Krecar z Růžokvětu Jarmil (9.2.1884 - 9.9.1959)
básník, dramatik, překladatel, literární a výtvarný kritik. Studoval na pražské univ. (češtinu a franštinu) a na Sorbonně (franc. literaturu). Byl prof. na střední škole, knihovníkem v Národním museu (1922-1942); vydavatel bibliofilií. Napsal knihu "Hledání včerejšího dne", kde je kapitola o Václavu Hankovi Hanka jinak zahlédnutý (1936).

Krehl Birgit
Dr., profesorka literatury západních Slovanů na Katedře slavistiky university v Postupimi. Napsala studii Die Fürstentafel und Libušin soud - ein Textvergleich, kterou přednesla na Universitě Jena (2002). Konstatovala, že vliv Herderovy básně na Libušin soud je nepravděpodobný. Studie vyšla tiskem ve sborníku Prozesse kultureller Integration und Desintegration (Mnichov 2005).

Krejčí Jan (28.2.1825 - 1.8.1887)
PhDr., profesor mineralogie a geologie na pražské polytechnice a později na Karlově universitě. Správce mineralogických sbírek v Národním museu. Chemicky zkoumal Rukopisy; také vystoupil v anketě Hlasu národa 1886 na obranu RK.

Krejčí Josef (6.2.1822 - 19.10.1881)
varhaník u křižovníků, skladatel a pedagog. Složil skladbu "Oslava Rukopisu královédvorského" (1857); komponováno pro slavnost k poctě Václava Hanky a 40-tého výročí nalezení RK ve Dvoře Králové nad Labem.

Krejčí Karel (20.8.1904 - 26.6.1979)
PhDr., prof. UK, literární historik, bohemista a polonista. Byl spoluzakladatelem Literárněhistorické společnosti (1934). Napsal pozoruhodnou studii Některé nedořešené otázky kolem RKZ, otištěnou v časopisu pro slovanskou filologii Slavia (1974/č.4).

Krejčík Karel (31.1.1857 - 4.1.1901) [+]
malíř, ilustrátor, karikaturista. Kreslil karikatury z rukopisného boje 1886 proti odpůrcům pravosti do Humoristických listů.

Krejčová Iva (nar. 17.2.1980)
Mgr., bohemistka, pracuje v Ústavu české literatury AV. Napsala studie: "Rukopis Královédvorský a ohlas Písně o Nibelunzích" (2010) a "Literární obraz slavné minulosti v rané recepci RKZ" (2012).

Krek Gregorij (8.3.1840 - 2.8.1905) [+]
prof. Dr., slovinský slavista; studoval na univ. ve Štýrském Hradci. Byl na straně obhájců pravosti RK a RZ, napsal spis: Úvod do dějin slovanských literatur (Einleitung in die slavische Literaturgeschichte) (Graz 1887). Také vydal knihu "Slavische Anthologie" (Stutgart).

Krolmus Václav (3.10.1790 - 24.10.1861) [+]
Páter, vlastenecký kněz, spisovatel a amaterský archeolog, sběratel lidové slovesnosti a obyčejů, účastník Slovanského sjezdu (1848). Zasloužil se o zjištění nálezce Libušina soudu (RZ) tím, že zaznamenal ve své kronice zprávu, která byla později nápomocna W. W. Tomkovi v jeho pátrání po svědcích nálezu.

Kronberger Anton Karel (1794 - 1836)
pražský nakladatel. Založil knihkupectví spojené s nakladatelstvím (1821), vydával práce předních obrozenských autorů. Od r. 1825 se u Kronbergera učil Fr. Řivnáč, který se stal společníkem firmy. V nakladatelství vycházela převážně původní vědecká a odborná literatura, např. Palacký Der Mongolen Einfall im Jahre 1241 (1842); Šafařík, Palacký Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache (1840); Palacký Geschichte von Böhmen (1836-67); první český naučný slovník Malá encyklopedie nauk (11 sv., 1843-53) aj.

Krummel Leopold [+]
něm. paleograf, který uznal zvláštnosti vytýkané písmu RK za svědectví pro jeho pravost. Také sepsal soupis článků o RK v německém jazyce do r. 1868: Die Literatur über die Königinhofer Handschrift (Heidelberger Jahrbücher der Literatur 1868).

Krupský Maxmilián
pedagog; napsal studii Rozbor Jaroslava, epické básně Rukopisu královédvorského do programu c.k. vyššího gymnásia v České Lípě (1859).

Krystlík Tomáš (nar. 1947) [-]
publicista, emigrant - žije v Mnichově. Spolupracoval s rádiem RFE. Šéfredaktor internetového CS-magazínu, tam publikuje hanopisy zřejmě na objednávku Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Napsal Národní mýty, podvrhy a lži (2006), kde všichni národní obrozenci jsou lháři a mystifikátoři.

Kryšpín František (20.4.1841 - 30.12.1870) [+]
malíř, ilustrátor českých básní a pověstí. Vyhotovil karton Zbyhoně k Rukopisu Kralodvorskému (1868). Pracoval zejména pro Světozor a Květy.

Kryštůfek Jan (26.11.1844 - 3.3.1924) [+]
Prof. PhDr., historik, osobní přítel prof. J. L. Píče, vydal po jeho smrti svým nákladem Píčův poslední odkaz (Melantrich 1914).

Křelina František (26.7.1903 - 25.10.1976)
učitel, spisovatel, básník, publicista. V 50-letech vězněn za protistátní činnost. Napsal povídku "Jaroslav ze Šternberka, vítěz nad Tatary" (Malý čtenář 1940)

Křepelka Jindřich (30.6.1890 - 30.10.1964) [+]
prof. anorganické chemie; jeden z těch, který 27.4.1935 podepsal Posudek českých chemiků - prohlášení proti odpůrcům z Filosofické fakulty a přihlásil se k výsledkům Bělohoubkových a Šafaříkových zkoušek RKZ.

Křižík František (8.7.1847 - 22.1.1941) [+]
Dr. h. c., elektrotechnik, slavný český vynálezce. Středoškolské studium nedokončil - neměl na zaplacení maturitní taxy. Na techniku byl přijat pouze jako mimořádný posluchač. Podporoval obranu RKZ po celý život zvláště finanční podporou mladých obránců a Čsl. společnosti rukopisné. Fotografie.

Křížová Věra [+]
pod dívčím jménem Švehlová korespondovala s Fr. Adámkem o RKZ. Spolu s manželem Miroslavem vstoupila do brněnské pobočky Čsl. spol. rukopisné (1939). Zajímavá byla její Akce Věry Křížové (1966). Napsala článek Hanka a zlaté mince, zvané Rastislavovy (1970).

Kšicová Danuše (nar. 26.4.1932)
PhDr., překladatelka. Pracuje v Ústavu slovanských literatur Masarykovy university v Brně. Napsala studii: Skryté souvislosti Slova o pluku Igorově a RKZ (1995).

Kuba Ludvík (16.4.1863 - 30.1.1956) [+]
malíř, hudebník, etnograf, folklorista, spisovatel. Sběratel a vydavatel lidové poezie, vydal Slovanstvo ve svých zpěvech (15 svazků lid. písní). Velký přítel a příznivec Čsl. společnosti rukopisné.

Kublaj-chán (23.9.1215 - 18.2.1294)
velký chán Mongolů, zakladatel dynastie Jüan, vnuk Čingischánův; postava z písně Jaroslav RK.

Kuffner Hanuš (12.1.1861 - 21.5.1929) [+]
důstojník, spisovatel a vojenský žurnalista; znalec historie českého válečnictví, napsal několik spisů na obranu RKZ: Záboj a Čestmír. Obrazy starého českého válečnictví doby předkřesťanské (1923), Tataři na Moravě (1926). Bratr Jozefa Kuffnera.

Kuffner Jozef (6.7.1855 - 12.8.1928) [+]
důstojník u dělostřelby; historický spisovatel, fejetonista a divadelní kritik. Redaktor v Národních listech (1884). Články a spisy na obranu RKZ: Věda či báchora? (F. Topič, 8 svazků v letech 1912-1928), Zmatky časů (1913).

Kuh David (11.4.1818 - 25.1.1879) [-]
pražský německo-židovský žurnalista, psal pod pseudonymy Emil Dornau, Dr. Merk. Redaktor Tagesbote aus Böhmen, kde nařkl Václava Hanku z padělání Rukopisů v seriálu anonymních článků "Handschriftliche Lügen und palaeographische Warheiten" (1858); viz heslo Anonym.

Kucharski Andrzej (1795 - 1862) [+]
polský slavista, spisovatel, učitel na gymnásiu ve Varšavě. Za pražských studií překládal Rukopis Královédvorský do polštiny pod dohledem Hanky; jeho překlad básně Beneš Hermanov uveřejnil Hanka ve vydání RK (1835).

Kulík Tomáš
absolvent FAMU - Katedra dokumentární tvorby. Studium ukončil obhajobou magisterské diplomové práce Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (1970). Společně s Miroslavem Ivanovem připravoval pro Českou televizi serál o Rukopisech (nebyl realizován).

Kunik Arist Aristovič (14.10.1814 - 30.1.1899) [+]
historik, filolog a etnograf. Pocházel ze Slezska, pův. jméno Ernst Eduard Kunik. Studoval na univ. v Berlíně. Bibliotekář Petrohradské akademie nauk; kustod Ermitáže. Napsal článek "O podložnosti Suda Ljubuši i Kralodvorskoj rukopisi" (1862), kde uvedl: "Jsem přesvědčen, že nikdo z českých literátů roku 1818 nemohl složit ve staročeském jazyku básně takového objemu a obsahu jako Libušin soud a RK".

Kunte Ladislav (22.4.1874 - 19.4.1945) [-]
původně katolický kněz (r. 1905 vystoupil z církve), novinář, redaktor Národního osvobození, Času a dalších "hradních" listů (pseudonymy Nezmar, Futurus, Čeněk Věrný aj.). Organizoval kampaň proti RKZ v Národním osvobození v 30. letech 20. století, vydal např. spis: Pan Vrzalík "rehabilituje" Rukopisy (1935).

Kunz Karel (26.10.1827 - 18.1.1895)
spisovatel a pedagog; autor učebnic českého a německého jazyka pro gymnásia. Napsal studii Rozbor básně Čestmír a Vlaslav do programu c.k. vyššího gymnásia v Opavě (1858).

Küssel Johann Jakob (1778 -     )
učitel krasopisu. Spolu s V. Hankou napsali knihu Krasopisné předpisy v běžném, lámaném, stojatém, latinském a staročeském písmu (1823, 3 svazky). Podle spisovatele Ivanova měl Hanka schopnosti k vyhotovení RK a RZ.

Kutina Baltazar Kašpar (6.1.1853 - 24.5.1923)
malíř, kreslíř, grafik. Spolužák Mikoláše Alše na pražské akademii. Jeho obraz Opuštěná (z RK) byl na výstavě v Praze 1875.

Kvapil Miroslav (25.10.1930 - 23.11.2008)
PhDr, prof. srbské a chorvatské literatury, překladatel. Napsal studii "Rukopis Královédvorský a Zelenohorský a Osman Ivana Gunduliče". Navázal na metodu Dolanského a dokazuje, že autoři RKZ (Hanka a Linda) použili metodu montáže při přebírání cizích vzorů také z hrdinského eposu Osman o polském vítězství nad Turky r. 1621 od chorvatského básníka Gunduliče. Epos Osman vyšel poprvé tiskem až roku 1826 v Dubrovníku.

Květ František Boleslav (11.4.1825 - 18.7.1864) [+]
pedagog, filosof, filolog a estetik, spisovatel. Studoval práva, vychovatel u knížete Lobkovice. Byl suplentem na Akademickém gymnasiu (učil češtině Jana Nerudu). Od r. 1862 lektor české řeči na universitě ve Varšavě. Psal o filosofii do Riegrova Slovníku naučného a do ČČM. Na aktuální situaci sporů o pravost RKZ reagoval polemikou s názory J. Fejfalíka a napsal spis: Aesthetický rozbor Rukopisu Králodvorského (Praha 1861).

Květ Jan (8.5.1896 - 14.7.1965) [-]
PhDr., prof. UK, historik umění, psal o iniciálkách RKZ (1927).

Kvíčala Jan (6.5.1834 - 10.6.1908)
univ. prof., klasický filolog, označen Gebauerem a Masarykem jako inspirátor jejich akce proti RKZ. Bránil se proti nařčení, ale okolnosti jeho účasti nebyly vyjasněny. Odmítl uveřejnit Gebauerovi článek proti Rukopisům ve Filologických listech (které vedl), ale doporučil mu Athenaeum T. G. Masaryka, který "je k boji jako stvořen".

Kysela František (4.9.1881 - 20.2.1941)
malíř, grafik, výtvarník; profesor a rektor UMPRUM v Praze. Navrhoval také knihy, plakáty, náhrobky, vitráže ad. Vedl kurs "O úpravě knihy" v Technologicko-průmyslovém museu, kde byl mj. vytištěn Libušin súd (1914).

Lach-Szyrma Krystyn (17.12.1790 - 21.4.1866)  
polský profesor; chodil do německé školy v Královci, potom studoval na univ. ve Vilnu. Stal se prof. filosofie na varšavské universitě; učil také angličtinu na polytechnickém institutu. Po nezdař. povstání opustil Polsko a usadil se v Edinburgu; stal se ambasadorem polské kultury ve Velké Británii a britské kultury v Polsku. Jako první přeložil do angličtiny báseň Záboj z Rukopisu královédvorského (Blackwood's Edinburgh Magazine - 1821). Báseň Záboj v upraveném překladu vydal v knize "Letters, Literary and Political, on Poland" (1823).  Portrét.

Laiske Miroslav (26.3.1923 - 23.5.1975)
PhDr., literární historik, bibliograf. Vědecký pracovník Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Publikoval celkem zdařilou Bibliografii RKZ ve sborníku RKZ - Dnešní stav poznání (Sborník Národního muzea, Academia 1969).

Lamanskij Vladimír Ivanovič (8.7.1833 - 2.12.1914) [-]
ruský historik a slavista, teoretik slavjanofilství, prof. v Petrohradě. Kritizoval podvrženost RKZ v serii článků "Novejšie pamjatniky drevnečešskoho jazyka" v žurnálu ruského Ministerium osvěty (1879-80). Kritizoval knihu N. P. Někrasova "Kraledvorskaja Rukopis", že není vědecká.

Landergott Josef (nar. 1951)
novinář, psal do Necenzurovaných novin. Pro časopis Týden napsal přílohu "101 příběhů tisíciletí", kde v části 10 podvodů milénia uvedl Rukopis královédvorský a zelenohorský (TÝDEN 2000/č.52-53).

Landfras Alois Josef (27.4.1797 - 9.5.1875)
středoškolský profesor, majitel jindřichohradeckého nakladatelství a tiskárny. Patřil k zakládajícím členům Matice české; založil knihkupectví a půjčovnu knih. Vydal mj. Rukopis Zelenohorský a Kralodvorský. Text znova přehlédl a výkladem opatřil J. Kořínek (1864).

Landrock Bedřich (1826 - 15.1.1894)
Páter, vlastenec a lidumil; po založení nižší trojtřídní školy reálné ve Dvoře Králové nad Labem se stal ředitelem a katechetou. Pronesl slavnostní projev při oslavách 40. výročí nalezení Rukopisu královédvorského, kdy byla odhalena socha Záboje od bratří Františka a Antonína Wagnera (1857).

Langer Josef Jaroslav (12.11.1806 - 28.4.1846) [+]
obrozenecký básník, satirik a folklorista. Nedokončil studium filosofie, věnoval se žurnalistice (Čechoslav). Napsal parodický dodatek k Hankově edici Starobylá skládanie a k prvnímu vydání RK: Bohdanecký rukopis (1831); vydán "věrně v původním jazyku i pravopisu, též pro snadnější vyrozumění s připojenými poznamenáními".

Langfelner Josef
pověžný v kostele ve Dvoře Králové nad Labem. Napsal zajímavou knihu "Děkanský chrám sv. Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města v DKnL" (2003), kde je popsán nález Rukopisu královédvorského (16.9.1817) ve věžní kobce kostela. Autor knihy je zároveň průvodcem při prohlídkách věže kostela a rukopisné kobky.

Langner Jan Josef (24.5.1861 - 8.2.1919) [-]
spisovatel, překladatel a novinář; redaktor Českého venkova (1891-95). Vydal spis Zapadlý hrob. Několik kapitol ze života básníka Josefa Lindy (Vídeň 1917), kde napsal: "A náhle se staré rukopisy objevily, zrovna tři ve dvou letech a tři věrní přátelé a občasní spolubydlící je našli: Josef Linda, Václav Hanka a Josef Kovář." V žádném spise není doloženo, že by Hanka s Lindou znali důchodního Kováře ze Zelené Hory.

Laptěva Ljudmila Pavlovna (nar. 9.9.1926) [-]
doktorka historických věd, profesorka na Katedře historie jižních a západních Slovanů fakulty historie Moskevské státní university. Vydala soupisy ruské literatury o RKZ:  Kraledvorskaja i Zelenogorskaja rukopisi v osveščenii russkoj literatury XIX i načala XX vekov (Sborník Národního muzea 1973) a Kraledvorskaja i Zelenogorskaja rukopisi i ich ocenka v Rossii XIX i načala XX vv. (Studia slavica hungarica, 1975). Dále napsala kapitolu "Kraledvorskaja i Zelenogorskaja rukopisi" do knihy Rukopisi, kotorych ne bylo (Moskva 2002).

Lavrovskij Petr Alexejevič (25.3.1827 - 12.3.1886)
ruský slavista; prof. slavistiky v Charkově. Napsal článek Pojezdka vo vnutrenuju Čechiu vesnoju 1860 (navštívil také Zelenou Horu, napsal o nálezu RK a RZ, soudu Hanky s Kuhem, nedůvěře Dobrovského v RZ zaviněné duševní chorobou ad.). Také napsal V vspominanije o Ganke i Šafarike (1861).

Ledr Josef (24.10.1879 - 13.1.1943)
pedagog, redaktor časopisů pro mládež, autor učebnic a čítanek. Napsal MÁJ čítanka pro školy měšťanské (1923), kde jsou ukázky z RKZ: Libušin soud a Kytice.

Léger Louis (13.1.1843 - 30.4.1923)
básník a překladatel, francouzský slavista. Přátelil se s českými spisovateli a politiky (Palacký, Frič, Neruda), propagoval vytvoření čs. státu. Přeložil celý RZK do francouzštiny Chants Héroïques et chansons populaires des Slaves de Bohême (1866); chybí zde překlad Kytice. Při cestě prof. Píče do Francie mu sdělil, že nevěří v Rukopisy (26.9.1911). Byl svědkem při jednáních prof. Píče s francouzskými paleografy.

Legis-Glückselig Gustav Thormund (19.6.1806 - 28.1.1867) [-]
Dr., německý spisovatel. Vlastním jménem Glückselig August Anton; pražský rodák. Zvolen korunovačním historiografem (1836), redigoval Illustrierte Chronik von Böhmen (1852-1856). Napsal životopis J. Dobrovského (1837) a životopis V. Hanky: Venceslav Hanka, ein Beitrag zur Geschichte der Cultur und National-Literatur Böhmens und der Slaven überhaupt, který uveřejnil v pražském německém almanachu Libussa (1852); Zabýval se studiem starých památek nordických i slovanských. Uveřejnil článek proti pravosti RK: Die Königinhofer Handschrift. Offenes Sendschreiben zur endgültigen Lösung der Echtheitsfrage (Constitutionelle österreichische Zeitung 1864).

Legras Jules (1867 - 12.5.1939) [+]
prof. university v Dijonu, slavista, redaktor "Le Monde Slave". Do rkp. sporu zasáhl roku 1936 po oslavách Masaryka na Sorbonně. Kritizoval kampaň proti RKZ, recenzoval spis prof. Mareše Remarques sur le probleme des Manuscrits tcheques de Králové Dvůr et de Zelená Hora (1936).

Leskien August (8.7.1840 - 20.9.1916) [+]
německý jazykovědec, slavista, prof. slovanské filologie na univ. v Lipsku. Byl redaktorem Ersch-Gruberovy Všeobecné encyklopedie; roku 1881 požádal prof. Gebauera o zpracování hesla Rukopis královédvorský pro tuto encyklopedii, článek vyšel koncem roku 1885.

Letošník Josef (30.1.1847 - 3.4.1912) [++]
historik a spisovatel. Středoškolský profesor, zabýval se metodikou dějepisu a zeměpisu. Spis na obranu RK Dějepisný rozbor Rukopisu kralodvorského (Brno 1910).

Levstik Fran (28.9.1831 - 16.11.1887) [+]
slovinský básník, prozaik, dramatik, jazykovědec a liter. kritik. Studoval theologii v Olomouci a slavistiku ve Vídni. Přeložil RK do slovinštiny: Rokopis Kraljedvorski (Celovec, Leon 1856).

Levý Václav (14.9.1820 - 30.4.1870) [+]
zakladatel novodobého českého sochařství, učitel J. V. Myslbeka. V lesích u Liběchova vytesal do pískovcových balvanů plastiky. Od něj je bronzová socha Lumíra (1854), kterou zhotovil pro Dvůr Králové.

Lhota Antonín (2.1.1812 - 9.9.1905) [+]
malíř náboženských a historických obrazů. Jako profesor pražské Akademie učil M. Alše. Člen poroty v Národním divadle. Vytvořil obraz Libušino proroctví. Výtvarně komponoval živý obraz Libušin soud (1869) na hudbu Bedřicha Smetany.

Lhota Jan Nepomuk (15.5.1811 - 13.10.1890) [+]
spisovatel; vystudoval právnickou fakultu. Za studií psal pod pseudonymem Květoslav Bystřický do Pražských novin. Pro přílohu Rozličnosti (redigovanou J. Lindou) převyprávěl příběh z Rukopisu královédvorského Zdebor a Častava (1833).

Libal Wolfgang (1.5.1912 - 23.2.2008)
rakouský novinář a politolog. Pražský rodák, po válce byl odsunut. Napsal knihu ČEŠI Naši zvláštní sousedé (2008).

Liebscher Adolf (11.3.1857 - 11.6.1919)
malíř, ilustrátor, prof. kreslení na ČVUT. Motivy z RKZ vtělil do výzdob v Národním divadle v Praze (obraz z Kytice). Spolupráce s M. Alšem na diorama Pobití Sasíků (1895). Autor knihy o národních slovanských krojích.

Liebscher Karel (23.2.1851 - 20.4.1906)
malíř - krajinář, hlavní ilustrátor Sedláčkových Hradů, např. Zelené Hory, Častolovic, Skály u Přeštic. Bratr Adolfa Liebschera.

Linda Josef (říjen 1789 - 10.2.1834) [+]
básník, spisovatel a novinář, redaktor Pražských novin, přítel Hankův, byl obviňován ze spolupadělání RKZ. Roku 1816 nalezl Píseň Vyšehradskou. Autor historického románu Záře nad pohanstvem (1818) a divadelní hry Jaroslav Šternberg v boji proti Tatarům (1823). Napsal článek Starověký rukopis český (1818), o nálezu RK.

Lippert Julius (12.4.1839 - 12.11.1909)
česko-německý kulturní historik, spisovatel a politik; žák Höflera, Tomka a Vocela, profesor reálky v Litoměřicích. Pracoval na sblížení a dorozumění Čechů a Němců. Napsal Die tschechische Ursage und ihre Entstehung (1890); Socialgeschichte Böhmens in vorhussitischer Zeiten (1896), odmítnul existenci "desek pravdodatných" v době RZ.

Lönnrot Elias (9.4.1802 - 19.3.1884)
finský lékař a jazykozpytec. Sběratel lidových písní, z nichž sestavil epos Kalevala (1835), zahrnující nejstarší pohanskou dobu až po příchod křesťanství. Dále sbíral národní zpěvy Kantele (1829-31), národní finskou lyriku Kanteletar (1840) a přísloví Suomen Kansan Sanalaskuja (1842).  Podobizna.

Loucká Pavla (nar. 1950)
Mgr., absolventka FF UK (čeština, srbochorvatština); zajímá se o toponomastiku. Je redaktorkou časopisu Vesmír. Napsala článek o Amerlingovi, kde mj. uvedla: "Velké rukopisné padělky (RKZ) dnes považujeme za národní ostudu (a nelze je hodnotit jinak)..." (Vesmír 1999/8).

Loula Karel (1906 - 1959) [+]
historik, spisovatel a novinář; žák prof. Pekaře. Emigroval do USA a psal o RKZ do krajanských novin (pod pseudonymem Vojtěch Vojíř nebo Nedoma).

Loužil Jaromír (nar. 8.1.1926)
PhDr., CSc., filosof, kulturní historik. Byl ředitelem Literárního archivu PNP a Strahovské knihovny. Napsal studii: Bernard Bolzano a Rukopisy (Česká literatura 1978), kde naznačil vliv výuky Bolzana na jeho žáky - pozdější falsátory Rukopisů - Svobodu, Lindu a Hanku.

Lovčí Radovan (nar. 11.4.1977)
PhDr. et Mgr., historik. Vystudoval sociální dějiny na FFUK. Pracuje jako odborný redaktor nakladatelství Fraus v Plzni. Napsal knihu "Alice Garrigue Masaryková. Život ve stínu slavného otce" (2008), kde věnoval tři strany rukopisnému sporu.

Luden Cosmas
pseudonym; pravděpodobně Bartoloměje (Jerneje) Kopitara, uveřejnil článek Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae... v knize E. S. Gersdorfa Repertorium der gesammten deutschen Literatur (Leipzig 1837), kde vyslovil názor, že RK je nepravý a žádá výslech všech osob zúčastněných při jeho nálezu.

Ludvová Jitka (nar 1.10.1943)
PhDr., muzikoložka; studovala klavír a hudební teorii na hudební fakultě AMU v Praze. Pracuje na Ministerstvu kultury ČR. Napsala studii: Hankovy padělky v české hudbě (Hudební věda 1990), kde je uveden seznam skladatelů, kteří zhudebnili Rukopisy.

Ludwig Emil (25.1.1881 - 17.9.1948)
německý spisovatel a esejista, vlast. jménem E. L. Cohn. Autor románových biografií, např. Wagner, Goethe, Napoleon, Lincoln, Mussolini ad. Napsal také knihu: Duch a čin. Rozmluvy s Masarykem (1933), kde jsou zmínky o rkp. sporu.

Lukavský Radovan (1.11.1919 - 10.3.2008)
herec a pedagog; člen činohry Národního divadla. Věnuje se uměleckému přednesu (Lyra Pragensis, Viola); pro nakladatelství NEKLAN připravil audio nahrávku RKZ: Rukopisy v přednesu Radovana Lukavského (2002).

Lukeš Jan (nar. 12.9.1950)
PhDr., literární a filmový kritik, historik, redaktor, editor a publicista. Vystudoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě UK. Účastník trapného vystoupení u hrobu Václava Hanky na Vyšehradě v televizním pořadu Literární revue Třistatřicettři (Čt2 - červen 2000).

Luňák Jan (12.12.1847 - 21.7.1935)
PhDr., klasický filolog; vystudoval v Praze. Většinu života strávil v cizině (Kazaň, Petrohrad, Moskva) - pseudonym Ivan Ivanovič Lunjak. Profesor Novoruské university v Oděse. Napsal knihu Gostynskoje čudo (Hostýnský zázrak). K voprosu ob istočnikach epopej Kraledvorskoj rukopisi Jaroslav (Oděsa 1898); zaujala ho legenda o zázračné záchraně křesťanského vojska od záhuby v roce 1241. Po roce 1930 se vrátil do Prahy.

Lützow Francis (František) (21.3.1849 - 13.1.1916) [+]
hrabě z Dreylützenů a Seedorfů; Dr. h. c., anglický spisovatel, rakouský diplomat v Římě a v Londýně. Od r. 1884 žil střídavě v Čechách (na zámku své choti na Žampachu) a v Londýně. Propagoval českou kulturu v Británii. Psal knihy o české historii, napsal řadu hesel pro encyklopedii Britannicu. Jeho hlavní dílo: A history of Bohemian Literature (1899), kde velmi příznivě popsal nejstarší české památky - Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Jako student vídeňské university přeložil Libušin soud (na konec připojil zlomek Sněmu); jeho překlad otiskl Johannes Scherr v knize Bildersaal der Weltliteratur (1869).

Macan Karel Emanuel (25.12.1858 - 6.2.1925)  
nevidomý hudební skladatel, učitel hudby ve slepeckém ústavu, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny. Složil přes 100 skladeb, mj. Beneš Heřmanóv - skladba pro tenor s orchestrem.

Maciejowski Waclaw Aleksander (10.9.1792 - 10.2.1883)
historik, prof. práv na universitě ve Varšavě. Napsal knihu Pamietniky o dziejach pismiennictwie i prawodawstwie Slowian (Petersburg 1839; Leipzig 1977). V knize jsou ukázky z RK: Jaroslaw, Jelen, Piesň milosna pod Wyszogradem, Zaboy.

Macpherson James (27.10.1736 - 17.2.1796)
skotský básník a spisovatel. Autor Ossianových zpěvů: Fragments of Ancient Poetry; collected in the Highlands and translated from the Gaelic or Erse language (Zlomky staré poezie) (1760) a dalších sbírek. Byly to umělé ohlasy lidové poezie, údajně ze 3. stol., které vydával za anglický překlad keltských písní barda Ossiana.  Portrét.

Macura Vladimír (7.11.1945 - 17.4.1999)
PhDr., literární historik, prozaik a překladatel. Byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Napsal monografii o českém národním obrození Znamení zrodu (1983) a sbírku Masarykovy boty (1993), kde jsou fejetony Démon Hanka a "Mystifikace a národ" o Václavu Hankovi a Josefu Lindovi. Dále napsal článek do knihy Češi a Němci: Rukopisy aneb O mystifikování českém (2001).

Madiera Antonín Karel (2.1.1831 - 19.9.1899)
středoškolský profesor, literární historik, překladatel z latiny. Proslovil přednášku "O kulturním významu RKZ" (Libeňsko-Karlínská Budeč, 5.6.1886).

Mágr Antonín Stanislav (6.4.1887 - 14.8.1960)
slavista, literární kritik, překladatel, redaktor. Napsal článek do Prager Presse: "Hankas Königinhofer Handschrift in marxistischer Beleuchtung" (1932).

Mahler Zdeněk (nar. 7.12.1928) [-]
PhDr., spisovatel a vypravěč. Autor subjektivních knih a neobjektivních televizních pořadů, např. Příběh Rukopisů (Lapidárium 1995), Ano, Masaryk (Čt1 1997). Pořad o Masarykovi vydal také knižně Ano, Masaryk (PRIMUS 2002), zde si navíc vymyslel, že za smrt Masarykovy matky mohou obránci Rukopisů.

Mácha Karel Hynek (16.11.1810 - 6.11.1836) [+]
básník, nejvýznamější představitel revolučního romantismu. Byl ovlivněn krásou RKZ. V lyrickoepické básni Máj (1836) položil základy moderního českého básnictví. Byl přítelem Josefa Lindy, po jeho předčasné smrti složil báseň Na úmrtí českého básníka; spisovatel Ivanov z ní vyčetl, že Mácha věděl o Lindově podvržení Záboje, Jaroslava, Rukopisu Zelenohorského a Písně Vyšehradské.

Macháček Simeon Karel (10.12.1799 - 2.10.1846) [+]
dramatik, básník a překladatel. Vydal rozsáhlou antologii české poezie Krasořečník aneb Sbírka básní k deklamaci (1823), kde jsou čtyři písně RK v novočeské úpravě. Spolupracoval s Fr. Palackým na "Dějinách české slovesnosti - Geschichte der Schönen Redekünste bei den Böhmen" (1827).

Máchal Jan (25.10.1855 - 3.11.1939) [-]
univ. prof. dějin slovanských literatur, historik, pseudonym Máchal Hanuš. Napsal důkaz, že lyrické písně RK jsou umělé Hankovy ohlasy ruských písní: Hankovy Ohlasy písní ruských (Listy filologické 1899). Byl redaktorem Musejníka (ČČM), zabýval se slovanskou mytologií: Bájesloví slovanské (1907).

Machala Lubomír (nar. 10.11.1958)
PhDr., vedoucí katedry bohemistiky na FF UP v Olomouci. Napsal knihu Literární bludiště (Praha 2001), kterou se habilitoval a kde opsal pasáž z recenze Jaromíra Slomka ke knize Poslední tečka za Rukopisy.

Machar Josef Svatopluk (29.2.1864 - 17.3.1942) [-]
básník a spisovatel. Autor parodické básně Rukopis vinohradský zesměšňující zde dobu husitskou. Ve vzpomínkové knize Při sklence vína v článku Slovíčko o RK zesměšnil Václava Hanku a jeho předmluvu v RK.

Machek Antonín (31.10.1775 - 18.11.1844) [+]
malíř, kreslíř a litograf; rozsáhlý soubor portrétů obrozenské inteligence. Vydal Dějiny české v obrazích kamenopisně vyvedených, představených od sjednocených umělcův akademie Pražské, s objasněním od V. Hanky (1820); obsahuje náměty z RKZ (Libušin soud; Čestmír a Vlaslav; Tataři u Olomouce; Vyhnání Polanů; Pobití Sasíků). Známý je jeho portrét Václava Hanky z roku 1821 (obraz obsahuje vlepený list RK - faksimile od Henniga).

Machovec Milan (23.8.1925 - 15.1.2003) [-]
Prof. UK, filosof. Napsal monografii "Tomáš G. Masaryk" (1968), kde je kapitola O smysl vědy, věnovaná rukopisným sporům. Dále vydal v Masarykově společnosti sborník přednášek "Masarykova praktická filosofie" (1993), kde popsal rukopisný spor v přednášce TGM a patologické jevy moderní doby.

Maixner Petr (13.3.1831 - 22.10.1884) [+]
malíř historických obrazů a podobizen; žák pražské akademie u Rubena. Neuspěl v soutěži na výzdobu Národního divadla. Ilustroval Libušin soud, Záboje, Oldřicha, Beneše a Jaroslava pro Zapovu Česko-moravskou kroniku (1862-1872).

Majewski-Skorochod Walenty (1764 - 3.7.1835) [+]
polský historik a archivář; učitel na kadetní škole. Napsal "O Slowianach i ich pobratymach" (1816). Dostal od Antonína Jungmanna dva výtisky Rukopisu Kralodvorského (1819) a ihned o tom uvědomil redakci "Pamietnika Warszawského", kde otiskl 4 úryvky RK v polském překladu.

Majkov Apollon Nikolajevič (4.6.1821 - 20.3.1897) [+]
ruský básník a dramatik. Studoval práva, pracoval v knihovně při Rumjancevském muzeu. Přeložil básnicky Slovo o pluku Igorově. Složil poemu Ljubuša i Premysl, kde použil mnoho veršů z Libušina soudu (RZ).

Makušev Vikentij Vasiljevič (10.10.1837 - 2.3.1883) [--]
ruský historik, slavista, slavjanofil; profesor na univ. ve Varšavě. Rukopis Libušina soudu považoval za podvrh 19. století. Napsal knihu: Iz čtenij o staročeskoj pismennosti (1879) a studii Mnenije Sreznevskago o t.n. Zelenogorskoj rukopisi (Voroněž 1878). Jeho posudky použil Šembera ve svých protirukopisných publikacích. Setkal se s A. Vaškem ve Vídni a souhlasil s jeho kritikou podvrženosti RK.

Malinský Ladislav (7.3.1918 - 13.6.2005) [+]
MUDr., jako student Akademického gymnasia v Praze překvapil skvělými filologickými studiemi na obranu RKZ, aktivně pracoval v Čs. společnosti rukopisné. Napsal mnoho rkp. článků do měsíčníku TANK, např.: Historie Rukopisů v kostce; Osudy Rukopisů v 19. století; XX. století Rukopisům; Autority ve sporu o Rukopisy; Učebnice o RKZ ad. Známá byla jeho diskuse s prof. F. M. Bartošem o Rukopisech (1937). Seznam rkp. článků.

Maloch Antonín Vánkomil (30.8.1823 - 3.4.1880) [+]
historik, skladatel, vlastivědný pracovník, topograf. Vystudoval práva a učil na Staroměstském gymnásiu v Praze a poté v Jičíně (dějepis a zeměpis). Napsal studii: Max Büdingers österr. Geschichte bezüglich Böhmens (1859 - recenze vyšla v Lumíru).

Malý Jakub Josef Dominik (4.8.1811 - 7.3.1885) [+]
literární kritik a historik, novinář a překladatel. Do 50.let užíval i vlastenecké jméno Budislav, resp. jeho zkratku J.B.Malý. Spolupracoval s Riegrem při vydávání první české encyklopedie Slovník naučný (1859-1874). Vydal Soustavní nástin Slovesnosti (1848). Obhájce Rukopisů, např. ve statích Zpomínky a úvahy starého vlastence (1870). Sám vydal Vlastenský slovník historický (1876), kde o RKZ napsal: "Oba rukopisy byly co do pravosti v mnohou pochybnost brány, avšak skvěle obhájeny."

Mánes Josef (12.5.1820 - 9.12.1871) [+]
slavný český malíř a ilustrátor Rukopisů. Stal se průkopníkem národního umění (oslava slovanského hrdiny a národní minulosti). Již jako patnáctiletý byl přijat na Akademii, kde studoval u svého otce Antonína Mánesa a Františka Tkadlíka. Úspěšně se zúčastnil soutěže na téma Libušin soud (1839), jeho kresby se ale nezachovaly. Rukopisná myšlenka prostupuje celým jeho dílem. Prvním nakladatelem byl Karel Bellmann: Rukopis Kralodvorský. Staročeské zpěvy hrdinské a milostné (1861), významné je také vydání Prusíkovo: Rukopis Kralodvorský (1886).

Mára Václav (17.5.1842 - 3.6.1902)
grafik, obrazový redaktor Světozoru. Studoval na pražské malířské akademii. Vypracoval dřevorytinu Opuštěné z RK podle obrazu A. Seiferta (1885).

Marek Antonín (5.9.1785 - 15.2.1877)
spisovatel známý jako "libuňský farář". Spolupracoval s J. Jungmannem. Jeden z údajných padělatelů RKZ (podle J. Pekaře).

Marek Jaroslav (nar. 27.11.1926)
Prof. PhDr., historik; vystudoval bohemistiku a historii na FF MU v Brně. Vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV. Napsal monografii Jaroslav Goll (1991) a knihu Česká moderní kultura (1998), kde jsou pasáže věnované Rukopisům.

Mareš František (20.10.1857 - 6.2.1942) [++]
univ. prof., lékař, slavný fysiolog a filosof, dvojnásobný rektor University Karlovy (1920 a 1921). Vystoupil na obranu RKZ brzy po 1. svět. válce veřejně a byl hlavou obrany Rukopisů až do své smrti. Napsal nespočetné články a studie; vydal 8 knih česky a jednu ve francouzštině - z nich nejdůležitější Pravda o Rukopisech (1931) položila pevné základy pro novou obranu a je základním dílem v tomto směru ve 20. století.  Seznam spisů a ukázky. Fotografie.

Markovský Václav Ignác Leopold (5.11.1789 - 16.10.1846) [+]
malíř podobizen, historických a kostelních obrazů; člen Sjednocených umělců Akademie. Ilustroval "Dějiny české (Geschichte Böhmens)": Čestmír a Vlastilav v bitvě na Tursku (1824).

Markus Gottlob (Bohachval) (1815 - 1880) [+]
dolnolužický spisovatel, farář v Popojcích. Sbíral dolnolužické lidové písně, jež vydal M. Hórnik (1881). Pro Hankovu Polyglottu RK přeložil dvě písně : Spusčona a Skowrjenck (1852).

Maršálek Ilja Ladislav (1876 - 5.9.1943) [+]
malíř a sochař v Plzni, autor monumentálních obrazů. Větší část tvůrčího života strávil na Rusi. Zanícený obhájce RKZ za 1. republiky.

Maršíček Ladislav (19.5.1914 - 1.12.1936) [-]
JUC., novinář, básník; přispíval články proti Čsl. spol. rukopisné do Českého Slova, Soboty a Volnosti. V článku Obránci RKZ loví mezi středoškoláky zaútočil na prof. Leopolda Zubra, že nepřednáší na bubenečském gymnasiu o Rukopisech jako podvržených. Také na něj prozradil, že je členem rukopisné společnosti.

Martinková Věra (nar 15.5.1948)
PhDr., autorka učebnic českého jazyka a literatury, grafička a ilustrátorka. Sestavila Čítanku pro střední školy, kde jsou ukázky z Rukopisů. Také sestavila učebnici Literatura 1, kde v kapitole Obraz české minulosti napsala: Přestože za padělatele Rukopisů byli mnohokrát označeni jejich "nálezci" - Václav Hanka a Josef Linda - jejich podíl na vzniku obou Rukopisů nelze dosud bezpečně zjistit, ba ani nebylo s definitivní platností rozhodnuto, zda to skutečně jsou padělky.

Marx Karel (5.5.1818 - 14.3.1883)
německý filosof, ekonom a politik. Zakladatel vědecké teorie komunistického hnutí. Zajímal se o slovanskou historii, znal práce Palackého a Šafaříka. V knihovně Britského muzea objevil v práci Eichhoffově píseň Záboj z RK a upozornil dopisem Fr. Engelse na paralelní česko-německé vydání Rukopisu Královédvorského (Hanka-Svoboda, Praha 1829).

Mařák Julius Edvard (29.3.1832 - 8.10.1899)
malíř krajinář a grafik. Pro královskou lóži v Národním divadle vytvořil obrazy památných míst české země: Vyšehrad, Hostýn, Hruboskalsko. Grafické listy: Jelen (1877) a Pade junoše zlobú vraha.

Masanov J. I.
ruský bibliograf; napsal knihu "Ve světě pseudonymů, anonymů a literárních podvrhů" (Moskva 1963), kde jedna kapitola má název "Kraledvorskaja rukopis".

Masaryk Ludvík (17.8.1854 - 15.2.1914)
majitel tiskárny v Hustopeči; bratr presidenta T. G. Masaryka. Anonymně vytisknul dva pamflety proti Rukopisům: Sbírku nověstaročeských textů: Passio s. Mutani Gloriosi Martyris (vynalezl a k tisku upravil Jaloslav Klackobor, tiskem Fr. Dollfuse v Chicagu, 1889); předmluvu k této básni, tzv. Předhlahol napsal T. G. Masaryk. Druhý pamflet: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv (nákladem vlastním v Lipsku u Františka Benssena) vydal třikrát krátce po sobě v roce 1886.

Masaryk Tomáš Garrigue (7.3.1850 - 14.9.1937) [--]
univ. prof., filosof, sociolog, první president ČSR. Ve svém časopise Athenaeum v únoru 1886 uvedl v akci a organizoval kampaň proti pravosti RKZ, která rozdělila národ a znemožnila klidné a vědecké vyřešení otázky rukopisné. Sám napsal několik článků, např.: Všeobecná pravidla, dle nichž veřejná kritika literární má posuzovati zkoumání Rukopisů, Některé pochybnosti paleografické, O lyrických básních RK, Příspěvky k aesthetickému rozboru RK a RZ, Náčrt sociologického rozboru RZ a RK (Athenaeum 1885-86). Vyjádření T. G. Masaryka: "Na mne rukopisy svou prázdnotou, neurčitostí a nepěkností vždy dělaly dojem slátaniny." (Nová doba 1899).  Rukopisné články a studie T. G. Masaryka.

Masaryková Alice Garrigue (3.5.1879 - 29.11.1966)
PhDr., vystudovala historii na FF UK. Osvětová pracovnice, dcera prvního československého prezidenta. Napsala knihu Dětství a mládí: vzpomínky a myšlenky, kde jedna kapitola má název Boje o Rukopisy   (1. vydání Pittsburgh 1960) a (2. vydání Praha 1994).

Mašek Ignác Bohuslav (31.7.1837 - 2.10.1901) [++]
středoškolský prof., filolog, aktivní obránce RK. Napsal mnoho studií, např.Příspěvky k výkladu RK (spolu s J. Gebauerem), Popis korektur a rasur v RK (1876), Paměť Přibyslavská XV. věku a RK (1893), O čem svědčí proužky rukopisu Kralodvorského? (1889) ad. Soupis jeho rkp. prací. Fotografie.

Mašek Karel Vítězslav (1.9.1865 - 24.7.1927)
profesor dekorativní malby. Spolupracoval s Mikolášem Alšem na diorama Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895).

Maťátko Jaroslav (1911 - 1977)
ředitel muzea ve Dvoře Králové nad Labem; předseda regionálního Vlastivědného kroužku. V polovině 60. let uveřejňovaly Zprávy královédvorského muzea a vlastivědného kroužku články obránců Rukopisů. Členové kroužku údajně požádali spisovatele Ivanova, aby vyřešil problém Rukopisu královédvorského (?)

Matějček Antonín (31.1.1889 - 17.8.1950) [-]
historik výtvarného umění. Znalec Mánesova díla, zejména jeho prací na RK, např. Dílo Josefa Mánesa, sv. III - Rukopis Královédvorský (1927). Vydal také knihu Národní divadlo a jeho výtvarníci.

Matějíček Tomáš (Hibi) (5.8.1978 - 10.10.2009)
básník, výtvarník, webdesigner. Napsal scénář komiksu Šifra mistra Hanky (2007), který nakreslil Karel Jerie.

Mathauser Josef (14.7.1846 - 10.1.1917)
malíř historických a oltářních obrazů. Před r. 1891 vytvořil obraz Libušin soud. Obraz Porážka Tatarů Jaroslavem ze Šternberka r. 1241 vydal nakladatel F. J. Jedlička v souboru pohlednic Česká historie v obrazích.

Matoušek Ladislav (23.6.1908 - 29.4.1992) [++]
Ing., vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně, potom pokračoval studium na vojenské škole; kapitán čs. armády, novinář a publicista. Účastník obrany RKZ od r. 1930. Úzce spolupracoval s prof. Marešem, Vojtěchem a Vrzalíkem. Napsal mnoho rkp. článků a vydal publikace: Rukopis Zelenohorský (1935), Případ Paměti Přibyslavské (1936), Za pravdou Rukopisů (1938), Po stopách pravdy a podvodu (1939), Pravda proti omylům (1942). Chystal k vydání studii TGM a RKZ. Společně s K. Třeskou redigoval Zprávy Čsl. společnosti rukopisné. Také psal pod pseudonymem Karel Jelk. Po válce emigroval do USA, tam vydal RKZ: Vzpomínky na boj za vědeckou pravdu (Chicago 1958).  Ukázky rkp. článků a publikací. Fotografie (1951).

Matoušek Miloslav (29.8.1900 - 1.4.1985) [-]
MUDr., gynekolog, sociolog, publicista. Prof. dějin lékařství na LF UP v Olomouci. Napsal knihu "Fysiolog František Mareš a jeho idealistická filosofie" (Praha 1960), kde je kapitola týkající se Rukopisů.

Matys Rudolf (nar. 28.5.1938)
literární kritik, básník, redaktor Českého rozhlasu. Připravil pro vysílání pořad Mýtus a pravda. Rukopis Královédvorský a Zelenohorský po 150 letech (23.9.1967).

Matysová-Kheilová Lotty (7.6.1863 - 3.11.1940) [+]
odkázala Čsl. společnosti rukopisné velkolepý dar - 50.000 Kč. Kvůli zdlouhavému dědickému řízení se převod protáhl; při převzetí částky na účet musela společnost dokazovat, že dárkyně nebyla židovského původu. Po válce peníze skončily na tzv. vázaném účtu a vynuceným rozpuštěním společnosti roku 1952 propadly komunistům.

Mauder Josef (1.12.1854 - 15.11.1920)
sochař. Neuspěl v soutěžích na výzdobu Národního divadla a Palackého mostu, oboje s náměty RKZ. V Chotkových sadech v Praze stojí jeho rozsáhlé sousoší ilustrující postavy Zeyerova díla v čele s Libuší (1913). Je také autorem soch pro Slavín na Vyšehradě (1892).

Mauthner Fritz (22.11.1849 - 28.6.1923)
německý židovský spisovatel, původem z Čech; redaktor Berliner Tagblatt, spoluzakladatel scény Freie Bühne. Psal satirické literární parodie, obsáhlé naturalistické romány a později se věnoval filosofii jazyka. Napsal mj. román Die böhmische Handschrift - Český rukopis (1897), kde zesměšnil Čechy, padělání Rukopisů a rukopisný spor. Román obsahuje také dvě básně napsané ve stylu RKZ.

Max Gabriel Cornelius (23.8.1840 - 24.11.1915)
malíř, syn sochaře Josefa Maxe. Namaloval svůj první obraz Vidění Libuše již jako osmnáctiletý. Dále namaloval obraz Opuštěná (1870).

Mazon André (7.9.1881 - 3.7.1967) [-]
francouzský slavista; prof. na Collège de France. Přednášel také v Praze, mluvil výborně česky a vydal českou gramatiku (1921). Napsal článek: Die Gedichte der Königinhofer Handschrift und Claude Fauriel (Slawische Rundschau 1938). Také zpochybnil pravost ruského Slova o pluku Igorově.

Meduna Julius, rytíř z Riedburgu [+]
plukovník v.v., byl ve stálém přátelském styku s Davorinem Žunkovičem. Blízký příbuzný inž. Eduarda Střemchy (přednosta vozových dílen dráhy ve Vídni). Od roku 1908 zasvěcoval jeho syna Bohumila Střemchu do záležitostí RKZ.

Meinert Joseph Georg (22.2.1773 - 15.5.1844) [+]
PhDr., česko-německý filosof a spisovatel, prof. staroměstského gymnasia, později prof. estetiky na universitě pražské. Vydával historicko-beletristický německý almanach Libussa (1802-1804). Vyjádřil se velmi pochvalně o Rukopisu Královédvorském, napsal recenzi Svobodova německého překladu RK pro vídeňský Hormayrův Archiv für Geschichte (1819). Přispíval do německých časopisů studiemi o české historii. Sbíral německé národní písně na Kravařsku.

Melicher Theophil (15.10.1860 - 9.7.1926)
rakouský malíř historických a náboženských obrazů; specialista na restaurování starých fresek. Žák a spolupracovník prof. Trenkwalda. Obnovil fresky v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě (1890). Na popud následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este restauroval (vlastně přemaloval) fresku na zámku v Častolovicích: Jaroslav ze Šternberka ve vítězném boji s Tatary u Olomouce (1912/13).

Mencl Josef Branislav (2.10.1816 - 22.6.1864)
vyučený klempíř a kovolijec; zhotovil lustry pro radnici a německé divadlo pražské. Drobné reliefy vystavil na světové výstavě v Londýně (1851). Byl činný i politicky a literárně; účastnil se Slovanského sjezdu (1848), přispíval do Riegrova Slovníku naučného. Přítel K. H. Máchy a B. Němcové. Pro Hankův rodný dům v Hořiněvsi zhotovil pamětní desku s reliefem Václava Hanky a jeho krédem: "Národy nehasnou, dokud jazyk žije." Slavnostního odhalení (7.9.1862) se zúčastnili Fr. Palacký, Rieger, Sladkovský, Neruda, Vrťátko ad.

Mencl Pavel
kapitán Ing., odborný pracovník odd. chemie v Kriminalistickém ústavu. Vypracoval posudek universální k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Menčík Ferdinand (29.5.1853 - 10.7.1916)
literární historik, knihovník Dvorské knihovny ve Vídni. Lektor české řeči a literatury na vídeňské universitě. Vydavatel starších českých textů (Alexandreida, Rozbor Legendy o sv. Kateřině ad.). Polemizoval se Šemberou a Vaškem o RKZ.

Menhart Oldřich (25.6.1897 - 11.2.1962)
typograf a kaligraf; autor řady typografických písem. Vytvořil typograf. úpravu, iniciály a písmo Manuscript pro knihu Rukopisy zelenohorský a královédvorský (1948), která vyšla v Pourově edici k 130. výročí prvního vydání RK.

Mensinger Karel (9.10.1813 - 10.10.1892)
kněz, spisovatel a vlastenec, šiřitel lidové osvěty. Jako polní kurát v armádě Radeckého se dostal do Itálie a zůstal tam přes 40 let. Založil slovanské oddělení v Ambrosiánské knihovně. Přeložil do italštiny Rukopis královédvorský.

Mentzlová Dana (nar. 13.5.1974) [+]
Mgr., absolventka Pedagogické fakulty UK. Pod dívčím jménem Štamberská publikovala články o RKZ v novinách, časopisech a v Almanachu rukopisné obrany. Pro internetové www stránky České společnosti rukopisné přeložila z knihy Universalgeschichte des Fälschens článek Oty Filipa o RKZ. Rukopisné stránky Mgr. Mentzlové: zde.

Merhaut Luboš (nar. 11.4.1961)
PaedDr., literární historik, lexikograf. Na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK vede kurz "Rukopisy královédvorský a zelenohorský (proměny obrazu a dobové situace v 19. století)".

Mervart František (12.11.1898 - 1.11.1985)
malíř; do r. 1918 žil s rodiči v Rusku. Po návratu vystudoval Umprum. Od r. 1932 prof. kreslení na odborné škole textilní ve Dvoře Králové nad Labem. Koncem 60. let připravoval expozici Památníku RK (v roubeném domku soustružníka Šmída), která po výzkumech tzv. Ivanovova týmu nebyla realizována.

Měšťan Antonín (29.8.1930 - 30.5.2004)
PhDr., filolog-slavista, literární historik. Po emigraci profesor slavistiky na universitě ve Freiburgu. Napsal studii Libreto Smetanovy opery Libuše jako literární dílo (1982). Autor libreta Wenzig použil k sepsání libreta báseň "Libušin súd" z tzv. Rukopisu zelenohorského, českého rukopisného padělku...

Metlinskij Amvrosij Lukjanovič (1814 - 29.7.1870)
maloruský básník a spisovatel. Studoval na univ. v Charkově, přednášel dějiny ruské literatury na univ. v Kyjevě. Sbíral ukrajinské národní písně. Publikoval pod pseudonymem A. Mohyla. Přeložil Rukopis královédvorský (1843).

Mezník Jaroslav (31.12.1928 - 28.11.2008) [-]
PhDr., historik, prof. starších obecných dějin na FF MU v Brně. Napsal studii "Rukopisy z hlediska historie" do Sborníku Národního muzea: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969). Napsal recenzi Endersovy knihy o estetické hodnotě Rukopisů (ČČH 1994); ve vzpomínkách Můj život za vlády komunistů popsal vznik studie do Sborníku NM (2005).

Mickiewicz Adam (24.12.1798 - 26.11.1855)
polský spisovatel a básník. Prof. slovanských literatur na Collège de France v Paříži (1840). Přeložil do franštiny Libušin soud (1849), považoval LS za nejstarší pomník literatury slovanské. O lyrických písních RK napsal, že nezaslouží žádnou zvláštní pozornost.

Míčko Miroslav (26.3.1912 - 1.3.1970)
prof. UK, výtvarný kritik, historik moderního umění. Vydal publikaci Výtvarné dědictví Rukopisů (Vyšehrad 1940). RKZ neuznával a místy zlehčoval.

Michalska-Przybysz Anna
polská pěvkyně - sopranistka. Nazpívala CD s písněmi skladatele Wladyslawa Zelenski Piesni (Acte Préalable, Warszawa 2000). Na piano ji doprovázela Malgorzata Wielgolinska. Písně z RK: Róza - Zazulka - Opuszczona - Skowronek - Wienek.

Miklík Josef (1.3.1886 - 9.11.1947) [-]
římskokatolický teolog, církevní spisovatel; člen řádu redemptoristů. V indexu knih katolíkům škodlivých uvedl i písně Rukopisů pro jejich pohanský obsah!

Miklosič Franjo (20.11.1813 - 7.3.1891) [-]
PhDr., JUDr., slovinský jazykozpytec, slavista, univ. prof. ve Vídni. V Mariboru byl jeho spolužákem později slavný básník "illyrský" Stanko Vraz. Byl učitelem jazyků v šlechtických domech (např. u hraběte Pálffyho), ve Vídni se seznámil s Kopitarem. Napsal Srovnávací mluvnici slovanských jazyků, připojil se k útokům na Hanku v době Kuhovy akce. Článek v Památkách archeologických (1868).

Milbauer Jaroslav (1.2.1880 - 19.1.1959)
Ing., prof. anorganické technologie, rektor ČVUT (1934-35). Odborné práce ve fotografii. Obhájce pravosti Rukopisů.

Millauer Maximilian František (17.12.1784 - 14.6.1840)
ThDr., spisovatel, kněz řádu cisterciáckého, prof. a rektor pražské university (1834). Člen Král. učené společnosti, jednatel Musea. Byl přítomen první chemické zkoušce Libušina soudu (1824); komise Dobrovský, Millauer a Steinmann prohlásila rukopis za falsum.

Miller Orest Fjodorovič (4.8.1833 - 1.6.1889)
literární historik, folklorista; původem estonský Němec. Studoval ve Vilnu, Varšavě a Petrohradě. Napsal studii "O slovanských národních písních" do Gerbeľova sborníku Poezie Slovanů (1871). Nevěřil v pravost RZ, ale proti RK neměl žádné výhrady.

Miszewski Jan [++]
prof., polský slavista, připojil se k obraně RKZ skvělou prací Walka o czeskie rekopisy (Krakov 1937) a polemickými články proti A. Brücknerovi.

Miškovský Jozef (10.3.1859 - 13.8.1940)
spisovatel, novinář, historik. Pod pseudonymem Jozef M. Pobořský napsal divadelní hru Durynková olše (1881) vycházející z bájné minulosti, inspirovaná RKZ.

Mittelhauser Eugène (7.8.1873 - 19.12.1949)
francouzský generál, velitel francouzské vojenské mise v Československu (1921-25). K 60-tinám dostal od min. předsedy Udržala dar, který zhotovil sochař Drahoňovský - skleněnou plaketu Záboj (1933).

Mordovcev Daniil Lukič (19.12.1830 - 23.6.1905)
ruský a ukrajinský spisovatel, historik. Studoval v Petrohradě historii, na žádost Pypina přeložil Rukopis královédvorský do chochlanštiny. Rusové nazývají Ukrajince pohrdavě - Chochlani.

Morée Peter C. A. (nar. 1964)
Dr., původem z Nizozemí; vědecký pracovník na Katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty University Karlovy. Předseda Akademického senátu ETF UK. V předmětu Církevní dějiny vedl seminář Vymyslet své dějiny? (Spor o rukopisy Královédvorský a Zelenohorský v 19. stol.).

Morfill William Richard (11.11.1834 - 9.11.1909)
profesor ruštiny a jiných slovanských jazyků na universitě v Oxfordu. Napsal knihu Slavonic Literature (1883), kde jsou jeho překlady čtyř písní RK (Róže, Skřivánek, Opuštěná, Žežhulice). Získal čestný doktorát Karlovy university (1908).

Morozov Petr Osipovič (1854 - 1920)
ruský literární historik; docent ruské slovesnosti v Petrohradě. Napsal studii "Nová literatura slovanských národů" (1888). Popsal také RKZ a problémy s jejich pravděpodobnou podvržeností.

de La Motte-Fouqué, Friedrich Heinrich Karl (12.2.1777 - 23.1.1843) [+]
německý romantický básník ze staré francouzské exulantské rodiny; byl nadšen písněmi RK, na jejich počest složil oslavné verše Ale ty, ó země česká, žij a zpívej, zkvétej... (1823).

Mourek Václav Emanuel (20.8.1846 - 24.10.1911)
jazykovědec, vystudoval klasickou a germánskou filologii. Zakladatel české germanistiky; propagátor studia anglického jazyka. Má velké zásluhy o organizaci české vědy. Byl jednatelem Muzea a od něho získal prof. Píč dvojlist RK, který předložil zahraničním paleografům (září 1911).

Mucha Jiří (12.3.1915 - 5.4.1991)
spisovatel, syn malíře Alfonse Muchy. Příslušník čs. armády ve Francii, válečný zpravodaj BBC. Během války se v Paříži oženil s hudební skladatelkou a dirigentkou Vítězslavou Kaprálovou - jejich svatební oznámení.

Müller Rudolf Josef (28.12.1816 - 6.3.19O4)
česko-německý malíř z Liberce, pedagog a spisovatel. Studoval na pražské malířské akademii. Na výstavě Krasoumné jednoty vystavil obraz Záboje (1846).

Münzberger Bedřich (1846 - 23.7.1928)
architekt, navrhl podstavce Myslbekových soch na Palackého mostě.

Murazan Panducht
kněz, člen řádu mechitaristů ve Vídni. Pod vedením prof. Rudolfa Sovy z orientálské akademie přeložil některé básně z Rukopisu královédvorského do řeči arménské (1876).

Murko Matija (10.2.1861 - 13.2.1951) [-]
univ. prof., slovinský slavista, liter. historik, badatel v oboru staroslovanských srovnávacích studií. Předseda Slovanského ústavu v Praze. Obdivovatel Národopisné výstavy Českoslovanské (1895). Založil časopis Slavia (1922). Považoval RKZ za památky 19. století (Le Monde Slave, 1935).

Musilová Šárka
absolventka Katedry české literatury na Filosofické fakultě Ostravské university. Obhájila diplomovou práci T. G. Masaryk a jeho úloha ve sporech o RKZ (2004). Vedoucím práce byl prof. Jiří Svoboda, ředitel Ústavu pro regionální studia.

Myslbek Josef Václav (20.6.1848 - 2.6.1922) [+]
sochař, tvůrce mnoha děl. Začal svou uměleckou kariéru Opuštěnou a Apotheosou Rukopisu královédvorského (1867), k Rukopisům se vrací několikrát: Lumírův relief (1872), Záboj (1873), Vítězný průvod Zábojův a Slavojův (1875) a vrcholí při výzdobě Palackého mostu: Záboj a Slavoj, Lumír a Píseň, Libuše a Přemysl (1881-1897). Sochy na Palackého mostě byly poškozeny při americkém náletu v únoru 1945 a jsou nyní v sadech na Vyšehradě.

Nabielak Ludwik (16.12.1804 - 14.12.1883) [+]  
polský spisovatel, od r. 1831 žil ve Francii, kde také zemřel. Překládal srbské písně, Slovo o pluku Igorově a také podle vydání RK (1829) přeložil do polštiny šest básní: Jaroslav; Záboj a Slavoj; Čestmír a Vlaslav; Ludiše a Lubor; Oldřich a Boleslav; Zbyhoň - byly otištěny v časopisu Haliczanin (1830). Snažil se překládat RK co nejvěrněji.

Naughton James Duncan (20.5.1950 - 9.2.2014)
skotský bohemista, učil české dějiny a českou literaturu na universitě v Oxfordu. Byl dobrým překladatelem, napsal mnoho článků o české literatuře. V rozhovoru s Janem Čulíkem hovořil o české literatuře v Británii v 19. století. První překlady byly z Rukopisu královédvorského (Krystyn Lach-Szyrma, John Bowring, Albert Henry Wratislaw).

Navarová Zuzana (18.6.1959 - 7.12.2004)
Mgr., zpěvačka, skladatelka a textařka. Začínala ve folkové skupině Nerez, později zpívala vlastní texty na latinskoamerické rytmy ve skupině Koa. Když se jí časopis TÝDEN (2001/č.38) zeptal Jakou knihu jste naposledy dočetla? odpověděla: Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský.

Navrátil Josef Matěj (17.2.1798 - 21.4.1865) [+]
malíř krajin, fresek, žánrů a podobizen. Od r. 1823 zapsán na malířské akademii. Ve Vávrově domě (dnes Poštovní muzeum) provedl nástěnné malby s námětem Libušina soudu a Oslovení Přemysla Oráče. Na statku liběchovském u Antonína Veitha provedl mnohé zajímavé malby, např. Libušin soud.

Nebeská Iva (nar. 14.10.1943)
PhDr., lingvistka. Metodou kvantitativní lingvistiky zkoumala RKZ a zjistila "jistou výlučnost textů RKZ ve srovnání s texty obrozeneckými a Dalimilovou kronikou; v jiných ukazatelích se hodnoty RKZ blíží obrozeneckým textům, to svědčí o době v níž RKZ vznikly." Uvedeno v knize: O češtině v číslech (Academia 1987).

Nebeský Václav Bolemír (18.8.1818 - 17.8.1882) [++]
básník a liter. historik, bibliotekář Národního musea, redaktor Musejníka (ČČM), psal literárně-historické studie a články o staré české literatuře. Kritický obránce RKZ, byl podezírán jako autor anonymních článků v Tagesbote. Bránil se proti tomuto nařčení. Bylo opakováno i po jeho smrti - neprávem. Napsal do ČČM rozsáhlý článek Kralodvorský rukopis (1852/53). Seznam jeho dalších rkp. článků.

Nebuška Cyril (6.7.1886 -     ) [+]
Ing. architekt, člen výboru Čsl. společnosti rukopisné. Pravděpodobně on se skrývá za pseudonymem Petre Octavian Zamfirescu, autor publikace Oslí čelistí.

Neff Vladimír (13.6.1909 - 2.7.1983) [+]
spisovatel, člen Čsl. společnosti rukopisné. Napsal román Zlá krev (1959), kde je zajímavě popsán rukopisný spor zahájený Gebauerem a Masarykem roku 1886. Podle knihy byl natočen stejnojmenný televizní seriál (1986), Rukopisům je věnován 4. díl.

Nejedlý Zdeněk (10.2.1878 - 9.3.1962) [--]
c.k. profesor, historik, hudební vědec, kritik a politik. Žák Golla a Hostinského. Proti Rukopisům vystoupil s námitkou "lesních rohů" ve studii Kotle a lesní rohy (1906). Nenávistný odpůrce RKZ, o Hankovi řekl: "Hanka byl takový padělatel, jakého ještě svět nezažil..." (1911). Také vystoupil v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (duben 1937): Vystoupení Zdeňka Nejedlého proti RKZ v roce 1937 a jeho ohlas. Začal psát podrobný životopis Masarykův, ale nedokončil.

Někrasov Nikolaj Petrovič (14.10.1828 - 1.4.1914) [+]
ruský jazykovědec, specialista na ruský jazyk a slovanské jazyky. Prof. historicko-filologického institutu v Petrohradě. Člen-korespondent Akademie věd. Vydal vynikající knihu: Kraledvorskaja rukopis v dvuch transkripcijach teksta s predislovijem, slovarjami, časťju grammatičeskoju, primečanijami i priloženijami (Sanktpeterburg 1872). V této rozsáhlé práci (445 s.) je přepis celého rukopisu ve dvou verzích - podle fotografického vydání Vrťátkova a podle tří vydání RK (1845 + Polyglotta 1852 + 1869), podrobné slovníky, 97 kapitol gramatiky, porovnání textů s kronikami Kosmy, Dalimila, Pulkavy a Hájka ad.

Němcová Božena (4.2.1820 - 21.1.1862) [+]
spisovatelka, ctitelka Rukopisů. V dopise MUDr. Zechenterovi napsala: "Přála bych Vám vidět Manesovy ilustrace ke králodvorskému rukopisu. Zaboje jak zpívá v lese..." ... "Ta pakáž německá závidí nám tu drahou starou památku a rádi by nás o ni připravili..." (28.12.1858).

Němejc Augustin (15.3.1861 - 16.8.1938)
malíř, pedagog, rodák z Nepomuku. Namaloval oponu místnímu ochotnickému spolku pro divadlo na Zelené Hoře Lumír pěje Musám (1885), která byla při požáru zničena.

Neruda Jan (9.7.1834 - 22.8.1891) [+]
novinář, básník a prozaik, kritik a fejetonista. Obránce pravosti Rukopisů Král. a Zel. po celý život. V Národních listech publikoval řadu fejetonů proti odpůrcům RKZ, např. Bláznivý svět (29.6.1879), Po masopustě (14.3.1886) nebo článek Všeobecné slovo o záležitosti RK (15.4.1886). O Masarykovi řekl: "Ty Masarykovy vývody nejsou téměž ke čtení; člověku jde hlava kolem. On chce, aby byl rukopis falešný, a už říká, že je a teprve hledá důvody!" Fejetony Jana Nerudy.

Nesměrák Karel (nar. 1.8.1974) [++]
RNDr., pracuje na Katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Zakládající člen obnovené České společnosti rukopisné (1993) a nynější předseda (od r. 2003). Společně s Ing. Urbanem vydali publikaci Fakta o protokolech RKZ (1996); k 180. výročí nalezení Rukopisu Královédvorského připravil nové vydání RKZ (1997). Vydává Zprávy České společnosti rukopisné a přispívá do Almanachu rukopisné obrany.

Neubauer Zdeněk (nar. 30.5.1942)
RNDr. PhDr., filosof, genetik, profesor obecné biologie na Universitě Karlově. V pořadu České televize Na plovárně (2004) hovořil o Rukopisech a litoval, že byly odstraněny.

Neubert Adolf (21.1.1882 - 19.3.1951)
majitel nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu v Praze. Vydal rukopisné publikace: Fr. Mareš - Klamnost důkazů podvržení Rukopisů královédvorského a zelenohorského (1928); F. Šťovíček - O bitvě na Turském poli a osmi básničkách Rukopisu královédvorského (1935).

Neumann Augustin Alois (14.7.1891 - 26.12.1948) [+]
ThDr., katolický historik, člen augustiánského řádu (1911); profesor církevních dějin Cyrilometodějské fakulty Palackého university v Olomouci. Účastnil se sporu o zázraku hostýnském a objevil dosud neznámé doklady; jeho články Ke sporu o Hostýn (Hlídka 1933), Pravda o Hostýně (Hlučín 1933) ad. Zvláštním otiskem vyšel článek z "Našince": Ke sporu o svatý Hostýn (Olomouc 1935).

Neumann Jan
kameraman; s režisérem Janem Pixou natočil dokumentární film pro školy o Rukopisech královédvorském a zelenohorském - Náš věčný zápas (1994).

Neumann Jaromír (15.8.1924 - 2001)
Prof. PhDr., historik; vystudoval dějiny umění na FF UK, kde potom pedagogicky působil. Napsal článek: Malíř František Horčička a Hankova falza do knihy Falza a podvody české historie (Akropolis 2001).

Neureutter Martin (1794 - 1864)
majitel nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu v Praze. Knihkupectví převzal od svého otce r. 1815; jeho otec byl na přelomu století jediným českým nakladatelem v Praze. Vydal píseň Jaroslav z Rukopisu Královédvorského v edici Václava Hanky: Jaroslav vitiez nad Tatary (1823).

Nezdařil Ladislav (8.2.1922 - 15.1.1999)
PhDr., germanista, básník, překladatel, učitel Jazykové školy v Praze. Vydal knihu Česká poezie v německých překladech (1985), kde jedna kapitola je věnována překladům Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

Niederle Lubor (20.9.1865 - 14.6.1944) [-]
PhDr., univ. prof., etnograf, archeolog a historik, badatel o slovanských starožitnostech. Navázal na P. J. Šafaříka. Profesor etnografie a prehistorie na UK (1904-1929), děkan FF UK, rektor UK (1927-1929); založil Archeologický ústav. Hlavní dílo: Slovanské starožitnosti (11 svazků, 1912-1927). Napsal recenzi Hattalovy Obrany Rukopisu Královédvorského (Národní listy 19.3.1911).

Nikolskij Sergej Vasiljevič (nar. 27.2.1922) [-]
Prof. PhDr., rusista a bohemista, absolvent Moskevské státní university; aspiranturu obhájil kandidátskou prací F.L.Čelakovský a ruské lidové písně. Pracoval v Institutu slavistiky a bohemistiky Akademie věd SSSR. Vydal knihu Dvě epochy české literatury (Moskva 1981, Praha 1986), kde je kapitola věnovaná Rukopisům: Básnické mozaiky Václava Hanky a Josefa Lindy. Mj. napsal: "...určité prvky národně sociální utopie (demokratické formy vlády) jsou zřejmé v Hankově a Lindově Libušině soudu..." Od Akademie věd ČR dostal medaili Josefa Dobrovského (11.3.2002).

Ninger Karel (12.1.1827 - 28.2.1913)
středoškolský profesor, historik, buditel. Vyučoval zeměpis, dějepis, latinu a češtinu. Napsal učebnici Historie literatury české (1862). Do ročenky Zlaté klasy napsal Rozbor Libušina soudu (1871).

Nittner Ernst (10.3.1915 - 11.5.1997) [-]
Prof. Dr.; německý historik. Napsal studii Kultura a duchovní životdo publikace Tisíc let česko-německých vztahů (Praha 1995), kde uvedl: "Hanka, Linda, Svoboda... se rozhodli nedostatek originálních českých lidových písní a hrdinských zpěvů nahradit literárními podvrhy."

Nohejlová-Prátová Emanuela (3.6.1900 - 19.11.1995)
prof. PhDr., historička, numismatička. Do Sborníku NM 1818-1948 napsala, že všech 18 zlatých mincí, tzv. Rastislavových, daroval Muzeu hrabě Nostic. Dosud se tvrdilo, že mince falšoval V. Hanka.

Norwid Ludwik (21.11.1818 - 23.12.1881)
polský básník, literární kritik. Volně zpracoval téma básně Záboj z RK: Zabój, Slawój i Ludiek (1843).

Novák Arne (Arnošt) (2.3.1880 - 26.11.1939) [-]
prof. české literatury na Masarykově universitě v Brně; literární kritik a historik. Společně s Janem V. Novákem vydali "Stručné dějiny literatury české" (Olomouc 1909), kde kapitola o Rukopisech má název: Hankova družina a podvrhy rukopisné. Tuto kapitolu napsal Arne Novák; popletl si zde RK s RZ a napsal, že Dolanský rozluštil v RK kryptogram "Hanka fecit". Dále napsal Dějiny české literatury do Československé vlastivědy (1933) - ukázka části věnované Rukopisům.

Novák František [-]
profesor na vinohradské reálce (Na Smetance). Svědek Gebauerův ve věci Paměti Přibyslavské (měl o prázdninách roku 1891 ohledat PP v Přibyslavi a zjistit falsifikát). V roce 1891 byla podle zjištění dr. Řezníčka PP již v městském archivu v Praze a žádný Novák si ji nevyžádal ke zkoumání.

Novák Jan Bedřich (27.11.1872 - 29.10.1933) [-]
archivář a historik. Byl ředitelem Zemského archivu království Českého. Napsal studii Napoleon a my (Naše doba 1920-21), kde popsal svůj objev ohlasů napoleonských válek v Rukopise královédvorském.

Novák Jan Václav (21.12.1853 - 30.4.1920) [-]
literární historik, autor učebnic a čítanek. Vystudoval klasickou filologii a češtinu; zajímal se o starší české písemnictví. Napsal studii: O básnické stránce slohu Legendy o sv. Kateřině a epických písní Rukopisu královédvorského (1884). Společně s Arne Novákem napsali "Stručné dějiny literatury české" (1909), kde je kapitola Hankova družina a podvrhy rukopisné.

Nováková Ester Marie (nar. 1978)
spisovatelka sci-fi, např. Prameny Omodrenu, Země za mořem, Počátek všech neblahostí; přebásnila do současné češtiny Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (2000). Vydavatelská a překladatelská poznámka a recenze.

Novikov Ivan Alexejevič (13.1.1877 - 10.1.1959) [+]
ruský básník a spisovatel; životopisec Puškinův. Napsal studie: "Slovo o polku Igoreve i jeho autor" (1938), "Puškin a Slovo o polku Igoreve" (1951). Básnicky přeložil Rukopis Královédvorský do moderní ruštiny: Kraledvorskaja rukopis (Novyj mir 1939/4). Také přeložil do moderní ruštiny Slovo o pluku Igorově.

Novotný František (6.8.1795 - 18.8.1866)
autor historických povídek a divadelních her. Vystudoval teologii a byl vysvěcen na kněze. Napsal Oběť, povídka z dávnověkosti české (1824), která námětem vychází z RKZ.

Novotný Václav (5.9.1869 - 14.7.1932) [-]
PhDr., univ. prof., historik; představitel Gollovy školy a stoupenec Masarykova realismu. Autor Českých dějin (do r. 1271), pomáhal vládnímu radovi W. W. Tomkovi při sbírání materiálu pro dějepis Prahy. Sám vystoupil proti událostem líčeným v básních RK: Beneš Heřmanóv (O pobití Sasíků) a Jaroslav (bitva s Tatary u Olomouce). Fotografie.

Novotný Václav Juda (17.9.1849 - 1.8.1922)
hudební skladatel, spisovatel, kritik, libretista, sběratel písní, překladatel operních libret. Napsal recenzi "Rukopis Královédvorský a literatura hudební" do časopisu Dalibor (1873).

Nübler Norbert (nar. 31.5.1959) [-]
Prof. Dr., jazykovědec, pracuje na Institutu slavistiky Christian-Albrechts-Universität v Kielu. Studoval na univ. v Řeznu a na Masarykově universitě v Brně. Napsal studii: Gefälschte Vergangenheit: Die Königinhofer und Grünberger Handschriften (2002).

Nušl František (3.12.1867 - 17.9.1951) [+]
PhDr., prof. ČVUT a UK, matematik a astronom. Vynalezl geodetický přístroj cirkumzenitál k měření souřadnic. Na ustavující schůzi Čsl. společnosti rukopisné byl zvolen do výboru společnosti.

Oberpfalcer František (9.8.1890 - 6.3.1973) [-]  
jazykovědec; vystudoval bohemistiku a klasickou filologii. Vystoupil proti RKZ v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (jaro 1937). V roce 1946 si změnil příjmení na Jílek (podle rodného jména otcovy matky).

Očadlík Mirko (1.3.1904 - 26.6.1964)
PhDr. hudební vědec, kritik a pedagog. Prof. AMU, znalec Smetanova díla. Napsal knihu Libuše, vznik Smetanovy zpěvohry (1939), kde srovnává poměr Libuše k RZ a vztah Wenzigova textu k překladům RKZ. Wenzigovo německé libreto Libuše přeložil do češtiny Ervín Špindler.

Oliverius Jan Alois (21.6.1840 - 20.4.1904)
žurnalista, vlastenec, republikán. Roku 1865 odjel do Ameriky, v Chicagu redigoval asi 20 časopisů. Roku 1885 zorganizoval výpravu krajanů do Čech do Národního divadla (parníkem přijelo 160 osob, další Češi se připojili cestou vlakem z Hamburku). Roku 1890 vydal česky i anglicky spisek Kulturní význam rukopisů Králodvorského a Zelenohorského; také pronesl přednášku v tělovýchovné jednotě Sokol v Chicagu (25.5.1890) se snímky několika listů RK.

Olszewski Michal (zemř. 1840)
polský básník a překladatel. Vydal spis Oswiata Slawian poganskich (1838). Přeložil báseň Jelen z Rukopisu královédvorského.

Omont Henri (15.9.1857 - 9.12.1940)
franc. helénista a paleograf, konservátor rukopisů, později ředitel Národní bibliotheky v Paříži. Celým jménem Henri Auguste Omont. Při cestě prof. Píče považoval iniciály v RK za novější, z XVI. až XVII. století. Byl asi ovlivněn Légerem, který prohlásil, že nevěří v Rukopisy. Také požádal Píče, aby pro Národní bibliotheku zaopatřil fotografický snímek "interesantního malého rukopisu".

Opat Jaroslav (nar. 11.4.1924) [-]
RsDr., historik, ředitel Ústavu T.G.Masaryka (1990-1997). V knize Filozof a politik T. G. Masaryk 1882-1893 (Melantrich 1990) podrobně popsal rukopisný spor v kapitole: V boji o Rukopisy.

Opatrný Karel (1.8.1881 - 24.10.1961)
sochař; studoval na Umprum u prof. Suchardy. Zhotovil sochu Záboje pro Husovo náměstí v centru Berouna (1924).

Opatrný Matěj (4.5.1860 - 19.9.1891) [-]
filolog, nejmilejší žák Gebauerův. Suplent na gymnásiu v Hradci Králové. Uveřejnil řadu příspěvků k rkp. sporu v Listech filologických a v Athenaeu: Co hajitelé RK a RZ dále odpovídají na výtky gramatické, Příspěvky ke kritice RK, Některé podoby Jaroslava RK s Alexandreidou ad. Údajně byl obránci Rukopisů uštván k smrti (vzpomínky prof. J. Vančury). Rukopisné studie M. Opatrného.

Ossian
legendární gaelský válečník a bard z 3. století, syn Fingalův, hrdina irských a skotských pověstí; za anglický překlad jeho poezie vydával své verše James Macpherson.

Ošťádal Josef (také Oščádal) (28.4.1839 - 5.4.1915) [+]
středoškolský profesor, filolog. Napsal řadu drobných studií na obranu RKZ, např.: Hrozí-li RKZ pohroma? (1886), Štědrovečerní úvaha o sporu Rukopisném (1911) aj. Vlastním nákladem vydal publikace: Jak oslavíme stoletou památku Rukopisu královédvorského a zelenohorského (Klatovy 1908), O jazyku neboli řeči a slohu básní rukopisných (Praha 1911) a Rukopis K. a Z., nejvzácnější památka pěveckého umění nejdávnějších předků (Klatovy 1915). Rukopisné studie J. Ošťádala.

Otáhal Milan (nar. 9.6.1928) [-]
PhDr., vystudoval československé a světové dějiny na FF UK. Vědecký pracovník Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Napsal studii: Význam bojů o Rukopisy do Masarykova sborníku VII. (1980 a 1992). Také napsal pod společným pseudonymem Podiven (s Pithartem a Příhodou) trapnou knihu "Češi v dějinách nové doby" (1991).

Otruba Mojmír (18.9.1923 - 8.6.2003) [-]
PhDr., literární historik; vystudoval slovanskou, klasickou a germánskou filologii. Pracoval v Ústavu pro českou literaturu. Napsal doslov Čtyři glosy před novou cestou RKZ do vydání Rukopisů přebásněných Kamilem Bednářem (SNKLU Praha 1961). Je editorem a spoluatorem Sborníku Národního muzea: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969). Dále napsal heslo Rukopisy královédvorský a zelenohorský do Lexikonu české literatury (Academia 2000).

Otto Jan (8.11.1841 - 29.5.1916)
majitel největšího českého nakladatelství, vydával beletrii, naučnou literaturu i řadu časopisů (např. Lumír, Osvěta, Světozor, Živa). Jeho největším počinem bylo vydání encyklopedie Ottův slovník naučný (1888-1908); celkem 28 dílů obsahuje přes 150 tisíc hesel na 28912 stranách. Rukopis Královédvorský je na 12 stranách, Zelenohorský na 5 stranách. V jeho nakladatelství vyšly rkp. publikace: J. Grégr - Na obranu Rukopisů K. a Z. (1886), J. Hanuš - Rukopisové Z. a K., památka z 19. věku (1911, 1925).

Palacký František (14.6.1798 - 26.5.1876) [++]  
historiograf Království českého, politický vůdce národa ("Otec národa"), obránce RKZ po celý život. První redaktor Musejníka (Časopis Musea království Českého), zakladatel Svatoboru. Zakladatel novodobého dějepisectví (Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě). Spolu se Šafaříkem vydal spis Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache (Praha 1840) na obranu Rukopisu zelenohorského a dalších staročeských památek. Soupis rkp. článků.

Paleček Gustav
dekorační malíř z Dobrušky. Namaloval oponu Libušin soud (1928); umístěna v orlovně v obci Provodov - Šonov u Nového Města nad Metují.

Palkovič Juraj (27.2.1769 - 13.6.1850) [-]
slovenský spisovatel; absolvent university v Jeně. Založil katedru řeči a literatury česko-slovanské na evangelickém lyceu v Bratislavě. Vystoupil proti pravosti LS článkem Libušin soud v revue Tatranka (1832). Kritiku odmítli Josef Jungmann (ČČM 1832) i Fr. Palacký (ČČM 1834).

Palkovský Břetislav (17.6.1888 - 14.12.1978)
JUDr., advokát, dramatik, publicista. Psal články do Přítomnosti: "Neodborník uvažuje o Rukopisech" (1933), "Rukopisy - česká bolest. Dokumentární fotografie rukopisů RK a ZH" (1934).

Pallas Gustav (21.7.1882 - 12.4.1964) [-]
PhDr., středoškolský profesor, literární historik a kritik. Psal učebnice o literatuře, napsal také Populární dějiny literatury československé (Praha 1919). V části věnované RKZ se dopustil neuvěřitelných omylů, např. tvrdí, že rukopis Zelenohorský "našel" Hanka na desce knihy, kterou dlouho užíval za podnoží. Knihu recenzoval prof. Arne Novák. S V. Zelinkou napsal Obrazové dějiny literatury české (1926).

Paprocký z Hlahol, Bartoloměj (asi 1543 - 27.12.1614)
polský šlechtic, spisovatel. Věnoval se rodopisu a veršování. Žil na Moravě v exilu (1588-1609), psal česky a polsky. Sestavil rozsáhlé dějiny, genealogii stavů a místopis Moravy Zrcadlo slavného Markrabství moravského, kde popsal vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary u Olomouce roku 1241. Dále sestavil rodovou posloupnost českých knížat, králů, biskupů a arcibiskupů pražských Diadochus (1602), kde uvedl i Beneše Heřmanova.

Paris Gaston (9.8.1839 - 5.3.1903)
celým jménem Bruno Paulin Gaston Paris. Francouzský romanista a paleograf, prof. na Collége de France, člen Akademie. Po vydání Légerova překladu RK (1866) ostře vystoupil proti pravosti Rukopisu (rec. v Revue critique, 1866). Dále napsal studii Encore les faux manuscrits tcheques (Revue critique, 1878). Když mu prof. Léger poslal fotografické vydání RK, prohlásil, že z paleografického hlediska nic proti Rukopisu nenamítá.

Pastrnek František (4.10.1853 - 17.2.1940)
PhDr., filolog a slavista, studoval u Miklosiče a Jagiče, doc. slovanské filologie na univ. ve Vídni (1888). Dialektolog slovenského jazyka, nástupce Hattaly na UK. Podepsal oba manifesty proti Rukopisům (1911, 1927).

Patera Adolf (27.7.1836 - 9.12.1912) [+]
PhDr., filolog, bibliotékař knihovny Českého musea v Praze (1861-1904), musejní kustod a vydavatel staročeských tisků. Autor soupisu rukopisů a bohemik v českých a moravských knihovnách. Jeho nejvýznamější práce České glosy a miniatury v Mater Verborum (ČČM 1877). Psal články na obranu RK: Rukopis královédvorský (Hlas národa 1886); O umučení sv. Jiří a RK. Ohradil se proti nařčení Masaryka, že nevěří v  pravost RK v článku: V příčině Rukopisu královédvorského (NL 1886).

Patočka Jan (1.6.1907 - 13.3.1977) [-]
filosof "spásného vědění", odpůrce RKZ. Studoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na FF UK. Josef Polišenský o něm prohlásil, že "dějiny přizpůsobuje své filozofii".

Patočka Josef
dřevorytec. Ryl pro časopis Květy obraz Opuštěné z RK od Karla Svobody (1870).

Päumann, Anton Freiherr von (1802 - 24.3.1870) [-]
baron, policejní president. Roku 1854 dosazen z Vídně na pražské policejní ředitelství - účastník tagebotské aféry (viz heslo anonym).

Pavlica Tomáš (26.5.1939 - 16.2.2004) [-]
PhDr., docent pravěkých dějin na katedře historie Filosofické fakulty Ostravské university. Pronesl přednášku "Rukopisy královédvorský a zelenohorský" (8.10.2002) na vlasteneckém večeru v Ostravě-Porubě.

Pavlík Karel (30.10.1862 - 23.4.1890)
malíř historických obrazů, zemřel v nouzi a nepovšimnut. Na Jubilejní výstavě 1891 vystaven jeho obraz Libušin soud, svědčící o jeho dovednosti. Také chystal ilustrace k Zeyerovu Vyšehradu - ukázky ve Světozoru 1890: "Libuše odpovídá na pohanu od Chrudoše" a "Libušino proroctví".

Pavlovič Teodor (14.2.1804 - 12.8.1854)
srbský básník, spisovatel a novinář. Založil Letopis Matice srbské, kde publikoval překla básně Libušin soud (LMs, Novi Sad 1834).

Payrleitner Alfred (nar. 1935)
Prof., novinář. Napsal knihu Rakušané a Češi - svárlivé příbuzenství (2003), kde kapitola "Fatální falzifikáty" se věnuje Rukopisům.

Pazelt Jindřich (4.5.1892 - 27.1.1969) [+]
místopředseda Čsl. společnosti rukopisné, aktivní obránce RKZ.

Peisker Johann (25.5.1851 - 29.5.1933) [-]
univ. prof., historik a etnograf, ředitel universitní knihovny. Přítel TGM ("věrný Piskoř"), autor neslavného hanopisu na českou minulost Kdo byli naši předkové a co jsme po nich v sobě zdědili (1921). Objevil tzv. negativní otisk Písně Vyšehradské. Napsal studii proti H. Jirečkovi Libušin súd a zádruha práchenská (Athenaeum, 1887-88), jde "po stopách pramenů, dle nichž sdělán RZ".

Pekař Josef (12.4.1870 - 23.1.1937) [-]
univ. prof., historik, odpůrce husitismu, profesor rakouských dějin na české universitě. Významný představitel Gollovy školy, odpůrce Rukopisů. Napsal studii: Hrubá Skála. Příspěvek k historické topografii a ke sporu o RK (Athenaeum 1890). Měl výhrady k vystoupení TGM v rkp. sporu. Rukopisů se dotýka jeho kniha O smyslu českých dějin (1929, kapitola o Bretholzovi). Jeho další práce Rukopisy se stanoviska historického byla otištěna v Národních listech (1927). Vrzalíkův nekrolog O Josefu Pekařovi, učenci a člověku.

Pelikán Jan (29.5.1855 - 27.12.1928)
profesor gymnasia v Hradci Králové, literární historik, filolog. Autor učebnic literatury. Spolu s prof. Grimem napsali Výbor z literatury české, doba stará (1886).

Pelikán Josef Vladimír (11.5.1808 - 19.8.1876) [+]
jazykozpytec a spisovatel. Vyslovil názor, že autorem RK může být Záviš z Falkenštejna, český šlechtic z rodu Vítkovců (popraven r. 1290).

Pelikánová Ludmila (8.9.1915 - 6.10.1993)
herečka a recitátorka. Začátkem roku 1941 byly po Praze vylepeny půlmetrové plakáty s pozváním na recitaci Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského v sále Ženského klubu českého. Recitátorka se naučila celý RKZ zpaměti, ale pořad byl nakonec zrušen. Plakát.

Perek Luboš (26.7.1919 - 17.9.2020)
RNDr., astronom. Pracovník Astronomického ústavu AV ČR. Jako student Jiráskova gymnasia podepsal se spolužáky (mj. Jaroslavem Šonkou) petici za pronásledovaného Jana Vrzalíka; vnuk prvního předsedy Čsl. společnosti rukopisné. Věnoval sbírku knih o RKZ pro Knihovnu České společnosti rukopisné.

Perek Václav (27.9.1859 - 19.5.1940) [++]
JUDr., moravský zemský poslanec, jeho přičiněním přešlo r. 1900 bohaté Františkovo museum v Brně s obrazárnou do majetku země. Spoluzakladatel Československé společnosti rukopisné (1932) a její první předseda. Řada článků a spisů na obranu RKZ, např. Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský jsou pravé (1931). Několik let řídil v týdeníku Národní Republika pravidelnou rukopisnou hlídku. Vydal Starodávné básně rukopisů Zelenohorského a Královédvorského, podle čtení prof. Mareše (1934). Fotografie.

Pernerová Jana
JUC., pseudonym; vydala spisek Tři důkazy o RKZ pro každého, zvláště pro bývalé idioty 1888-1938 (Praha 1938). Srozumitelně popsala důkaz proužkový, důkaz z berlínské modře a důkaz z kryptogramu. Ve Slovníku pseudonymů v české a slovenské literatuře (Praha 1973) je uveden jako autor Vladimír Zákrejs.

Pertz Georg Heinrich (28.3.1795 - 7.10.1876) [+]
německý historik, archivář a paleograf. Založil Monumenta Germaniae Historica (1820); byl vrchním knihovníkem v Berlíně (1842-1874). Po návštěvě Musea Království českého v Praze podal v Archivu posudek, že Rukopis Královédvorský pochází z počátku XIV. století (1843).

Peřina Emilian (1900 - 1972) [+]
novinář a publicista; zaměstnanec státních drah v Praze. Pořadatel výstavy o RKZ v Novém Bydžově (1967).

Peřina Josef (nar. 1945)
doc. PhDr., vedoucí katedry bohemistiky na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem. Napsal několik rkp. studií: Polský motiv v Rukopise královédvorském (1997); Barokní historismus a RKZ (1998); Masarykův boj proti RKZ a jeho Česká otázka (2006).

Pešina z Čechorodu, Tomáš Jan (19.12.1629 - 3.8.1680)
katolický kněz a historik, věnoval se moravským dějinám, sbíral materiál na rozsáhlé dílo Moravopis; nejprve vydal Prodromus, to jest předchůdce Moravopisu (1663). Na rozdíl od Balbína psal česky. Jeho hlavním dílem jsou dějiny válek, bitev a nepokojů na Moravě Mars Moravicus (1678), kde je přesně datována bitva s Tatary u Olomouce (25.6.1241). Odmítl Balbínovo přenesení bitvy u Olomouce na Hostýn.

Pešková Anna
hospodyně Vladimíra Zákrejsa v Hradci Králové. Zákrejs odkázal svoje tištěné práce městskému muzeu v HK, rukopis chystané poslední velké publikace o Rukopisech odkázal své hospodyni a písařce Peškové.

Pešková Eliška (1.7.1833 - 23.5.1895)
herečka, pedagožka, divadelní ředitelka. Vlastním jménem Elizabeth Peschke. Manželka Pavla Švandy ze Semčic, majitele divadla. Vychovala řadu vynikajících hereček. Přeložila 600 her, mj. veselohru H. Wilkena Kralodvorský rukopis (1869).

Petr V.
pravděpodobně občan Ukrajiny. Vydal malou publikaci (6 stran): "K voprosu o poddlinosti Kraledvorskoj rukopisi" (Kijev 1887). V ní vystoupil ostře proti Gebauerovi a Masarykovi, kteří zpochybnili pravost RK.

Petrbok Václav (nar. 22.4.1972)
PhDr., studoval FF UK (český jazyk a literaturu). Odborný pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Napsal hesla Rukopisy královédvorský a zelenohorský a Václav Hanka pro Slovník českých spisovatelů (LIBRI 2000).

Petrovič Dimitrij (1828 - 12.12.1856) [+]
srbský spisovatel usazený v Praze, pseudonym Slavko Zlatojevič. Jeho překlad RK do srbštiny:  Kralodvorski Rukopis (1851). Oženil se s dcerou Josefa Jungmanna Kateřinou (1853).

Petrovskij Mikola Neonovič (26.11.1894 - 20.7.1951)
ukrajinský historik, literární vědec. Napsal studii o slovanském obrození: "Značenije proizvedenij njarodnoho tvorčestva dlja slovjanskoho vozrožděnija" (1914), kde se dotknul i RKZ a vyslovil názor, že přinesly mnoho kladů pro obrození.

Petruševič Antonij (1821 - 1913) [-]
haličsko-ruský spisovatel, historik, bibliograf a filolog. Kanovník arcibiskup. chrámu ve Lvově. Uveřejnil námitky proti pravosti Rukopisů O podložnych staročešskich pismennych pamjatnikach Sude Ljubuši,... (Haličskoje Slovo, Lvov 1878).

Petrů Václav (28.9.1841 - 10.8.1906)
prof. gymnasia v Klatovech a Pelhřimově; historik, spisovatel, překladatel, autor vlastivědných prací. Obhájce pravosti Rukopisů. Napsal studii  Antithesis v poesii české (1869).

Pfleger Antonín (12.3.1812 - 7.12.1896)
ředitel berního úřadu v Praze. Psal beletrii pod jménem Pfleger-Kopidlanský, překládal Klicperovy hry do němčiny. Jako 10-letý chlapec navštívil se svým otcem kostel ve Dvoře Králové a tam našel několik útržků pergamenu, mezi nimiž byl jeden větší s pěknou iniciálkou. Jako student zašel roku 1828 za Hankou a své ústřižky mu věnoval (Hanka je daroval nějakému šlechtici).

Pfleger Moravský Gustav (27.7.1833 - 20.9.1875)
básník, spisovatel, překladatel a dramatik. Byl spolužákem Nerudy na Staroměstském gymnásiu, ze zdravotních důvodů studium nedokončil. Pracoval jako úředník u České spořitelny. Napsal zpěvohru z české historie Záboj.

Pful Křesčan Bohuwěr (28.3.1825 - 21.12.1889) [+]
hornolužický jazykozpytec a slovníkář; studoval gymn. v Budyšíně a evang. teologii v Lipsku. Byl prof. gymn. v Drážďanech. Jeden ze zakladatelů spisovného jazyka hornolužického. Přeložil některé básně z Rukopisu královédvorského.

Píč Josef Ladislav (19.1.1847 - 19.12.1911) [++]
univ. prof., historik, vynikající archeolog nazývaný otcem české archeologie (Čechy na úsvitu dějin). Chtěl použít RKZ ve svém díle, odvezl proto dva listy RK do Francie a Itálie a předložil je tamním paleografům k ohledání. Vrátil se s příznivými posudky a uveřejnil o tom zprávu. Byl však surově napaden anonymem v denním tisku (viz heslo Jiří Kraus) a duševně otřesen spáchal sebevraždu. Jeho hlavní dílo: Starožitnosti země České (6 svazků, 1899-1909). Rukopisné práce prof. Píče.

Pichl Josef Bojislav (23.8.1813 - 11.3.1888)
MUDr., vlastenecký publicista, spisovatel a překladatel. Vydával Společenský zpěvník český a Společenský krasořečník český (1852), kde vycházely také básně Rukopisu královédvorského.

Pinc Zdeněk (nar. 10.2.1945)
PhDr., filozof a sociolog, ředitel Institutu základů vzdělanosti UK. V rozhlasové universitě v cyklu Česká otázka vystoupil v nenávistném pořadu Rukopisné padělky - iluze a realita, kde se "zamýšlel nad historií proslulých rkp. padělků". Mimo jiné také prohlásil, že Rukopisy byly sepsány ve staroslověnštině... (ČRo, stanice Vltava, 5.2.1992).

Piskáček Václav (5.10.1854 - 16.8.1894) [+]
spisovatel; studoval na pražské univ. klasickou a slovanskou filologii. Profesor na reálném gymnasiu v Příbrami a v Praze. Zúčastnil se rkp. bojů řadou článků v Národních Listech (1886-88), jež byly psány slušným tónem.

Píša Antonín Matěj (10.5.1902 - 26.2.1966) [-]
básník, literární a divadelní kritik, novinář. Redaktor kulturní rubriky Práva lidu. Napadl recenzi Hilberta o Vrzalíkově Poučení o nepadělaných Rukopisech: Hilbert žehná Vrzalíkovi. (PL 1934). Vrzalík ho obžaloval z urážky na cti; dokument o soudním procesu: Marný boj a přece něco?

Pitínský Jan Antonín (nar. 30.10.1955)
divadelní režisér, dramatik, spisovatel a básník. Vlastním jménem Zdeněk Petrželka. Je zastáncem pravosti Rukopisu Královédvorského, méně Zelenohorského. Ukázka z rozhovoru v Literárních novinách (2011). Pro činohru Národního divadla napsal hru "Rukopisy aneb Králodvorské a Zelenohorské tajemství", premiéra byla stanovena na 5.4.2013 - bohužel uvedení hry bylo zrušeno z důvodu nedostatku financí.

Pixa Jan
režisér; natočil dokumentární film pro školy o Rukopisech královédvorském a zelenohorském - Náš věčný zápas (1994).

Planský Tomáš [+]
c.k. gymn. profesor v Rychnově nad Kněžnou. Napsal článek Jak univ. prof. Masaryk rozebírá a "trhá" lyrické básně Rukopisu Královédvorského (Posel z Podhoří 1886).

Plášil Jiří (2.3.1923 - 8.10.2004) [+]
RNDr., člen České společnosti rukopisné. Publikoval sérii článků: Spor kolem Rukopisů nekončí (Obzory 1991), kde zpochybnil názory na Hankovo autorství Rukopisů. Dále napsal několik rkp. studií (dosud nepublikovaných), např.: Problematika kolem Písně vyšehradské; Byl Václav Hanka autorem RKZ?; Tajemství protokolů o zkouškách RKZ ad. Jeho článek Profesor chemie Antonín Bělohoubek (1995).

Plavec Josef (8.3.1905 - 29.6.1979)
PhDr. DrSc., hudební teoretik a skladatel. Vystoupil s přednáškou "RKZ v české hudbě" v cyklu Lidové university v Městské knihovně v Praze na podzim 1967. Kurs s názvem "RKZ a rukopisné spory" měl celkem 9 přednášek a závěrečnou besedu.

Plavcovi Marie a Karel
poslední majitelé zámku na Zelené Hoře, kde byl roku 1817 nalezen Rukopis Zelenohorský (Libušin soud). Koupili ho od knížete Engelberta Ferdinanda (1.10.1931) za 8,5 milionu Kč. V roce 1938 zámek prodali plzeňskému továrníkovi Karlu Blažkovi, ten ale nezaplatil státu převodní poplatky a zámek byl zkonfiskován. Zelená Hora se stala majetkem československého státu a po roce 1945 zde byla umístěna vojenská posádka. Zámek vlastní a opravuje obec Klášter:   www.zelenahora.cz.

Plch Jaromír (nar. 24.7.1918)
PhDr., prof. českého jazyka a literatury. Napsal vysokoškolské učebnice Antologie z české literatury národního obrození (SPN 1967) a (SPN 1978), kde jsou ukázky zpěvů RKZ s poznámkami V. Flajšhanse.

Plzák František (10.12.1877 - 4.5.1944) [+]
PhDr. PhMr., prof. organické chemie. Jeden z těch, který 27.4.1935 podepsal Posudek českých chemiků - prohlášení na obranu chemických zkoušek prof. Bělohoubka.

Podiven
služebník sv. Václava. Pod jeho jménem vydala trojice autorů Petr Pithart, Petr Příhoda a Milan Otáhal trapnou knihu Češi v dějinách nové doby (1991); o Rukopisech napsali: "Podvrhy se staly národním palladiem a v české kultuře hrály směrodatnou roli celých padesát let. Když je pak Gebauer, Masaryk a jejich druhové vzali útokem, národ se zavile bránil všemi dostupnými prostředky."

Podlipská Sofie (15.5.1833 - 17.12.1897) [+]
spisovatelka, vlastním jménem Žofie Rottová, sestra Karolíny Světlé. Psala povídky, romány, životopisy (Němcová, Purkyně, Náprstek) a pohádky. Napsala rozsáhlý historický román Jaroslav Šternberk (1881). O Rukopisech napsala článek: Myšlénky prostého čtenáře o rukopise Zelenohorském a Královédvorském (Lumír 1886).

Podhrázský Bohumil (1868 -     )
malíř krajinář; studoval dva roky na průmysl. škole a potom na malířské akademii v Praze (1885-90) v krajinářské speciálce prof. Julia Mařáka. Jako žák akademie nakreslil pro časopis Světozor fresku ze zelenohorského zámku "Boj Jaroslava ze Slivna s Tatary u Olomouce" (1886).

Podolský Jiří (nar. 28.9.1963)
RNDr., učí na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Společně s Kateřinou Podolskou jsou autory hypertextového zpracování Protokolů o zkoumání Rukopisů královédvorského a zelenohorského a některých dalších rukopisů Národního muzea v Praze. Zkoumání prováděli M. Ivanov, J. Josefík, J. Sitta, D. Srnec a J. Šonka v letech 1967 až 1971. Tiskem vyšly až v prosinci 1993 (ve značně redukované podobě). Fotografie autorů průzkumu. Cílem hypertextového zpracování má být zpřístupnění Protokolů široké veřejnosti.

Pogodin Michail Petrovič (23.11.1800 - 20.12.1875) [+]
ruský historik, archeolog, spisovatel a publicista; akademik Petrohradské akademie věd. Znalec starší doby ruských dějin; založil Sbírku rukopisů a věcných památek staroruských. Roku 1835 navštívil Prahu a seznámil se s Hankou, Palackým a Šafaříkem. Dostal dopis od Šafaříka (31.10.1840), v němž mu měl Šafařík (podle Lamanského) naznačit podvrženost Libušina soudu i Rukopisu královédvorského.

Poláček Karel (22.3.1892 - leden 1945)
spisovatel, novinář. Psal sloupky, fejetony a soudničky do Českého slova a Lidových novin. Dvě soudničky věnoval sporu Vrzalíka s Píšou: Marný boj, a přece něco a Poučení o padělaných Rukopisech (1935).

Polák Josef (10.3.1913 - 30.4.2003)
PhDr., literární historik. Pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Učil v Olomouci a na Pedagogické fakultě UK v Praze. Napsal učebnici Česká literatura 19. století (1990), kde je kapitola Rukopis Královédvorský a Zelenohorský; dále napsal články: Kdo napsal Rukopisy? (1985) a K otázce podílu V. Hanky na vzniku Rukopisů (1991).

Polák Stanislav (nar. 1936)
PhDr., vědecký pracovník Masarykova ústavu AV ČR, redaktor Masarykova sborníku. Připravuje k vydání životopis TGM v sedmi svazcích; v prvním svazku T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou 1 (1850-1882) (Praha 2000) popsal konflikt TGM s katechetou Šmídkem v hodinách češtiny na gymnásiu v Brně o stáří RKZ.

Polívka Jiří (6.3.1858 - 21.3.1933) [-]
filolog, literární historik a folklorista. Studoval slavistiku v Praze, Záhřebu a ve Vídni. Od r. 1885 docentem slovanské mluvnice na české univ. Napsal spis: O osobních jménech v RK a RZ (Athenaeum 1886). Velkou polemiku s ním vedl J. Jireček v Osvětě. Také napsal studii Ostatni zwrot w sporze o starozytnošč RKZ (1888) pod pseudonymem Kaminski Bohdan.

Polland Bohumír (2.7.1891 - 13.4.1967)
MUDr. RNDr., rentgenolog, přednosta Radiodiagnostické kliniky v nemocnici na Bulovce. Spolupracoval s prof. Vojtěchem při rentgenologickém vyšetření RZ (1925). Napsal studie: "O hmotné podstatě RKZ" (1961), "Několik kritických poznámek k obraně RKZ" (1963) a "Krátký přehled o hmotné podstatě RKZ" (1963).

Pölzelbauerová Leopolda (2.4.1861 - 22.4.1942)
odborná učitelka, básnířka, beletristka, překladatelka. Členka Čsl. společnosti rukopisné. Do Památníku českých žen: upomínku na národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895 napsala báseň " Při čtení Rukopisu". Psala hesla do Ottova naučného slovníku.

Potěhník Alois (18.4.1829 - 30.10.1898)
katolický kněz, básník, spisovatel, vlastenec. Napsal oslavnou báseň na Hanku a RK Manům Hankovým (1867).

Pospíšil Jan Hostivít (30.5.1785 - 8.10.1868)
přední nakladatel obrozenské doby; majitel knihtiskárny, knihkupectví, antikvariátu, kamenotiskárny a knihvazačství v Hradci Králové. Vydal Jaroslav witiez nad Tatary (1823) a Libušin saud (1840).

Pospíšil Jaroslav (13.9.1812 - 13.3.1889)
převzal po otci (1842) pražskou pobočku nakladatelství. Vydával populárně-naučnou literaturu; vydal učebnici pro gymnasia Česká čítací kniha (1852) od F. L. Čelakovského. Obsahuje ukázky epických a lyrických písní RK (Záboj a Slavoj, Jaroslav, Ludiše a Lubor, Jelen, Kytice, Růže, Zarmoucená, Dívka a skřivánek) a Píseň na Vyšehrad.

Prasek Vincenc (9.4.1843 - 31.12.1912) [-]
filolog a historik; prof. gymn. v Olomouci. Studoval ve Vídni u Miklosiče (slavistika a jazykozpyt). Vystoupil proti Rukopisům už r. 1874. Napsal: Antonín Vašek a Alois Vojtěch Šembera. Příspěveek k dějinám literárním vůbec a sporům o Rukopisy r. 1879 zvláště (1907); Obnovené spory o Rukopisy (1912).

Prášek Justin Václav (7.8.1853 - 24.12.1924) [+]
PhDr., středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu (Pardubice, Klatovy, Kolín, Praha). Autor historických románů. Byl přesvědčen o pravosti Rukopisů.

Pražák Albert (11.6.1880 - 19.9.1956) [-]
PhDr., literární historik a filolog, žák J. Vlčka, odchovanec Gebauerův a Masarykův. Vystoupil jako znalec v soudním procesu Vrzalík kontra Píša. Napsal studii Slovenský předchůdce českých Macphersonů (Bratislava 1926).

Pražáková Běla (22.9.1927 - 4.1.1989)
PhDr., po absolvování filosofické fakulty UK nastoupila do Archivu hl. m. Prahy, potom přešla do Strahovské knihovny. Pracovala v Literárním archivu; uspořádala literární pozůstalost Václava Hanky (63 kartonů). Dále zpracovala pozůstalosti P. J. Šafaříka, J. Kollára, J. Jungmanna ad.

Preissig Vojtěch (31.7.1873 - 11.6.1944)
grafik, ilustrátor a typograf. Spolupracovník A. Muchy (1898-1903); učitel na Kolumb. universitě v USA (1910-1930). V jeho tiskárně vyšel pamflet na boje o pravost Rukopisů: Nové skládánie o velikém pobitie Tataróv (1917).

Prinz Friedrich (17.11.1928 - 27.9.2003) [-]
německý historik narozený v Děčíně; prof. středověkých dějin na universitě v Mnichově. Publikoval článek: Die Fälschung, die Geschichte macht napadající RKZ v ročence "Die Brücke" (Mnichov 1960).

Procházka Antonín (19.5.1885 - 11.3.1968)
PhDr., profesor reálky, literární historik, pracovník v hnutí abstinentním. Nalezl paralely mezi básní Hněvkovského Děvín (1802) a Rukopisem královédvorským a PVyš a napsal dvě studie: Děvín Šeb. Hněvkovského (LF 1908) a K pramenům Písně Vyšehradské (LF 1931).

Procházka František Serafínský (15.1.1861 - 28.1.1939) [+]
básník a novinář, ředitel vinohradské knihovny. Na filosofické fakultě byl žákem Gebauera, Krále a Rezka. Psal články na obranu Rukopisů do revue Zvon. Viděl v rkp. sporu politické pozadí.

Procházka Vladimír (12.9.1895 - 25.6.1968)
právník, prof. UK, akademik ČSAV. Od r. 1928 se věnoval žurnalistice a překládal (Shaw, Steinbeck, Feuchtwanger). Od r. 1959 byl ředitelem Encyklopedického institutu ČSAV. Napsal studii "Rukopisy a právní historie" do Sborníku Národního muzea: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969).

Procházková Marta (3.7.1849 - 17.11.1903)
česká pěvkyně, rozená Reisingerová. Vystupovala v podnicích pražského Hlaholu a Umělecké Besedě. Poprvé na veřejnosti zpívala píseň Kytice zhudebněnou Antonínem Dvořákem v Měšťanské besedě v Karlíně (12.10.1873) za klavírního doprovodu Lilly Strikové. Po smrti manžela Ludevíta Procházky (1888) zanechala veřejné činnosti.

Prostředník Josef
předseda Místního národního výboru v Hořiněvsi. Dne 21. září 1969 zahájil provoz Památníku Václava Hanky v jeho rodném domku čp. 10 v Hořiněvsi.

Prou Maurice (28.12.1861 - 4.10.1930) [+]
paleograf v Národní bibliothece v Paříži. Při cestě prof. Píče prohlásil o RK, že je to rukopis ze XIV. století.

Prusík František Xaver (24.11.1845 - 7.6.1905) [+]
PhDr., filolog, slavista, prof. akademického gymnasia. Zabýval se staročeskou literaturou, psal články na obranu RKZ po stránce filologické do Osvěty a Světozoru. Známé je Prusíkovo vydání RKZ s ilustracemi Josefa Mánesa a s předmluvou Renaty Tyršové (1886). Dále vydal Rukopisy Královodvorský a Zelenohorský (1886) s fotografickými snímky a druhé vydání Rukopis Králodvorský (1899).

Přecechtěl Josef Rupert (20.1.1821 - 17.5.1897) [+]
ThDr., moravský kněz, člen řádu servitů (1840-1891), spisovatel a kreslíř. Většinu života prožil v Rakousku. Byl autorem životopisných portrétů českých osobností - Českoslovanský Plutarch (1872). Dále vydal Rozbor dějin českoslovanské literatury (Pešť 1869), kde vyzdvihnul význam RKZ. Na základě dochovaných obrazů zkoumal období bojů s Tatary a napsal práci: Českomoravský národ, vítěz nad Tatary 1241 (Olomouc 1875).

Přemyslovci: Oldřich, kníže
syn Boleslava II., hrdina stejnojmenné písně RK.

Přemyslovna Anežka (1205 - 1282)
podle pověsti přítelkyně Jaroslava ze Šternberka nebo jeho otce Zdeslava.

Přenosilová Věra
PhDr. ředitelka historického muzea Národního muzea v Praze. O nejvzácnějších exponátech NM - tj. RKZ napsala: "Na devadesát devět procent jsou to falzifikáty, účelově vytvořené za národního obrození." (Lidové noviny 17.5.2008).

Pubička František (19.8.1722 - 5.6.1807)
kněz, člen jezuitského řádu, historik. Hlavní dílo: Chronologische Geschichte Böhmens (Chronologické dějiny Čech) (do r. 1618), kde kritizoval Kosmovu kroniku. Podle Golla lze některé děje v epice RKZ najít také v práci Pubičkově - falsátor Jaroslava opsal od něj poslední verš (i by prosta Haná Tatar vrahóv).

Pudlák Miroslav (nar. 3.3.1961)
PhDr., skladatel a dirigent. Studoval konzervatoř v Praze a muzikologii na Filosofické fakultě UK. Je autorem hudby a spoluautorem libreta (s Lukášem Jiřičkou) tzv. poslední vlastenecké opery Sasíci v Čechách aneb Marnost bojů bojů proti RKZ. Světová premiéra byla 16.5.2004 ve Stavovském divadle v Praze.

Puchmajer Antonín Jaroslav (7.1.1769 - 29.9.1820)
duchovní, obrozenský básník, jazykozpytec. Původním jménem Buchmaier. Od r. 1807 farář v Radnicích u Plzně. Organizoval první novočeskou básnickou školu, vydal pět svazků básnických almanachů obrozenských básníků: Sebrání básní a zpěvů (1795-1814). První přepsal Libušin soud (RZ), ale s chybami; na základě vadného přepisu prohlásil Josef Dobrovský RZ za padělek.

Pulec Miloslav [+]
Dr., kritické články o RKZ od r. 1957.

Pulkava z Radenína, Přibík (zemř. 1380)
kronikář, mistr svobodných umění, rektor školy u sv. Jiljí. Z podnětu Karla IV. sepsal latinsky Kroniku českou (asi 1374), kterou později patrně sám přeložil do češtiny. Zaznamenal tatarský vpád na Moravu a statečnost Jaroslava ze Šternberka. Od roku 1378 byl farářem v Chudenicích.

Purkyně Jan Evangelista (17.12.1787 - 28.7.1869) [+]
MUDr., PhDr., univ. prof., slavný český přírodovědec, filosof, národní buditel. Publikoval cennou recenzi Šafaříkova a Palackého spisu Nejstarší památky českého písemnictví na obranu RZ v německém vědeckém časopise Jahrbücher für wissenschaftliche Kritik (Berlin 1841). Usiloval o prosazení českého jazyka ve vědecké práci, vydával časopis Živa (od r. 1853). Na doporučení Goetheho se stal profesorem fysiologie na pruské universitě ve Vratislavi (1822). Účastník Slovanského sjezdu (1848), překládal básně (Schiller, Goethe).

Puš Jan (1760 - 10.4.1837)
Páter, děkan ve Dvoře Králové v době objevu RK.

Puškin Alexandr Sergejevič (6.6.1799 - 10.2.1837)
básník, prozaik a dramatik. Za svobodomyslné verše byl poslán do vyhnanství; jeho nejznámější dílo, román ve verších Evžen Oněgin. Krátce před smrtí v druhé polovině roku 1836 pracoval na kritické analýze Slova o pluku Igorově a požádal barona Kollera, aby mu zjistil jméno pražského učence, který pořídil překlad Slova. První vydaný český překlad byl od Václava Hanky: Igor Swatoslawič: Hrdinský zpiew o tažení proti Polowcům (Praha 1821). Puškin nešťastně zemřel na následky zranění při souboji. Podle Václava Hanky se chystal přeložit Rukopis královédvorský.

Putík Jaroslav (nar. 25.7.1923) [-]
prozaik a publicista. Napsal, že všechny evropské národy žijí ze svých falz, u nás z RKZ.

Půža František (28.9.1872 - 2.3.1932) [+]
MUDr., major zdravotní služby ve válce v Srbsku. Kronikář přibyslavský. Zasáhnul do rukopisného sporu objevem tzv.  Paměti Přibyslavské, která obsahuje popis bitvy u Olomouce. Zveřejnil historii PP v Kronice Přibyslavské (1914).

Pypin Alexandr Nikolajevič (6.4.1833 - 9.12.1904) [+/-]
ruský literární historik a etnograf; pocházel ze šlechtické rodiny. Zajímal se o RKZ od r. 1850, kdy začal studovat v  Petrohradě. Historii nálezu RK a RZ popsal v knize "Dva mesjaca v Prage" (1859). V 80-tých letech se přiklonil ke kritikům RKZ. Napsal studie: "O drevnej češskoj literature" (1881); "Poddělky rukopisej i narodnych pjeseň" (1898).

Quetting Julius (20.12.1842 - 16.1.1905)  
německý dřevorytec, původem z Düsseldorfu. Pracoval pro nakladatele Kobra v Praze. Připravil rytiny podle kreseb akademického malíře Josefa Scheiwla - pro tzv. nejprvnější ilustrované vydání Rukopisu královédvorského (1873).

Quinet Edgar (17.2.1803 - 27.3.1875) [+]
franc. spisovatel, básník, literární historik, filozof a politik. Vyjádřil se sympaticky o RK v Revue des Deux Mondes v článku: De l'Epopée des Bohémes (Paris 1831).

Quis Ladislav (7.2.1846 - 1.9.1913)
advokát, básník, novinář, překladatel. Napsal Knihu vzpomínek (1902), kde vzpomíná na setkání v knihovně Musea s Václavem Hankou, fotografování RK jeho příbuzným Rokosem, pohřby Hanky, Šafaříka, Krolmuse, Němcové, Balcárka ad.

Rabas Jaroslav [+]  
předseda Sdružení čsl. exulantů v Chicagu, USA. Podporovatel a příznivec obrany RKZ v Americe.

Rádl Emanuel (21.12.1873 - 12.5.1942) [-]
PhDr., prof. filosofie na přírodovědecké fakultě UK. Byl pod vlivem Masaryka. Redaktor České mysli, zakladatel Nového Athenea; zde publikoval článek Rukopisy (Nové Atheneum 1920). Zaútočil na prof. Mareše v Právu lidu (20.3.1923), že připravoval přezkoumání Rukopisů ve válečné době roku 1918. Napsal spis pro mládež T. G. Masaryk, hrdina nové doby (YMCA 1946).

Rak Jiří (nar. 7.2.1947)
PhDr., historik. Přednáší historii na Fakultě společenských věd UK. Je spoluatorem článku "Žít ve zbožné lži - dějiny bojů o Rukopisy nekončí" (Reflex 1994). Dále napsal Sto let od rukopisného boje (Týden 1996) a zúčastnil se Sporu: Byly Rukopisy pravé? (Literární noviny 2005) s předsedou České společnosti rukopisné RNDr. Nesměrákem.

Rakowiecki Ignacy Benedykt (1783 - 22.7.1839) [+]
polský slavista, filolog a archeolog. Měl vlastní tiskárnu s cyrilskými typy, v níž tisknul svá díla. Vydal RZ (1820) a RK (1822) v ruštině v knize Prawda Ruska. Jde o první vydání Libušina soudu (RZ), u nás vyšel až v roce 1822 v časopise Krok. Přeložil do polštiny celý RK (1829), ale tiskem ho nevydal. Opis jeho překladu je uložen v Národním muzeu v Praze (sign. IX. A36).

Rambaud Alfred Nicolas (2.7.1842 - 1.11.1905)
francouzský historik a politik; prof. filosofické fakulty na Sorbonně. Byl také ministrem vyučování. Napsal rozsáhlé "Dějiny Ruska - Histoire de la Russie" (1878, česky 1896), kde v kapitole o invazi Tatarů do Evropy napsal: "Tataři... zdrželi se dlouho hrdinnou obranou Olomouce, hájené českým pánem Jaroslavem..."

Rameš Václav (nar. 1.2.1958)
PhDr., ředitel Státního archivu v Třeboni. Napsal Encyklopedii křestních jmen - Po kom se jmenujeme? (LIBRI 2000), kde je zajímavě podána historie jmen Čestmír, Jaroslav a Záboj. Dále napsal Slovník pro historiky a návštěvníky archivů (LIBRI 2005), kde v hesle RKZ uvedl: ...historik a filolog J. Dobrovský odmítl oba rukopisy jako falzum.

Ratti Achille (13.3.1857 - 10.2.1939) [+]
ředitel Ambrosianské knihovny v Miláně, později papež Pius XI., podal kladné paleografické stanovisko o RK při cestě prof. Píče. Zařadil RK do konce XIV. až počátku XV. století.

Rauh Johann (6.8.1803 - 9.7.1863)
rakouský litograf a nakladatel. Vydal album Vyobrazení z českých dějin (Abbildungen aus der böhmischen Geschichte, Vídeň 1847), kde jsou Hellichovy obrazy (Příchod Čechův, Libušin soud, Čestmír a Vlaslav, Záboj a Slavoj, Vítězství Jaroslava ze Šternberka).

Raýman Bohuslav (7.12.1852 - 22.9.1910)
PhDr., prof. organické chemie. Spolu s prof. Fr. Marešem obnovil přírodověd. časopis Živa (1891). V rukopisném sporu působil jako chemický poradce prof. Gebauera.

Reinwart Antonín (28.1.1856 - 15.10.1929) [+]
knihkupec, nakladatel, odborný spisovatel a překladatel. Nechal postavit dům ve Vodičkově ulici č. 25 (1884-85), kde pro niku v 1. patře objednal sochu pěvce z Rukopisů Lumíra, kterou zhotovil sochař Fraňa Heidelberg.

Rejchrt Ivo
PhDr., absolvent Ústavu českých dějin na FF UK. V Masarykově sborníku XI/XII (2004) publikoval studii "Athenaeum a literární věda", kde jedna kapitola má název Rukopisný spor. Nyní učí český jazyk a dějepis na gymnásiu ve Dvoře Králové nad Labem.

Rélink Karel (3.8.1880 - květen 1945) [+]
malíř, ilustrátor, grafik, dramatik a publicista. Studoval malířství na Umprum a Akademii v Praze (na speciálce prof. V. Brožíka). Několik let žil v Paříži, kde ilustroval časopisy. Portrétoval A. Muchu, T. G. Masaryka ad. V roce 1936-37 uspořádal putovní výstavu obrazů s ilustracemi Rukopisu Královédvorského (Praha, Hradec Králové, Pardubice). V období okupace kolaboroval s Němci, na konci války spáchal sebevraždu.

Renner Alois (10.4.1825 - asi 1900)
český hudební skladatel; zhudebnil píseň z Rukopisu Královédvorského: Skřivánek, vyšla tiskem v příloze časopisu Cecilie (1849).

Reuss Gustáv Maurícius (4.1.1818 - 12.1.1861)
Dr., lékař, botanik, starožitník. Rodák z Revúce, spisovatel sci-fi povídek, přítel B. Němcové. Napsal studii Die Opfer und Waffen der heidnischen Čechen aus dem Rukopis Královédvorský interpretiert (Miskólcz 1849) s dodatky "Sniem und Libuša".

Reviláková Naďa (nar. 28.10.1978)
redaktorka Českého rozhlasu - Leonardo. Studovala divadelní dramaturgii v Brně. V rádiu vedla rozhovory o Rukopisech s Mgr. Hřebíčkem (2006) a RNDr. Nesměrákem (2007).

Riedl Szende (15.3.1831 - 15.10.1873) [+]
maďarský filolog, básník a překladatel. Prof. maďarštiny na universitě v Praze (1854). Přeložil Rukopis Královédvorský do maďarštiny: A Királyudvari Kézirat, költemények a csehek öskorából. (Prága 1856).

Rieger František Ladislav (10.12.1818 - 3.3.1903) [+]
JUDr., řečník a státník, politický vůdce národa. Zeť Fr. Palackého a jeho pokračovatel. Vydával první českou encyklopedii: Riegrův slovník naučný - hesla RK a RZ (1859-1874), inicioval založení Národních listů (1860). Působil aktivně ve výboru pro zřízení českého Národního divadla.

Rittersberk Jan (9.10.1780 - 18.6.1841)
spisovatel, dramatik, vojenský historik. Pocházel ze šlechtické rodiny (Ritter z Rittersberku). Vydal první tištěnou sbírku českých lidových písní (1825). V časopise Der Kranz (1822) uveřejnil německý překlad Libušina soudu v článku Vaterländische Kunst. Napsal první životopis J. Dobrovského (1829).

Rittersberk Ludvík (19.11.1809 - 6.6.1858)
spisovatel, novinář, překladatel, skladatel a malíř. Jeho otec Jan R. byl důstojník a vojenský historik. Vystudoval polytechniku, měl soukromé učitele hudby a kreslení. Vydal Kapesní slovníček novinářský a konverzační (1850). V pozůstalosti nalezeny fragmenty opery Jaroslav ze Šternberka.

Rochleder Friedrich (15.5.1819 - 5.11.1874)
rakouský chemik; vystudoval lékařství na univ. ve Vídni (1842). Zajímal se o chemii a r. 1845 byl jmenován prof. lučby na techn. akademii ve Lvově. Od r. 1849 učil chemii v Praze. Byl členem Královské české společnosti nauk. Zkoumal (13.1.1857) Milostnou píseň krále Václava (pergamen potíral ferrokyanovodíkem) a prohlásil MpkV za podvrh; zkoumaný pergamen nese stopy jeho zkoušky dodnes.

Rokos Jan
průkopník české fotografie. Ve dnech 26. až 28. května 1861 fotografoval Rukopis královédvorský "v nádvoří domu musejního při hojné návštěvě", na jeho práci dohlížel bibliotekář A. J. Vrťátko, přítomno bylo mnoho osobností Musea království Českého. Jeho snímky jsou ve Vrťátkově fotografickém vydání Rukopisu Kralodvorského (1861, 1862) a v Marešově Pravdě o Rukopisech (1931).

Roloffs Joseph (19.3.1833 -     ) [+]
düsseldorfský dřevorytec, kterého si Josef Mánes zvolil za rytce svých ilustrací k Rukopisu královédvorskému.

Rosenkranz Johann Karl Friedrich (23.4.1805 - 14.6.1879) [+]
německý filosof a literární historik; univ. prof. v Halle a v Královci. Napsal pojednání o Rukopisu královédvorském (Neruda, NL 1867).

Roubalík Bohumír (8.11.1845 - 17.3.1928)
český malíř, spolupracovník Alšův na lunetách pro ND.

Roubík František (31.7.1890 - 5.5.1974)
PhDr., historik, archivář, žák J. V. Šimáka, autor historicko-vlastivědných studií k českým dějinám. Napsal studii Účast policie v útoku na Rukopisy roku 1858 (Od pravěku k dnešku, Praha 1930).

Royt Václav (1.9.1827 - 27.5.1907)
spisovatel, historik, topograf. Středoškolský prof. a zemský inspektor v Brně, redaktor Časopisu matice moravské. Vyzval "... aby se přestalo s pouhým chvalořečením a aby se důkladně probádal RK". Napsal článek: Die Königinhofer Handschrift und ihre Würdigung in anderen Literaturen (Program gymnasia Znojmo, 1857).

Rožnay Samuel (24.7.1787 - 14.11.1815)
slovenský básník, překladatel, pedagog, evangelický kněz. Přeložil Slovo o pluku Igorově ve verších do němčiny (publikovány jen ukázky překladu). Historik Brtáň označil Rožnaye za účastníka při sestavování RK, po jeho smrti měl Hanka údajně zničit všechny stopy vedoucí k Rožnayovi.

Ruben Christian (30.11.1805 - 8.7.1875) [+]
německý malíř, ředitel pražské Akademie (1841 - 1852). Připravoval na ní (neuskutečněný) projekt ilustrování RKZ. Zadával žákům práce z českých dějin, také podle Rukopisů.

Rubeška Václav (4.2.1854 - 25.5.1933) [+]
MUDr., univ. prof., lékař-porodník, podporoval aktivně obranu RKZ za 1. republiky. Byl spoluzakladatelem Čsl. společnosti rukopisné, na ustavující schůzi zvolen prvním místopředsedou. Rodák z Chudenic u Klatov, kde je Muzeum Josefa Dobrovského.

Rulf Jiří (22.3.1947 - 12.4.2007)
básník, literární kritik, publicista. Redaktor časopisu Reflex. Vystudoval češtinu a dějepis na Filosofické fakultě UK. Spoluator článku "Žít ve zbožné lži - dějiny bojů o Rukopisy nekončí" (Reflex 1994).

Rumjancev Nikolaj Petrovič (14.4.1754 - 15.1.1826)
ruský hrabě, politik, mecenáš kultury. Sběratel starých knih a rukopisů; z jeho bohatých sbírek bylo založeno Rumjancevské muzeum v Moskvě. Roku 1818 přinesl do Ruské akademie první Hankovo vydání Rukopisu královédvorského; podle něj A. Šiškov přeložil RK do ruštiny.

Rutar Sidney Zdeněk Francis (25.4.1927 - 23.2.2003) [+]
prof. na St. Francis College v Brooklynu, český badatel, odborník ve slovanské a německé jazykovědě. Aktivní obránce RKZ v Americe od r. 1958 četnými studiemi a přednáškami, zabýval se zvláště emendací tj. doplňováním zlomkových části Rukopisů. Vydal spis Medieval Czech Heroic Epics (Brooklyn 1968).

Růžička Josef [+]
spisovatel, obránce Rukopisů. V rukopisné společnosti měl přednášku "RKZ a staroslovanská mythologie" (19.10.1937). Napsal knihy, kde jsou otištěny texty Rukopisů: Slovanské bájesloví (mythologie) (1906), Slovanská mythologie - Život a zvyky slovanských národů (1924).

Rypáček František Jaroslav (7.10.1853 - 30.5.1917) [+]
básník, literární kritik a historik. Profesor na prvním českém gymnasiu v Brně (čeština, dějepis a latina), kde jeho kolegou byl odpůrce Rukopisů prof. Ant. Vašek. Rypáček byl nadšeným vlastencem a obhájcem pravosti Rukopisů.

Řepa Milan (nar. 17.1.1970)  
Mgr., vědecký pracovník brněnské pobočky Historického ústavu AV ČR. Doktorand v Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU Brno. Napsal studii: "Julius Grégr ve sporu o Rukopisy" (1997).

Řepková Marie (9.8.1923 - 7.4.1990)
PhDr., rozená Balková; vystudovala estetiku a literární vědu na FF UK. Pracovala v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Napsala studii "Literárněvědná kritika RKZ" (společně s M. Otrubou) do Sborníku Národního muzea: RKZ - dnešní stav poznání (Academia 1969).

Řezníček Václav (9.9.1861 - 26.1.1924) [+]
PhDr., spisovatel a novinář; bibliotekář Národního musea v Praze (od r. 1907), o jejíž bohemika a literární archiv se zasloužil. Ve svém hlavním díle Naše zlatá matička (8 dílů, 1923-1925) - dějepravná epopej o Praze od národního obrození po bachovské reakce - snesl spoustu dokladů o pravosti RKZ. Vedl zajímavý rozhovor s redaktorem Národní Politiky Karlem Kádnerem: Nové spory o pravost Rukopisů kralodvorského a zelenohorského (1912).

Říha Bedřich (20.2.1863 - 21.11.1946) [+]
JUDr., senátní president Nejvyššího správního soudu. Autor mnoha článků na obranu RKZ za 1. republiky. Napsal studii Alibi Václava Hanky, v níž očistil památku Hanky z nařčení padělání RKZ. Pracoval velmi aktivně v Čsl. společnosti rukopisné od jejího vzniku.

Řivnáč František (1.9.1807 - 25.6.1888)
pražský nakladatel a knihkupec. Vyučil se u Kronbergera (1825) a stal se později jeho společníkem. V roce 1847 založil vlastní podnik. Vydal několikrát RKZ: Rukopis Kralodvorský i Zelenohorský. Zpěvopravné básně. Slovně i věrně v póvodniem starém jazyku (Praha 1864, 1865, 1869); Básně staronárodní rukopisův Zelenohorského a Kralodvorského. Dle původního sepsání i s překladem novočeským (Praha 1879).

Saavedra Anna (nar. 24.12.1984)  
herečka a básnířka. Vystudovala divadelní dramaturgii na JAMU v Brně. Působí v brněnském HaDivadle. Napsala scénář divadelní hry Česká měna (2011), kde je pasáž věnovaná "zaručeně pravým a zaručeně českým" Rukopisům.

Sabina Miloslav
ředitel firmy IRAPA Praha (Výzkumý ústav papírenského průmyslu). Vypracoval oponentní posudek z oboru identifikace psací podložky k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Sadílek Josef (nar. 2.2.1924) [-]
PhDr., básník, publicista, inspektor kultury; pracovník ministerstva kultury pro knihovnictví. Napsal článek Kdo napsal Rukopisy? (Večerní Praha 1985), kde obvinil Josefa Jungmanna z mystifikace a označil ho za hlavního autora Rukopisů. Na jeho článek reagoval univ. prof. PhDr. Polák.

di Sarra Dan Danino (1914 - 1990)
italský slavista, lingvista, bohemista. Docent University di Napoli. Zajímal se o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, několikrát navštívil Československo a setkal se s obránci RKZ (Čsl. společnost rukopisná).

Saska Leo František (16.6.1832 - 16.3.1870) [+]
klasický filolog; prof. na gymnasiu v Písku a Klatovech. Přeložil do starořečtiny lyrické písně Rukopisu Královédvorského - ukázka Róže a Skřivánek (ČČM 1863). Také přeložil do starořečtiny Libušin soud.

Saudek Robert (21.4.1880 - 15.4.1935) [-]
česko-německý spisovatel, grafolog. Působil na čsl. vyslanectví v Londýně. Napsal spis Vědecká grafologie (1925); pokusil se grafologicky dokázat nepravost RKZ.

Sedláček August (28.8.1843 - 15.1.1926)
PhDr., historik, žák W. W. Tomka a J. Emlera. Zabýval se místopisem. Vydal Hrady, zámky a tvrze království Českého (15 dílů, 1881-1927), kde popsal 415 hradů, 117 zámků a 2423 tvrzí. V devátém díle je vyobrazena dnes neviditená část stropní fresky ze zámku Zelená Hora: Jaroslav ze Šternberka v boji s Tatary u Olomouce, která byla oddělena příčkou a zakryta omítkou.

Sedláček Václav (22.9.1871 - 11.2.1946)
herec a dramatik. Napsal a vlastním nákladem vydal divadelní hru: Libušin soud (Praha 1912); historická scéna z doby pohanské v 1 jednání.

Seidan Tomáš (5.9.1830 - 2.12.1890) [+]
pražský sochař, vyučil se u bratří Maxů. Neúspěšně se zúčastnil soutěže na výzdobu Palackého mostu s náměty z Rukopisů. Z jeho díla: poprsí hraběte Kašpara Šternberka pro bibliotéku Musea; Josef Dobrovský na Kampě. V jeho dílně se od r. 1862 dva roky učil sochařem J. V. Myslbek.

Seifert Alfred (6.9.1850 - 6.2.1901)
malíř, ilustrátor. Studoval na malířské akademii v Mnichově, většinu života strávil v Německu. Namaloval ilustraci Opuštěné z RK pro časopis Světozor (1885).

Seifert Jakub (9.1.1846 - 29.10.1919)
herec a režisér; vlastním jménem Sayfert. První krasořečník český, recitoval při premiéře Smetanovy Libuše v Národním divadle báseň o Boji křesťanů s Tatary z Rukopisu královédvorského.

Senkovskij Osip (Julian) Ivanovič (31.3.1800 - 16.3.1858) [-]
ruský publicista, kritik, spisovatel, vědecký pracovník. Poprvé v Rusku r. 1847 vyslovil myšlenku o podvrženosti RK (jeho argumenty nevycházely z analýzy textu, ale z módy literárních podvrhů koncem 18. a začátkem 19. století - srovnání s Ossianem). Senkovskij se vyslovil značně skepticky i o pravosti Libušina soudu (Biblioteka dlja čtenija, 1847).

septimán
pseudonym autora hanopisného článku Jak hájí p. dr. Píč RK (podepsán: J. K. studující VII. tř. gymn.) a uveřejněn v Čase 18.12.1911, který byl příčinou sebevraždy univ. prof. Píče (viz heslo Jiří Kraus).

Servant Catherine [-]
francouzská bohemistka, specializuje se na českou literaturu 19. století. Napsala studii "Kritika a národ - vznik kritiky v české literatuře (Montpellier 2000), kde velmi povrchně a neodborně vylíčila rukopisný spor. Podobně psala o Rukopisech v knize "SKRZNASKRZ - Češi a Francie v průběhu staletí" (2002) a ve sborníku Revue des études slaves (2003) - "Josef Dobrovský et le criticisme tcheque..."

Seydler Augustin (1.6.1849 - 22.6.1891) [-]
PhDr., univ. prof., astronom a fyzik. Vystoupil s matematickým důkazem teorie pravděpodobnosti o podvržení RKZ (uveřejnil v Athenaeu 1886). Vtipnou odpověď na jeho článek otisknul dr. Kalousek v Osvětě.

Seykora Oldřich Jan (2.3.1857 - 15.11.1922) [++]
prof., vynikající filolog a spisovatel (pseudonym Kostelecký). Syn Eduarda Seykory, českého vlastence. Studoval filosofii a práva v Praze. Působil jako novinář a později prof. na obchodní akademii v Prostějově. V r. 1886 vystoupil proti Gebauerovi skvělými filologickými rozbory jeho námitek (řada článků v Osvětě a drobné spisky) a pro tuto činnost bylo mu znemožněno později dosáhnout stolice na universitě. Ve studentském časopise uveřejnil humoristickou novelu: Logické důkazy, že Královédvorský rukopis je opravdu falsifikátem (Šotek, 1881), z níž později T. G. Masaryk převzal tzv. "botanický důkaz" nepravosti RKZ. Jeho hlavní práce: Na obranu Rukopisu Královédvorského. České inteligenci na uváženou podává... (1893). Jeho studie Kytice v Rukopise Královédvorském (1895).

Seykora Vojtěch (1909 - únor 1970) [++]
úředník, básník, editor; synovec Oldřicha Seykory. Společně s Dr. Janem Karlíkem vydali Rukopis Královédvorský a Zelenohorský. Staročeské zpěvy hrdinské a milostné (1936) podle původního vydání z r. 1886 k 50. výročí rukopisných bojů. Poznámky k textu napsal V. Seykora.

Schacherl František (4.10.1887 - 10.7.1944) [-]
ThDr., RNDr., docent anorganické chemie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univ. v Brně. Napsal studii "Rukopisy" po stránce chemické do časopisu Věda a život (1938).

Schedel Hartmann (13.2.1440 - 28.11.1514)
německý lékař, humanista a historický spisovatel. V roce 1493 vydal ilustrovanou kroniku Liber chronicarum (také v německém překladu - Nürnbergische Chronik), která obsahuje nejstarší vyobrazení Prahy (dřevoryt Michaela Wolgemuta z roku 1490). Je na něm vidět jižní brána Pražského hradu. Spisovatel Ivanov se domníval, že falsátor písně Oldřich z RK tuto kroniku viděl (Hanka) a podle obrázku složil verš o "bráně přes Vltavu".

Scheiwl Josef (7.4.1833 - 11.6.1912) [+]
malíř a kreslíř - jeden z posledních nazarenistů. K padesátému výročí nalezení RK vydal pražský spolek stenografů gabelsbergerských Rukopis Kralodvorský v písmě stenografickém s kresbami Jos. Scheiwla (Praha 1867). Nakladatel I. L. Kober vydal s jeho ilustracemi: Rukopis královédvorský. Nejprvnější ilustrované vydání (1873). Scheiwl také ilustroval Zapovu Česko-moravskou kroniku.

Scherr Johannes (3.10.1817 - 21.11.1886)
německý spisovatel, kulturní a literární historik; profesor literatury a historie na Polytechnice v Zurichu. Vydal knihu Bildersaal der Weltliteratur (1869), kde uveřejnil německé překlady básní RKZ: Záboj, Slavoj a Luděk (překlad Svobody, 1829), Beneš Hermanóv (překlad M. Hartmanna) a Libušin soud (překlad F. Lützowa).

Schlögel Cornelius (1. pol. 19. stol) [+]
německý malíř z Mnichova, vystavoval roku 1841 v Praze obraz Záboj na skále.

Schmeller Johann Andreas (6.8.1785 - 27.7.1852)
německý filolog, znal 27 jazyků (i češtinu). Roku 1846 napsal zprávu o vydání a překladu p. hraběte Thuna "Gedichte aus Böhmens Vorzeit" do časopisu Mnichovské královské Akademie.

Schmid Jan (nar. 14.6.1936)
režisér, výtvarník, herec, spisovatel, dramatik a pedagog. Zakladatel a ředitel divadla Studio Ypsilon. Účastník trapného vystoupení u hrobu Václava Hanky na Vyšehradě v televizním pořadu Literární revue Třistatřicettři (Čt2 - červen 2000).

Schmidleichner Eduard Ferdinand (20.4.1850 -     )
notářský koncipient, dramatik, prozaik a překladatel. Vydával časopis Besedník věnovaný divadlu a hudbě. Napsal knihu Václav Hanka. Životopisný obrázek pro dospělejší mládež a přátele její (1874). Obsahuje báseň Porážka Tatarův u Olomouce z Rukopisu Králodvorského. Také napsal životopis J. Jungmanna.

Schmidt Leopold Jaroslav (16.11.1824 - 24.7.1902) [+]
mědirytec. Zhotovil rytiny ilustrací k Rukopisu Královédvorskému (obrazy K. Svobody a J. M. Trenkwalda; 1853-1854). Autor portrétů českých obrozenců (Palackého, Jungmanna a Šafaříka).

Schmidt Miloslav (12.2.1874 - 6.10.1952) [+]
rada ministerstva financí, aktivní obránce RKZ v Čsl. společnosti rukopisné. Autor řady příspěvků do Zpráv.

Schneider Josef (1.9.1864 - 20.1.1931) [+]
Prof. ČVUT, Ing., chemik, zabýval se chemií barviv, asistent prof. Bělohoubka. Napsal po jeho smrti spis na obranu svého učitele a na obranu RKZ: Poznámky k námitkám proti Bělohoubkovým zkouškám Rukopisu Králodvorského (1921).

Schnirch Bohuslav (10.8.1845 - 30.9.1901)
sochař, tvůrce slavných trig na průčelních věžích Národního divadla. Vytvořil reliéfy Libušin soud; Vlaslav a Kruvoj.

Schulz Ferdinand (17.1.1835 - 16.2.1905)
středoškolský profesor, novinář, spisovatel, literární kritik a politik. Redaktor Národních listů, redigoval Zlatou Prahu (1884-98); poslanec českého sněmu. Psal historické povídky, monografie (J. Jungmann). Napsal dopis A. V. Šemberovi před vydáním jeho knihy o Libušině soudu.

Schwammel Eduard Josef (1835 - 23.11.1899) [-]
německý historik, rodem z Olomouce. Vystudoval universitu ve Vídni. Ředitel reálky ve Šternberku (1860-1871); zemský inspektor stř. škol v Salzburku (1871-1898). Zpochybnil konání bitvy u Olomouce r. 1241 ve studii: "Über die angebliche Mongolen-Niederlage bei Olmütz" (Vídeň 1860).

Schwarz Jan (nar. 23.9.1932)
redaktor časopisu "Dvůr Králové nad Labem - vlastivědné čtení". Často píše o Rukopise královédvorském, ale je nekritickým obdivovatelem spisovatele dr. Ivanova a jeho tzv. nových chemických zkoušek RKZ.

Schwarzenberg Karel (Bojna) (5.7.1911 - 9.4.1986)
PhDr., kníže, historik, archivář a heraldik. Studoval historii na FFUK u prof. Pekaře. Významný člen prvorepublikové Vlajky, přítel Vrzalíkův. Napsal článek "Nejstarší pověsti české" (1970), který se týká Rukopisů a osob kolem nich (TGM, Karbusický, Ivanov).

von Sickel Theodor Ritter (18.12.1826 - 21.4.1908) [-]
německý historik, paleograf. Studoval v Paříži (École des chartes); prof. pomocných věd historických na univ. ve Vídni (1857-1890). Vypracoval exaktní metodu na srovnávání písma a stylu. Prohlásil RZ za falzum (1858).

Siemienski Lucjan (13.8.1807 - 27.11.1877) [+]
polský slavjanofil, básník a literární historik. Univ. prof. světové literatury v Krakově. Jako první přeložil a vydal v Polsku překlad obou Rukopisů: Królodworski Rekopis. Zbiór staroczeskich bohatyrskich i lirycznych spiewów (Krakow 1836); celek rozdělil na dvě části - I. Zpěvy bohatýrské a II. Písně a na konec umístil jako dodatek Libušin soud a Píseň Vyšehradskou.

Sitta Jindřich (1925 - 19.4.1973)
major, dipl. technik; náčelník oddělení chemie odboru krim. techniky KÚ-VB. Účastník posledního hmotného průzkumu RKZ tzv.  Ivanovovým týmem.

Skalická Marie
hudební bibliografka; napsala studii Bulvární ohlas prvního boje o Rukopisy. Písničky proti Fejfalíkovi z roku 1861 (1988).

Skilling Harold Gordon (1912 - 2.3.2001)
kanadský vědec, historik a politolog, znalec Československa (1937-40 žil v Praze). Byl emeritním profesorem univ. v Torontu. Napsal knihy o Pražském jaru 1968 a o Chartě 77, v roce 1986 organizoval petici spisovatelů za propuštění uvězněných členů Jazzové sekce. Vydal knihu T.G.Masaryk: Proti proudu 1882-1914 (1994), kde mj. popsal Masarykův boj za pravdu o Rukopisech.

Sklenčka Jan (1793 - 13.3.1837) [+]
justiciár, který byl přítomen při nálezu RK ve Dvoře Králové (1817), přítel Václava Hanky.

Skokánek Lubor (1901 - 2.5.1980) [+]
Ing., profesor na středních a prům. školách. Aktivní obránce RKZ od založení Čsl. společnosti rukopisné. Napsal mnoho studií o RKZ, zvláště se věnoval Evangeliu sv. Jana.

Skorkovský J.
Ing., majitel fotografického závodu Donát-Tomáš na Václavském nám. v Praze. Pořídil speciální fotografie Rukopisu Zelenohorského, místa tzv. kryptogramu HANKA FECIT pro spisovatele Žunkoviče, kterými dokázali nesmyslnost důkazu Dolanského.

Skuherský František Zdeněk (31.7.1830 - 19.8.1892)
skladatel, hudební teoretik a pedagog. Při studiu filosofie v Praze navštěvoval varhanickou školu. Byl učitelem hudby u hraběte Hardegga ve Vídni, ředitelem hudebního ústavu v Innsbrucku a varhanické školy v Praze (1866-90). Zhudebnil:  Tři písně z Rukopisu Královédvorského v hudbu uvedené a jeho osvícenosti Ferdinandu Kinskému věnované. Skřivánek - Opuščená - Kytice (1850). Připravoval operu Jaroslav ze Šternberka (1873-74) na libreto Elišky Krásnohorské, ale nedokončil.

Skutil Jan (8.8.1934 - 12.2.1998) [-]
učitel, archivář, vlastivědný pracovník, syn Josefa Skutila. Napsal článek do Vlastivědné ročenky okresního archivu v Blansku "Dvojí výročí Rukopisů", kde stále uplatňuje kryptogram Hanka fecit - napsal: "Avšak i otázka samotného podvrhu zůstává vlastně dnes diskusní, neboť v rukopise Zelenohorském se falsátor V. Hanka podepsal..." (1967)!

Skutil Josef (7.3.1904 - 18.9.1965) [-]
univ. prof., PhDr., archeolog. Napsal studii "Rukopisy" a archeologie do časopisu Věda a život (1940). Také napsal udání na prof. Absolona, že věří v pravost Rukopisů.

Sladkovský Karel (22.6.1823 - 4.3.1880) [+]
novinář a politik. Předseda zvláštní komise pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Byl oblíbeným řečníkem na shromážděních lidu a manifestacích: Řeč při slavnostním odhalení pamětní desky na rodném domku Váceslava Hanky v Hořiněvsi (1862); Řeč při slavnosti padesátileté památky nalezení rukopisu Kralodvorského ve Dvoře Králové (1867).

Slánský Richard (nar. 21.8.1904) [-]
docent University 17. listopadu, diplomat, komunistický redaktor. Bratr generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského. Jako úředník ministerstva informací v roce 1947 zakázal vydávání Oběžníku Čsl. společnosti rukopisné s odůvodněním, že rukopisný spor byl již jednou pokrokovým způsobem definitivně rozřešen.

Slavata Jaroslav (1910 -     ) [+]
novinář a spisovatel, aktivně se účastnil obrany Rukopisů po roce 1930, skvělý debatér o RKZ. Jeho články: Ze zákulisí boje o RKZ (Fronta 1932), Rukopisy a politika (Zprávy ČsR) ad. Do Vrzalíkovy knihy Poučení o nepadělaných RKZ (1933) převedl Rukopisy do nové češtiny. Ukázka převodu Jaroslava.

Slavík Ivan (23.1.1920 - 24.12.2002)
středoškolský profesor, básník, překladatel. Vydal antologii z básní českého romantismu Hledání modrého květu (1988), kde jsou tři básně z Rukopisu královédvorského.

Slavík Jan (25.3.1885 - 9.5.1978) [-]
PhDr., středoškolský profesor, historik. Znalec ruských dějin. Vystoupil proti RKZ v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (duben 1937). Napsal články: Taškařice s Rukopisy a mlčení naší vědy, Pohrobci obránců Rukopisů, Masarykův boj proti padělkům ad. Seznam jeho rukopisných článků.

ze Slavkovských Karel (25.1.1847 - 14.2.1919)
klavírní virtuos a pedagog, žák Alexandra Dreyshocka. Na koncertech uváděl skladby českých mistrů (Tomáška, Smetany, Dvořáka ad.). Na koncertě na Malé Straně (21.4.1874) doprovázel Martu Procházkovou, která zpívala Dvořákem zhudebněnou píseň Kytice z Rukopisu královédvorského.

Slomek Jaromír (nar. 1958)
literární kritik, redaktor Lidových novin; odpůrce rkp. publikací z nakladatelství NEKLAN. V recenzi knihy "Poslední tečka za Rukopisy" si vymyslel, že autor Josef (alias Miloš) Urban je totožný s předsedou České společnosti rukopisné Ing. Jiřím Urbanem.

Smetana Bedřich (2.3.1824 - 12.5.1884) [+]
skladatel, tvůrce české opery, který opěval slavnou českou minulost pod vlivem RKZ. Jeho slavná Libuše je parafrází Rukopisu Zelenohorského. V cyklu symfonických básní "Má vlast" hymnická óda na Lumírův Vyšehrad. V roce 1869 složil hudbu (op. 104) a sám ji dirigoval k živému obrazu Libušin soud (výtvarně komponovaný A. Lhotou). Vystoupila v něm i paní Bettina Smetanová.

Smetánka Emil (14.10.1875 - 6.1.1949) [-]
PhDr., univ. prof., filolog, žák Gebauerův. Vystoupil jako znalec v soudním sporu Vrzalík-Píša, kde se snažil dokázat, že slovo "stupidní" není urážkou. Vydavatel staročeských památek; RKZ nepovažoval za původní. Napsal studii Boj o Rukopisy do Nového kalendáře učitelského (1897).

Smith Caspar Wilhelm (16.6.1811 - 4.9.1881)
dánský filolog, slavista a překladatel. Profesor slovanské literatury na Kodaňské universitě. Napsal pojednání "O staročeské poesii, zvláště o RKZ" (1867), kde jsou také ukázky z Rukopisů v dánském překladu.

Smoler Jan Arnošt (3.3.1816 - 13.6.1884) [+]
hornolužický spisovatel, jazykovědec, publicista, sběratel lidových písní. Založil Matici lužickou (1847). Přeložil Rukopisy do lužické srbštiny: Kralo-dwórski rukopis (1852).

Smolík Josef (5.11.1832 - 12.9.1915) [-]
matematik a numismatik, prof. na gymnásiu v Praze a Pardubicích. V Museu království Českého byl kustodem sbírky numismatické (od r. 1897). Roku 1906 publikoval v Rozpravách Akademie věd studii, kde napsal o V. Hankovi, že padělal zlaté mince. Tyto mince daroval muzeu hrabě Josef Nostic (ČČM 1843), takže Hanka s tímto "podvrhem" nemohl mít nic společného.

Smolík Vincenc Rupert (28.10.1857 - 30.6.1902)
sochař, řezbář a medailer; žák akademie v Mnichově. Roku 1877 vystavil v Rudolfinu v Praze první plastickou práci, sošku Beneš Heřmanóv. Jeho nejznámější prací je pamětní deska Jana Nerudy na malostranském domě U dvou sluncí.

Smrčka Bohumil (1861 - 20.12.1949) [+]
vrchní soudní rada v.v.; zakládající člen Čsl. společnosti rukopisné. Pod pseudonymem Boh. Spurný napsal spis Novočeské i staročeské texty RK a RZ podávají samy důkaz o pravosti těchto Rukopisů (Praha 1933), vyšel nákladem rukopisné společnosti. Dále napsal Různé úvahy o RZK (1934).

Smrkovský Josef (26.2.1911 - 15.1.1974)
politik, funkcionář KSČ, předseda Národního shromáždění, jeden z hlavních aktérů Pražského jara (1968), stál u začátku zkoušek RKZ tzv. Ivanovovým týmem.

Sobotka Primus (29.1.1841 - 1.7.1925)
publicista, básník, národopisec a slavista. Redaktor Ottova slovníku naučného. Napsal článek: Rukopis kralodvorský a pan A. V. Šembera (Světozor 1880). Ve Světozoru 1883 upomínal výsledek zkoumání RK (komise Musea ustavena r. 1880).

Sojka Jan Erazim (1828 - 27.8.1887)
spisovatel, novinář, literární historik. Zakladatel a redaktor časopisu Jasoň. Napsal biografickou knihu obsahující portréty osobností první poloviny 19. stol., také Václava Hanky: Naši mužové (1862).

Sokolov Avdij Ivanovič (1824 - 1893) [+]
ruský slavista a etnograf, prof. slovanských nářečí v Kazani. Zajímal se o slovanskou lidovou poezii. Vydal v ruském překladu Kraledvorskaja Rukopis i Sud Ljubuši (Kazaň 1846). V poznámkách srovnal RK se Slovem o pluku Igorově, kronikami Dalimila, Hájky, Kosmy ad.

Soldan Fedor (9.12.1903 - 15.9.1979)
PhDr., literární historik, kritik, básník. Napsal kritický článek o  knížkách dr. Ivanova věnovaných RKZ:  Konec jedné senzace aneb Královédvorský a Zelenohorský rukopis naposled (Tvorba 1971). Spisovatel Ivanov odpověděl článkem:  Jak to bylo s tajemstvím RKZ (Tvorba 1972).

Soubigou Alain (nar. 1967)
francouzský historik. Prof. na pařížské Sorbonně, přednáší české dějiny. Několik let pracoval na velvyslanectví Francie v Praze. Napsal životopis "Tomas Masaryk" (Paris 2002), kde se zmínil o "slavné aféře rukopisů". Mimo jiné napsal: "Ještě v současné době Česká společnost rukopisná, vedená Ing. Jiřím Urbanem, pokračuje v úsilí vedoucímu k prokázání pravosti Rukopisů proti tvrzením oficiální vědy..."

Souček Stanislav (7.5.1870 - 30.12.1935) [-]
PhDr., filolog a literární historik, žák Gebauera a Krále, vyznavač Masaryka. Přednášel český jazyk a literaturu na Masarykově univ. v Brně (1920), rektor MU (1931). Vystoupil jako odpůrce drobnou studií: Dvě pozdní mystifikace Hankovy (1924).

Soukup Jan (15.2.1867 - 23.7.1933) [+]
středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu, historik, národopisný badatel. Na universitě žákem Golla, Kalouska a Emlera. Pevně věřil v pravost Rukopisů. Napsal článek "Na obranu Rukopisů proti novým útokům" (1887).

Spiess Bedřich Vilém (2.1.1842 - 17.4.1903)
středoškolský profesor, kulturní a literární historik, filolog. Napsal článek "Přímětky okrašlovací v rukopisech Zelenohorském a Kralodvorském" (Květy 1867).

Spina Franz (5.10.1868 - 17.9.1938) [-]
německý slavista a agrární politik v ČSR; prof. české řeči a literatury na německé univ. v Praze. Poslanec Národního shromáždění (1920-38), ministr veřej. prací (1926-29), min. zdravotnictví (1929-35). Redigoval Slavische Rundschau. Vydal spis: Die altčechische Katharinen-Legende der Stockholm-Brünner Handschrift (1913). Dále napsal Anton Zeidler und die gefälschten tschechischen Handschriften (1913), Neuere Literatur über die Königinhofer und die Grünberger Handschrift (1915).

Srezněvskij Izmail Ivanovič (1.6.1812 - 9.2.1880) [+]
ruský slavista, filolog, etnograf. Zabýval se národopisem, prof. univ. v Petrohradě. Napsal Bylina o Sude Ljubuši (1878); přeložil práci A. Patery "České glosy v Mater Verborum" (1878) a doplnil poznámkami. Také napsal Úvod a poznámky k bulharskému překladu Libušina soudu (1852). Osobně znal V. Hanku a nevěřil, že by se dopustil falsifikátů. Vydal spis Vospominanije o V. V. Ganke (1861).

Srnec Dobroslav (1922 - 9.5.2002)
dipl. tech., podplukovník, příslušník StB. Náčelník 2. odboru Kriminalistického ústavu VB. Účastník posledního hmotného průzkumu RKZ tzv. Ivanovovým týmem. Také vystoupil ve filmu Náš věčný zápas (1994).

Srnka Miroslav (nar. 23.3.1975)
Mgr., absolvent muzikologie, doktorand Ústavu hudební vědy FF UK. Zhudebnil tři písně a dva incipity z textů lyrických básní Rukopisu královédvorského - pod názvem Podvrhy (1998); skladba pro mužský vokální ansámbl měla premiéru v památníku na Vítkově (červen 2003).

Sršeň Lubomír (nar. 12.12.1949)
PhDr., vedoucí oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze. Objevil, že na Machkově obrazu Václava Hanky je vlepeno přesné faksimile stránky Rukopisu královédvorského. Napsal článek Bratři Wagnerovi píší Václavu Hankovi o své soše Záboje pro Dvůr Králové n. L. (2007). Vydal studii: Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky (Sborník NM 2009), kde napsal: "...teze o Václavu Hankovi jako o tvůrci RK je velmi nepravděpodobná a nadále neudržitelná. Po skutečném autorovi RK bude tedy třeba i nadále pátrat."

Stančík Petr (nar. 9.6.1968)
básník, dramatik, scénárista a režisér. Publikuje pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic. Sestavil seznam dvaceti nejdůležitějších děl české literatury (1992) - na prvním místě je Rukopis královédvorský.

Staněk Jan (29.5.1828 - 23.5.1868)
chemik, spisovatel a politik; prof. chemie na technice v Praze. Proslovil přednášku v přírodovědecké sekci Musea království Českého:  "O chemickém zkoušení starých pergamenových listin k dokázání jich pravosti" (28.11.1858); přednáška vyšla tiskem (Živa 1859/1).

Steinmann Josef Johann (8.3.1779 - 9.7.1833)
magistr farmacie, profesor chemie na polytechnice v Praze. Prováděl rozbory minerálních vod. Byl jednatelem Musea; provedl první chemickou zkoušku Libušina soudu (1824) za přítomnosti Jos. Dobrovského a prof. Millauera. Po zkoušce prohlásil, že písmo Libušina soudu je nové a zelená barva nevydrží ani tři léta.

Stěpovič Andronik Ioannikijevič (1856 - ) [+]
ruský slavista; docent slavistiky v Kijevě. Také znám jako Dudka-Stěpovič. Napsal knihu "Očerk istorii češskoj literatury" (Kijev 1886), kde zařadil RK a RZ do staré doby; srovnával je se Slovem o pluku Igorově. Dále napsal článek: K literární historii Královédvorského rukopisu (1905).

Sternberg Zdeněk (nar. 15.8.1923) [-]
majitel rodového hradu Český Šternberk; odpůrce pravosti Rukopisů a existence hrdinného předka Jaroslava ze Šternberka - vítěze nad Tatary u Olomouce. Napsal komentář k prvnímu českému vydání knihy Fr. Palackého Dějiny rodu Sternbergů (2001).

Stich Alexandr (10.3.1934 - 26.1.2003) [-]
PhDr., CSc., filolog, bohemista a lingvista; znalec starší české literatury. Společně s Janem Lehárem vydal učebnici Česká literatura. Od počátků do raného obrození a Čítanku české literatury (1997). Zde o RKZ mj. napsal: "Podvrženost obou rukopisů byla nakonec prokázána a obecně uznána (třebaže dodnes existují velmi aktivní skupinky zastánců jejich pravosti)" a "Pokud jde o dílčí textové problémy, zůstává v obou dílech leccos dodnes nevyřešeno".

Stloukal Milan (nar. 10.6.1931) [-]
antropolog, RNDr., zabývá se paleopatologií. Ředitel Národního muzea v Praze (1990-2001). Jmenoval komisi pro posouzení Protokolů o chemickém zkoumání Rukopisů královédvorského a zelenohorského ve složení prof. PhDr. Ivan Hlaváček, Ing. Jiří Čejka, Ing. Michal Ďurovič, PhDr. Pavel Brodský a Ing. Eva Šimůnková. Komise pracovala celý rok a dospěla k závěru, že oponentské posudky z roku 1974 nebyly zmanipulované (jak napsal spisovatel Ivanov v knize Utajené protokoly). Komise navrhla nezveřejňovat tyto závěry, aby toho nezneužili zastánci pravosti RKZ (1.9.1992).

Stoklasa Julius (9.9.1857 - 4.4.1936) [++]
prof., PhDr., rektor české techniky; vědecky činný v agrochemii a biologii. Zkoumal RZ v r. 1886 a byl první, který vysvětlil záhadu zeleného písma RZ. Řada jeho článků vyšla v Národních listech: Slovo o chemickém zkoumání R.K.Z., O chemické a mikroskopické zkoušce RK ad. Dr. Ing. Jan Boštík napsal příspěvek Účast Stoklasova v rukopisném boji do sborníku "Památce prof. Julia Stoklasy" (1937). Na Stoklasovy články reagovali athenčíci, např. TGM litoval, že i "mužové odborně vzdělaní k věci mluví a tím spor prodlužují". Rukopisné práce J. Stoklasy.  Foto  +  portrét.

Storoženko Andrej Vladimírovič (1852 - po roce 1918) [+]
ruský historik, slavista, žák Kotljarevského na univ. v Kijevě. Napsal chronologický přehled literatury o RKZ vydané v letech 1817-1877: Očerki iz istorii češskoj literatury. Rukopisi Zelenogorskaja i Kraledvorskaja. (Kijev 1880). Za tuto práci dostal Storoženko zlatou medaili Kijevské university sv. Vladimíra.

Stradický ze Strdic, Odillo
český básník, viz Petr Stančík.

Straková Eva
Mgr., doktorandka na Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU Brno. Obhájila diplomovou práci "Alois Vojtěch Šembera a jeho vídeňské působení" (2006), kde jsou kapitoly Spor o Rukopis královédvorský a zelenohorský a Korespondence s Václavem Hankou.

Straširybka Josef
okresní adjunkt v Nepomuku. Podle zprávy W. W. Tomka (ČČM 1859), který vyšetřoval nález RZ v Nepomuku, objevil Straširybka, že začátky slov, psaných napořád bez přestávky, jsou označeny červenou čárkou nebo obloučkem. To předtím nevěděl ani Puchmajer, který první četl RZ, ani Hanka, Jungmann, Palacký a Šafařík. První ale vysvětlil význam červených značek J. E. Purkyně v recenzi práce Šafaříkovy a Palackého o RZ v časopise Jahrbücher für wissenschaftliche Kritik (Berlin 1841).

Strejček Ferdinand (27.4.1878 - 3.4.1963) [-]
literární historik a spisovatel; žák Gebauerův, prof. reálky v Karlíně a v Mladé Boleslavi. Kritický odpůrce Rukopisů, napsal řadu drobných článků proti RKZ: Moje pravda o Rukopisech (Zvon 1931), Josef Král a Rukopisy (Věda a život 1958) atd. Vydal spis Závěrečné slovo o Rukopisech (Praha 1947). Další ukázka z článku prof. Strejčka (1961).

Strouhal Čeněk (10.4.1850 - 26.1.1922)
prof. experimentální fyziky; rektor české univ. (1903-1904). Poradce Gebauerův při rukopisném sporu; poslal prof. chemie Wislicenovi do Lipska rozpravu Gebauerovu k Bělohoubkovým zkouškám (Chemische und mikroskopische Prüfung der K.H.) z Jagičova Archivu. Na základě toho Wislicenus odsoudil Bělohoubka, aniž jeho práci viděl.

Stržínková Blažena (4.3.1874 - 25.11.1938) [+]
zakládající členka Čsl. společnosti rukopisné. V Kroměříži byla iniciátorkou debatních večerů o RKZ, tam seznámila s otázkou rkp. prof. Vrzalíka, tehdy studenta. Byla dcerou Fr. Zákrejse.

Střemcha Bohumil (21.5.1878 - 4.6.1966) [++]
Ing., vynikající znalec fotografie a fotochemie, středověkých inkoustů a starých rukopisů. Nazýván důvodně nestorem obrany RKZ. Uvedl k nám metodu beuronských mnichů (1911), kterou zdokonalil a aplikoval pro zkoušení RZ. Konal četné přednášky a napsal řadu studií. Jako soukromý tisk vydal Zelenohorský rukopis (1958).

Stříbrný Jiří (14.1.1880 - 21.1.1955)
politik a poslanec NS, postupně ministrem pošt, železnic a národní obrany. Politický odpůrce Hradu. Novinář a nakladatel, vydával Polední list a Expres. Ve svých novinách umožňoval tisknout články na obranu RKZ. V roce 1947 odsouzen za trestné činy proti republice, zemřel ve vězení.

Stýblo Maxmilian Bedřich (28.9.1892 - 4.3.1972) [+]
člen opery Národního divadla; básník, spisovatel, dramatik a recitátor. Vystupoval na obranu Rukopisů.

Suda Jan (25.10.1838 - 3.1.1910)
středoškolský profesor, historik a politik. Učil na vyšší reálce v Písku. Byl redaktorem ročenky Zlaté klasy, kde uveřejnil básně z Rukopisů: Jaroslav + písně (1870); Libušin soud (1871).

Suchánek František
hudební skladatel; zhudebnil píseň z Rukopisu královédvorského: Opuščená (Drážďany 1873).

Sucharda Stanislav (12.11.1866 - 5.5.1916)
sochař a medailér. Studoval na UPŠ sochařské v Praze u J. V. Myslbeka, pomáhal mu při figurální výzdobě Palackého mostu. Jeho největší prací je pomník Františka Palackého pod Emauzy (1898-1912). Tvořil plakety a reliéfy s Libušiným námětem. Na pomníku Palackého s ním spolupracoval bratr Vojtěch (6.1.1884 - 31.10.1968), sochař a řezbář. Také vytvořil bustu Václava Hanky pro Národní muzeum (1900).

Suchecki Henryk Ignacy (1811 - 1872)
polský jazykovědec, vychovatel, redaktor. Vytudoval universitu ve Lvově. Profesor slovanské filologie na Jagelonské universitě v Krakově. Doslovně přeložil z Rukopisů: Sad Libuszy a Czestmir i Wlaslaw (Wypisy polskie, Lvov 1857).

Sušil František (14.6.1804 - 31.5.1868)
ThDr., moravský vlastenecký kněz, básník, překladatel a sběratel lidových písní. První sbírku Moravské lidové písně vydal v roce 1835. Rozšířenou sbírku vydával po sešitech, kompletní vydání Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými (1860) obsahuje 2361 písní. Brandl a Jireček dokázali, že desetislabičný verš se vyskytuje v lidových písních sebraných Sušilem a Erbenem a není vůbec vzácný v české poezii. Humorný filologický důkaz o Sušilově sbírce napsal Fr. Bartoš (1879).

Sutnar Jaroslav (24.6.1873 - 27.4.1947)
PhDr., básník, literární historik, překladatel. Jeho pozůstalost v Literárním archivu PNP obsahuje studie: Jungmannův podíl na padělcích RKZ a Zpověď Josefa Lindy.

Svačina Hanuš (21.11.1851 - 1.3.1891)
dřevorytec; pracoval pro Světozor, Zlatou Prahu ad. časopisy. Pro Aloise Wiesnera ryl čtyři listy Rukopisu Zelenohorského a Královédvorského podle ilustrací Mikoláše Alše (1886).

Svátek František (21.9.1912 - 1.12.1998) [+]
člen Čsl. společnosti rukopisné od roku 1936. Byl odpovědným redaktorem týdeníku Národní výzva. Zúčastnil se valné hromady obnovené České společnosti rukopisné (21.3.1993). Svůj bohatý archiv rkp. literatury věnoval mladým členům Společnosti.

Svěrák Václav (nar. 16.4.1942)
herec, režisér a principál divadélka Hračka. Pro divadlo Volná noha Praha připravil pořad Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, který byl určen pro školy. Bohužel se představení hrálo pouze jednou v ZDŠ Vlkova na Žižkově (10.11.1969) - pořad byl zrušen, protože Rukopisy nebyly v učebních osnovách (!)

Světlá Karolína (24.2.1830 - 7.9.1899) [+]
spisovatelka, vlastním jménem Johanna Rottová, provd. Mužáková; národně uvědomělá vlastenka. Debutovala v almanachu Máj, organizovala ženské hnutí. Spolu s Nerudou, Krásnohorskou a Heydukem obhajovali pravost Rukopisů.

Svoboda Antonín Richard [+]
architekt, napsal zajímavou studii o bitvě s Tatary r. 1241 České vítězství nad Tatary (1946), kde lokalizoval místo bojů do Chlumu u Olomouce.

Svoboda František Jan (22.3.1778 - 16.7.1864)
profesor českých dějin na gymnasiu (Litoměřice, Hradec Králové, Praha), spisovatel a překladatel. Vydal Nový latinsko-německo-český slovník (1844). Přeložil Herderovu báseň Die Fürstentafel - Knížecí stůl, která byla odpůrci Rukopisů považována za vzor k Libušina soudu. Překlad básně vydal Josef Jungmann ve Slovesnosti (1820) a J. B. Pichl v Krasořečníku (1852).

Svoboda Karel (14.6.1824 - 14.9.1870) [+]
malíř historických obrazů. Ilustroval některé písně Rukopisů pro časopis Květy (např. Jelen a Opuštěná), Beneš Heřmanóv pod Hrubou Skalou Sasíky poráží (Světozor 1871); nedokončil rozměrný cyklus RK. V pozůstalosti se našlo šest mědirytin.

Svoboda Václav Alois (8.12.1791 - 8.1.1849) [+]
básník, také zvaný Svoboda-Navarovský. Spolupracoval s Fr. Palackým na Musejníku, obhajoval pravost a připravil druhé vydání Rukopisu Královédvorského (1829), přeložil RK do němčiny: Die Königinhofer Handschrift (1819). Na základě tohoto překladu "přebásnil" J. W. Goethe Kytici z RK. Svoboda byl podezírán z účasti na padělání RKZ. Ukázky z jeho dalších překladů RK: druhé vydání (1829) a Polyglotta (1876).

Svobodová Jana (nar. 1951)
historička. Připravila k vydání svazek 19 spisů TGM: "Z bojů o Rukopisy 1886-1888" (2004).

Swerts Jan (25.12.1820 - 11.8.1879) [+]
belgický malíř, prof. pražské Akademie, od r. 1874 ředitel. Povzbuzoval svoje žáky, aby malovali náměty z českých dějin a Rukopisů.

Szeberényi Lajos (15.8.1820 - 4.6.1875) [+]
přeložil do maďarštiny Rukopis královédvorský: A Königinhofi Kézirat (Budapest 1873) a vydání opatřil mnoha poznámkami pod texty písní.

Szyjkowski Marjan (15.12.1883 - 21.9.1952) [-]
polský literární historik, publicista a prozaik; profesor na Universitě Karlově. Vydal rozsáhlé dílo Polská účast v českém národním obrození (Praha 1931), kde mj. napsal: "Po stránce jazykové byl Rukopis Královédvorský tak dokonale zarchaisován, že dokonce takový znalec jako Dobrovský nepoznal v něm padělek."

Šafařík Pavel Jozef (13.5.1795 - 26.6.1861) [++]  slovenský historik, básník, jazykovědec a slavista. Byl redaktorem Světozoru a Časopisu musea Království českého (ČČM). Spolu s Fr. Palackým obhájil Rukopis Zelenohorský ve spise Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache (Praha 1840). Napsal úvod k překladu Rukopisů od hraběte Thuna:  Gedichte aus böhmens Vorzeit a sestavil Výbor z literatury české (1845). Soupis rkp. článků.

Šafařík Vojtěch (26.10.1829 - 2.7.1902) [++]
univ. prof., chemik a astronom, syn Pavla Josefa Šafaříka. Zabýval se mineralogií a fotografií. Spolu s prof. A. Bělohoubkem provedl podrobné chemické zkoumání RK: Zpráva o chemickém a mikroskopickém zkoumání rukopisu Kralodvorského (ČČM 1887). Fotografie V. Šafaříka.

Šafr Jan (18.10.1803 - )
ministrant ve Dvoře Králové, přítomný při nálezu RK, později svědčil o podrobnostech nálezu.

Šach Josef (27.8.1886 - 16.6.1974)
JUDr., úředník, publicista, beletrista (pseudonym Jaroslav Smiřický). Upozornil Českou společnost rukopisnou (1946) na problémy s dědictvím rkp. textů po zemřelém Vladimíru Zákrejsovi v Hradci Králové.

Šalda František Xaver (22.12.1867 - 4.4.1937)
PhDr. prof. moderní literatury na FFUK, výtvarný a literární kritik, básník, redaktor liter. časopisů. Napsal článek Obnovený boj o Rukopisy KZ (1912).

Šanda Vojtěch Adalbert (15.10.1873 - 24.12.1953)
ThDr., prof. dogmatiky na teologické fakultě UK, biblista. Studoval v Innsbrucku, Bejrútu, Jerusalemě a Berlíně; vydával syrské spisy. Nalezl doklad existence slova tabor ve smyslu vojenské ležení ve velkém dějepisném díle arabského historika Ibn Chalduna (1375). Učil arabštinu, hebrejštinu, aramejštinu a syštinu. Pravděpodobně on se skrýval za pseudonymem P. O. Zamfirescu.

Šaškevič Markijan Semenovič (6.11.1811 - 7.6.1843) [+]
maloruský (ukrajinský) básník, literární pseudonym Ruslan Šaškevič. Autor vlastenecké lyriky a balad. Spisovatel a publicista v Haliči, farář. Přeložil Rukopis královédvorský, ukázky ve vydání sborníku Rusalka Dnistrovaja (1837). Další ukázka jiného překladu Kytice.  Jeho portrét.

Šebánek Jindřich (12.10.1900 - 14.1.1977) [-]
PhDr., DrSc., historik, moravský zemský archivář; prof. pomocných věd historických na FF MU v Brně, vystoupil s paleografickým rozborem RKZ v rámci akce Vědy a života (1937). Zabýval se také otázkou Hostýnskou, napsal spis Pověst štramberská (Brno 1935).

Šebek František (15.4.1814 - 6.3.1862)
český architekt a stavitel ve Vídni; postavil Zwettlhof, hlavní poštu, bankovní domy ad. Řídil vídeňskou stavitelskou školu; postavil pomník Bolzanovi na Olšanech. Ve Vlašimi je od něho kašna se sochou Záboje, kterou daroval rodnému městu.

Šedivý Ladislav
Ing. Dr. z Výzkumného ústavu Federálního ministerstva vnitra. Vypracoval spolu s Ing. M. Karnetem oponentní posudek z oboru chemie a luminiscence k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Šembera Alois Vojtěch (21.3.1807 - 23.3.1882) [--]
univ. prof. ve Vídni, kulturní a literární historik, filolog, dialektolog a dějepisec Moravy. Napsal knihu Vpád Mongolů do Moravy (1841 a 1842). Na sklonku života vystoupil proti pravosti Rukopisů ve spisech: Dějiny řeči a literatury české (1878), Libušin soud, domnělá nejstarší památka řeči české, jest podvržen (1879) a Kdo sepsal Kralodvorský rukopis roku 1817? (1880). Přehled jeho rukopisných prací.

Šembera Vratislav Kazimír (4.3.1844 - 4.12.1891) [-]
básník a novinář, důvěrný přítel Jana Nerudy a T. G. Masaryka. Později se odvrátil od Čechů, psal jen německy a podepisoval se Schembera; redigoval Neues Wiener Tagblatt. Po smrti otce sliboval Čechům pomstu za jejich útoky na jeho spisy; německy vydal jeho knihu proti RK: Die Königinhofer Handschrift als eine Fälschung nachgewiesen (Wien 1882).

Šemberová Zdeňka (19.5.1841 - 30.7.1912)
dcera prof. Šembery; jejím nápadníkem byl Tomáš Masaryk. Po rozpoutání rkp. bojů r. 1886 obvinila Masaryka ze zbabělosti, že nevystoupil proti RKZ již před sedmi lety na obranu jejího otce. Její korespondence s TGM vyšla pod názvem Nechte mne zapomenouti na sny své (Praha 1996).

Šerý Jan (21.4.1877 - 12.6.1954) [+]
vrchní poštovní ředitel, aktivní obránce RKZ v Čsl. společnosti rukopisné. Fotografie.

Šetlík Jiří (nar. 2.4.1929)
PhDr. DrSc., historik umění. Napsal doslov do vydání Rukopisu Královédvorského (Čs. spisovatel 1972).

Ševčík František Bedřich (13.10.1824 - 22.1.1896)
profesor vídeňské techniky, matematik, mecenáš studentů. Buditel českého života ve Vídni. Vystoupil proti Šemberovi, že si troufal sáhnout na "posvátné klenoty naší slavné dávnověkosti"; napsal dopis redakci Akademických listů v Praze, kde "jménem všech poctivých akademiků ve Vídni" protestoval proti jeho útokům na Rukopisy.

Šícha Jan [-]
Mgr. filolog, publicista, člen republikové rady Strany zelených. Přispívá do Literárních novin. V článku "Lahoda, lepota, vysoká lepota, vznešená lepota", kde rozebral Jungmannovu Slovesnost (1820) mj. napsal: "Spekulovalo se o tom, nakolik byl Jungmann zainteresován do podvrhu Rukopisů. I opatrnější názory tvrdí, že nemohl úplně nevědět." (LtN 2005/38).

Šíl Jiří (nar. 24.11.1976)
Mgr., absolvent Slezské univerzity v Opavě. Studoval na Ústavu historie a muzeologie, kde obhájil diplomovou práci Osobnost Františka Adámka (2001). Nyní je asistentem na Slezské universitě, kde vede seminář "Osobnosti a kulturně politické pozadí sporu o RKZ v 20. století."

Šimáček František (2.12.1834 - 5.5.1885) [+]
nakladatel a novinář. Jeho dědicové s prof. Prusíkem vydali reprezentační Rukopis Kralodvorský. Staročeské zpěvy hrdinské a milostné (1886) s ilustracemi J. Mánesa. Doslov napsala Renata Tyršová, část historickou F. X. Prusík.

Šimáček Matěj Anastasia (5.2.1860 - 12.2.1913) [+]
spisovatel a dramatik, pražský nakladatel, publikoval články na obranu RKZ.

Šimák Josef Vítězslav (15.8.1870 - 30.1.1941) [-]
PhDr., prof. českých dějin, církevní historik. Považoval RKZ za práci 19. století, jehož pisatel nebyl dosud objeven a vědecký spor se změnil v osobní polemiky.

Šimeček Zdeněk (nar. 28.2.1929) [-]
PhDr., archivář. Zabýval se dílem J. Dobrovského. Rukopisů se dotkl dvěma články: Kult památek na sklonku 18. v první polovině 19. století a tzv. velkomoravské mince (Brno 1985); Václav Hanka a staročeský doklad slova car (1994).

Šimek František (13.9.1882 - 1.7.1974)
PhDr., jazykovědec, středoškolský prof. češtiny, latiny a řečtiny. Editor staré české literatury. Napsal článek "O vzájemném vlivu jazyka Antonína Marka a jazyka podvrhů družiny Hankovy" (sborník MNHMA na oslavu prof. Zubatého, 1926).

Šimek Ludvík (19.1.1837 - 25.1.1886) [+]
sochař, neúspěšně se zúčastnil soutěže na výzdobu Národního divadla a Palackého mostu. Vytvořil pomník Josefa Jungmanna (podle modelu Antonína Levého) na Jungmannově náměstí pro spolek Svatobor (1878). Jeho hrob na Olšanech byl zničen vandaly (2005).

Šimůnková Eva (nar. 1936)
Ing. z Ústavu chem. technologie restaurování památek VŠCHT v Praze. Byla členkou komise Národního muzea k posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1991).

Šír František (15.10.1796 - 22.6.1867)
spisovatel, překladatel, filolog, profesor gymnasia v Jičíně. Přispíval do Jungmannova Slovníku. Přítel J. Jungmanna a A. Marka. Zdarma učil češtinu vojáky 18. pluku. Napsal veršovanou skladbu Hon Jaroslavův na Tatary (Dennice aneb Novoročenka 1825).

Šír František (4.2.1804 - 3.6.1864)
malíř a litograf. Vytvořil pět portrétů Václava Hanky (1830, 1831, 1845, 1849, 1859). Známá je litografie K. H. Mácha pěvec Máje (1860).

Šiškov Alexander Semjonovič (20.3.1754 - 21.4.1841) [+]
ruský státník, ministr kultu, spisovatel a admirál. Psal o ruském folkloru. V roce 1813 se v Praze seznámil s českými slavisty. První přeložil Rukopis Královédvorský do ruštiny:  Rukopis Kralodvorskaja, uveřeněn v Izvěstijích ruské Akademie věd a také jako zvláštní tisk (Petrohrad 1820).

Škarka Antonín (14.2.1906 - 12.11.1972) [-]
PhDr., prof. dějin české literatury, filolog, komeniolog. Do časopisu Česká literatura napsal článek: Epos o Krokovi - poslední romantické falzum z rodiny RKZ? (1967).

Škrdle Tomáš (9.9.1853 - 29.11.1913)
kněz, ze zdravotních důvodů předčasně penzionován. Založil družstvo Vlast, které vlastnilo tiskárnu a vydávalo časopisy, knihy a brožury. V časopise Vlasť umožnil publikovat Oldřichu Seykorovi obsáhlý článek Ke studiu Rukopisu Královédvorského (1897).

Škréta Karel Šotnovský ze Závořic (asi 1610 - 31.7.1674)
náš nejvýznamější barokní malíř podobizen, kostelních obrazů a alegorií. Nakreslil náhrobek Jaroslava ze Šternberka pro spis Miscellanea historica regni Bohemiae Bohuslava Balbína (1661).

Škroup František Jan (3.6.1801 - 7.2.1862) [+]
skladatel, dirigent Stavovského divadla. Autor první české původní opery (Dráteník), zkomponoval operu Libušin sňatek (libreto od básníka J. K. Chmelenského, 1835), která se celá dostala na jeviště až r. 1850. K Tylovu dramatu Čestmír napsal píseň "Radovana" a závěrečný sbor. Nesmrtelnost získal písní pro slepého žebráka Mareše ve hře Fidlovačka "Kde domov můj?"

Šlajchrt Viktor (nar. 30.4.1952)
novinář, literární kritik; vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem. Na internetovém magazínu Neviditelný pes uveřejnil v příloze Litery: Neviditelný profesor, Rukopisné boje pokračují a Kulturní mise (1998). Poslední dva příspěvky vyšly (zkrácené) v knize Suroviny laskominy (2000).

Šlosar Dušan (nar. 18.11.1930)
PhDr., filolog, dialektolog. Emeritní profesor bohemistiky na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně. Vedl diplomovou práci T. Polkové Slovotvorný rozbor Rukopisu královédvorského (1998).

Šmahel František (nar. 17.8.1934) [-]
historik, prof. starších českých dějin, věnuje se husitství. Při udělení čestného doktorátu Univerzity Pardubice (2007) přednesl obhajobu tzv. chemických výzkumů RKZ spisovatele Ivanova.

Šmahelová Hana (nar. 26.8.1946)
Doc. PhDr., učí na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. Specializuje se na epistemologii a hermeneutiku. Vydala knihu "V síti dějin literatury národního obrození" (2011), kde je kapitola: "Přípustný klam" Rukopisů.

Šmejkal Václav (2.6.1909 - 16.5.1983)
RNDr., absolvent Přírodovědecké fak. UK (matematika, deskript. geometrie). Učil na středních školách. Po roce 1948 vězněn 9 let, po návratu pracoval v dělnických profesích. Byl redaktorem Zpráv Spolku českých bibliofilů. Napsal článek Kdo je autorem RKZ? (1980).

Šmilauer Vladimír (5.12.1895 - 13.10.1983)
jazykovědec-bohemista, prof. na UK v Praze. Zakladatel české onomastické školy, redaktor časopisů Naše řeč, Český časopis filologický aj. Byl recenzentem publikace RKZ - Dnešní stav poznání (Academia 1969).

Šmilovský Alois Vojtěch (24.1.1837 - 20.6.1883) [+]
spisovatel, vlast. jménem Schmilauer, blízký Nerudovi a Hálkovi. Napsal libreto k Zvonařově opeře Záboj podle RK (1862). Jeho nejznámějším dílem je historický román o počátcích národního obrození Za ranních červánků (1875).

Šnajdauf Antonín (12.6.1860 - 11.11.1951)
PhDr., básník, umělecký kritik, překladatel, pedagog. Napsal dramatickou báseň U mohyly otců Poprvé provedena v Měšťanské besedě pražské dne 31.12.1886.

Šnajdr Jaroslav (11.11.1872 - 27.6.1941)
nakladatel v Kladně. Vydal knihy A. Kraus: Vědecké methody pana prof. Mareše, zvláště v otázce Rukopisů (1928); M. Gebauerová: Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera (3 díly, 1926-32).

Šohájek Jindřich (19.6.1881 - 4.1.1961) [+]
aktivní obránce Rukopisů, člen Čsl. společnosti rukopisné. Od roku 1935 až do rozpuštění společnosti v roce 1952 byl archivářem. Pod pseudonymem Luboš Bláha publikoval řadu článků do Zpráv, organizoval přednášky společnosti a připravoval přehled časopiseckých a novinových zpráv o RKZ. Napsal paměti: RKZ. Vzpomínky, úvahy a komentáře (1951-1955), kde popsal svoje působení v rkp. sporu.

Šolc Lev (11.4.1861 - 7.2.1907)
básník, literární historik, kritik; prof. gymnasia v Roudnici nad Labem. Ideálem básnické tvorby byl pro Šolce Rukopis královédvorský.

Šolc Radomil (nar. 20.8.1920) [+]
Ing. arch., do Čsl. společnosti rukopisné vstoupil jako student už v roce 1937. Je stále aktivním členem; četné články v Almanachu rukopisné obrany a ve Zprávách ČsR. Shromáždil velké množství materiálů o vlivu Rukopisů na výtvarné umění. Ukázky některých článků jsou na www stránce.

Šonka Jaroslav (23.8.1918 - 22.10.1990) [+/-]
JUDr., obhájce Rukopisů. Konal přednášky ve Dvoře Králové, měl velkou sbírku rkp. publikací  (Šonkova knihovna). Napsal článek Jižní brána pražského hradu (ĎaS 1966). Účastník posledního hmotného průzkumu RKZ tzv. Ivanovovým týmem.

Špatenková Renata
Mgr., učitelka (dějepis, zeměpis) na základní škole ve Dvoře Králové. Studovala na Katedře historie Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Studium ukončila obhajobou diplomové práce: Spory o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského a jejich ohlasy ve Dvoře Králové nad Labem (1992).

Špét Jiří (nar. 25.9.1928)
PhDr., historik, muzeolog a bibliograf. Působil jako středoškolský profesor češtiny a dějepisu; vědecký pracovník Národního muzea (1963-75); úředník Ministerstva kultury (1975-90). Napsal zajímavou studii: K politickému pozadí počátků boje o Rukopisy v r. 1886 (Sborník NM 1967).

Špindler Ervín (29.8.1843 - 17.12.1918)
JUDr., novinář, spisovatel a politik (poslanec zemského sněmu od r. 1895). Přeložil do češtiny libreto k opeře Libuše Bedřicha Smetany napsané Josefem Wenzigem německy. Byl žákem Wenziga na české reálce v Praze.

Štaif Jiří (nar. 23.2.1951)
PhDr., vydal dvojdílnou publikaci Historici, dějiny a společnost (FF UK 1997), kde o práci Palackého a Šafaříka Die ältesten Denkmäler... píše jako o nejproblematičtější edici badatelské dráhy Palackého.

Štapfer Karel (14.5.1863 - 30.11.1930)
malíř, grafik, ilustrátor a jevištní výtvarník. Šéf výpravny v Národním divadle (1900-1923). Vytvořil plastické popředí k dioramatu "Pobití Sasíků pod Hrubou Skalou" (1895) od Mikoláše Alše.

Šťastný Vladimír (17.3.1841 - 20.8.1910)
kněz, básník, dramatik a publicista. V jeho básních se objevují silné vlivy Rukopisu královédvorského.

Štědroň Miloš (nar. 9.2.1942) [-]
Prof. PhDr., muzikolog, hudební skladatel; přednáší na Ústavu hudební vědy MU Brno (kapitoly o českém obrození - Hanka, RKZ). Složil hudbu k představení "Rukopis královédvorský" (2008) v divadle Husa na provázku. Jeho vztah k rukopisné obraně - viz posudek.

Štech V. V. (Václav Vilém) (31.3.1885 - 24.6.1974)
historik umění, spisovatel a výtvar. kritik; prof. dějin umění na Akademii výtvar. umění. Část jeho díla se týká také uměleckého rozboru sochařského díla J. V. Myslbeka. Napsal: "ve Vítězném průvodu Záboje a Slavoje (1875) hlásila se výrazně generační vůle k národnímu umění".

Štemberková Marie (nar. 10.5.1949)
PhDr., knihovnice v Ústavu dějin University Karlovy. Napsala knihu Ilustrované dějiny - Literatura v českých zemích (Fragment 2000), kde je kapitola o "padělaných" Rukopisech: Minulost v idealizované podobě.

Štěpánek Jan Nepomuk (19.5.1783 - 12.2.1844)
režisér, dramatik a herec ve Stavovském divadle v Praze. Napsal, upravil nebo přeložil přes sto her; mj. napsal historickou hru na motiv z Rukopisu Královédvorského: Jaroslav Šternberk (1838).

Štěrba František Karel (18.6.1909 - asi 1974) [+]
básník, spisovatel a překladatel z portugalštiny, němčiny a španělštiny. V roce 1949 emigroval do Brazílie. Autor Slovníčku Rukopisného Boje (Sao Paulo 1967; Chicago 1968), z něhož vychází tento přehled osobností KDO je KDO v rukopisném sporu.

Štěrba-Böhm Jan Stanislav (9.11.1874 - 1.1.1938) [+]
PhDr., PhMr., prof. anorg. chemie; jeden z těch, který 27.4.1935 podepsal Posudek českých chemiků - prohlášení na obranu chemických zkoušek prof. Bělohoubka.

ze Šternberka Jaroslav (1220 - 1287)
svedl vítěznou bitvu s Tatary u Olomouce (25. června 1241). Výběr z textů o Jaroslavu ze Šternberka.

ze Šternberka Kašpar Maria hrabě (6.1.1761 - 20.12.1838)
přírodovědec, spoluzakladatel Muzea království Českého (1818). Věnoval muzeu svou přírodovědnou knihovnu (4000 svazků), herbář s 9000 rostlinnými druhy a také sbírku mineralogickou. Přijal do sbírek muzea právě objevené Rukopis Královédvorský a Libušin soud (Rukopis Zelenohorský). Foto.

ze Šternberka Zdeslav (asi 1193 - asi 1263)
český šlechtic, původem asi z Chlumce nad Cidlinou, zakladatel rodu, otec Jaroslava ze Šternberka.

Šťovíček Ferdinand (24.7.1875 - 28.3.1949) [+]
vnuk listovního Františka Šťovíčka, který byl přítomen nálezu Rukopisu Královédvorského roku 1817. Psal články a studie na obranu RKZ, např. O bitvě na Turském poli a osmi básničkách Rukopisu královédvorského (1935). Mecenáš rukopisné obrany; několikrát věnoval inkognito mnohatisícové dary rukopisné společnosti.

Šťovíček František (20.6.1790 - 1870) [+]
c.k. listovní u okresního soudu ve Voticích. Podal notářem stvrzené svědectví, že pergamenové listy (Rukopis Kralodvorský) již v roce 1803 a 1804 v rukou měl jako chlapec-ministrant ve sklepení kostela ve Dvoře Králové (ČČM 1859).

Štulc Václav Svatopluk (20.12.1814 - 9.8.1887) [+]
katolický kněz, spisovatel a překladatel. Vlastenec a hlasatel slovanské vzájemnosti; účastník Slovanského sjezdu. Byl katechetou na Akademickém gymnasiu (1848), kanovníkem (1860) a proboštem (1870) kapituly Vyšehradské. Psal básně pod vlivem RK, např. báseň  Hostýn z cyklu Pomněnky na cestách života (1845).

Šulcová Brigita (nar. 10.2.1937)
pěvkyně - sopranistka; profesorka zpěvu na Pražské konzervatoři. Nazpívala Starožitné písně Kralodvorského rukopisu op. 82 Václava Jana Tomáška za doprovodu klavíristky Zdeny Holovské (Český rozhlas - Vltava 2001).

Šusta Josef (19.2.1874 - 27.5.1945) [-]
PhDr., historik, představitel Gollovy školy, autor monografií o českém státě ve 13.-14. století. Byl spolužákem Emila Háchy, jako 15-letý napsal veršované drama Záboj (inspirace z Rukopisu královédvorského). Po smrti prof. Píče napsal do Českého časopisu historického velmi odpudivý nekrolog:  Se stránky paleografické projev prof. Píče... (1912). Za války byl presidentem České akademie věd a umění. Život ukončil stejně jako profesor Píč - sebevraždou.

Švagera Josef (nar. 28.7.1926)
PhDr., komunistický funkcionář, náměstek ministra kultury. Svolal poradu zástupců Ministerstva vnitra a Národního muzea (20.1.1971), aby urychlil dokončení Protokolů o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem a zároveň aby zabránil předčasnému zveřejňování závěrů zkoumání před oponenturou. Řešitelé odevzdali Protokoly Kriminalistickému ústavu 29. dubna 1974.

Švandrlík Miroslav (10.8.1932 - 26.10.2009)
spisovatel, humorista. Ve svém nejznámějším románu Černí baroni (1969), jehož děj se odehrává ve vojenském útvaru Pomocných technických praporů na Zelené Hoře u Nepomuku, se neodborně zmiňuje o Rukopise Zelenohorském.

Švejcar Ladislav (4.6.1885 - 16.7.1957) [+]
spisovatel, publicista, prof. na učitelském ústavu v Plzni za 1. republiky. Zainteresoval mnoho mladých obránců o RKZ.

Švejk Josef
voják, románová postava z knihy Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Podle Švejkova vyjádření Jaroslav ze Šternberka "natřel prdel Tatarům pod Hostýnem".

Tadra Ferdinand (19.1.1844 - 19.3.1910) [+]  
středoškolský prof., archivář, historik. Mimořádný člen Královské české společnosti nauk (1892). Od r. 1861 člen pěveckého spolku Hlahol, starosta Hlaholu (od r. 1903). Napsal článek: K historickému rozboru básně Oldřich Rukopisu kralodvorského. Odpověď k první části spisu prof. Golla (Hlas národa 1886).

Tálská Eva (nar. 19.4.1944)
dramatička, režisérka; vystudovala režii na JAMU. Zakládající členka divadla Husa na provázku. Pro divadlo připravila premiéru inscenace "Rukopis Královédvorský" (15.3.2008).

TALVJ (Therese Albertine Louise von Jacob) (26.1.1797 - 13.4.1870) [+]
německo-americká spisovatelka, zajímala se o slovanskou literaturu a lidovou poezii slovanských zemí. Napsala zajímavou knihu: Historical View of the Languages and Literature of the Slavic Nations; with the sketch of their popular poetry (New York, 1850; Leipzig, 1852), kde jsou dvě ukázky z Rukopisu Královédvorského. Její manžel Edward Robinson přeložil a vydal r. 1834 Šafaříkův spis Geschichte der slavischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten.

Tanner Jan Bartoloměj (1623 - 4.11.1694)
spisovatel, historik, člen jezuitského řádu. Disputuje s potomky Jaroslava ze Šternberka o hostýnské bitvě a udává, že na olomoucké radnici je prapor s moravskou orlicí z této bitvy.

Tanner Matěj (28.2.1630 - 8.2.1692)
jezuita, latinsky a česky píšící autor náboženských děl. Napsal spis o poutním místě Kotouč u Štramberka Hora Olivetská. Popsal vpád Tatarů na Moravu a hrdinskou obranu vedenou Jaroslavem ze Šternberka.

Tasai Masuo
japonský bohemista a překladatel. Překládá povídky Karla Čapka, také přeložil do japonštiny písně z Rukopisů a některé zveřejnil na internetu (Opuštěná, ukázky Záboje a Oldřicha).

Těšitelová Marie (nar. 3.4.1921)
PhDr., lingvistka, bohemistka; studovala na FF UK v Praze. Pracovala v Ústavu pro jazyk český (1958-90). Redaktorka časopisu Slovo a slovesnost, autorka prací o kvantitativní lingvistice. Spolupracovala na podrobném průzkumu RKZ (1976), autorka knihy: O češtině v číslech (Academia 1987), kde jsou publikovány některé výsledky kvantitativní analýzy RKZ.

Thon Jan (28.5.1886 - 16.12.1973) [-]
PhDr., literární historik; ředitel Městské knihovny pražské. Znalec díla Karla Sabiny; dějin českého nakladatelství a knihovnictví. Psal články proti Rukopisům do Národních Listů (značky Th. a -on); Jubileum Rukopisů (Národ 1918/č.2). Napsal: "Kultura naše nepotřebuje takových fikcí jako byly tyto padělky geniálně vymyšlené a šťastně vržené ve chvílích úzkosti do života mladého národa" (Národní Listy 1932).

Thorson Edvin Marius (1816 - 1889)
dánský básník, spisovatel a překladatel. Překládal z ruštiny (Puškin, Gogol, Lermontov), polštiny, češtiny a italštiny. Chystal se pořídit dánský překlad Rukopisu královédvorského, konsultoval o RK s Václavem Nebeským (1859).

Thun-Hohenstein Josef Matyáš hrabě (24.2.1794 - 24.9.1868) [+]
spisovatel, překladatel staročeské poesie, přeložil RK do němčiny: Gedichte aus böhmens Vorzeit (1845) s předmluvou P. J. Šafaříka a s poznámkami Fr. Palackého.

Tieck Johann Luedwig (31.5.1773 - 28.4.1853)
německý básník, romantik. Podle Fejfalíka upravil do novoněmčiny báseň krále Václava. Rukopis jejího českého překladu (Milostná píseň krále Václava) nalezl skriptor univ. knihovny J. Zimmermann (1819). Podle spisovatele Ivanova se jedná o tzv. krycí falsum.

Tieftrunk Karel (30.10.1829 - 2.12.1897) [+]
literární historik a pedagog; studoval na univ. v Praze (literaturu, zeměpis a dějepis), prof. gymn. v Litoměřicích, ředitel gymn. v Praze. Vydal Historii literatury české (1874) a Dějiny Matice české (1881); napsal studie o RK: Hlavní povahopisy Kralodvorského Rukopisu a důležitost jejich pro kulturní dějepis český (ČČM 1867), O vítězství nad Tatary u Olomouce (Světozor 1868/23).

Tichý Josef (12.12.1909 - 25.5.1973) [+]
PhDr., bibliotekář, ředitel knihovny Národního musea. Měl kladný vztah k obráncům Rukopisů.

Tinus Bedřich [+]
purkmistr královédvorský. Pronesl uvítací řeč na Slavnosti k 50. výročí nálezu Rukopisu královédvorského (28.9.1867).

Titz Karel (13.3.1880 - 10.7.1940) [-]
PhDr., jazykovědec-romanista, vystoupil na obranu námitky o "táboru", když Pekař sám ji neobhájil (1930). Dále napsal článek Studie o RK (LF 1935), kde popsal další důkazy podvrženosti RK. Většinu jeho vývodů vyvrátil jeho kolega V. Flajšhans.

Tkadlík František (23.11.1786 - 16.1.1840) [+]
malíř; první český ředitel Akademie (1836), učitel Josefa Mánesa. Portrétoval Dobrovského a Palackého. Maloval obrazy s romantickými náměty z české historie.

Tomášek Václav Jan (17.4.1774 - 3.4.1850) [+]
hudební skladatel a pedagog. Jako první zhudebnil Rukopisy: Starožitné písně Kralodvorského rukopisu (1823); šest lyrických písní RK s překladem německým prof. Václava Svobody s doprovodem klavíru (Kytice, Jahody, Róže, Opuštěná, Zezhulice, Skřivánek). Je také autorem klavírních skladeb na texty J. W. Goetheho.

Tomek Jindřich
prom. technik, vedoucí chemické laboratoře Národní galerie v Praze. Vypracoval oponentní posudek z oboru restaurátorství historických písemností, grafického zkoumání stáří takových písemností a doprovodné zkoumání (vazby, přehyby apod.) k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Tomek Wácslaw Wladiwoj (31.5.1818 - 12.6.1905) [++]
vystudoval práva; byl domácím učitelem v rodině P. J. Šafaříka a Fr. Palackého. Pomocník Palackého v historických pracích. První rektor české university, prof. rakouských dějin na UK, historik. Pátral po svědcích nálezu Rukopisu Zelenohorského; napsal článek: Svědectví o nálezu Libušina soudu (ČČM 1859). Z jeho rozsáhlého díla je nejvýznamější Dějepis města Prahy (12 dílů). Zajímavé jsou Paměti z mého života (1904-5).

Tomíček Oldřich (10.10.1891 - 21.10.1953) [+]
PhDr., PhMr., prof. analytické chemie na UK, jeden z těch, který 27.4.1935 podepsal Posudek českých chemiků - prohlášení na obranu chemických zkoušek prof. Bělohoubka.

Tomský Alexander (nar. 13.12.1947)
politolog, nakladatel, ředitel nakladatelství Academia. Vystoupil v pořadu České televize Salón český (leden 1999), kde byla reportáž o obráncích Rukopisů. Na dotaz průvodce pořadem L. Gerendáše, jestli četl nějakou knihu z nakladatelství NEKLAN, odpověděl: "Nečetl. Číst to nebudu." Obranu Rukopisů přirovnal k sektářství.

Torén Carl Axel (2.10.1813 - 15.12.1904) [+]
švédský teolog a magistr filosofie. Přeložil do švédštiny Rukopis královédvorský.

Toufar Pavel (nar. 13.7.1948)
JUDr., spisovatel tzv. literatury faktu. V knize Toulky kolem Třemšína (2005) napsal kapitolu "Karel Linda - falzifikátor?" Popletl jméno Josefa Lindy a nepřesně cituje Lindův román Záře nad pohanstvem.

Trávníček František (17.8.1888 - 6.6.1961) [-]
PhDr., prof. českého jazyka. Rektor MU v Brně; akademik ČSAV. Vystoupil proti RKZ trapným článkem "Rukopisy" po stránce jazykové v časopise Věda a život (1937). Prof. Mareš napsal Odpověď na otevřený list prof. Trávníčka (1937).

Trenkwald Josef Matyáš (13.3.1824 - 28.7.1897) [+]
německý malíř a ilustrátor, ředitel pražské Akademie, prof. vídeňské Akademie. Byl považován za nejvýznamějšího malíře své doby. Z jeho rozsáhlého díla týkajícího se RKZ zůstal jen Beneš Heřmanóv, Zbyhoň a Skřivánek, ač je tvořil pět let (rytcem byl L. J. Schmidt). V letech 1868-72 byl učitelem J. V. Myslbeka.

Trnski Ivan (1.5.1819 - 30.6.1910) [+]
chorvatský spisovatel, první lyrický chorv. básník. Novelista a překladatel, předseda Društva hrvatskih književnika. Přeložil RK do chorvatštiny: Rukopis Kraljodvorski (Zagreb 1854).

Trojan Alois Pravoslav (2.4.1815 - 9.2.1893)
JUDr. politik, poslanec, vlastenec; pracoval jako notář. Zúčastnil se ankety o Rukopisu královédvorském v Hlasu národa (květen 1886).

Troup Miloslav (30.6.1917 - 22.2.1993) [+]
malíř, grafik a ilustrátor. Ilustroval Bednářovo přebásnění Legendy o svaté Kateřině (1958) a Rukopis Královédvorský a Zelenohorský (1961). O práci na RKZ napsal: Ilustroval jsem Rukopisy (Nové knihy 1961). Také ilustroval staroněmecké Písně o Nibelunzích (1989) a srbské pohádky Vuka Karadžiče. Na internetu má stránky: www.troup-miloslav.cz.

Truhlář Antonín (5.11.1849 - 11.9.1908) [+]
středoškolský prof., klasický filolog, literární historik; upozornil na souvislosti Rukopisu Královédvorského s Beckovského kronikou. Uveřejnil článek: Několik slov o našich starých Rukopisech (Národní listy 14.7.1886).

Truhlář Josef (16.10.1840 - 14.2.1914) [+/--]
literární historik, filolog, universitní knihovník. Nejdříve byl obhájcem Rukopisů, napsal oslavnou báseň ke dni nalezení RK. V roce 1886 jako jediný ze starších filologů vystoupil po boku Gebauerově a hojnými články paleografickými a literárně-historickými zasáhl v Athenaeu do polemiky o RKZ.

Třeska Karel (22.5.1909 - 3.9.1979) [++]
středoškolský prof., filolog, spisovatel a básník (pseudonym Ř. Texa), vynikající znalec jazykové stránky RKZ, vystoupil na obranu v r. 1928, redigoval s Matouškem Zprávy Čsl. společnosti rukopisné. Filologické statě o RKZ ve spisech Mareše, Vrzalíka, Matouška pocházejí od Třesky, mnoho článků a polemik filologických a historických. Vydal dvě bibliofilská vydání Rukopisu Zelenohorského - (1935 1. vyd. , (2. vyd.).

Třeštík Dušan (1.8.1933 - 23.8.2007) [-]
PhDr., historik, pracovník Historického ústavu AV a Centra pro medievist. studia. V diskusním pořadu České televize prohlásil: "...zboural bych to (Národní divadlo), protože je to celé postaveno na lži... na Rukopisech!" (Pro a proti, červen 1999). V pořadu o kněžně Libuši (V řeči rázná, tělem cudná, 2002) prohlásil, že byla kurva.

Tučný František (24.9.1887 - 25.3.1962) [+]
literární kritik, bankovní úředník. Politcký historik literárně kulturního realismu. Vydal spis: Přes realism (Praha 1912).

Tulka Josef (3.1.1846 - zmizel 1882) [+]
malíř krajinář, studoval na pražské Akademii; r. 1879 pověřen výzdobou lodžie v Národním divadle. Vytvořil fresky s postavami z Rukopisů: Píseň lásky, Píseň utlačované svobody, Píseň slávy, Píseň zbožnosti, Písně národu bohy dávající. Po dokončení propadl skepsi, spálil většinu skic (také témata z Rukopisů: Záboj, Jelen, Růže) a uchýlil se do neznámého kláštera v Itálii.

Tůma Jan (16.11.1846 - 6.6.1910)
básník a spisovatel (pseudonym Hanuš Věnceslav Tůma), literární vědec, klasický filolog. Ředitel prvního českého gymnasia v Brně. Dával žákům práce s tématem z Rukopisů (Rozbor Libušina soudu; Charakteristika Zábojova; Záboj a Jaroslav ap.) Napsal několik statí o RKZ. Po smrti kolegy z gymnasia Ant. Vaška věnoval Literárnímu archivu Národního musea rukopis Vaškovy obrany proti jeho odpůrcům (Brandlovi, Bartošovi a Jos. Jirečkovi).

Tureček Dalibor (nar. 11.9.1957)
Prof. PhDr., literární historik. Pracuje v Ústavu bohemistiky FF Jihočeské university České Budějovice. Zúčastnil se konference Mythos und Fälschung v Drážďanech přednáškou Václav Hankas "Königinhofer" und "Grünberger Handschrift" (2005).

Tvrdík Jan
student Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (obor ČJ - OV). V prvním ročníku vypracoval seminární práci na téma: Otázka Rukopisu (1997). Čerpal hlavně z knih spisovatele tzv. literatury faktu dr. Ivanova.

Tyl Josef Kajetán (4.2.1808 - 11.7.1856) [+]
prozaik, dramatik a novinář. Byl hercem německých kočujících společností. Napsal povídku Tataři u Holomouce - vypravování z časů starodávných (1846). První jeho původní práce pro divadlo byla historicko-romantická činohra Výhoň Dub. Potom následovala dramatická báseň Čestmír, vynikající vzletným slohem.

Tyrš Miroslav (17.9.1832 - 8.8.1884) [+]
PhDr., filozof a politik, (původ. jménem Friedrich Emanuel Tirsch), zakladatel Sokola. Od r. 1883 prof. dějin umění na UK, psal odborné články o RKZ. Spolupracoval s výtvarníky Národního divadla, kterým dával náměty a podněty z Rukopisů.

Tyršová Renata (31.7.1854 - 22.2.1937) [+]
historička umění, roz. Fügnerová, dcera Dr. Fügnera - spoluzakladatele Sokola. Jejím vychovatelem a později manželem byl Dr. Miroslav Tyrš. Napsala doprovod k Mánesovým ilustracím Rukopis Kralodvorský - staročeské zpěvy hrdinské a milostné (1886). Dále napsala doslov k vydání Rukopisu Královédvorského (1918).

Úlehla Vladimír (16.7.1888 - 3.7.1947)  
PhDr., RNDr., profesor Masarykovy university. Biolog, etnograf a hudební folklorista. Přinesl významná svědectví pro objasnění podobnosti písní RK s písněmi jiných národů. V rkp. sporu se přímo neangažoval. Napsal knihu Živá píseň (1949).

Ullmann Vojtěch Ignác (23.4.1822 - 17.9.1897)
český architekt; studoval ve Vídni. Z jeho projektů - farní kostel v Karlíně, budova techniky na Karlově nám., spořitelna na Národní třídě (nyní Akademie věd) ad. Podle jeho nákresu byl Svatoborem postaven náhrobek Václavu Hankovi na Vyšehradě, nápis na hrobě je dílem Josefa Mánesa.

Ulrich Leon (1811 - 1885)
polský básník a překladatel. Přeložil 32 dramat Shakespeara. Přeložil píseň Kytice z RK: Wianek. Otištěna v časopise Pamietnik dla plci pieknej (1830).

Urban František (15.9.1868 - 9.3.1919)
malíř církevních obrazů, návrhy chrámových oken, sgrafita a mosaiky; žák Ženíška a Schikanedra. Namaloval obraz Libušin soud (1908) vedle vchodu do Městského divadla v Pardubicích. Obraz je realizován zvláštní technikou - mozaikou z nepravidelných kachlí (patent Emil Sommerschuh, RAKO).

Urban Jiří (nar. 6.3.1946) [++]
Ing., založil nakladatelství NEKLAN, které od roku 1990 vydává převážně literaturu týkající se rukopisného sporu. V roce 1993 na valné hromadě znovuobnovené České společnosti rukopisné byl zvolen předsedou. Napsal mnoho článků do Almanachu rukopisné obrany, spolu s RNDr. Nesměrákem napsali Fakta o protokolech RKZ (1996). Na internetu má vlastní rukopisné stránky.

Urban Karel (1.11.1903 - 20.10.1975) [++]
Ing., jednatel a redaktor Zpráv Československé společnosti rukopisné v poválečném období. Autor četných příspěvků. Aktivní v rukopisné obraně i po rozpuštění rukopisné společnosti v roce 1953. Fotografie.

Urban Miloš (nar. 4.10.1967)
spisovatel a překladatel. Vystudoval moderní filologii na katedře anglistiky a nordistiky FF UK. Pod pseudonymem Josef Urban vydal knihu "Poslední tečka za Rukopisy (nová literatura faktu)" (ARGO 1998), kde napsal různé nesmysly o rukopisném sporu. Nejlepší recenze napsali Kovařík (TÝDEN) a Valášek (Souvislosti). Fotografie.

Urbánková Emma (23.4.1909 - 29.5.1992)
PhDr., knihovnice; působila v oddělení rukopisů a vzácných tisků ve Státní knihovně v Praze (1933-79). Vypracovala oponentní posudek z oboru identifikace stáří historických písemností k Protokolům o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmem (1974).

Urzidil Johannes (3.2.1896 - 2.11.1970)
pražský německý spisovatel, básník, slavista, germanista, historik umění. Napsal knihu "Goethe v Čechách" (1932, 1962). Kniha obsahuje Goethovo přetlumočení písně Kytice (Das Sträusschen) z Rukopisu královédvorského (1822).

Vacek Petr (nar 1.1.1965)  
herec divadla Studio Ypsilon; aktivista hnutí Greenpeace. Účastník trapného vystoupení u hrobu Václava Hanky na Vyšehradě v televizním pořadu Literární revue Třistatřicettři (Čt2 - červen 2000).

Václavek Matouš (29.9.1842 - 3.12.1908) [+]
vlastivědný spisovatel. Učil na moravských školách (Zlín, Vsetín); od r. 1874 školním inspektorem. Vydal Rukopis Kralodvorský a Zelenohorský (Praha 1877) u nakladatele F. A. Urbánka, s podtitulem: Nejdrahocenější jeho zpěvy za rukojeť učitelům měšťanských škol, jakož i učitelům vyšších tříd škol obecných a čekatelům učitelským sestavil Matouš Václavek.

Vahylevič Ivan Nikolajevič (2.9.1811 - 10.6.1866) [+]
ukrajinský (maloruský) spisovatel, filolog a etnograf. Přeložil rusínsky Kytici a další písně z Rukopisu králodvorského (1838). Také přeložil do ukrajinštiny a polštiny Slovo o pluku Igorově.

Valášek Martin (nar. 1972)
bohemista, šéfredaktor revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Napsal zajímavou recenzi Metamystifikace (1999) knihy Miloše Urbana, kde napsal: "Poslední tečka za Rukopisy přichází s originální odpovědí na otázku autorské atribuce, ale stále je to jen odpověď beletristická. Přímé, vědecké protihankovské důkazy stále chybějí..."

Vančura Jindřich (31.8.1855 - 2.1.1936) [-]
PhDr., středoškol. prof., spisovatel a historik. Již v roce 1884 uvedl v pojednání "Pokud v kronice tak řečeného Dalimila užito jest podání ústního?" (Kolín, program reál. gymn.) námitky proti pravosti rukopisu Královédvorského se stanoviska literárně-historického. Později přispíval do Athenaea, např.: Jak soudí literární historie o původu epických písní RK a RZ? (Ath. 1886). Do Času napsal článek: Památce Mat. Opatrného, oběti boje rukopisného (1911).

Vaněk Norbert (27.4.1782 - 29.11.1835)
profesor české řeči a literatury, spisovatel, slovníkář a překladatel; skriptor univerzitní knihovny. Palacký ho podezříval z nálezu a krádeže Libušina soudu r. 1818 (byl sekretářem u hraběte Hartmanna z Klaršteina).

Vaníček Václav (5.3.1894 - 24.5.1945)
spisovatel a pedagog. Do Masarykova sborníku III. napsal článek K počátkům realismu, kde podrobně popsal průběh rukopisných sporů po vydání únorového čísla Athenaea (1886).

Vardas Tiesus (zemř. 1939) [+]
pseudonym prof. slavistické filologie na UK. Vydal knihu Rukopisy jsou pravé (Olomouc 1938), kde napsal: "Paleografické a chemické zkoušky ukázaly starožitnost a pravost Rukopisů, seriozní věda musí již dnes prohlásit zápas rukopisný za skončený a pravost Rukopisů za všestranně prokázanou".

Vašek Antonín (11.11.1829 - 13.12.1880) [--]
profesor gymnasia, češtinář, zakladatel časopisu "Opavský Besedník", otec básníka Petra Bezruče. Vystoupil proti RKZ ve spisu: Filologický důkaz, že Rukopis Kralodvorský a Zelenohorský, též zlomek Evangelia sv. Jana jsou podvržená díla Václava Hanky (1879). Vaškova účast na rukopisném boji.

Vávra Haštalský Vincenc (4.10.1824 - 6.8.1877)
politik, publicista, překladatel. Napsal Stručný obrys historie české literatury (1856), kde připomenul pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

Velenovský Josef (22.4.1858 - 7.5.1949)
PhDr., filosof, prof. systematické botaniky na Universitě Karlově. Napsal knihu Literární studie (1932), kde zmínil "naše nádherné staré památky literární" - RZK.

Verga Ettore (8.6.1867 - 10.10.1930) [+]
ředitel Historického archivu v paláci vévody Sforzy v Miláně. Při cestě prof. Píče zařadil Rukopis Královédvorský do počátku XIV. století nebo do konce XIII. století.

Verchratskij Ivan Grigorovič (26.4.1846 - 29.11.1919) [+]
ukrajinský básník, spisovatel a filolog; pocházel ze šlechtické rodiny. Přeložil Rukopis královédvorský do ukrajinštiny: Rukopis Koroledvorska (Lvov 1879).

Veselý Josef (nar. 10.2.1950)
Mgr., redaktor a moderátor brněnského studia Českého rozhlasu. Pro ČRo-2 stanici Praha připravuje na motivy knih Petra Hory-Hořejše pořad Toulky českou minulostí. Pět pořadů bylo věnováno Rukopisům. První pořad se jmenoval  Lež je vždycky o krok před pravdou, druhý  Příliš mnoho objevů, třetí  Stín falzátora, čtvrtý  Kolik váží čest národa a pátý  Geniální padělatel.

Vídenský František Borgiáš (5.10.1867 - 14.3.1939) [+]
kněz, prof. gymnasia - katecheta, církevní historik, spisovatel. Zúčastnil se sporu ve věci zázraku hostýnského. Napsal: Několik myšlenek o sv. Hostýně a Tatarech (Lidové noviny 1933).

Vignoles Roger (nar. 12.7.1943)
britský klavírista, doprovází nejznámější světové pěvce na koncertech a v nahrávacích studiích. Nahrál s argentinskou mezzosopranistkou Bernardou Fink Písně z Rukopisu královédvorského od Antonína Dvořáka pro gramofonovou firmu Harmonia Mundi (2004).

Viková-Kunětická Božena (30.8.1862 - 18.3.1934) [+]
roz. Novotná, spisovatelka (pseudonym Ignota) a první česká poslankyně v říšské radě, pracovnice v I. domácím odboji, propagátorka feminismu. Požadovala rehabilitaci RKZ - její článek: Zasláno (Národní listy 1920).

Viktora Viktor (nar. 20.1.1942)
PhDr., literární historik, vedoucí Katedry českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se starší českou literaturou. Napsal studii Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský do knihy Literatura v diskusi (H&H 2000); v textu je řada nepřesností.

Vinařický Karel Alois (24.1.1803 - 3.2.1869)
kněz, kanovník vyšehradský, národní buditel, spisovatel, filolog a historik. Přeložil do němčiny Libušin soud, který pak byl čten před císařem Vilémem na Přemyslově poli u Stadic (1825). Pronesl řeč při odhalení pomníku Václava Hanky na vyšehradském hřbitově (28.9.1863).

Vinohorský Josef (1824 - 2.7.1878)
spisovatel; pedagog na gymnásiích (Rychnov n. Kn., Hradec Králové, Praha). Napsal studii: Rukopis kralodvorský, národní písně, F. L. Čelakovský čili Starožitné a nové básnictví národní (Jahres bericht des k. k. Gymnasiums zu Königgrätz, 1853).

Víták Antonín Konstantin (9.6.1835 - 6.3.1906) [+]
pedagog, piarista. Pro své vlastenecké a pokrokové smýšlení byl vyloučen z řádu a pronásledován. Články na obranu RK kolem r. 1860, autor spisku k oslavě padesátileté památky nalezení RK: Váceslav Hanka a Rukopis Kralodvorský (1867), který obsahuje životopis Hankův a také popis oslavy odhalení sochy Záboje ve Dvoře Králové při čtyřicátém výročí nálezu Rukopisu. Dále napsal spis Rukopisu Královédvorskému a Zelenohorskému mnozí obránci uškodili více nežli pochybovači (1889). Také vydal Dějiny královského věnného města Dvora Králové nad Labem.

Vlček Adolf Josef (28.2.1808 -     )
spisovatel, básník; pseud. Slatinský. Napsal rozsáhlou epickou báseň Válka s Tatary (Praha 1850).

Vlček Jaroslav (22.1.1860 - 21.1.1930) [-]
PhDr., prof. české literatury, literární historik a filolog. Články proti RKZ v Listech filologických (1911). Vydal rozsáhlé dílo Dějiny české literatury. V prvním vydání (1885) uváděl RKZ mezi staročeskou literaturou.

Vlček Václav (1.3.1839 - 17.8.1908) [+]
spisovatel a novinář, zakladatel a redaktor revue Osvěta (1871). Účastnil se literárních bojů a polemik; stoupenec konservativního směru v obraně pravosti Rukopisů.

Vlk Jiří (nar. 24.3.1932)
spisovatel, básník, liter. kritik; pseudonym Jiří Morava. Od roku 1968 žije v Rakousku. Napsal knihu Palacký: Čech - Rakušan - Evropan (Sfinga Ostrava 1998). Obsahuje krátkou pasáž o rkp. sporu (útok Tagesbote aus Böhmen na RK a na V. Hanku).

Voborník Jan (10.4.1854 - 8.3.1946) [+]
středoškolský prof., beletrista, literární historik a dramatik. Psal články na obranu Rukopisů do Národních listů, např. Ještě novější obrana RKZ (1896).

Vocel Jan Erazim (23.8.1802 - 16.8.1871) [+]
archeolog, básník, spisovatel, historik umění. První prof. českých starožitností na UK. Jeho hlavní dílo: Pravěk země České. V úvaze věnované rukopisu Královédvorskému zjistil nápadnou shodu staročeského překladu Millionu Marca Pola s písní Jaroslav (verš 47-50). Napsal rozsáhlou recenzi "Zpráva o Kralodvorského rukopisu obraně Jos. a Herm. Jirečka" (ČČM 1863). Napsal báseň Hody krále Václava I., kde použil několik veršů z písně Jaroslav z RK.

Vočadlo Otakar (2.10.1895 - 24.1.1974) [-]
PhDr., literární vědec, anglista. Prof. angl. řeči a literatury, lektor češtiny na univ. v Londýně (organizoval cestu Karla Čapka do Anglie). Napsal kritickou studii Ohlas RK a počátky anglické bohemistiky (Lidová demokracie 1967).

Vodička Felix (11.4.1909 - 5.1.1974) [-]
PhDr., literární historik a teoretik, představitel strukturalismu v literatuře. Prof. UK, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV. Do akademických Dějin české literatury II. - Literatura národního obrození napsal kapitolu Iluze starých národních zpěvů (1960).

Voisine-Jechová Hana (nar. 19.4.1927)
překladatelka, literární teoretička, profesorka českého jazyka a literatury na pařížské Sorbonně (1982-1995). Vydala "Histoire de la littérature tchèque" (Paris 2001), v českém překladu "Dějiny české literatury" (H&H 2005), kde zajímavě popsala Rukopisy královédvorský a zelenohorský.

Vojtěch Viktorin (16.7.1879 - 11.7.1948) [++]
PhDr., prof. fotochemie a vědecké fotografie. Původně odpůrce RKZ, avšak když provedl po 1. svět. válce fotochemické zkoumání RKZ, přešel mezi obránce a v r. 1935 převzal předsednictví Čsl. společnosti rukopisné. Viz jeho článek: Jak jsem dospěl ke zkoumání RKZ. S K. Andrlíkem, L. Matouškem a B. Střemchou prováděli od r. 1932 analytické rozbory inkoustů a zkoušky stárnutí písma, které byly přerušeny jeho chorobou a smrtí. Jeho kniha dokumentárních fotografií Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (Unie 1930) je dodnes nepřekonaná. Prof. Vojtěch také podepsal 27.4.1935 Posudek českých chemiků - prohlášení na obranu chemických zkoušek prof. Bělohoubka. Zúčastnil se diskuse s prof. Weingartem v rozhlase: Pravda o Rukopisech (Radiojournal 18.4.1936).  Fotografie.

Vojtíšek Václav (3.8.1883 - 22.8.1974) [-]
PhDr., historik a archivář, univ. prof., akademik ČSAV. Ředitel Archivu hl. města Prahy. Napsal článek: K paleografickému prozkoumání RKZ (ČČM 1914). Vystoupil proti RKZ v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na filosofické fakultě v Praze (duben 1937).

Volavka Vojtěch (17.9.1899 - 16.9.1985)
historik umění; vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii na FF UK. Vědecký pracovník Moderní galerie v Praze, od roku 1968 žil v exilu. Autor monografie Josef Václav Myslbek (Praha 1936).

Volavková Hana (9.5.1904 - 29.3.1985)
historička a teoretička výtvarného umění; rozená Frankensteinová. Generaci Národního divadla nazvala jako "generaci rukopisnou", neboť všichni její členové (kromě Hynaise) vyšli obsahově z Rukopisů. Napsala knihu Mikoláš Aleš a česká kniha (Praha 1933), kde v kapitole Rukopisy vyzdvihla Alšův celoživotní zájem o Rukopisy: "Alše fascinovaly Rukopisy již od dětství, jak svědčí kresby z jeho útlého mládí, uložené v pozůstalosti."

Volf Josef (7.2.1878 - 12.5.1937)
PhDr., svobodný zednář, ředitel knihovny Národního muzea. Byl vstřícný k obráncům Rukopisů z řad Čsl. spol. rukopisné. Napsal studii "Původ písma v Hankově vydání Rukopisu Kralodvorského z roku 1819" (1937).

Vondráček Josef [+]
filolog na gymnasiu v Mladé Boleslavi; nevlastní bratr prof. Stoklasy. Pevný obhajovatel pravosti Rukopisů.

Vondrák Václav (22.9.1859 - 13.1.1925) [-]
filolog, slavista. Studoval slovanskou filologii ve Vídni (1872-80), prof. FF MU v Brně. Napsal studii O genitivech ve staré češtině (Listy filolog. 1885) a zajímavou knihu Frisinské památky (1896).

Vondrák Václav (6.6.1880 - 4.7.1962) [+]
JUDr., politik, novinář a spisovatel. Vydával na Volyni první český časopis Ruský Čech (1906). Zakladatel čsl. legií v Rusku (srpen 1914). Podporoval obranu RKZ a usiloval o rehabilitaci Rukopisů až do své smrti.

Vondruška Felix Adam (19.5.1879 - 30.11.1955)
spisovatel, středoškolský profesor, přírodovědec, redaktor Českého deníku. Pronesl řeč na slavnostní manifestaci za zestátnění Zelené Hory (7.7.1946), kde mj. řekl: "Ve Šternberském sále je historická nástropní olejomalba, představující výpad Ladislava ze Šternberka proti Turkům v bitvě u Budína roku 1603."

Vonka Rudolf Jordán (17.10.1877 - 30.6.1964) [-]
spisovatel, komeniolog; odborný přednosta min. školství. Napsal knihu "T.G.Masaryk - nejkrásnější pohádka na světě". Vystoupil na přednášce o Rukopisech na Spořilově (13.2.1936), kde projevil základní neznalost problému; na pomoc mu přišel F. M. Bartoš. Dále napsal článek (Kostnické Jiskry 1940), kde znevážil památku V. Hanky.

Vopravil Jaroslav Stanislav (14.9.1917 - 18.2.1977) [+]
novinář, aktivní člen Čsl. společnosti rukopisné, znalec literární historie. Přispíval do Zpráv, drobné články o Rukopisech v denním tisku.

Voříšek Roman Václav (9.8.1821 - 26.4.1893)
Páter, kaplan v Žinkovech u Nepomuku, spisovatel. V r. 1859 doslechl se na faře, že Libušin soud (RZ) byl nalezen v Zelené Hoře a podal o tom zprávu Národnímu muzeu. Podnítil tím pátrání vedené W. W. Tomkem a zachránil svědectví, týkající se místa nálezu RZ.

Vostokov Aleksandr Christoforovič (16.3.1781 - 8.2.1864)
ruský slavista, filolog, lingvista, básník. Pocházel z německé rodiny (původní jméno Ostenek), poruštil se v Petrohradě. Vydal legendu "Vražda sv. Václava, knížete českého" (1827). Převedl Libušin soud do staroslověnštiny (1852). Portrét.

Vraz Stanko (30.6.1810 - 24.5.1851) [+]
slovinský básník a právník, (vlast. jménem Jakob Fras). Redaktor literární revue Kolo (1842), hlasatel a organizátor ilyrského hnutí mezi jižními Slovany, tajemník Matice ilyrské. Účastník Slovanského sjezdu v Praze (1848). Přeložil písně RK do ilyrštiny (ČČM 1845). Jeho překlady Rukopisů vyšly v mnoha vydáních, např. Razlike pjesme (1868).

Vrchlický Jaroslav (17.2.1853 - 9.9.1912) [+]
básník, (vlast. jménem Emil Frída); prof. srovnávací literatury. Prozaik, dramatik, překladatel. Napsal báseň "Věštba Libušina" a libreto k bohatýrské opeře E. Chvály "Záboj". Roku 1908 při návštěvě kláštera v Želivi na otázku opata Salesia Roubíčka, co soudí o RK řekl: "Mne mají lidé za velkého českého básníka, ale něco tak velkolepého a krásného, jako jsou básně RK, bych nedovedl napsati."

Vrťátko Antonín Jaroslav (29.5.1815 - 19.12.1892) [+]
spisovatel, vystudoval filosofii a práva. Od r. 1853 zasedal ve výboru musejním pro vědecké vzdělání řeči a literatury. Po smrti Hankově jmenován bibliotekářem Národního musea a redaktorem ČČM. Napsal spis Příspěvky k polyglottě RK a RZ (ČČM 1862), téhož roku vydal velmi významné fotografické vydání Rukopisu Kralodvorského. Autorem fotografií byl Jan Rokos. Dále vydal korespondenci Hanky s Dobrovským. Svoje veškeré úspory odkázal spolku Svatobor, který mu na Olšanských hřbitovech zřídil pomník (zloději ukradli reliéf s portrétem).

Vrzalík Jan (25.1.1904 - 8.8.1971) [++]
středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu, žák prof. Pekaře. Po boku prof. Mareše přikročil r. 1927 k obraně RKZ a organizoval skupinu mladých obránců. Do ní patřili Andrlík, Chmelík, Malinský, Matoušek, Slavata a Třeska. Konal řadu přednášek, psal články a polemiky. Jeho hlavním spisem je Poučení o nepadělaných Rukopisech Královédvorském a Zelenohorském (1933). Společně s ing. Andrlíkem vydali Stručné poučení o nepadělaných Rukopisech (1936). Soupis rkp. článků.

Všetečka Alfred (11.6.1857 -     )
ilustrátor a malíř. Nakreslil pro časopis Ruch Wagnerovy sochy v průčelí Národního divadla Záboj a Lumír, tamže od něho reprodukce Jelen podle RK (Ruch 1881).

Vydra Bohumil (4.1.1889 - 29.6.1952)
PhDr., dialektolog, literární historik, polonista. Napsal spis: České padělky rukopisné v polské literatuře (Bratislava 1929).

Vyhnis Čeněk (8.10.1842 - 23.3.1897) [+]
filolog, znalec literatury a překladatel, spolupracovník Národních Listů. Byl profesorem gymnásia v Hradci Králové a ředitelem reálky v Příbrami. V roce 1866 navrhl Umělecké Besedě, aby pokračovala ve vydávání Rukopisu královédvorského ilustrovaného Mánesem; návrh bohužel zapadl.

Výhoň Dub
hrdinný rytíř, postava z písně Oldřich Rukopisu Královédvorského.

Vykoukal Arnošt (7.5.1879 - 9.9.1942)
opat emauzského kláštera v Praze, člen Čsl. společnosti rukopisné. V červenci 1941 gestapo obsadilo Benediktinský klášter Emauzy a mnichy odvezlo do koncentračního tábora Dachau; tam Dr. Vykoukal tragicky zahynul.

Vykoupil Libor (nar. 6.8.1956)
PhDr., studoval na Filosof. fakultě UJEP Brno (historie - ruský jazyk). Pracuje v Historickém ústavu FF MU Brno. Napsal encyklopedii: Slovník českých dějin (Julius Zirkus, Brno 1998), kde je heslo RKZ.

Vykypělová Taťána (nar. 19.3.1973) [-]
Mgr., asistentka Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno; vystudovala češtinu a latinu na FF MU. Pod dívčím jménem Polková T. obhájila diplomovou práci na téma Slovotvorný rozbor Rukopisu královédvorského (1998). Napsala studie: Slovesná prefixace v Rukopise královédvorském (1999), Rukopis královédvorský očima jazykovědy: k problematice tvoření slov (2000).

Vymazal František (6.11.1841 - 5.4.1917) [+]
spisovatel, filolog-polyglot; autor jazykových příruček "Snadno a rychle". Studoval na technice v Brně; absolvoval přednášky ze slavistiky u prof. Matzenauera na moravské akademii. Vydal: Rukopis Zelenohorský a Kralodvorský s úvodem a výkladem ku potřebě školní i soukromé (Brno 1879). Kniha obsahuje přídavky z Dalimilovy kroniky a Goethovu Kytici (Das Sträusschen). Vystoupil proti Vaškovu filologickému důkazu. Také napsal studii: Příspěvek k důkazu o pravosti Libušina soudu (Hlas 1878).

Vyskočil Albert (28.1.1890 - 4.12.1966)
literární kritik, esejista a pedagog. Absolvoval učitelský ústav a učil v Praze (1918-1948). Pro Pourovu edici k 130. výročí prvního vydání Rukopisu Královédvorského přepsal do novočeštiny Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský (1948).

Wagner Antonín (3.7.1834 - 27.1.1895) [+]  
rodák královédvorský, sochař, žák Josefa Maxe. Od roku 1857 žil ve Vídni (autor pomníků Schillera a císařovny Marie Terezie, soch pro parlament a Burgtheater, brány do Hofburgu ad.). Spoluautor sochy Záboje s kašnou ve Dvoře Králové (1857). Podílel se na výzdobě Národního divadla (sochy Lumíra a Záboje ve výklencích na hlavním průčelí, alegorické skupiny pro nábřežní stranu Opera a Drama s postavami Hudby, Tance, Historie a Poesie). Je také autorem pomníku s poprsím Václava Hanky, který je umístěn v Schulzových sadech ve Dvoře Králové (odhalen roku 1867 v Hankově zahradě). Na rampě Národního muzea nad fontánou vytvořil sochu Čechie. Za celoživotní dílo byl jmenován mimořádným členem České akademie věd a umění v Praze (1890).

Wagner František (1.12.1821 - 1864) [+]
sochař, bratr Antonína Wagnera. Spoluautor sochy Záboje ve Dvoře Králové; u něho si objednali královédvorští várečníci zhotovení sochy na oslavu 40. výročí nálezu Rukopisu Královédvorského (1857).

de Wailly Natalis (10.5.1805 - 4.12.1886)
původním jménem Noël Francois de Wailly; nejvěhlasnější francouzský paleograf. Roku 1866 mu Leger předložil fotografické vydání RK - z paleografického hlediska neměl proti RK žádné námitky.

Wald František (9.1.1861 - 19.10.1930) [+]
Ing., prof. fyzikální chemie, rektor ČVUT (1919-1920). Zúčastnil se příprav přírodovědeckého průzkumu Rukopisů v roce 1918 a informoval o tom prof. Rádla, který uveřejnil zkreslený článek v časopise Nové Atheneum. Prof. Wald reagoval vysvětlujícím článkem (Nové Atheneum, 1920/č.5). Foto.

Waldau Alfred (24.11.1837 - 3.2.1882)
německý spisovatel a novinář; vlastním jménem Josef Jarosch. Po studiu gymn. v Žatci vystudoval práva v Praze (1860). Byl auditorem u vojenských soudů ve Vídni, Štýr. Hradci a v Terstu. Pro německé publikum překládal českou literaturu: Čechische Volkslieder, Böhmische Nationaltänze, Wenceslav Hanka's Lieder, přeložil také Rukopis královédvorský. Vydal knihu Altböhmische Minnepoesie (1860), kde jsou jeho překlady lyrických písní RK.

Wařko Jan August (1821 - 1862) [+]
hornolužický spisovatel, evangelický farář. Patřil k buditelské skupině J. A. Smolera. Přeložil některé básně z Rukopisu královédvorského. Také přeložil Čelakovského Ohlas písní ruských.

Wattenbach Wilhelm (29.9.1819 - 20.9.1897) [-]
Dr., německý filolog, historik a paleograf. Pracoval také v Praze. Autor spisů o pomocných vědách. Prohlásil RZ (1848) i RK (1863) za spisy padělané.

Weingart Miloš (21.11.1890 - 12.1.1939) [-]
PhDr., prof. slovanské filologie na UK, jazykovědec, slavista. Byl také děkanem a rektorem na universitě v Bratislavě. Studoval staroslovanské legendy; přestože byl na straně odpůrců RKZ, oceňoval zájem o Rukopisy a jejich vliv na pozdvižení národního vědomí. Zúčastnil se diskuse s prof. Vojtěchem v rozhlase: Pravda o Rukopisech (Radiojournal 18.4.1936).

Wenzig Josef (18.1.1807 - 28.8.1876)
c.k. školní rada, ředitel české reálky. Rodem Němec, zasloužil se o rozvoj českého školství (autor zákona o rovnoprávnosti češtiny s němčinou - "lex Wenzig"). Spisovatel český i německý, libreta k Smetanovým operám Dalibor a Libuše napsal německy (do češtiny přeložil Ervín Špindler). Motiv k Libuši vzal z Rukopisu Zelenohorského a v Libušině proroctví použil také pětiverší z básně Jaroslav z Rukopisu Královédvorského. Vydal knihu Blicke über das böhmisches Volk, seine Geschichte und Literatur (1855), kde jsou části jeho překladu Libušina soudu a ukázky ze všech epických básní RK (kromě Beneše). Jeho překlad Opuštěné - Die Verlassene zhudebnil Robert Franz (1867).

Wielgolinska Malgorzata
polská pianistka. Nahrála CD s písněmi skladatele Wladyslawa Zelenski Piesni (Acte Préalable, Warszawa 2000). Písně z RK: Róza - Zazulka - Opuszczona - Skowronek - Wienek zpívala sopranistka Anna Michalska-Przybysz.

Wildt Antonín (11.6.1830 - 13.4.1883) [+]
sochař; zpracovával některé sochy pro J. Maxe. První samostatnou prací je Jaroslav ze Šternberka (1855). Neuspěl v soutěži na výzdobu Národního divadla.

Wilken Heinrich (27.1.1835 - 21.5.1886)
německý spisovatel, dramatik, ředitel divadla. Napsal veselohru Kralodvorský rukopis (1869), z němčiny přeložila Eliška Pešková.

Willomitzer Joseph (17.4.1849 - 3.10.1900) [-]
německý publicista, dramatik a spisovatel, rodem z Benešova nad Ploučnicí. Byl redaktorem časopisu Bohemia (od r. 1869); šéfredaktor (1888-1900). Napsal parodii: "Allerneuste Königinhofer Handschrift. Tschechische Geschichten aus Tausend und Einer Nacht" - Nejnovější Rukopis královédvorský. České příběhy z Tisíce a jedné noci (Düsseldorf 1890).

Winiker Karel (také Carl)
majitel knihkupectví a nakladatel knih v Brně. Vydal  Rukopis zelenohorský a královédvorský s výkladem Fr. Vymazala a Obranu Libušina soudu V. Brandla (1879).

Winter Gustav (27.2.1846 - 31.5.1922)
rakouský historik, přední paleograf vídeňský. Vystudoval právnickou fakultu; pracoval jako úředník c. k. dvorního archivu, roku 1897 se stal jeho ředitelem. Na požádání Šembery ohledal snímek Libušina soudu a otázal se: "A to že prý jest staré? (und das soll alt sein?)". A bylo po ohledání.

Winter Zikmund (27.12.1846 - 12.6.1912) [+]
PhDr., historik, spisovatel historických novel, žák W. W. Tomka. Vedl zajímavý rozhovor s redaktorem Kádnerem v Národní Politice K novým sporům o Rukopis královédvorský (1912).

Wirth Zdeněk (11.8.1878 - 26.2.1961) [-]
historik umění, pracoval v Uměleckoprům. muzeu, přednášel dějiny umění na ČVUT. Jako odborový přednosta ministerstva školství a osvěty řídil rozpravu Pravda o Rukopisech v rozhlase (18.4.1936); na závěr prohlásil: "Otázka RKZ je dávno již vyřešena a soudobá obrana je vedena jen politickými záměry."

Wislicenus Johannes (24.6.1836 - 5.12.1902) [-]
německý chemik, prof. techniky v Lipsku, ředitel univerzitní laboratoře. Gebauerův poradce při kritice Ant. Bělohoubka. Přitom práci Bělohoubkovu vůbec neviděl; jeho zkoušky odsoudil jenom na základě Gebauerovy rozpravy "Chemische und mikroskopische Prüfung der Königinhofer Handschrift" v Jagičově Archivu für slavische Philologie (Berlin 1887).

Witwicki Stefan (13.9.1801 - 19.4.1847) [+]
polský básník, přítel a následník Mickiewicze. Úředník ministerstva osvěty království Polského. Přeložil báseň Ludiše a Lubor z Rukopisu královédvorského: Ludwika i Lubor albo Turnieje (1824).

Wójcicki Kazimierz Wladyslaw (3.3.1807 - 2.8.1879) [+]
polský spisovatel, historik a archivář. Napsal Historii literatury polské (1845). Sebral Písně lidu (1836) a Přísloví národní (1830). Autor hesla RK v Orgelbrandově Encyklopedii povšechné (1859-1868, 28 sv.), mj. napsal: "Rukopis Královédvorský nejkrásnějším a nejpodařenějším básnickým dílem nejenom v Čechii, ale v celém Slovanstvu."

Wolgemut Michael (asi 1433 - 30.11.1519)
německý malíř a grafik; jeho žákem v Norimberku byl Albrecht Dürer. Pro Schedelovu kroniku Liber chronicarum (1493) vytvořil spolu s Wilhelmem Pleydenwurffem přes 1800 dřevorytů, mj. nejstarší vyobrazení Prahy, kde je vidět jižní brána Pražského hradu, známá z písně Oldřich Rukopisu Královédvorského jako ("brána přes Vltavu"). Podle spisovatele Ivanova falsátor RK viděl tuto kroniku a podle obrázku Prahy složil píseň... (?)

von Woltmann Alfred (18.5.1841 - 6.2.1880) [-]
německý historik umění; prof. dějin výtvarného umění na univ. v Praze (1874-78). Podal podnět k prozkoumání glos v Mater verborum (1877). Woltmann byl nepřátelský k českému obyvatelstvu a zaujal stanovisko, že všechno výtvarné umění v Čechách je původu německého.

Wratislaw Albert Henry (5.11.1821 - 1889) [+]
člen staré angl. rodiny; přeložil RKZ do angličtiny: Manuscript of the Queen's Court (Prague 1852), The Queen's Court Manuscript with other Ancient Bohemian Poems (Cambridge 1852) a Lyra Czecho-slovanska. Bohemian Poems, Ancient and Modern. (London 1849).

Wünsch Josef (29.6.1842 - 20.11.1907) [+]
spisovatel a cestovatel, profesor na gymnasiích (Praha, Rokycany, Slaný, Jičín). Obhájce RKZ.

Wurt Hynek [+]
pseudonym Václava Horáka; vydal několik zajímavých spisů na obranu RKZ.

Zabloudil Alois (5.3.1885 - 18.5.1942) [+]  
moravský malíř, redigoval za 1. republiky list Koruna, kde otiskoval obranné články o RKZ. Odborník na uměleckou výzdobu Národního divadla. Popraven Němci za okupace v Mauthausenu.

Zacek Joseph Frederick (nar. 1930)
emeritní profesor, M.A., Ph.D., historik. Učil na State University of New York at Albany. Napsal studii: František Palacký and "The Battle of the Manuscripts" (1984). Také vydal knihu "Palacký: vědec a nacionalista" (1970).

Zahradník Vincenc (29.12.1790 - 31.8.1836)
katolický kněz, spisovatel; prof. pastorální teologie v Litoměřicích (1820). Dostal dopis od Dobrovského o Libušině soudu: "Rukopis ten, jejž horlitelé složili, jistě podvržen a v nově na starém pergameně pozelenalým inkoustem napsán jest..." (leden 1819).

Zachystal Zdeněk (1896 -     ) [+]
Ing. Dr., chemik, prof. průmyslové školy textilní ve Dvoře Králové nad Labem. Aktivní obránce RKZ, člen Vlastivědného kroužku. Napsal studii "Přírodní vědy, zvláště chemie a Rukopisy" do sborníku ke 150. výročí nálezu RK.

Zákrejs František (7.5.1839 - 19.6.1907) [+]
literární kritik, prozaik a dramatik. Připravil Rukopis Zelenohorský a Královédvorský. Skvostné obrázkové vydání s ilustracemi Mikoláše Alše (A. Wiesner, Praha 1889). Autor četných článků na obranu Rukopisů, např.: O nynější výpravě proti Rukopisům (Jitřenka 1886), O nynějších potržkách rukopisných (Osvěta 1886/11), Naše nepřemožené Rukopisy (Osvěta 1896/3), Vítězný Rukopis královédvorský a Vítězný Rukopis zelenohorský (Osvěta 1896/7,8). Otec Vladimíra Zákrejse a Blaženy Stržínkové. Soupis rkp. článků.

Zákrejs Vladimír (31.7.1880 - 18.7.1948) [++]
Ing. arch., vynikající český odborník v plánování měst. Vystoupil pod pseudonymem Jan Evangelista Hanka asi v roce 1930 na obranu Rukopisů a pokračoval četnými články a několika spisy, které pro svou hodnotu vzbudily překvapení ve vědeckých kruzích. Po řadu let neodhalil J.E.H. svou totožnost a způsobil mnoho třenic mezi odpůrci, kteří se vzájemně podezřívali (např. Pekař podezříval Flajšhanse). Byl neznámý rovněž většině obránců, kterým posílal své práce anonymně. Jeho totožnost znali jenom prof. Vojtěch a archivář Šohájek. Svými pracemi patřil Zákrejs mezi přední obránce; z jeho publikací: Bitva u Olomouce 1241 (1939), Spor o minulost (1947). Další pseudonymy Vladimíra Zákrejse - Jan Jean, JUC. Pernerová, Arnošt Sběřský ad. Soupis rkp. článků.

Zalesinska Lilianna (nar. 25.2.1978)
polská zpěvačka - mezzosopranistka, absolventka hudební akademie v Lodži. Vystoupila na koncertu v Praze (3.10.2012), kde zpívala písně z Rukopisu královédvorského: Róza - Zazulka - Opuszczona - Skowronek - Wienek zhudebněné Wladyslawem Zelenskim. Na piano ji doprovodil Piotr Szymanowicz.

Zaleski Józef Bogdan (14.2.1802 - 31.3.1886) [+]
polský romantický básník, s nadšením uvítal nález Rukopisu Královédvorského. Přeložil Kytici (1822) a Jelena (1823); jeho verze Kytice se stala v Polsku ze všech nejznámější a nejoblíbenější.

Zamfirescu Petre Octavian [++]
pseudonym vynikajícího českého znalce orientálních jazyků, který vystoupil na obranu RKZ přibližně v r. 1932 a jehož totožnost nebyla dosud zveřejněna. Napsal řadu studií z oboru orientálních jazyků a vyvrátil námitku ze slova "tábor". Jeho nejlepší spis Oslí čelistí (1936) představuje nový druh vědecké satiry v české literatuře. Pravděpodobně je za pseudonymem prof. dogmatiky Vojtěch Adalbert Šanda.

Zap Karel Vladislav (8.1.1812 - 1.1.1871) [+]
český historik žijící ve Lvově. Napsal "svobodomyslnou, prostonárodně a pravdivě sepsanou" Česko-moravskou kroniku (vycházela v sešitech v letech 1862-1872), s více než 400 ilustracemi (P. Maixnera, A. Königa, J. Scheiwla ad.) mj. i z děje RKZ.

Zawilinski Roman (1.3.1855 - 12.10.1932) [-]
polský jazykovědec, slavista, etnograf. Studoval ve Vilně a v Krakově. Prof. na universitě v Krakově. Napsal spis: Ostatnie wyniki sporu o autentycznošč staroczeskich rekopisów królodw. i zielonog. (Biblioteka Warszawska, 1888).

Zeidler Anton (1823 - 1913) [--]
ředitel pražské universitní knihovny. Byl autorem série článků Handschriftliche Lügen und palaeographische Wahrheiten v Tagesbote aus Böhmen v říjnu 1858.

Zelenski Wladyslaw (6.7.1837 - 23.1.1921)
polský hudební skladatel a pedagog. Od roku 1859 studoval v Praze hru na fortepiano u Dreyschocka a hru na varhany u Josefa Krejčího. Ředitel Krakovské konservatoře. Zhudebnil písně RK: Patero písní Rukopisu kralodvorského: Zazulka - Róza - Opuszczona - Skowronek - Wienek op. 10 (1862).

Zelinka Vojtěch (8.9.1890 - 5.4.1963)
středoškolský profesor, literární historik. Spolu s G. Pallasem napsali Obrazové dějiny literatury české (1926).

Zelter Carl Friedrich (11.12.1758 - 15.5.1832)
německý hudební skladatel, dirigent a pedagog. Přítel Goethův, učitel Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Vedoucí Berliner Singakademie. Psal klavírní skladby, zhudebnil básně Goethovy, Herderovy, Schillerovy. Také zhudebnil Goethovo přebásnění písně z Rukopisu královédvorského Das Sträusschen (Kytička). Portrét.

Zeyer Julius (26.4.1841 - 29.1.1901) [+]
vynikající český básník a spisovatel, označovaný za "knížete" českých básníků. Autor bohatýrského cyklu Vyšehrad: Libuša, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír (z let 1878-80) a epický Čechův příchod (1886).

Zhor Jiří (2.7.1903 - 13.1.1979)
JUDr., úředník, básník, spisovatel a novinář. Vlastním jménem Karel Pošva. Po únoru 1948 perzekvován. Jeho článek Hankovy Rukopisy a politika (1947).

Zíbrt Čeněk (12.10.1864 - 14.2.1932) [+]
PhDr., univ. prof., historik, žák Gebauera a Kalouska, bibliotekář, posléze ředitel knihovny Národního muzea (1903-28). Vystoupil na obranu RKZ v době tragédie prof. Píče a podílel se na vydání knihy Rukopis Králodvorský s připojeným deníkem prof. Píče (Melantrich, 1912). Vedl zajímavý rozhovor s redaktorem Národní Politiky Karlem Kádnerem: Nové spory o pravost Rukopisů kralodvorského a zelenohorského (1912).

Zichová Jitka (nar. 7.3.1966)
RNDr., tajemnice Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK. Pro seminář z dějin matematiky připravila přednášku "Teorie pravděpodobnosti a rukopisný spor", věnovanou výročí Augusta Seydlera. Přednáška vyšla tiskem v časopise Pokroky matematiky, fyziky a astronomie (2004/2).

Zikmund Josef (26.4.1856 - 28.3.1944) [+]
středoškolský profesor, ředitel učitelského ústavu v Českých Budějovicích. Aktivní člen Čsl. společnosti rukopisné. Četné články na obranu RKZ v Národní republice a několik samostatných spisů z oboru historie.

Zimmermann Jan Nepomucký Václav (5.5.1788 - 27.7.1836)
kněz, spisovatel, biblotekář u Křižovníků, skriptor Universitní knihovny a censor českých knih. V roce 1819 objevil v deskách staré knihy pergamen s Milostnou písní krále Václava, na jejímž rubu je část básně Jelen z Rukopisu Královédvorského. Odpůrci pravosti RK tento nález považovali za tzv. krycí falsum.

Zimmler Emil (14.11.1863 - 31.12.1950) [+]
Dr. Ing., vodohospodář. Byl 3 x vyznamenán rytířem (rakouským, polským a francouzským). Zakladatel Masarykovy akademie práce, Technického muzea a Ústřední knihovny technické v Praze. Byl také aktivním členem Čsl. společnosti rukopisné.

Zítek Josef (4.4.1832 - 2.8.1909)
architekt; projektant původní budovy Národního divadla, člen umělecké komise. Po požáru Národního divadla (12.8.1881) se vzdal všech prací na rekonstrukci divadla.

Zlatník Alois (18.6.1870 - 18.12.1951)
továrník ze Dvora Králové nad Labem; člen Čsl. společnosti rukopisné. Továrnu na příze a bavlnky předal bratrovi a stal se kustodem městského muzea. Ve vzpomínkách napsal o prof. Horákovi, který věnoval městu DKnL ve světové válce rukopis své vědecké práce na obhajobu RK.

Zlatojevič Slavko (1828 - 1856) [+]
pseudonym srbského spisovatele Dimitrije Petroviče, zetě Josefa Jungmanna. Přeložil Kralodvorski Rukopis (1851) do srbštiny. Ukázka překladu Kytice.

Zoubek František Jan (6.12.1832 - 29.6.1890) [+]
pedagog, historik. Studoval gymnasium u piaristů v Rychnově, filosofii a slovanskou filologii na pražské universitě. Krátce pracoval v redakci Národních listů (zde hájil pravost RK). Napsal článek: Aforismy o Rukopise kralodvorském (NL 1888).

Zubatý Josef (20.4.1855 - 21.3.1931) [-]
univ. prof., klasický filolog, etymolog češtiny, žák Hattalův. Jazykovědné studie, např. Rukopisy se stanoviska jazykového (Národní listy 1927).

Zubr Leopold (1855 - 11.11.1967) [+]
profesor na Akademickém gymnasiu v Dejvicích, filolog. Člen Čsl. společnosti rukopisné. Řada obranných článků za 1. republiky.

Züngel Emanuel František (21.6.1840 - 22.4.1894)
dramatik, básník, povídkář a překladatel. Navrhl velkolepou oslavu "50leté památky nálezu Rukopisu královédvorského" (1867); návrh dochován v archivu Umělecké Besedy, ale nebyl realizován.

Zvonař Josef Leopold (22.1.1824 - 23.11.1865) [+]
hudební skladatel, pedagog a teoretik, vrstevník B. Smetany. Stál u kolébky pražského Hlaholu, Sokola a Umělecké besedy. Vydavatel lidových písní, autor hesla dějin české hudby pro Riegrův Slovník naučný. Napsal operu Záboj (podle RK, text A. V. Šmilovský, 1862), scénicky nebyla provedena.

Žákavec František (23.2.1878 - 25.12.1937) [-]  
PhDr., filolog, překladatel a historik umění; podrobně zhodnotil kulturní význam Národního divadla v knize: Chrám znovuzrození (1918).

Žemla Jan (18.5.1900 - 12.8.1972) [+]
Ing., profesor v Pardubicích; po roce 1948 emigroval. Komentátor RKZ v USA.

Ženíšek František (25.5.1849 - 15.11.1916)
malíř, spolutvůrce výzdob Národního divadla v Praze, spolupracovník M. Alše, čerpal z básní RKZ. Olejová skica k neuskutečněnému obrazu Jahody. V pantheonu Národního muzea luneta Přemysl Oráč povolán k vládě.

Žinzifov Rajko Ivanov (Ksenofont) (15.2.1839 - 15.2.1877) [+]
makedonský obrozenský básník a spisovatel, vlastenecký novinář, uvědomělý panslavista. Přeložil Rukopis Královédvorský a Zelenohorský do bulharštiny (západní makedonský dialekt). Vydal ho ve sbírce Novobalgarska sbirka (Moskva 1863) spolu s překladem Slova o pluku Igorově a básněmi T. Ševčenka. Ukázky z překladu vyšly v souborných vydáních R. Žinzifova: Izbrani tvorenija (1943), Odrani tvorbi (1981).

Žirovnický Václav (19.7.1818 - 10.4.1880)
spisovatel, profesor vyšší reálné školy v Olomouci. Založil prostonárodní časopis Hvězda Olomúcká; napsal studii: Kriticko-aesthetický rozbor básně Oldřich a Jaromír (program gymn. v Hradci Králové 1855).

Žunkovič Davorin Maria (1.11.1859 - 18.9.1940) [++]
bývalý důstojník rakouského vojska, prof. vídeňské vojenské akademie, slovinský slavista, spisovatel a dramaturg, ředitel mariborské knihovny v Jugoslávii. Psal česky (jako Žunkovič Martin) i německy na obranu RKZ od r. 1910 až do své smrti. Jeho dílo Die Slaven ein Urvolk Europas (Slované, praobyvatelé Evropy) se dočkalo sedmi vydání. Bojoval za rehabilitaci i ostatních sporných památek. U obránců Rukopisů se těšil úctě po jeho zjištění, že tzv. kryptogram HANKA FECIT v RZ neexistuje, byl výmyslem L. Dolanského. Z jeho spisů: Rukopisové Zelenohorský, Píseň pod Vyšehradem a Králodvorský (1912), Die Handschriften von Grünberg und Königinhof, dan das Vyšehrad-Lied (1912), Závěr českého sporu o Rukopisy (1933) a Die Handschrift von Grünberg (1935). Seznam jeho rkp. článků a publikací. Fotografie.

Županský Vladimír (24.9.1869 - 20.9.1928)
malíř a grafik; navrhoval knižní obálky a plakáty (např. pro Rodinovu výstavu). Pro Hankův dům ve Dvoře Králové namaloval oponu s námětem písně z RK: Jelen (1904). Nahradila původní oponu od Hynka Hanibala, která je nyní uložena v Městském muzeu.

Žytek Jakub (nar. 1980)
Mgr., vystudoval češtinu a latinu na FF UK (2005). Učí latinu na gymnásiu. Doktorand Ústavu české literatury a literární vědy (obor stará česká literatura). Pro Britské listy uskutečnil s Ing. Urbanem rozhovor o současném stavu rukopisného sporu (2007). Napsal recenzi nového vydání RKZ "In margine nové edice Rukopisů" (2012).